

Mezinárodní pracovní porada
expertů k problematice knihovnické legislativy - International Expert Workshop on
Library Legislation - Prague, 19 - 20 November 1999
Diskusní témata pro pracovní poradu expertů o knihovnické legislativě
Hlavním cílem Mezinárodní porady je vzájemně si vyjasnit současné principy a
trendy této legislativy v jednotlivých zemích s možným hledáním principů a
momentů společných či blízkých a pomoci k formulaci legislativních předpisů
respektujících současný stav a předvídatelný vývoj oboru v zemích, kde dosud
nebyly (nové) legislativní předpisy vydány.
Diskuse bude věnována vybraným tématům z Návrhu doporučení pro
knihovnickou legislativu v Evropě, které je připravováno Výborem pro kulturní
spolupráci Rady Evropy, viz příloha. Zvláštní pozornost bude věnována zejména
možnostem praktické realizaci tohoto doporučení v knihovnické legislativě
jednotlivých států. Do obsahu jednání porady nejsou zařazeny otázky autorských
práv a povinného výtisku.
I. Obecné východisko
Česká republika se domnívá, že by činnost knihoven měla být vymezena a
podpořena knihovnickým zákonem. Nutnost knihovnického zákona bývá často z
různých hledisek zpochybňována, i když relevantní dokumenty UNESCO, IFLA i
připravované doporučení Rady Evropy ke knihovnické legislativě požadují jinak.
- Je knihovnický zákon nezbytný?
- Měl by být knihovnický zákon zaměřen pouze na veřejné knihovny (tj. zřizované
obcemi a městy případně státem) nebo by se měl týkat i dalších knihoven
(vysokoškolských, školních, zdravotní a dalších odborných), které poskytují
služby veřejnosti a jsou zpravidla financovány z různých veřejných rozpočtů?
II. Instituce a finační zajištění
Knihovny jsou veřejnou službou. Úroveň financování knihoven
z veřejných rozpočtů však ne vždy odpovídá jejich úloze v informační
společnosti jako garanta rovnoprávného přístupu občanů k informacím a poznatkům.
- Mají být obce zavázány zajistit občanům dostupnost knihovnických služeb?
Jestliže ano, jakou formou:
a) Má být knihovna zřízena v každé obci nebo pouze v obci s
určitým stanoveným počtem obyvatel? Jaká by měla být tato
hranice?
b) Není vhodnější stanovit pouze povinnost obce zajistit občanům
dostupnost knihovnických služeb a současně podporovat vzájemnou kooperaci obcí při
jejich zajištění, např. zřízení knihovny pro více menších obcí?
- Kdo má knihovny financovat? Má být zákonem stanovena povinnost financování
určitému konkrétnímu typu zakladatele (obec, škola...). Mají být stanoveny
závazné ukazatele pro financování? Podle jakých hledisek?Jak stanovit minimální
rozsah služeb poskytovaných knihovnami?
- Měl by zákon uložit zpracování standardů poskytovaných služeb pro jednotlivé
typy knihoven?
- Jakou formou by měli občané ovlivňovat činnost knihovny, zejména rozsah a kvalitu
služeb (knihovní rady)?
- Jaké podmínky by měly být stanoveny pro zánik (zrušení) knihovny?
- Jak by měl být definován knihovnický region - měl by vycházet vždy z
uspořádání veřejné správy nebo by měl být koncipován tak, aby podporoval
optimalizaci knihovnických procesů?
- Kdo by měl financovat nadlokální funkce knihoven v knihovnickém regionu - vláda,
nebo příslušný regionální orgán veřejné správy?
- Jaké jsou základní nadlokální funkce knihoven, které by měly být zajištěny v
každém regionu?
- Jaké centrální (celostátní) služby pro knihovny by měly být zajišťovány? -
národní bibliografie, souborné katalogy, sdílená katalogizace, zpracování
standardů, poradenské služby?
- Měly by být centrální služby poskytovány knihovnám bezplatně?
- Jakými dalšími formami by měla být podporována činnost knihoven a jak by měla
být tato podpora zakotvena ve knihovnické legislativě?
- Například: daňové úlevy, nižší poštovní a telekomunikační poplatky, úhrada
poplatků za autorská práva (tantiémy) podpora výstavby a rekonstrukcí knihoven,
podpora informační infrastruktury a vybavování knihoven informačními technologiemi,
účelově vázané "granty", státní příspěvek úměrný příspěvku
zřizovatele (pokud jím není stát)?
III. Neomezený přístup k informacím
Knihovna je skutečným naplněním principu svobodného přístupu k
informacím a nástrojem, kterým společnost podporuje svobodné vyjadřování
myšlenek. Knihovny jsou vytvářeny pro uspokojování potřeb uživatelských skupin a k
podpoře jejich práv na přístup k informacím a myšlenkám.
- Mají být proto všechny knihovnické služby poskytovány bezplatně?
- Má být bezplatnost knihovnických služeb omezena pouze na základní knihovnické
služby?
- Které služby lze charakterizovat jako základní?
- Patří mezi základní služby také:
- zpřístupňování informací z internetu,
- zprostředkování informací prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb a
elektronického dodávání dokumentů?
- Dokud nebudou základní knihovnické služby poskytovány bezplatně, kdo má
rozhodovat o výši cen? - knihovna, zakladatel knihovny, stát?
- Jak by měla být stanovena cena u ostatních speciálních knihovnických služeb?
- Má být otázka cen knihovnických služeb řešena v rámci knihovnického zákona?
- Má knihovnický zákon nějakým způsobem limitovat přístup k určitým informacím
poskytovaným prostřednictvím knihoven nebo má naopak jakákoliv omezení výslovně
zakázat (např. technické prostředky "filtrace" zdrojů Internetu?
- Má zákon rámcově vymezit (omezit) obsah knihovních fondů případně garantovat
jejich obsahovou vyváženost a kvalitu?
- Má zákon přímo stanovit omezení pro půjčování některých dokumentů, např.
fašistické literatury, pornografie, literatury propagující rasovou nesnášenlivost
apod.?
- Má zákon garantovat knihovnické služby a jejich dostupnost pro handicapované,
národnostní a společenské menšiny? - jakým způsobem?
IV. Organizace, řízení a spolupráce knihoven
Různorodé požadavky širokého spektra uživatelů není schopna uspokojit
jediná knihovna, ale národní knihovnické systém jako celek. Finanční zdroje
věnované na činnost knihoven by měly být efektivně využívány.
- Měla by být zřízena pro potřeby řízení a koordinace knihoven komise na úrovni
ústředních úřadů?
- Jaké by měly být úkoly ústředního orgánu státní správy (ministerstva) ve
vztahu ke knihovnám?
- Jak by se měla prosazovat (vynucovat?) ustanovení zákona? Měl by zákon obsahovat
určité sankce vůči zakladateli a knihovně při neplnění povinností stanovených
zákonem?
- Měla by tyto úkoly zajišťovat zvlášť k tomu zřízená instituce (např.
inspekční orgán), nebo by některé úkoly měly být přeneseny na vybranou knihovnu,
například národní knihovnu?
- Měla by být národní knihovna zmocněna zákonem vydávat směrnice a standardy?
- Jak koordinovat knihovny různých typů působících v různých sektorech (veřejné
knihovny, odborné knihovny, vysokoškolské a školní knihovny apod.)?
- Jak v zákonu podpořit vzájemnou kooperaci knihoven všech typů?
- Měl by zákon zavázat v některých oblastech knihovny ke vzájemné spolupráci,
např. při vytváření souborných katalogů, meziknihovní výpůjční službě apod.?
- Jak by na řízení knihoven ze strany státu měly participovat pracovníci knihoven a
knihovny? - poradní orgány apod.
- Měl by zákon stanovit, aby odborné knihovnické činnosti vykonávali pouze
kvalifikovaní (odborně vzdělaní) pracovníci?
- Měl by zákon stanovit pro odborné pracovníky knihoven povinnost dalšího
vzdělávání a periodické atesty?
- Měl by zákon zahrnout i etický kodex pro pracovníky knihoven?
V. Kulturní dědictví a archivní funkce knihoven
Knihovny spravují a zpřístupňují významnou část kulturního dědictví a
garantují jeho využití i pro budoucí generace.
- Jaká ustanovení týkající ochrany knihovních fondu by měl obsahovat knihovnický
zákon?
- Postavení národní knihovny by mělo být vymezeno samostatným zákonem, nebo by
mělo být stanoveno v knihovnickém zákonu?
|
O Národní knihovně || Odborné činnosti || Publikační činnost || Aktuálně ||
Slovanská knihovna || Informace pro uživatele || Služby || Knihovní fondy ||
Katalogy a databáze || Referenčni centrum
Informace pro knihovny a vydavatele
Copyright (c) 2000 - Národní knihovna ČR, Internet SERVIS, a.s.
All rights Reserved
|