Stanovisko Ústřední knihovnické rady k Tiskovému zákonu
Ústřední knihovnická rada,
poradní, iniciativní a koordinační orgán ministra kultury ČR, na svém
zasedání dne 20.12. 1999 projednala výsledky přípravy některých zákonů, které se
dotýkají činnosti knihoven. Považuje za svoji povinnost zaujmout konkrétní
stanovisko k ustanovení § 9 tiskového zákona, který byl v úterý dne 7. prosince
1999 projednán a schválen 19. zasedáním Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky.
Paragraf 9 schváleného zákona určuje příjemce povinných
výtisků periodických tiskovin, mezi nimiž jsou státní vědecké knihovny (dále jen
SVK) určeny pouze jako příjemci tzv. regionálního povinného výtisku. Schválené
znění v odst. 2 dále definuje regionální povinný výtisk jako výtisk regionální
mutace (zřejmě se myslí celostátních deníků). Ustanovení pak lze vykládat tak,
že se jedná o jedinou formu regionálních periodik a povinný výtisk nebude možné
vztáhnout na periodika vydávaná vydavateli, kteří mají sídlo v regionu působnosti
příslušné SVK.
Povinnost zabezpečit informace nejen čtenářům SVK
prostřednictvím jejich knihovních fondů přímo, ale i potenciálním zájemcům v
regionu daná statuty SVK, nutí ÚKR žádat o změnu znění § 9 tiskového zákona. Na
podporu výše uvedených tvrzení uvádíme základní postuláty, na nichž SVK staví
svoji činnost a které vyplývají z jejich statutů:
- Všeobecná dostupnost publikovaných informací ve smyslu
ustanovení Listiny základních práv a svobod
SVK jsou v prvé řadě institucemi informačními a vzdělávacími. Průměrně
registrují 10 - 12000 čtenářů, kteří během roku vykonají 150 000 návštěv.
SVK tak zabezpečují okamžitou a rovnoprávnou dostupnost publikovaných informací.
Periodické tiskoviny jsou v knihovnách nejvyužívanějším zdrojem informací, který
dosud nelze nahradit. Omezení dostupnosti informací je v přímém rozporu hned
s několika dokumenty přijatými vládou. Jsou jimi: Principy vědní politiky
České republiky na přechodu do 21. století (usnesení vlády č. 397/1998), Státní
informační politika - cesta k informační společnosti (usnesení vlády
č.525/1999), Strategie účinnější podpory kultury (Kulturní politika) (koncepční
materiál schválený vládou 28.4. 1999) a v neposlední řadě Zákon č. 106/1999 Sb. o
svobodném přístupu k informacím.
- Dostupnost informací v čase
SVK veškerou periodickou tiskovou produkci po titulech a ročnících kompletují,
vážou a ukládají ve svých knihovních fondech. Zabezpečují tak dostupnost
publikovaných dokumentů v budoucnu. Možnost nahlédnout do periodik vydávaných v I.
republice je dnes velmi významná. Tuto činnost žádné jiné instituce v regionech v
tak komplexní podobě neprovádějí.
- Ohrožení kontinuity unikátních sbírek
Knihovní fondy SVK mají svoji cenu především v komplexnosti a úplnosti
jednotlivých řad periodik. Ztrátou povinného výtisku periodik budou přerušeny dosud
úplné řady uchovávaných titulů a dojde k znehodnocení kompletních fondů
domácích periodik.
- Vliv na pokles obecné vzdělanosti
Ztráta povinného výtisku musí přímo zasáhnout úroveň obecného přehledu
populace, její vzdělanosti a informovanosti, a to i do budoucna. V důsledku nedostatku
informací dochází k snížení kreativity pracovníků, poklesu konkurenceschopnosti a
nevyčíslitelným, ale logickým národohospodářským ztrátám. Ztráta povinného
výtisku periodik ohrozí udržení profesní aktivity uživatelů, pro které je nutné
průběžné studium velkého množství odborných časopisů.
- Podstatné omezení informačních služeb SVK
Ztráta povinného výtisku znamená značný zásah do odborných knihovnických
činností. Omezí nebo znemožní poskytování některých speciálních služeb např.
rešeršních služeb, excerpčních služeb, tzv. výstřižkové služby, studijně
rozborových činností, sníží se kvalita a četnost a rychlost meziknihovních
výpůjčních služeb apod.
Ztráta povinného výtisku bude mít i nepříjemný ekonomický
dopad do státního rozpočtu, pokud vůbec budou moci být periodika nakoupena.
Představuje v každé z SVK:
- Vzrůst finančních nároků na doplňování
Finanční nároky na doplňování periodik formou koupě lze odhadnout částkou
vyšší než 1,5 mil. Kč v době, kdy nominální hodnota rozpočtů knihoven
zřizovaných státem klesá. Vedle toho vzrostou požadavky na další platby např.
poštovné a telefonní poplatky řádově o statisíce Kč.
- Zvýšení administrativní náročnosti doplňování
Ztrátou povinného výtisku značně stoupne administrativa při zajišťování
nákupu (to v případě, že se na nákup periodik podaří zajistit finanční
prostředky). V každé z knihoven bude zapotřebí alespoň jednoho pracovníka, který
administrativu zajistí, přičemž náklady na mzdy a provoz s tím spojený bude
představovat řádově opět statisíce Kč.
Většina vědeckých knihoven ztratila v minulém období povinný
výtisk neperiodických publikací (knih, norem, hudebnin, map a pod). Zkušenost ukazuje,
že se tato ztráta dramaticky dotkla služeb knihoven. Přes dané sliby nebyla tato
ztráta zřizovatelem (tj. Ministerstvem kultury ČR) nikdy finančně zcela
kompenzována. Protisměrně působící požadavky a možnosti knihoven způsobují
omezování služeb a absence periodických tiskovin může vést až ke kolapsu
informační činnosti v SVK. Vlivem nedostatku finančních prostředků dochází k
náhodnému doplňování knihovních fondů bez jakékoli návaznosti na původně
systematický nákup. Další ztráta povinného výtisku periodických publikací bude
podle našeho názoru pro SVK devastující.
Případná finanční kompenzace, která nebude účelově vázaná,
progresivně rostoucí a každoročně mimořádně přidělovaná do rozpočtu nikdy
příjem fyzického dokumentu nenahradí. A takovou kompenzaci stát dosud nebyl schopen
provést.
V případě periodických tiskovin je formou remitendy skartována
většina neprodaných výtisků, lze se tak domnívat, že odvod povinného výtisku
periodických tiskovin, nepřináší pro nakladatele finanční ztrátu, odpovídající
hodnotě periodika. Je také zřejmé, že veškeré náklady spojené s výrobou a
distribucí povinného výtisku mohou nakladatelé zahrnout z daňového hlediska do
svých výdajů.
ÚKR navrhuje v § 9 zachovat původní znění návrhu MK ČR a
úplný povinný výtisk periodik zachovat ještě státním vědeckým knihovnám v
regionech, tj. SVK v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci,
Olomouci, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem a Městské knihovně v Praze, které jsou
garanty knihovnických služeb v regionech.
29.12.1999