

Koncepce podmínek pro rozvoj kultury
Oblast knihovnictví
Zpracoval: PhDr. Vít Richter a kol.
Spolupráce: Odbor knihovnictví NK ČR
Ústřední knihovnická rada ČR
Praha 24.března 1998
Přehled témat z oblasti knihovnictví
D 0 Otázka institucionálního
zajištění výkonu státní správy na úrovni okresů
CÍL
Zajistit plnohodnotné plnění výkonu státní správy na
všech úrovních
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V oblasti knihovnictví se výkon státní správy
dotýká těchto oblastí:
- Provádění statistických šetření o o knihovnách
zřizovaných obcemi na základě zákona 89/1995 Sb., o
státní statistické službě
- Uplatňování sankcí vůči vydavatelům při
neplnění povinností zákona č.37/95 o vydávání
neperiodických publikací, tj. odevzdávání povinných
výtisků stanoveným příjemcům a plnění oznamovací
povinnosti o vydaných publikacích
- Problémy se objevují na úrovni okresních úřadů,
které o některých výkonech vyplývajících z
uvedených zákonů nejsou dostatečně informovány nebo
nemají dostatek kvalifikovaných pracovníků
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
FINANČNÍ PODMÍNKY
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Provádět kontrolu plnění výkonu státní správy na
úrovni okresů
- Zajistit cyklické vzdělávání pracovníků okresních
úřadů pro výkon státní správy v oblasti kultury
D 5 Otázka sběru statistických dat a
informací jako služba pro kvalifikované rozhodování státní
správy i pro veřejnost
CÍL
- Zajistit kvalifikovaný sběr statistických dat a
informací z oblasti knihoven zřizovaných obcemi a
dalších knihoven působících v jiných resortech v
souladu s normou ISO 2789, požadavky UNESCO a EU.
- Zajistit rozbor dat pro potřeby rozhodování orgánů
odpovědných za činnost knihoven, pro veřejnost i pro
mezinárodní srovnání
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- MK ČR pověřilo zpracováním výkonové resortní
statistiky Informační a poradenské středisko pro
místní kulturu, které provádí na základě zákona
89/1995 Sb., o státní statistické službě šetření
o knihovnách zřizovaných obcemi a MK ČR.
- Obdobná statistická šetření o knihovnách
probíhají v resortu MŠMT ČR, MZ ČR a v Akademii věd
ČR. Struktura údajů shromažďovaných v knihovnách
se v jednotlivých resortech značně odlišuje a není v
plném souladu s mezinárodní normou ISO 2789 o
knihovnické statistice a s požadavky UNESCO a EU,
kterým se souhrnné statistiky knihoven poskytují pro
mezinárodní srovnání.
- Výkonové statistiky knihoven se provádějí pouze na
resortní úrovni a nejsou předmětem analýzy jako
celek. Nejsou sledovány a srovnávány vývojové trendy
knihoven různých typů v rámci celé ČR.
- Nový zákon č. 89/95 Sb. zpřísnil ochranu
individuálních údajů, což však z hlediska knihoven
přináší ve většině případů zbytečné problémy
- data zjišťovaná v knihovnách financovaných ze
státních, obecních či jiných veřejných zdrojů by
měla být z této ochrany vyňata.
- V souvislosti s přechodem zřizovací pravomoci
okresních úřadů k okresním knihovnám na městské
úřady a s rušením kooperačních systémů a
regionální kooperace knihoven dochází v některých
případech k tomu, že nejsou shromažďována
statistická data ze všech knihoven. Obdobná situace
může nastat v souvislosti se vznikem VÚSC.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Usilovat o novelu zákona č. 89/1995 Sb. o státní
statistické službě tak, aby zákon nebránil
zpřístupňování statistických údajů o knihovnách
financovaných z veřejných zdrojů.
FINANČNÍ PODMÍNKY
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Pověřit Národní knihovnu ČR vyhodnocováním
statistických údajů o knihovnách v rámci celé ČR.
- S přechodem na VÚSC zabezpečit zejména u
statistického šetření, kterému podléhají veřejné
a státní vědecké knihovny a které je díky počtu
zpravodajských jednotek jedno z nejnáročnějších v
kultuře, sestavování sumářů na úrovni VÚSC.
Zajistit řádný sběr statistických údajů o
knihovnách zřizovaných obcemi na úrovni dnešních
okresů
- Prosazovat, aby struktura statistických údajů
shromažďovaných o knihovnách v různých resortech
byla v souladu s mezinárodní normou ISO 2789 o
knihovnické statistice a s požadavky UNESCO a EU.
- Podporovat elektronický sběr statistických dat o
knihovnách.
E 3 Legislativně zajistit autorská práva
a práva příbuzná na standardu zemí EU
CÍL
- Vytvořit vyvážený vztah individuálních autorských
práv a základních občanských práv a svobod na
rovnoprávný a neomezený přístup k informacím,
vzdělávání a kulturním hodnotám
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V souvislosti s harmonizací právního systému ČR s
právem Evropské unie bude nezbytné v rámci nového
autorského zákona uplatnit požadavky Směrnice
92/100/EEC Rady z 19.11.1992 o pronájemním a
výpůjčním právu a o určitých právech
souvisejících s autorským právem v oblasti
duševního vlastnictví.
- Praxe tržních ekonomik ukazuje, že výpůjční právo
nezajišťuje nárok na bezplatné vypůjčování
dokumentů podléhajících autorskoprávní ochraně,
aniž by byla držitelům tohoto práva poskytnuta
přiměřená náhrada. Dochází tak ke střetu mezi
finančními zájmy producentů a autorů dokumentů a
zásadou bezplatnosti a neomezené přístupnosti
knihovnických, zejména výpůjčních a kopírovacích
služeb knihoven. Neřešení tohoto střetu by mohlo
vést až k absurdním situacím, kdy by se výkon
veřejných knihovnických služeb dostal do rozporu se
zákonem, což může vést k rozsáhlému omezení
činnosti knihoven.
- Již dnes usilují ochranné autorské organizace o
omezování půjčování dokumentů v knihovnách.
Typickým příkladem je půjčování nosičů zvuku. Po
řadě jednání se podařilo Svazu knihovníků a
informačních pracovníků (SKIP) uzavřít smlouvu s
ochrannými autorskými organizacemi o omezeném
půjčování nosičů zvuku, s tím, že SKIP platí za
toto půjčování roční poplatek. V zemích, kde jsou
uplatňována výpůjční práva, jsou poplatky za
půjčování (tzv. knihovnické tantiémy) hrazeny ze
státního rozpočtu. Ministerstvo kultury ČR zatím
odmítalo placení výpůjčních poplatků s tím, že
pro placení poplatků ze státního rozpočtu není
opora ve stávající legislativě.
- Úkolem státu v této oblasti je nalézt vyvážený
vztah mezi oprávněnými individuálními požadavky na
přiměřenou odměnu a základními občanskými právy
na rovnoprávný a neomezený přístup k informacím,
vzdělávání a kulturním hodnotám.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Výpůjční právo a zákon o ochraně autorských
práv, Směrnice 92/100/EEC, legislativní podložení
institutu knihovnických tantiém
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Vytvořit finanční podmínky pro úhradu poplatků
držitelům autorských práv ze státního rozpočtu
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- * Vypracování mechanismu stanovení výše
knihovnických tantiém, např. odhady využívání
dokumentů v knihovnách, jednání se zástupci
ochranných svazů apod.
G 1 Formulovat státní informační
politiku a vymezit priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu
s informační politikou Evropské unie a dalšími
mezinárodními normami a doporučeními.
CÍL
Vytvořit předpoklady pro systematickou práci na formování
národního knihovnického systému, který by umožnil
propojení a účelnou spolupráci knihoven nezávisle na
resortní příslušnosti
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V České republice působí 6133 knihoven zřizovaných
obcemi, 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských
knihoven, 43 knihoven Akademie věd ČR, 221 knihoven
zdravotnických zařízení a stovky dalších odborných
knihoven různých organizací a firem, včetně
soukromých subjektů. Naprostá většina knihoven je
financována z různých druhů veřejných rozpočtů.
1. Knihovny jsou významným nástrojem praktického
uskutečňování základního lidského práva na rovný
přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na
získávání vědomostí a svobodné utváření názorů.
Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného
práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie.
Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou
považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání
se knihovny podílejí zejména na:
- zprostředkování a zpřístupnění lidského
poznání, tvoří infrastrukturu pro oblast vědy a
vzdělávání,
- celoživotním vzdělávání, uspokojování kulturních
potřeb, na podpoře nezávislého rozhodování a
duchovního rozvoje občanů,
- uchování a ochraně národního kulturního dědictví
tím, že pečují o knihovní sbírky.
Naprostá většina knihoven je financována přímo či
nepřímo z veřejných rozpočtů; charakteristickým rysem
činnosti knihoven je jejich průřezový charakter - působí ve
všech resortech a oblastech lidských aktivit, které
potřebují informační zajištění, a nelze je proto chápat a
řídit z úzce resortního hlediska.
2. Základním úkolem státu v oblasti knihoven je podporovat
formování národního knihovnického systému, který umožní
propojení a účelnou spolupráci knihoven nezávisle na
resortní příslušnosti. Důvodem pro tuto podporu jsou
zejména tyto skutečnosti:
- mnohotvárné a předem nespecifikované informační
potřeby uživatelů může zajistit pouze dobře
fungující systém spolupracujících knihoven jako
celek,
- kooperace knihoven je významným nástrojem efektivního
využití vložených finančních prostředků.
Vzájemné sdílení informačních zdrojů a služeb,
standardizace a sdružování vybraných činností je
základem efektivnosti knihovnického systému.
3. Mezi základní problémy knihoven v současné době
patří:
- nedostatek finančních prostředků, který zasahuje
zejména podstatu knihovnické činnosti, tj. nákup
literatury a dalších informačních zdrojů,
- nedostatečná úroveň kooperace knihoven na všech
úrovních, která je příčinou značných duplicit a
vede k neefektivnímu čerpání nedostatkových
finančních zdrojů,
- hluboké meziresortní bariéry a neschopnost
ústředních a dalších orgánů státní správy
dohodnout se na cílevědomé a řízené kooperaci v
oblasti knihoven
- dlouholetá absence státní informační politiky.
Chybí vymezení priorit ve vztahu ke knihovnictví v
souladu s informační politikou Evropské unie a
mezinárodními normami a doporučeními.
- v oblasti veřejných knihoven zřizovaných obcemi
chybí jasná deklarace zájmu státu na existenci a
podpoře této sítě knihoven. Za celé období
transformace se podařilo pouze díky iniciativě
poslanců prosadit v roce 1997 zatím jediný projekt na
podporu této sítě knihoven (Rozvoj informační sítě
veřejných knihoven - RISK)
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Zpracovat tzv. knihovnický zákon, který by
legislativně vymezil oblast veřejných knihoven,
zejména jejich zřizování, financování, rozsah a
formy podpory ze strany státu, kontrolu a další
oblasti
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zvýšit úroveň finančního zajištění knihoven
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Formulovat státní informační politiku a vymezit
priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu s
informační politikou Evropské unie a mezinárodními
normami a doporučeními.
- Vytvořit meziresortní orgán pro koordinaci činnosti
knihoven složený z náměstků ministrů a vybraných
specialistů, který by zejména:
- formuloval strategické cíle rozvoje knihoven
- podporoval koordinaci činnosti knihoven bez
ohledu na resortní příslušnost
- koordinoval vynakládání finančních
prostředků na doplňování knihovních fondů,
vědu a výzkum v oblasti knihoven a rozhodoval o
alokaci finančních zdrojů do rozhodujících
rozvojových oblastí činnosti knihoven
G 2 Knihovnická legislativa
CÍL
Zajistit legislativní podporu vybraným oblastem činnosti
knihoven
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Pro oblast knihoven dosud platí ideologicky i věcně
zastaralý zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě
knihoven. Zákon nebyl zatím zrušen z toho důvodu, že
se od něho odvíjejí některé vyhlášky a směrnice,
které je účelné do doby vytvoření nové legislativy
zachovat.
- Až do nedávné doby ministerstvo kultury odmítalo
zabývat se přípravou a zpracováním nové
knihovnické legislativy. V posledním období zahájilo
ministerstvo kultury přípravu zákona o zajištění
dostupnosti informačních zdrojů, ale obsah tohoto
návrhu zatím není znám.
- Zcela bez výsledku zatím skončilo úsilí o přípravu
zákona o Národní knihovně ČR, případně zákona o
národních kulturních institucích.
- Jediný pokus o komplexnější řešení vztahu státu a
této oblasti byl uskutečněn v roce 1992 z iniciativy
tehdejšího ministerstva pro hospodářskou politiku a
rozvoj. Vládou schválená Koncepce rozvoje veřejných
informačních služeb (usnesení vlády č. 367 z
20.5.1992) byla částečně naplněna v resortech
školství a zdravotnictví. V ostatních resortech
nebyla nikdy pověřenými ministerstvy realizována.
Veškeré následující vlády jakékoliv pokusy o
řešení tohoto problému odmítaly, např. materiály
Koncepce rozvoje veřejného knihovnictví v ČR,
Transformační projekt způsobu další existence a
hospodaření veřejných knihoven v ČR, Program rozvoje
knihoven jako součást rozvoje informačních dálnic
ČR. Programová prohlášení vlád pravidelně
deklarují podporu veřejným knihovnám, ale
skutečností zůstává, že zejména veřejné knihovny
zřizované obcemi od roku 1989 působí bez jakékoliv
aktivní podpory státu (dílčí změnu přinesl až
výše zmiňovaný projekt RISK v roce 1997).
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Připravit zákon o dostupnosti informačních zdrojů
nebo jinou podobu knihovnické legislativy, která bude
řešit zejména:
- postavení veřejných knihoven v rámci veřejných
informačních služeb
- otázky související se zřizováním a financováním
veřejných knihoven v působnosti obcí a postavení
státních vědeckých knihoven
- poskytování meziknihovních služeb, nakládání s
knihovními fondy včetně ochrany konzervačních a
unikátních dokumentů apod. v rámci všech knihoven
ČR
- postavení Národní knihovny ČR
- úlohu veřejných knihoven při zprostředkovaní
informací z činnosti orgánů státní správy a
samosprávy
FINANČNÍ PODMÍNKY
- je řešeno v dalších bodech týkajících se
financování
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- V koordinované spolupráci mezi MK ČR, odborem
knihovnictví NK ČR a knihovnickými svazy aktivně
ovlivňovat návrhy a rozhodnutí ve věci transformace
rozpočtové a příspěvkové sféry, působení
vyšších územních samosprávních celků apod. s
cílem prosadit pojetí knihoven jako institucí
sloužících veřejnému zájmu.
- Zpracovat analýzu finančních zdrojů a finanční
náročnosti knihovnických služeb a na základě
zjištěných výsledků vymezit podíl státu na
financování veřejných knihovnických služeb a
stanovit mechanismus vícezdrojového financování.
- Vytvořit útvar, který by se soustavně zabýval
registrací právních předpisů účinných v oblasti
knihovnických služeb a poskytoval v této oblasti
informační a poradenské služby.
G 3 Podpora automatizace knihovnických
procesů a napojení knihoven do mezinárodních informačních
infrastruktur
CÍL
Plná automatizace knihovních procesů, vzájemné propojení
knihoven a zpřístupnění informačních zdrojů knihoven v
síti Internet
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Využití informačních technologií (IT) v českých
knihovnách je výrazně opožděno oproti vyspělým
zemím. K faktické uplatnění IT došlo až počátkem
90. let.
- Úroveň využívání automatizovaných knihovnických
systémů (AKS) je velmi rozdílná. AKS je využíván v
90-100% ústředních knihoven, vysokoškolských
knihoven a okresních knihoven. AKS používá 68%
knihoven ústavů Akademie věd, 60% městských
knihoven, 45% knihoven ve zdravotnictví. Naopak úroveň
automatizace obecních knihoven se pohybuje na úrovní
1-3% z celkového množství 5258 knihoven.
- Jen malé množství knihoven nabízí uživatelům své
fondy prostřednictvím veřejně přístupného on-line
katalogu. V elektronických katalozích knihoven jsou
zahrnuty zpravidla pouze přírůstky z posledních
několika let. Ostatní záznamy zůstávají v klasické
podobě na papírových nosičích
- Na Internet jsou téměř kompletně napojeny ústřední
knihovny, vysokoškolské knihovny a knihovny ústavů
AV. Veřejné knihovny v okresních městech jsou
napojeny z cca 50%. Napojení ostatních veřejných
knihoven zejména v menších městech a obcích je velmi
omezené a nedosahuje ani 10%.
- Telekomunikační a připojovací poplatky jsou příliš
vysoké. V menších knihovnách jsou poplatky bariérou
aktivního využívání Internetu.
- 69% veškeré výpočetní techniky používané ve
veřejných knihovnách je zastaralé nebo na úrovni
výběhových typů. Je nezbytná rozsáhlá obnova.
- Stávající projekt "Rozvoj informační sítě
veřejných knihoven" není dostatečně finančně
zajištěn a je tendence neustále tuto jedinou formu
podpory veřejných knihoven ze strany státu redukovat
nebo zrušit.
- Překážkou je opožděné uvolňování finančních
prostředků v průběhu roku, což je příčinou, že
některé projekty nelze realizovat v plánovaném
rozsahu, hrozí riziko neefektivního čerpání
finančních prostředků a porušování platných
předpisů
- Není zpracována strategie rozvoje knihoven, což někdy
ztěžuje možnost alokovat finanční prostředky do
klíčových rozvojových oblastí.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zajistit odpovídající financování projektu
"Rozvoj informační sítě veřejných
knihoven" v souladu se stanovenými cíli
- Zajistit rovnoměrné uvolňování finančních
prostředků s vazbou na stanovený harmonogram plnění
jednotlivých projektů
- Umožnit financování dlouhodobých projektů
- Poskytnout knihovnám a vzdělávacím institucím
snížené tarify telekomunikačních a přípojovacích
poplatků
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- V rámci státní informační politiky vymezit
postavení a úkoly veřejných knihovnických služeb
při vytváření "informačních dálnic".
Prosazovat jednotná, standardní a ekonomická řešení
automatizace a propojování knihoven
- Vymezit hlavní strategické cíle pro oblasti
knihovnictví i vzhledem k vývoji mezinárodních
informačních infrastruktur
G 4 Centrální služby pro knihovny a
vydavatele
CÍL
Odstranění duplicitních činností knihoven, vytvoření
základních předpokladů pro sdílení informačních zdrojů
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
Národní knihovna ČR vykonává řadu statutárních a
jiných funkcí, které mají charakter centrálních služeb pro
knihovny a vydavatele v rámci ČR. Jedná se zejména o:
- Zpracování a zveřejňování národní bibliografie
(běžné a retrospektivní) včetně její
retrospektivní konverze do počítačové podoby
- Zpracování a zpřístupnění Souborného katalogu ČR
- Služby agentury ISBN vydavatelům
Využití těchto služeb knihovnami v rámci ČR může
výrazně zvýšit úroveň kooperace mezi knihovnami všech
typů a přispět k efektivnímu využívání finančních
prostředků vložených do nákupu a zpracování knihovních
fondů.
- Hromadnému využití těchto služeb zatím brání:
- neúplnost a nedostatečná aktuálnost
databází
- vysoké náklady na nákup služeb
- omezenost okruhu spolupracujících institucí
- nedořešené technické problémy na straně NK
ČR i potenciálních uživatelů služeb
- Nedostatečná standardizace databází
vytvářených v oblasti vydavatelského a
knihkupeckého sektoru je překážkou integrace
databází a vytvoření kvalitních
informačních zdrojů o vydávané produkci a
její dostupnosti na knižním trhu.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Základní statutární funkce NK ČR zahrnout do
knihovnické legislativy
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Finančně zajistit vývoj a provozu centrálních
služeb NK ČR formou účelového financování
- Po zahájení rutinního provozu Souborného katalogu ČR
a po dosažení stanovených parametrů přistoupit k
finančnímu zainteresování spolupracujících
institucí tak, aby byl rozvoj systému hrazen z
prostředků získaných prodejem služeb
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Zajištění kontroly kvantitativních a kvalitativních
parametrů poskytovaných služeb, např. pomocí
společného knihovnicko-nakladatelského orgánu s
doporučující kompetencí vůči Ministerstvu kultury
G 5 Výzkum a vývoj v oblasti
knihovnictví, využití nových technologií
CÍL
Aplikace vědeckých poznatků v knihovnictví, vývoj nových
technologií a služeb
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
Současné programy výzkumu a vývoje jsou zaměřeny
zejména do těchto oblastí:
- Využití informačních technologií, např.
digitalizace dokumentů, retrospektivní konverze
katalogů, automatizace knihovnických procesů, vývoj
nových typů služeb na bázi informačních
technologií apod.
- Ochrana knihovních fondů, např. vliv mikroklimatu na
uložení knihovních fondů, výzkum materiálu pro
restaurování a ochranu knihovních fondů apod.
- Programy by měly být zaměřeny i na jiné oblasti
činnosti knihoven, např. řízení a kontrola kvality
knihovnických systémů, výzkum uživatelských potřeb
apod. Pro tyto oblasti nejsou vypisovány žádné
projekty. Došlo k zásadní redukci vydávání
odborných periodik pro oblast knihovnictví a
informační vědy, což je bariérou odborné
komunikace.
- Hlavním problémem je objem financování projektů.
Např. v roce 1997 byly projekty výzkumu a vývoje v
knihovnictví financovány částkou cca 40 mil. Kč. Pro
rok 1998 byla stanovena částka na nové projekty v
rozsahu pouhých cca 1 mil. Kč.
- Překážkou je opožděné uvolňování finančních
prostředků v průběhu roku, což je příčinou toho,
že některé projekty nelze realizovat v plánovaném
rozsahu, hrozí riziko neefektivního čerpání
finančních prostředků a porušování platných
předpisů.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Výzkum a vývoj v oblasti knihovnictví a informací by
měl být explicitně součástí vládní koncepce
rozvoje vědy
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zajistit adekvátní financování projektů v souladu s
dlouhodobým strategických záměrem
- Zajistit rovnoměrné uvolňování finančních
prostředků s vazbou na stanovený harmonogram plnění
jednotlivých projektů
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Vymezit hlavní strategické cíle pro oblast vědy a
výzkumu v oblasti knihovnictví
- Zajistit koordinaci vědy a výzkumu v oblasti
knihovnictví
- Vybudovat mechanismus vyhledávání, evidence,
hodnocení, výběru a financování výzkumných a
vývojových projektů v oblasti knihovnictví, např.
jako ve Velké Británii a v SRN
- Vybudovat institucionální základnu pro vědu a výzkum
v oblasti knihovnictví
G 6 Ochrana knihovních fondů, např.
mikrofilmování, restaurování unikátních dokumentů a
sbírek
CÍL
Zajistit trvalé uchování a zpřístupnění národní
produkce dokumentů jako důležité složky národního
kulturního dědictví
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Knihovny ve svých fondech uchovávají rozsáhlé
sbírky dokumentů na všech druzích nosičů vzniklých
od nejstarších dob do současnosti. Jde nejen o
unikáty, jako jsou staré rukopisy, inkunábule, staré
tisky, ale také o novodobou produkci dokumentů, např.
noviny, zvukové a audiovizuální dokumenty včetně
elektronických médií.
- Knihovní fondy jsou z hlediska své fyzikální podstaty
ohroženy postupným rozpadem a zničením. S ohledem na
rozsah a různorodost knihovních fondů se jedná o
mimořádné složitou a komplexní problematiku, která
přesahuje okruh institucí v rámci resortu kultury.
- Zatím nejužívanější metodou ochrany knihovních
fondů je omezení nebo přímo znemožnění jejich
využívání. Z tohoto důvodu jsou rozsáhlé části
kulturního dědictví občanům zcela nepřístupné,
což je v rozporu s právem na neomezený přístup k
informacím a kulturnímu dědictví.
- Současné finanční, personální a technické kapacity
věnované na ochranu knihovních fondů jsou
nedostatečné. Rozsah péče o knihovní fondy je
limitován omezenými kapacitami jednotlivých knihoven.
Dílčí změnu představují v posledním období
některé projekty z oblasti výzkumu a vývoje
zaměřené na digitalizaci unikátních dokumentů
včetně vývoje standardů, mikrofilmování novinových
fondů apod.
- Chybí spolehlivé informace o existenci unikátních
dokumentů a knihovních sbírek v rámci ČR. Některé
sbírky nejsou zkatalogizovány a jsou fakticky
nedostupné.
- Rozsáhlé části vzácných a unikátních knihovních
fondů jsou uloženy v nevyhovujících
mikroklimatických podmínkách.
- V rámci ČR není zpracován a realizován národní
program ochrany knihovních fondů, který by ochranu a
zpřístupnění knihovních fondů pojal komplexně,
stanovil dlouhodobé priority a finančně zajistil
ochranu ohrožených fondů včetně výzkumu a vývoje v
této oblasti.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
V rámci knihovnické legislativy:
- Zajistit evidenci unikátních knihovních fondů
určených k trvalému uchování
- Stanovit povinnosti knihoven a jiných institucí v této
oblasti
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Formou účelových dotací a grantů zajistit
adekvátní financování oblasti ochrany a
zpřístupnění unikátních a vzácných knihovních
fondů v souladu se stanovenými cíli
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Zpracovat národní program ochrany knihovních fondů a
zajistit jeho realizaci finančně a institucionálně. V
rámci programu řešit zejména:
1. Vznik a provoz speciálních pracovišť pro ochranu
knihovních fondů:
- metodická, poradenská a informační pracoviště,
zpracování standardů
- výzkumná a vývojová pracoviště
- restaurátorská pracoviště
- pracoviště pro mikrofilmování
- pracoviště pro digitalizaci
2. Systematické mikrofilmování a digitalizaci unikátních
dokumentů a vzácných sbírek
3. Podporu výzkumu, vývoje a standardizace v oblasti ochrany
fondů
4. Evidenci, katalogizaci a vědecké zpracování unikátních
sbírek dokumentů i retrokonverzi klasických katalogů do
elektronické podoby
5. Výstavbu a rekonstrukce prostor pro uložení dokumentů v
knihovnách
6. Kooperaci s dalšími pracovišti zabývajícími se ochranou
a restaurováním dokumentů a jiných sbírkových předmětů,
např. muzei, archivy
G 7 Zabezpečit knihovní fondy před
kriminalitou a živelními pohromami
CÍL
Zabezpečit knihovní fondy před krádežemi a živelnými
pohromami
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V posledních letech dramaticky vzrostl zájem černého
trhu o publikace, které jsou z jakéhokoli hlediska
atraktivní (staré tisky a rukopisy, iluminované a
ilustrované publikace, nákladné encyklopedie a
příručky apod.), a tím se knihovní fondy a
skladovací místa, kde se nalézají, ale i fondy
zpřístupněné v knihovnách, octly pod nebývalým
tlakem kriminálních živlů, nejčastěji s napojením
na organizovaný zločin v mezinárodním měřítku.
- Vedle toho jsou statisticky časté i "denní"
drobné krádeže a přestupky proti knihovnímu řádu
ze strany běžných uživatelů. Knihovny obecně nebyly
a dosud velmi často nejsou na podobnou situaci
připraveny. V posledních letech došlo proto k
citelným a nevratným ztrátám na našem kulturním
dědictví.
- Knihovny často působí v nefunkčních objektech bez
řádné údržby a vybavení zabezpečovací a
protipožární technikou. Nedostatečná vybavenost
ztěžuje nebo i znemožňuje uzavírání pojistných
smluv.
- Zásadním problémem je nedostatek finančních
prostředků zejména na potřebné investice do
zabezpečovacích zařízení, ale i na provozní
účely.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- V návaznosti na žádoucí centrální evidenci
vzácných fondů a pasportizaci knihovních fondů
obecně stanovit pravidla a typové normy jejich
zabezpečení.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Plánovat položky na zabezpečení knihoven jako pevnou,
trvalou a účelovou součást dotace do rozpočtů
knihoven nebo vytvořit speciální grantový projekt.
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Zajistit působení centrálního koordinačního a
konsultačního orgánu pro oblast zabezpečení
knihovních fondů před kriminalitou, který by
prosazoval standardní a ekonomická řešení a
doporučoval taková řešení zřizovatelům při jejich
rozhodování o financování
- Provést pasportizaci vzácných a unikátních
knihovních fondů
Dále viz G 6
G 8 Zpracování standardů, norem,
pravidel, metodických doporučení,
CÍL
Dosažení maximální unifikace a kompatibility odborných
knihovnických činností a systémů v národním a
mezinárodním měřítku, která vede k výrazné efektivitě a
k úsporám při financování knihoven.
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Knihovny v rámci ČR v podstatě směřují k
používání mezinárodní standardní formát UNIMARC
pro výměnu bibliografických dat nebo formáty
kompatibilní, často však ještě využívají také
další domácí i mezinárodní standardy. V knihovnách
byl zahájen přechod na nová katalogizační pravidla
AACR2 včetně využití standardů bibliografického
popisu ISBD a navazujících norem.
- Zatím chybí standardy a typová řešení pro jiné
činnosti knihoven, např. základní ukazatele pro
financování, doplňování knihovních fondů,
personální a prostorové zajištění v souladu s
doporučením UNESCO, prosazení jednotného věcného
třídění dokumentů apod.
- V současné době v rámci knihoven ČR neexistuje
instituce či pracoviště, které by se systematicky
zabývalo oblastí normalizace, přebíráním standardů
ISO a mezinárodních doporučení (UNESCO, IFLA) do
domácího prostředí, iniciovalo zpracování nových
standardů a informačně zachycovalo aktivity v oblasti
standardizace v mezinárodním kontextu. Pro činnost
veřejných knihoven zřizovaných obcemi nejsou v
současné době standardy zpracovány nebo jsou
zastaralé a neodpovídají úrovni využívání
informačních technologií.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- V rámci knihovnické legislativy zavázat knihovny a
jejich zřizovatele k dodržování přijatých norem a
standardů
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Finanční zajištění činnosti pracoviště pro
normalizaci v knihovnictví včetně spolupráce na
mezinárodní úrovni
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Vybudovat pracoviště pro normalizaci a standardizaci v
knihovnictví, např. v rámci Národní knihovny ČR
- Na základě analýzy jednotlivých oblastí činnosti
knihoven zahájit přípravu nezbytných standardů a
doporučení včetně iniciování akceptace
mezinárodních norem ISO pro oblast knihoven a
informační činnosti do českého prostředí
- Zpracovat a vydat ukazatele pro činnost veřejných
knihoven zřizovaných obcemi s cílem zajistit
standardní úroveň zabezpečení jejich činnosti ze
strany zřizovatelů v souladu s doporučením UNESCO
(Doporučení pro veřejné knihovny, Manifest UNESCO o
veřejných knihovnách)
G 9 Poradenská, metodická a konzultační
činnost,
CÍL
Podpořit činnost knihoven kvalitní metodickou a poradenskou
činností pro speciální oblasti aktivit knihoven
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Zanikly či byly radikálně okleštěny metodické,
informační a poradenská pracoviště v oblasti
knihovnictví. Tyto instituce byly výraznou oporou při
řešení odborných problémů, dalšího vzdělávání
a vzájemné informovanosti v oboru.
- V podstatě jediným pracovištěm tohoto druhu zůstal
Odbor knihovnictví působící v rámci Národní
knihovny ČR, který:
- buduje a zpřístupňuje fond literatury z
oblasti knihovnictví a informačních věd
- zpracovává dokumentaci české knihovnické
literatury v úplnosti a zahraniční výběrově
- poskytuje rešeršní, studijně rozborové a
referenční služby
- popularizuje nejnovější poznatky a zkušenosti
z oblasti knihovnictví a informačních věd
formou jejich zveřejňování v odborném tisku
a vydáváním překladů a studií
- poskytuje poradenské služby veřejným
knihovnám zřizovaným obcemi zejména v oblasti
legislativy, vztahů ke zřizovatelům a
personálního zajištění činnosti knihoven
- shromažďuje informace o stavu knihoven
zřizovaných obcemi, provádí jejich analýzu a
zpracovává informace o stavu veřejných
knihoven
- organizuje a zajišťuje mimoškolní
vzdělávání pracovníků veřejných knihoven.
- V rámci knihoven ČR nejsou zajišťovány další
aktivity, které mají vliv na formování národního
knihovnického systému. Jedná se zejména o:
- shromažďování dat o knihovnách v rámci
celé ČR,
- analýzu vývojových trendů v rámci
veřejných knihoven zřizovaných obcemi s
vazbou na vývoj ostatních knihoven a
knihovnictví v celosvětovém kontextu,
- systematickou práci v oblasti obecné
knihovnické legislativy,
- systematické sledování normalizačních
aktivit v oblasti knihovnictví a příbuzných
oborů, přenos norem ISO do domácího
prostředí,
- poradenství v oblasti výstavby, rekonstrukce a
vybavování knihoven,
- poradenství v oblasti automatizace a zavádění
nových technologií v knihovnách,
- výzkum čtenářství, četby a vztahu
veřejnosti ke knihovnám,
- metodiku práce s handicapovanými občany a
národnostními menšinami,
- public relations v oblasti veřejných knihoven a
knihovnictví a další.
- Z finančních důvodů bylo omezeno vydávání odborné
knihovnické literatury včetně periodik.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Zakotvit existenci, obsah působení a kompetence
knihovnického metodického, koordinačního a
konsultačního centra ("knihovnický
institut") do knihovnické legislativy.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Finanční podmínky stanovit v závislosti na obsahu
návrhu, viz organizačně institucionální podmínky
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Provést analýzu potřeb poradenských, metodických a
konzultačních kapacit pro jednotlivé oblasti činnosti
knihoven a zpracovat návrh na jejich zajištění v
rámci existujících institucí, resp. vytvořit
knihovnické metodické, koordinační a konsultační
centrum ("knihovnický institut").
G 10 Mimoškolní vzdělávání
pracovníků knihoven
CÍL
Zvyšovat odbornou kvalifikaci pracovníků knihoven v
návaznosti na potřeby informační společnosti
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Knihovnictví patří mezi obory, které vlivem stálého
intenzivnějšího využívání informačních
technologií prochází zásadní proměnou, dochází ke
změnám základních paradigmat oboru a k zásadním
změnám náplně tradičních knihovnických profesí,
vznikají profese zcela nové. Školní vzdělání
rychleji zastarává.
- Rychlost a úspěšnost změny je v mnoha ohledech
závislá na vědomostech a dovednostech pracovníků
knihoven. Po pracovnících knihoven se stále více
vyžaduje vyšší kvalifikace v oblasti práce s IT,
znalost práce se základními SW nástroji (editory,
OS), schopnost asistovat čtenářům a uživatelům při
práci s IT, informovanost o nových IT a možnostech
jejich využití. Zvyšují se požadavky na jazykové
znalosti.
- Noví absolventi knihovnických škol zejména vlivem
mzdové situace do knihoven prakticky nenastupují.
Knihovny jsou potom závislé na starších
pracovnících nebo absolventech jiných škol.
- V rámci ČR jsou zastoupeny všechny stupně základní
knihovnické vzdělávací soustavy, tj. střední
odborné, vyšší odborné i vysokoškolské.
- Zcela opačná je situace v oblasti mimoškolní výchovy
pracovníků knihoven. Fakticky neexistuje systém
rekvalifikačního a celoživotního vzdělávání
pracovníků knihoven.
- Činnost vzdělávacích subjektů není vzájemně
koordinována, probíhá roztříštěně, podle
okamžité potřeby, bez koncepce.
- Vzdělávací aktivity v oblasti celoživotního
vzdělávání částečně zajišťuje stávající
struktura knihovnického školství a v různé míře i
některé velké knihovny, např. státní vědecké
knihovny, Národní knihovna ČR. Kromě jednotlivých
knihoven se v celoživotním vzdělávání výrazněji
angažují knihovnické svazy a spolky.
- Zcela mimo dosah těchto aktivit zůstávají knihovny
menší, a to veřejné, školní i odborné, zejména
knihovny nově vznikajících podniků a institucí. V
řadě případů nejde jen o potřebu školení v práci
s informačními technologiemi (nebo jen částečně),
ale o potřebu základních knihovnických,
rekvalifikačních či inovačních kursů).
- I přes mnohé proklamace nemá odborná veřejnost
dostatečný zájem o tuto problematiku, považuje ji za
okrajovou. Příčin je celá řada, např.
- není doceňována (včetně mzdového
ohodnocení) nutnost vysoké profesionality v
informačních institucích, resp. knihovnách
- neexistuje systém kontroly kvality odborné
způsobilosti
- náklady na zajištění různých druhů
školení dynamicky rostou, neboť je v mnoha
případech zajišťováno ziskovými
organizacemi, stoupají ceny lektorů a
požadavky na vybavení informačními
technologiemi
- v období vleklých finančních problémů
většiny knihoven považují vedoucí
pracovníci i zřizovatelé náklady na
rekvalifikace a celoživotní vzdělávání za
příliš vysoké
- není dostatek odborníků, kteří by měli
pracovní kapacity pro kvalifikovanou (odborně i
pedagogicky) lektorskou činnost
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Začlenit otázku mimoškolního vzdělávání
pracovníků knihoven a její řešení vč. profesních
standardů do platového systému vztahujícího se ke
knihovnám a do knihovnické legislativy.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Ve spolupráce MK ČR, MŠMT ČR finanční podpořit
celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven,
včetně grantových projektů
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Provést analýzu potřeb rekvalifikace a celoživotního
vzdělávání v oblasti knihovnictví
- Zřídit (pověřit) instituci (systém institucí) pro
zajištění celoživotního vzdělávání pracovníků
knihoven (tj. rekvalifikační, inovační a jiné
studium s modulárním vzdělávacím programem)
spolupracující se školami a odborníky z praxe s
odpovídajícími podmínkami a pravomocemi
- Definovat profesní standardy, promítnout je do výuky a
do mzdových tarifů
- Zintenzivnit spolupráci s a mezi školami
- Posílit spolupráci MK ČR a MŠMT ČR v oblasti
celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven
- Prosadit do mzdových předpisů zohlednění CŽV
- Monitorovat a hodnotit výkon vzdělávacích institucí
- Zapojit se do mezinárodní, zejména evropských
iniciativ pro vzdělávání knihovníků
G 11 Podpora vícezdrojového
financování knihoven.
CÍL
Zajistit odpovídající financování knihoven v souladu s
jejich společenskou funkcí
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Stávající rozpočtová pravidla pro rozpočtové a
příspěvkové organizace, mezi než knihovny patří,
mají výrazně demotivující charakter a jejich
aplikace vede v důsledku až k nehospodárnosti při
nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů,
které jsou jinak kriticky nízké. Vedoucí těchto
organizací jsou omezeni při cíleném, pružném a
efektivním nakládání se svěřenými prostředky
zejména tím, že:
- finanční zdroje jsou striktně členěny na
provozní prostředky, mzdy a investice, aniž by
vedoucí mohl toto členění ovlivnit
- rozpočet má výhradně roční cyklus, což
zamezuje efektivnímu plánování, eventuální
ušetřené prostředky zřizovatel často
využívá pro snížení příspěvku v
následujícím roce. Běžným jevem je
uvolňování finančních prostředků po
měsíci, což knihovnám často znemožňuje
nakoupit literaturu právě dostupnou na trhu a
rozumně plánovat další činnosti, uzavírat
smlouvy atd.
- příjmy získané z pronájmů lze použít
výhradně na údržbu daného objektu a nikoliv
na hlavní činnost, např. na nákup literatury.
- financování řady knihoven není rovnoměrně
rozloženo mezi subjekty odpovídající za
poskytování knihovnických služeb různým
skupinám uživatelů, např.:
-
- Při přechodu zřizovatelských
pravomocí z okresního úřadu na
městský úřad dochází v některých
případech k tomu, že okresní úřad
odmítne financovat regionální funkce,
které příslušná knihovna
zajišťovala pro občany a instituce v
rámci celého okresu.
- Státní vědecké knihovny působící v
bývalých krajských městech jsou
financovány výhradně z rozpočtu MK
ČR, ačkoliv primárně slouží
potřebám občanů města ve kterém
sídlí, a také potřebám vysokých
škol. Města a MŠMT se na financování
provozu těchto knihoven nepodílí.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Knihovnická resp. i další související legislativa
(pro neziskový sektor, pravidla hospodaření s
prostředky státního rozpočtu a obecních rozpočtů)
musí řešit pravidla vícezdrojového financování.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Při přechodu zřizovatelských pravomocí prosazovat
princip vícezdrojového financovaní vybraných knihoven
na základě smlouvy mezi zainteresovanými subjekty
včetně vzájemné provázanosti na přidělování
dotací za státního rozpočtu.
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Uzavírání smluv o financování mezi zainteresovanými
subjekty
G 12 Omezení zřizovatelské funkce MK
ČR ke knihovnám
CÍL
Optimalizace struktury národního knihovnického systému,
vytvoření předpokladů pro vícezdrojové financování
státních vědeckých knihoven
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Ministerstvo kultury v současné době přímo zřizuje
Národní knihovnu ČR a devět státních vědeckých
knihoven.
- Národní knihovna ČR patří do kategorie národních
kulturních institucí. Pro oblast knihovnictví plní
řadu celostátních a mezinárodních funkcí.
- Státní vědecké knihovny (SVK) byly až do konce roku
1990 zřizovány krajskými národními výbory, které
ale k 31.12.l990 zanikly. Z těchto důvodů přešly
dočasně do zřizovatelské gesce MK ČR s tím, že po
provedení transformace státní správy a vytvoření
vyšších územěsprávních celků bude rozhodnuto o
definitivním postavení SVK.
- SVK představují stabilní síť velkých
univerzálních knihoven a jsou přirozenými centry
veřejných knihovnických služeb pro území svého
regionu. Tyto knihovny plní řadu místních,
regionálních i celostátních funkcí.
- SVK mají významné postavení při zajišťování
informačních potřeb vysokoškolských studentů.
Vysokoškolští studenti tvoří více než 50%
uživatelů.
- Funkce a postavení jednotlivých SVK na úrovni města
či regionu jsou značně rozdílné, což vyplývá z
odlišného historického vývoje. Čtyři SVK (Liberec,
Ústí nad Labem, České Budějovice, Kladno) plní
zároveň funkci okresní a městské knihovny. Typické
je, že okresní či městské úřady na činnost SVK
přispívají jen nepatrně nebo vůbec. Stát v tomto
případě plně financuje poskytování základních
knihovnických služeb na úrovni příslušného města
a regionálních funkcí na úrovni okresu, které jsou
ve všech ostatních případech financovány z rozpočtu
měst a okresních úřadů.
- Základním problémem SVK i Národní knihovny ČR je
otázka adekvátního financování jejich základních
společenských funkcí. Nejtíživější je situace v
oblasti nákupu knihovních fondů, ale také při
vybavování knihoven informačními technologiemi, při
rekonstrukcích a výstavbě objektů.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Postavení Národní knihovny ČR řešit samostatným
zákonem nebo zákonem o národních kulturních
institucích
- Postavení SVK řešit v závislosti na rozhodnutí o
zřizovatelské gesci
Dále viz G 2
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zajistit adekvátní financování NK ČR a SVK v souladu
s jejich společenskými funkcemi.
- Vytvořit předpoklady pro vícezdrojové a vzájemně
podmíněné financování SVK z:
- rozpočtu města
- rozpočtu okresního úřadu a vyššího územě
správního celku
- rozpočtu státu, respektive MŠMT ČR a MK ČR
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Na základě státní informační politiky a vymezení
priorit pro oblast knihovnictví provést analýzu
funkcí Národní knihovny ČR a SVK a stanovit jejich
úlohu v národním knihovnickém systému.
- Postavení jednotlivých SVK řešit individuálně na
základě podrobné znalosti situace v konkrétním
městě, regionu a potřeb vysokého školství. Pro tyto
účely vytvořit meziresortní komisi ze zástupců MK
ČR, MŠMT ČR, MV ČR a knihovnických sdružení.
G 13 Otázka bezplatnosti základních
knihovnických služeb
CÍL
V souladu s doporučeními UNESCO (Doporučení pro veřejné
knihovny, Manifest UNESCO o veřejných knihovnách) udržet
základní knihovnické služby jako v zásadě bezplatné a
vytvářet tak předpoklad pro neomezený a rovnoprávný
přístup ke knihovnickým službám
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Nedostatečné financování knihoven a celkový trend ke
komercializaci života společnosti jsou stále častěji
příčinou zpoplatňování knihovnických služeb a
vytváření ekonomických bariér jejich dostupnosti.
- Nebezpečí diskriminace vzniká zejména v souvislosti s
využitím IT. Početná skupina lidí nebude ani v
budoucnosti moci využívat nové IT, protože technika,
sítě, SW budou pro ně ekonomicky nedostupné. Objevuje
se nebezpečí vzniku nové informační elity,
dvoutřídní společnosti informačně privilegovaných
a diskriminovaných, společnosti, jejichž struktura by
znamenala přímé ohrožení demokracie.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- V nové knihovnické legislativě:
- stanovit základní typy služeb poskytované
bezplatně a v ostatních případech
- zajistit regulaci a kontrolu poplatků za služby
veřejných knihoven
- V oblasti autorského práva vytvořit rovnováhu mezi
podmínkami pro činnost knihoven a požadavky ochrany
autorských práv tak, aby komerční zájmy autorů a
distributorů nebyly zábranou přístupu k informacím a
k veřejným knihovnickým službám
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Finančně zajistit činnost knihoven tak, aby nebyly
vytvářeny tlaky na poskytování knihovnických služeb
za úplatu
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
G 14 Otázka státní pomoci při
financování meziknihovní výpůjční služby
CÍL
Vytvořit podmínky pro sdílení informačních zdrojů a
služeb v rámci národního knihovnického systému.
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Meziknihovní výpůjční služby jsou základním
prvkem spolupráce knihoven a nástrojem efektivního
využití informačních zdrojů financovaných z
veřejných rozpočtů
- Skupinu hlavních poskytovatelů meziknihovních
výpůjčních služeb tvoří velké ústřední
knihovny financované ze státních rozpočtu. Příjemci
meziknihovních služeb jsou především knihovny
vysokých škol, zdravotnických zařízení, vědeckých
ústavů a knihovny v menších městech a obcích.
- Nedostatečné financování knihoven, prudký růst cen
poštovného a celkový trend ke komercionalizaci života
společnosti jsou stále častěji příčinou
zpoplatňování meziknihovních výpůjčních služeb a
vytváření ekonomických bariér jejich dostupnosti.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Zpracování legislativní normy nebo doporučení,
které by stanovilo základní práva a povinnosti
knihoven při poskytování meziknihovních
výpůjčních služeb
- Usilovat o to, aby Česká republika přistoupila ke
Florentské konvenci UNESCO z roku 1950, která
doporučuje uplatnění snížených poštovních a
celních tarifů při zasílání vzdělávacích,
vědeckých a kulturních materiálů (k této dohodě do
roku 1976 přistoupilo 64 členských zemí)
- Prosadit snížení poštovních tarifů pro zásilky
knihoven
FINANČNÍ PODMÍNKY
1. varianta: formou účelových dotací ústředním
knihovnám financovat poskytováním meziknihovních
výpůjčních služeb
2. varianta: v souladu s Florentskou konvencí poskytnout
knihovnám snížené poštovní tarify na posílání zásilek
meziknihovní výpůjční služby a mezinárodní výměny
publikací
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Provést analýzu nákladů, procesů a časových
parametrů meziknihovních služeb a navrhnout zlepšení
systému meziknihovních služeb a dodávání dokumentů
G 15 Podpora všeobecné dostupnosti
knihovnických služeb pro handicapované, národnostní menšiny
CÍL
Zajistit bezbariérový a rovnoprávný přístup
handicapovaných a národnostních menšin ke službám
veřejných knihoven
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Většina knihoven v ČR je umístněna ve starých
objektech a nemá bezbariérový přístup, jejich
služby tudíž nejsou bezprostředně přístupné
paraplegikům a dalším postiženým s pohybovými
vadami.
- Služby veřejných knihoven handicapovaným jsou
poskytovány nahodile, podle místních podmínek
finančních, personálních, prostorových atd., i
služby knihoven nevidomým jsou na území státu
nerovnoměrné (plošné rozmístění, absence
zásilkové služby u poloviny knihoven, které
půjčují zvukové knihy).
- Služby handicapovaným jsou na rozdíl od standardních
služeb náročnější personálně a časově,
přičemž efektivita vyjádřená v kvantitativních
ukazatelích (počet uživatelů, výpůjčky) je
nižší než při práci se zdravou populací.
- Financování knihoven ve většině případů
nezohledňuje práci s handicapovanými a je v tomto
ohledu demotivující.
- Knihovny postrádají často i potřebné vybavení pro
služby handicapovaným (automobily pro donáškovou
službu, nedostatečný fond zvukových knih apod.).
- Existují bariéry administrativně-právní povahy,
které brání rozšíření některých služeb na
další skupiny handicapovaných (zásilková služba
zdarma je vázána pouze na nevidomé, fond KTN,
poskytovaný zdarma krajským "pobočkám", má
sloužit pouze nevidomým a slabozrakým s průkazem
ZTP).
- Pro aktivní práci veřejných knihoven s
národnostními menšinami chybí exaktní poznatky o
jejich stavu a potřebách na území jednotlivých
regionů. Neexistuje spolupráce knihoven s
příslušnými občanskými sdruženími a organizacemi.
- Knihovny nejsou dostatečně vybaveny literaturou v
jazycích národnostních menšin, z čehož plyne
nízká úroveň nabídky služeb
- Knihovny doposud nejsou zapojeny do programů na podporu
handicapovaných a národnostních menšin. Pracovníkům
knihoven chybí kvalifikace pro práce s těmito
skupinami občanů.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Služba handicapovaným (nejen v oblasti knihovnictví)
by měla být předmětem speciálních nařizujících
ustanovení v zákonech.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zpracovat a financovat projekt na podporu knihovnických
služeb pro handicapované a národnostní menšiny
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Provést analýzu informačních potřeb uživatelů z
okruhu handicapovaných a národnostních menšin a
analýzu stavu nabídky knihovnických služeb pro tyto
skupiny občanů. Na základě provedené analýzy
formulovat základní cíle a navrhnout opatření na
zlepšení knihovnických služeb
G 16 Podpora rozvoje čtenářství a
práce s dětmi
CÍL
Spolu se školami a dalšími subjekty vychovávat
kultivované čtenáře a uživatele informací s důrazem na
výchovu k potřebě četby, využívání informací a
sebevzdělávání
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY :
- Vytváření globální informační sítě,
komercionalizace všech oblastí společenského života
včetně oblasti vzdělávání a kultury a preferování
příjmu vizuálních informací zásadním způsobem
mění tradiční gutenbergovskou knižní kulturu a
současně vytváří nové kulturní formy.
- Tyto změny se promítají i do změny postavení
knihoven ve spektru kulturních a informačních
institucí a jsou v některých případech příčinou
poklesu zájmu dětí a mládeže o služby knihoven.
Pokles zájmu dětí a mládeže o služby knihoven má
tyto obecné příčiny :
- narůstá druhotná negramotnost dětí a celé
populace,
- dochází k preferenci vizualizace v umění a
kultuře, k jejich trivializaci,
- vznikají nové oblasti zábavy a využití
volného času,
- zvyšuje se rozsah školní výuky na úkor
volného času.
- V práci s dětským čtenářem se projevují všechny
obecné problémy knihoven, zejména:
- omezení nabídky knihoven na tištěné
dokumenty, nedostatečná nabídka nových
médií,
- většinou malé, nevyhovující prostory,
- zastaralé či nedostatečné vybavení
kontrastující s okolním moderním světem,
- problémy s akvizicí ( ceny, zahlcení trhu
brakem a kýčem, v menších městech v
knihkupectvích pouze výpravné čtivo),
- nedostatečná kvalifikace knihovníků pro
speciální práci s dětmi a mládeží,
- značná izolovanost dětských knihoven, kterou
se pokouší překonat SKIP a částečně NK ČR
a MZK v Brně,
- neexistence metodického centra pro práci s
dětmi a mládeží.
- Práci s dětskými čtenáři a mládeží také
limituje nízká úroveň koordinace subjektů
zabývajících se problematikou výchovy dítěte, tj.
škol (včetně vysokých, tj. výzkumných pracovišť),
knihoven, nakladatelů, spisovatelů a zejména rodiny.
Neprovádí se výzkum vlivu masmédií, braku, kýče
apod. na vývoj dítěte.
- Všeobecně se projevuje celospolečenské podceňování
výchovy dětí a mládeže k aktivnímu čtenářství a
k orientaci výuky na školách k práci s informacemi,
tj. schopnosti informace získávat, hodnotit,
zpracovávat a propojovat.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Na základě stanovení společného postupu (viz
organizačně institucionální podmínky) doplnit
paragrafy do zákonů souvisejících
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Podpořit knihovny v oblasti výchovy ke čtenářství a
informační výchovy dětí a mládeže formou
grantových projektů
- Podporovat finančně vybavení škol informačními
technologiemi, zejména ve školních knihovnách jako
informačních centrech škol
- Podporovat kvalitní uměleckou domácí tvorbu pro
děti, zejména literární
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Koordinovat postup zainteresovaných resortů (MŠMT ČR,
MK ČR, MV ČR, MZ ČR a dalších orgánů) v oblasti
podpory čtenářství a vydat doporučení pro další
orgány státní správy a samosprávy
- Podporovat výzkum v oblasti (ne) čtenářství a vlivu
masmédií na psychický vývoj dítěte
- Prosadit změny v koncepci školské výuky od
faktografického vyučování ke vzdělávání a
výchově umožňující k využívání informací v
jakékoli podobě
- Posílit pedagogickou-psychologickou složku odborného
vzdělání na státních odborných školách
(knihovnické a informační obory) nebo vytvořit
možnosti doplňkového studia (viz G 10)
- Podpořit vznik metodického centra pro práci dětských
knihoven
G17 Podpora využívání informačních
zdrojů zpřístupňovaných světovými databázovými centry,
CÍL
Zpřístupnit zahraniční informační zdroje ze
zahraničních databázových center pro potřebu vědy,
výzkumu, vysokoškolské studium a jinou odbornou práci
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V rámci "Průzkumu stavu automatizace v knihovnách
ČR" bylo zjištěno, že pouze 38 knihoven
zpřístupňuje uživatelům služby ze zahraničních
databázových center. Základní bariérou je nedostatek
finančních prostředků na úhradu služeb.
- Pracovníkům knihoven zpravidla chybí pro tuto činnost
kvalifikace.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- V rámci státní informační politiky řešit podporu
přístupu k informacím zpřístupňovaným
zahraničními databázovými centry za úhradu
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Poskytnout účelově vázané finanční prostředky na
úhradu služeb ze zahraničních databázových center
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Zajistit zvyšování kvalifikace pracovníků knihoven
pro využívání zahraničních databázových center
G 18 Podpora doplňování knihovních
fondů,
CÍL
Zvýšit objem informačních zdrojů v knihovnách ČR a
zajistit jejich efektivní využití
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Nedostatečné financování veřejně přístupných
knihoven se nejvíce projevuje v omezování nákupu
nové literatury do knihovních fondů, což vede přímo
k redukci rozsahu a kvality knihovnických služeb.
Celkový objem doplňování knihovních fondů
veřejných knihoven poklesl o celou třetinu oproti roku
1989.
- Chybí finanční prostředky na nákup nových druhů
médií, např. zvukové, audiovizuální dokumenty a
zejména elektronické publikace na CD-ROM.
- Jako přímo katastrofickou je nutno hodnotit situaci v
oblasti doplňování zahraniční literatury, která je
v rozhodující míře určena pro odbornou vědeckou a
výzkumnou činnost či studium na vysokých školách.
Dochází k prudkému snižování rozsahu a obsahu
informačních zdrojů na území státu. Nákup
zahraniční literatury v posledních letech poklesl o
celou polovinu. Tento výpadek je v budoucnu
nenahraditelný. Objem zahraniční literatury
získávané knihovnami v ČR není schopen
zprostředkovat informace o stavu světového poznání
pro celou řadů oborů. Knihovny tak ztrácejí
schopnost plnit svou základní společenskou funkci, tj.
zajistit všeobecnou dostupnost informací a
publikovaných dokumentů všem občanům.
- Rozpad kooperačních vazeb mezi knihovnami na úrovni
okresů a rozpad střediskových systémů vede k
atomizaci knihoven, což existenčně ohrožuje knihovny
v malých obcích. Osamocené malé knihovny nemají
dostatek finančních prostředků na nákup literatury,
nemohou využívat výhod vzájemné spolupráce (např.
výměnné soubory, společný nákup a zpracování).
Stávají se pro občany neatraktivními, což vede
následně k jejich likvidaci.
- Úroveň kooperace doplňování a vzájemné sdílení
knihovních fondů v rámci knihoven ČR je na velmi
nízké úrovni. Chybí úplné a pohotové informace a
dostupnosti knihovních fondů (souborné katalogy) a
pohotové a spolehlivé meziknihovní výpůjční
služby. Knihovny za těchto okolností preferují
vlastní zájmy na úkor vzájemné spolupráce.
- Dokumenty získané nákupem a výměnou ze zahraničí
podléhají dovoznímu clu (ale s O celní sazbou) a z
těchto důvodů jsou zatěžovány DPH. Velkou bariérou
pro využití mezinárodní výměny publikací pro
doplňování knihovních fondů jsou vysoké poštovní
tarify za zásilky dokumentů. ČR nepřistoupila k
mezinárodním úmluvám UNESCO (Florence Agreement 1950,
Protocol 1976), které doporučují snížení tarifů,
viz též G 14.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
V rámci nové knihovnické legislativy upravit:
- Usilovat o to, aby ČR přistoupila k mezinárodním
úmluvám UNESCO (Florence Agreement 1950, Protocol 1976)
- Zrušit daňové zatížení (CPH), resp. přiznat
výjimku z daňové povinnosti pro nákup domácích
dokumentů pro knihovní fondy.
- Osvobodit od dovozního cla a daňového zatížení
(DPH) dokumenty získané ze zahraničí nákupem a
výměnou pro knihovní fondy, tj. zboží určené pro
vědecké, kulturní a výchovné účely.
- Snížit nebo zrušit poštovní tarify za zásilky
dokumentů v rámci mezinárodní výměny publikací a
mezinárodní výměny oficiálních publikací, viz
též G 14
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Posílit objem finančních prostředků na nákup
knihovních fondů
- Podpořit kooperaci doplňování knihovních fondů
zahraniční literatury poskytnutím účelových dotací
na nákup zahraniční literatury dle stanovených gescí
dle oboru, jazyka či typu dokumentu.
- Podpořit doplňování knihovních fondů knihoven v
malých obcích formou účelových dotací a grantů na
nákup výměnných souborů
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Na základě meziresortní dohody rozdělit v rámci
ústředních knihoven gesce za doplňování
zahraniční literatury a speciálních dokumentů dle
oboru, jazyka či typu dokumentů a podpořit tuto
specializaci formou grantů či účelově vázaných
finančních prostředků
- Vytvořit základní předpoklady pro rozvoj vzájemné
kooperace knihoven při doplňování knihovních fondů,
zejména:
- Zajistit plnohodnotný rozvoj a provoz
Souborného katalogu ČR (NK ČR)
- Podpořit rozvoj meziknihovních výpůjčních
služeb
G 19 Povinný výtisk
CÍL
Zajistit bibliografickou registraci, trvalé uchování a
dostupnost publikovaných dokumentů vydaných na území ČR
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích
stanoví vydavatelům neperiodických publikací
povinnost odevzdávat stanovené množství exemplářů
vydané publikace určeným knihovnám. Obdobnou funkci
pro oblast periodické tisku plní vyhláška
ministerstva kultury a školství č. 140/1964 Sb. o
povinných a pracovních výtiscích.
- Institut povinného výtisku je základním předpokladem
pro zajištění bibliografické registrace, trvalého
uchování a zpřístupnění publikované produkce
dokumentů. Rozhodující podmínkou v této oblasti je,
aby legislativa vytvářela předpoklady a nástroje k
zajištění úplnosti odevzdávání povinného výtisku
všech druhů dokumentů nezávisle na formě vydání, a
to od všech vydavatelů a ve stanovených termínech.
- Ustanovení zákona a vyhlášky není některými
vydavateli dodržováno. Podle odborných odhadů není
20 - 30% vydané produkce vydavateli odevzdáváno jako
povinných výtisk. Vydavatelé také ve velkém rozsahu
neplní vůči knihovnám ohlašovací povinnost o
vydané produkci. Důsledkem je, že velké množství
vydavatelské produkce není bibliograficky
registrováno, není zajištěno trvalé uchování
dokumentů a tím i jejich zpřístupnění současné i
budoucím generacím.
- Podstatná redukce počtu příjemců povinného výtisku
prosazená v zákonu č. 37/1995 Sb. výrazně zhoršila
dostupnost publikovaných dokumentů na území státu.
Finanční kompenzace za ztrátu povinného výtisku
poskytované státním vědeckým knihovnám je
nedostatečná a nestala se standardní součástí
rozpočtu knihoven. Ostatním ústředním odborným
knihovnám mimo resort kultury nebyla finanční
kompenzace ztráty povinného výtisku poskytnuta vůbec.
- Doposud se nepodařilo vytvořit fungující knižní trh
se strukturou kvalitních distributorů a velkoobchodů,
kde by bylo možno získávat nákupem podstatnou část
vydané produkce.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Zpracovat (MK ČR) výklad k zákonu č. 37/1995 Sb. o
neperiodických publikacích. Pokud by nadále docházelo
ke značnému úniku povinných vytisků přikročit k
novele zákona.
- Při zpracování tzv. tiskového zákona (náhrada za
vyhl. 140/64 Sb.) neomezovat počet stávajících
příjemců povinného výtisku periodik nebo zajistit
všem dosavadním příjemcům odpovídající finanční
náhradu ze státního rozpočtu.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Knihovnám, které ztratily právo povinného výtisku,
zajistit finanční kompenzaci za nedodané povinné
výtisky.
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Podporovat zpracování a zpřístupnění údajů
České národní bibliografie (NK ČR)
- Podporovat systémy o produkci publikovaných dokumentů
na území ČR. Podporovat integraci dat vzniklých v
rámci systému České národní bibliografie, národní
agenturu ISBN a dat vytvářených v rámci
vydavatelského a knihkupeckého sektoru.
- Informovat okresní úřady na problematiku
uplatňování sankcí při vymáhání povinností
vyplývajících ze zákona č. 37/95 Sb.
G 20 Podpora regionálních funkcí
knihoven
CÍL
Posílení kooperačních vazeb knihoven na úroveň okresů,
zvýšení efektivnosti služeb a vynaložených finančních
zdrojů
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Do konce roku 1992 byly knihovny v okresních městech
zřizovány okresním úřadem. Rozhodující vliv na
další existenci a funkce okresních knihoven měl
zákon ČNR č. 425/1990 Sb. ze dne 9.10.1990 o
okresních úřadech, který časově omezil jejich
zřizovatelská práva ke knihovnám pouze do 31.12.1992.
Tímto ustanovením byla zahájena
tzv."transformace" okresních knihoven, čímž
je označován přesun zřizovatelských pravomocí z
okresního úřadu na městský úřad v příslušném
okresním městě. I když se s dalšími novelami
zákona o okresních úřadech prodlužovala působnost
okresních úřadů, proces rušení zřizovatelských
práv k okresním knihovnám stále pokračuje. Z 69
okresů, kde okresní knihovny zřizované okresním
úřadem plnily regionální funkci, jich působí již
pouze 28.
- Optimální model převodu zřizovatelských pravomocí
představuje dohoda mezi okresním a městským úřadem
o tom, že po převodu zřizovatelské pravomoci bude
regionální funkce v rámci okresu zajišťovat dále
příslušná městská knihovna v okresním městě,
které okresní úřad poskytne na tuto činnost
účelovou dotaci. V tomto případě je smluvně
zakotven rozsah poskytovaných regionálních služeb,
jejich finanční a personální zajištění.
- Principiálně správný přesun zřizovatelských
kompetencí ze státu na města byl od samého počátku
živelný, bez určitých pravidel, postupů, analýz a
stanovení cílů. Pro změnu zřizovatelské pravomoci
ve vztahu k okresní knihovně nebylo zákonem ani jiným
dokumentem (např.doporučením ministerstva kultury) pro
okresní úřad vyjasněno, jaká by měla být
nejvýhodnější forma reorganizace okresní knihovny,
aby v rámci regionu byl všem občanům regionu
zachován rovný přístup, optimální rozsah a
dostupnost ke knihovnickým a informačním službám.
- Převod zřizovatelských pravomocí je v řadě
případů provázen negativními jevy:
- Dochází k podstatnému útlumu či úplnému
zrušení regionálních funkcí a kooperačních
vazeb mezi knihovnami v okresu
- V současné době nejsou v 11 okresech
zajišťovány žádné regionální funkce s
výjimkou vedení statistiky knihoven. Veškerá
spolupráce knihoven v rámci v těchto okresech
byla přerušena. Jedná se např. o okresy
Příbram, Žďár n.Sázavou, Jihlava, Břeclav
a další. V jednom případě došlo k úplné
likvidaci okresní knihovny bez náhrady
(Okresní knihovna Praha-západ) a k úplnému
rozpadu organizace veřejných knihoven v okrese.
- Dochází ke snižování nebo zrušení
finančních dotací na činnost knihoven z
okresního úřadu. Takto "ušetřené"
finanční prostředky jsou okresním úřadem
použity na jiné účely.
- Dochází k stále častějšímu porušování
zákona o statistickém šetření - některé
knihovny nevedou evidence, obce nepředávají
výkazy o činnosti knihovny. V některých
oblastech nelze objektivně zjistit současný
stav veřejných knihoven.
- U pracovníků profesionálních knihoven v
menších obcích dochází z rozhodnutí
zřizovatele ke kumulaci různých činností,
které nemají přímou souvislost s knihovnickou
prací. Ztráta odborných kontaktů vede
postupně zejména u dobrovolných knihovníků
ke snižování odbornosti vykonávané práce,
což je příčinou snižování kvality služeb.
- Dochází k rušení profesionálních knihoven a
k jejich převodu na neprofesionální.
- Dochází k omezováním funkcí a služeb
knihoven a následně i ke snižováním počtu
pracovníků. Knihovny v menších obcích a
městech se stávají neatraktivní a jsou
postupně rušeny. Od roku l989 zaniklo 642
veřejných knihoven (zejména vesnických a
menších městských poboček). Jejich
službynebyly z velké většiny nahrazeny
žádnou jinou formou např., prostřednictvím
pojízdných knihoven.
- V rozporu s celosvětovým trendem dochází k
rušení a rozpadu kooperativních systémů
knihoven zřizovaných obcemi. V období od roku
1993 do roku 1996 zaniklo 30% tzv.
střediskových systémů. Atomizace knihoven
vede k nehospodárnému využití finančních
zdrojů i v období nedostatečného
financování knihoven. Důsledkem je omezení
rozsahu a atraktivnosti služeb a následná
likvidace zejména menších knihoven.
- V řadě míst jsou veřejné knihovny
zřizované obcemi zbavovány rozhodovacích
pravomocí (např. při doplňování knihovních
fondů). Často ztrácejí právní subjektivitu
a stávají se organizační složkou jiného
kulturního zařízení se zcela odlišným
posláním a funkcemi, např. galerie či muzea.
Kooperace s jinými knihovnami je pak vázána na
libovůli a pochopení vedení tohoto kulturního
"kombajnu". Dochází také k
zneužívání veřejných knihoven místní
samosprávou pro výkon zcela jiných funkcí.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
V knihovnické legislativě stanovit minimální rozsah
regionálních funkcí, které musí zajistit okresní úřad
nebo vyšší územě správní celek
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zajistit formou účelových dotací financování
regionálních funkcí na úrovní okresů z rozpočtu
okresních úřadů, viz též G 11 -
Podpora vícezdrojového financování knihoven
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydat okresním
úřadům doporučení, které by stanovilo postup při
přesunu a zajištění zřizovatelských pravomocí k
okresní knihovně z okresního na městských úřad.
Doporučení by mělo obsahovat zejména:
- stanovení cílů transformace,
- vymezení základních regionálních funkcí ,
které by měly být po transformaci zachovány,
- stanovení financování regionálních funkcí z
rozpočtů okresních úřadů formou účelové
dotace
G 21 Podpora výstavby a rekonstrukcí
knihoven,
CÍL
Zajistit prostorové podmínky pro činnosti knihoven
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- V důsledku nedostatku finančních prostředků se
nadále zhoršuje prostorové zajištění činnosti
knihoven.
- Tíživá situace je všech ústředních knihovnách a
ve většině vysokoškolských knihoven, které sídlí
v trvalých provizoriích a nemají k dispozici funkční
prostory a budovy. Základním trendem v oblasti
zpřístupnění knihovních fondů je nabídka
knihovních fondů formou volného výběru
(přístupu).Tuto metodu nelze ve výše uvedených
knihovnách realizovat z prostorových důvodů.
Většina knihovních fondů je uložena v uzavřených
skladištích, což snižuje jejich dostupnost a
intenzitu využití.
- Výsledky průzkumu z roku 1988 prokázaly, že veřejné
knihovny ČR disponují pouze 29 % ploch, které by měly
mít oproti typizační směrnici pro výstavbu
veřejných knihoven, která byla zpracována na
základě zahraničních doporučení a norem. Téměř
polovina knihoven byla umístěna v objektech
postavených před rokem 1900 a pouze 23 % v objektech
postavených po roce 1945. Naprostá většina knihoven
působí ve víceúčelových objektech, které původně
nebyly určeny pro knihovny a jsou často nedostatečně
funkční. Bývalá ČSR byla zemí, kde se po celá
desetiletí knihovny téměř nestavěly. I když se po
roce 1989 podařilo realizovat některé významnější
investiční akce (např. výstavba Centrálního
depozitáře NK ČR, okresní knihovny v Mladé
Boleslavi, dostavba SVK Ústí nad Labem, rekonstrukce
okresní knihovny v Táboře apod.), celková prostorová
situace českých knihoven zůstává velmi
nepříznivá.
- Řada knihoven se potýká s důsledky restitucí a
musela se často přestěhovat do kvalitativně horších
a menších prostor. V řadě případů jsou vůči
knihovnám uplatňovány vysoké nájmy, jejichž hodnota
není zohledněna v rozpočtu, což následně opět vede
k omezování činnosti knihoven. Důsledkem je postupná
likvidace poboček knihoven ve větších městech.
- Pro oblast výstavby, rekonstrukce a vybavení knihoven
chybí poradenské, metodické, konzultační a
informační pracoviště.
- Chybí standardy, normy a doporučení pro výstavbu
knihoven.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Zajistit finanční prostředky na výstavbu objektů
ústředních knihoven
- Podporovat princip vícezdrojového financování
výstavby knihoven, které slouží různým skupinám
uživatelů, např. městu, regionu, vysoké škole
apod., a to i s finanční podporou státu
- Financovat program podpory výstavby knihoven
zřizovaných obcemi, který by umožnil zainteresování
obcí na výstavbě a rekonstrukcích veřejných
knihoven
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Vybudovat poradenské, metodické, konzultační a
informační pracoviště pro oblast výstavby,
rekonstrukce a vybavení knihoven
- Vypracovat nebo novelizovat standardy a doporučení pro
výstavbu knihoven různých typů
G 22 Podpora profesních sdružení v
oblasti knihovnictví
CÍL
- Zvýšit úlohu profesních knihovnických sdružení
při podpoře kooperace knihoven, vzdělávání
pracovníků a v oblasti mezinárodní spolupráce a
reprezentace českého knihovnictví
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Činnost profesních sdružení v oblasti knihovnictví
hrají jsou důležitou podmínkou rozvoje oboru ve
všech zemích. Profesní sdružení se angažují
zejména v těchto oblastech:
- podpora vzájemné spolupráce knihoven všech
typů
- podpora odborných aktivit a zvyšování
kvalifikace pracovníků knihoven
- podíl na zpracování rozvojových plánů pro
oblast knihovnictví
- prosazování a obhajoba profesních zájmů
- spolurozhodování o alokaci finančních zdrojů
z grantů
- V současné době v rámci ČR působí v oblasti
knihoven tato profesní sdružení:
- SKIP - Svaz knihovníků a informačních
pracovníků - občanské sdružení
- SDRUK - Sdružení knihoven - nadace
- AK - Asociace knihoven - sdružení právnických
osob
- ČIS - Česká informační společnost
- OSPK - Odborový svaz pracovníků knihoven
- Na rozdíl od situace v zahraničí, kde existence
profesních sdružení a svazů má více než stoletou
tradici a jejich činnost je významnou součástí
knihovnického systému v dané zemi, je situace v rámci
ČR značně obtížnější.
- Veškerá sdružení vznikla nebo se obnovila teprve po
roce 1989. Sdružení zpravidla nevlastní žádný
majetek ani prostory pro svou činnost a jsou primárně
závislá na příspěvcích členů, které mohou být v
době ekonomických potíží jen velmi skromné.
- Z důvodů nedostatku finančních prostředků je také
zastoupení českých knihoven a knihovníků v
mezinárodních knihovnických organizacích (IFLA a
další), které určují světovou knihovnickou
politiku, spíše jen symbolické.
- Možnosti získání grantů jsou velmi omezené. Např.
SKIP, který ročně pořádá desítky odborných akcí,
získává v rámci grantů MK ČR částky v rozmezí 50
000 - 135 000.- Kč ročně. Řada aktivit, (např.
mimoškolní vzdělávání knihovníků),které v
jiných zemích standardně zajišťují profesní
sdružení je stále ještě zajišťována přímo
knihovnami financovanými ze státních zdrojů nebo
není zajišťována vůbec.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Připravit projekty pro podporu aktivit profesních
sdružení v oblasti knihovnictví
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
G 23 Podpora mezinárodní spolupráce.
CÍL
Zvýšit zapojení českých knihoven do mezinárodní
spolupráce
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Mezinárodní spolupráce knihoven probíhá na mnoha
úrovních. Velkou tradici má spolupráce dvoustranná v
oblasti mezinárodní výměny publikací a
meziknihovních služeb, dále spolupráce na řadě
speciálních úkolů a projektů zejména v oblasti
speciálních fondů, např. historických nebo
hudebních. Ta často souvisí s členstvím v
mezinárodních nevládních organizacích (např. IFLA
nebo IAML) případně ve speciálních projektech, jako
je souborný katalog hudebních pramenů (RISM), INCIPIT
- celosvětový souborný katalog prvotisků, nebo CERL -
společná databáze starých tisků.S tím souvisí i
mezinárodní spolupráce v rámci vládních institucí,
jimiž jsou UNESCO a Evropské společenství. České
knihovny se účastní např. mezinárodních projektů
UNESCO (využití programu CDS/ISIS, program Paměť
světa, Index Translationum, statistiky knihoven apod.).
Účast v projektech Evropského společenství byla
možná jen mimo program Telematics for Libraries, tj.
šlo např. o programy v rámci PHARE nebo TEMPUS.
Důležitá je i podpora velkých regionálních nadací,
jako jsou A.W. Mellon Foundation, Open Society Fund,
Volkswagen-Stiftung apod.
- Základními problémy rozvoje mezinárodní spolupráce
českých knihoven je zejména:
- nepřipravenost knihoven jednat pružně, rychle
a efektivně,
- nedostatečná jazyková příprava knihovníků
- málo odborníků
- nedostatek financí na zajištění účasti
knihovníků na mezinárodních akcích
- nedostatek finančních prostředků na
základní vklad či vstup do mezinárodních
projektů
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Finanční podpora účasti českých knihoven na
mezinárodních akcích a programech
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Navrhované koordinační, metodické, informační a
konsultační centrum pro knihovny (viz G
9)by mělo mít pomoc v zapojování knihoven do
mezinárodní spolupráce ve svém programu
- Podporovat jazykovou přípravu pracovníků knihoven v
rámci mimoškolního vzdělávání
G 24 Odměňování pracovníků knihoven
CÍL
- Vytvořit podmínky pro odměňování pracovníků
knihoven v souladu s novými nároky na knihovnickou
profesi
SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY
- Limitujícím a z hlediska dlouhodobé perspektivy
kritickým faktorem pro činnost veřejných knihoven je
jejich personální zajištění. V zahraničí je
knihovnická profese z hlediska náročnosti či
mzdového ohodnocení nejčastěji srovnávána s
profesí pedagogů na různých stupních škol. Zejména
v souvislosti s komplexní automatizací knihovnických
procesů, napojováním do sítí a s požadavky na
spolupráci v mezinárodním kontextu stále rostou
požadavky na kvalifikaci knihovníků. Nedílnou
součástí znalostí knihovnické profese je dnes
aktivní práce s výpočetní a komunikační technikou,
vyhledávání v domácích a zahraničních databázích
včetně solidních znalostí několika světových
jazyků.
- V posledních letech se stále výrazněji potvrzuje
tendence absolventů středoškolského i
vysokoškolského studia nenastupovat do knihoven, ale
volit zaměstnání v podstatně lukrativnějších
oblastech, např. v bankách, obchodních odd. velkých
firem, pro něž jsou výborně kvalifikováni.
Základní příčinou tohoto jevu jsou mzdové
podmínky, které knihovny mohou nabídnout. Průměrná
mzda pracovníka veřejné knihovny činila v roce 1996
7602.- Kč, což je o 2074,- Kč pod celostátním
průměrem (9676.- Kč)
- Ve většině knihoven není zajištěn dostatek zdrojů
na odměňování pracovníků. Nedostatek finančních
zdrojů vyvolává tlak na zařazování pracovníků
knihoven do nižších tarifních tříd, než odpovídá
skutečným nárokům na vykonávané činnosti. Pokud
dochází ze zákona k úpravě (navýšení) tarifů, je
tato úprava často prováděna na úkor pohyblivé
složky mzdy. Mzdy v tomto případě zůstávají na
stejné úrovni, nekopírují ani inflační nárůst a
současně se stávají naprosto demotivujícími.
LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
- Změna Katalogu prací (79/1994 Sb.) tak, aby odpovídal
náročnosti a významu knihovnické profese v souladu se
současnými trendy rozvoje informační činnosti.
FINANČNÍ PODMÍNKY
- Úpravy Katalogu prací zohlednit při financování
knihoven
ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY
- Zpracovat podklady pro změny Katalogu prací
|
O Národní knihovně || Odborné činnosti || Publikační činnost || Aktuálně ||
Slovanská knihovna || Informace pro uživatele || Služby || Knihovní fondy ||
Katalogy a databáze || Referenčni centrum
Informace pro knihovny a vydavatele
Copyright (c) 2000 - Národní knihovna ČR, Internet SERVIS, a.s.
All rights Reserved
|