Zákon o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon) - (úplné znění, jak
vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
175/1996 Sb.
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY vyhlašuje
úplné znění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních,
vědeckých a uměleckých (autorský zákon), jak vyplývá ze
změn a doplnění provedených zákonem č. 89/1990 Sb.,
zákonem č. 468/1991 Sb., zákonem č. 318/1993 Sb., zákonem
č. 237/1995 Sb. a zákonem č. 86/1996 Sb.
ZÁKON o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon)
Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
zrušen
ČÁST I
PRÁVO AUTORSKÉ
§ 2
Dílo
- Předmětem autorského práva jsou díla literární,
vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí
činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní,
hudební, výtvarná včetně děl umění
architektonického a děl umění užitého, díla
filmová, fotografická a kartografická. Za předmět
ochrany se považují i programy počítačů, pokud
splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona;
nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny jako
díla literární.
- Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní
předpisy a rozhodnutí, veřejné listiny, úřední
spisy, denní zprávy, ani na projevy přednesené při
projednávání veřejných záležitostí; k soubornému
vydání takových projevů nebo k jejich zařazení do
sborníku je však třeba svolení toho, kdo je
proslovil.
§ 3
Zpracování a překlad díla
- Předmětem autorského práva jsou také nová díla
původní, která vznikla osobitým tvůrčím
zpracováním díla jiného.
- Předmětem autorského práva jsou dále i překlady
děl do jiných jazyků.
- Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen
se svolením jeho autora. Svolení autora není třeba k
překladu do jiného jazyka u děl uvedených v § 2
odst. 2.
§ 4
Dílo souborné
- Předmětem autorského práva jsou i sborníky,
časopisy, pásma, výstavy a jiná díla souborná,
je-li jejich uspořádání výsledkem tvůrčí
činnosti; zařadit dílo do díla souborného lze jen se
svolením autora.
- Autorské právo k soubornému dílu jako celku
přísluší tomu, kdo je uspořádal; tím nejsou
dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
- Právo autorské k vydanému sborníku, kartografickému
dílu a časopisu vykonává vydavatel.
§ 5
Díla spojená
- Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly
spojenými nakládají všichni autoři společně.
- Práva autorů nakládat se spojenými díly jiným
způsobem zůstávají nedotčena.
- K provozování hudebního díla s textem stačí
svolení autora části hudební.
§ 6
Dílo filmové
Autoři jednotlivých složek filmového díla nebo díla
vyjádřeného podobným způsobem a autor díla takto nově
vytvořeného, kterým je zpravidla režisér, udílejí výrobci
svolení k užití díla smlouvou. Autorské právo k dílu takto
vytvořenému jako celku vykonává výrobce.
§ 7
Dílo spoluautorů
Autorské právo k dílu, které vzniklo tvůrčí činností
několika autorů jako dílo jediné, přísluší všem
spoluautorům společně a nedílně.
§ 8
Dílo anonymní a pseudonymní
- Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněno bez
udání jména nebo s krycím jménem, není dovoleno bez
jeho souhlasu prozradit.
- Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské
právo k dílu uplatnit ten, kdo dílo poprvé
oprávněně vydal, a pokud vydáno nebylo, uveřejnil.
Veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho
pravé jméno obecně známo.
§ 9
Vznik autorského práva k dílu
- Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo
vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v
jakékoli jiné vnímatelné podobě.
- Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla,
tak na jeho jednotlivé části.
§ 10
Uveřejnění a vydání díla
- Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně
poprvé veřejně provedeno nebo vystaveno, vydáno nebo
jinak uvedeno na veřejnost.
- Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně
započato s veřejným šířením jeho rozmnoženin.
§ 11
Země původu díla
- Za zemi původu díla se pokládá
- u děl nevydaných stát, jehož je autor
státním příslušníkem,
- u děl vydaných stát, kde se oprávněně
uskutečnilo první vydání díla.
- Na dílo, které bylo vydáno současně na území
České republiky i jinde, hledí se jako na dílo
vydané v České republice; za současné vydání díla
se považuje vydání v rozpětí nejvýše 30 dnů.
Obsah autorského práva
§ 12
- Autor má právo
- na ochranu svého autorství, zejména na
nedotknutelnost svého díla, a je-li dílo
užíváno jinou osobou, aby se tak dělo
způsobem nesnižujícím hodnotu díla,
- s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho
uveřejnění a udílet svolení k jeho užití,
- na odměnu za tvůrčí práci (§ 13).
- Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.
§ 13
- Při každém užití díla náleží autorovi, s
výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna.
- Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze
rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2
písm. a)] na podkladě
- rozhlasového či televizního vysílání nebo
- zvukového, obrazového či zvukově obrazového
snímku vyrobeného a uveřejněného jeho
výrobcem (§ 45) přenesením pomocí
technického zařízení na nenahrané nosiče
záznamu,
mají právo na odměnu vůči výrobcům takových
nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo na
odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče
záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby
fyzických či právnických osob.
- Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze
rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2
písm. a)] na podkladě tiskovin /5/
nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí
technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají
právo na odměnu vůči výrobcům takových
zařízení, popřípadě jejich dovozcům.
- Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob
jejich placení, jakož i jejich rozdělení mezi
jednotlivé skupiny oprávněných osob může
Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.
Užití díla
§ 14
- Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem,
lze jen se svolením autora. Svolení k užití díla
uděluje autor smlouvou.
- Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže
být dohodou stran vyloučeno ani zkráceno.
- Bez svolení autora může být díla užito pouze v
případech stanovených v § 15, na základě soudního
rozhodnutí podle § 17 odst. 2 nebo s úředním
přivolením podle § 18.
§ 15
- Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu
obsaženého v cizím díle k vytvoření nového díla
původního.
- Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu
není povinen poskytnout, kdo
- zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu
uveřejněného díla pro svou osobní potřebu,
pokud ji, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně
jako rozmno ženinu nebo napodobeninu označí a
nejde-li o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla
architektonického stavbou nebo jiným
provedením anebo o počítačový program;
ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno;
- cituje úryvky vydaného díla a uvede autora i
název díla;
- zařadí do díla vědeckého nebo kritického v
míře potřebné k vysvětlení textu anebo do
učebnic či učebních pomůcek v odůvodněném
rozsahu části vydaných děl, drobná vydaná
díla celá, rozmnoženiny či napodobeniny děl
nebo jejich částí, uvede-li autora i pramen;
- užije uveřejněného díla v samostatné
přednášce výlučně k účelům vyučovacím
nebo vzdělávacím, uvede-li autora i dílo;
- přetiskne v časopise články časového
významu o věcech hospodářských nebo
politických uveřejněné již v jiných
časopisech, uvede-li autora i pramen;
přípustné však není takové přetištění,
je-li výslovně zapověděno;
- napodobí dílo výtvarné umístěné na
veřejném prostranství v jiném oboru
výtvarného umění; fotografie takto
umístěného výtvarného díla lze též bez
souhlasu jeho autora rozmnožovat a šířit;
- otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo
výstavy vyobrazení výtvarného díla do ní
zařazeného;
- veřejně vystavuje díla výtvarná nebo
fotografická, která již autor převedl na
jinou osobu, vystavuje-li se dílo bezplatně
anebo je-li k vystavení bezplatně půjčeno;
- rozmnožuje nebo dává rozmnožovat pro vlastní
osobní potřebu nebo pro rozdávání dílo
fotografické, které je jeho podobiznou a které
bylo úplatně objednáno;
- zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání
díla pro potřebu veřejné knihovny k
dokumentačním účelům a pro účely
vědeckého výzkumu;
- rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou
pro potřeby nevidomých.
- Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla
nejsou také povinny poskytnout
- organizace při zpravodajství o aktuální
události fotografií, filmem, rozhlasem nebo
televizí, je-li v odůvodněné míře užito i
díla, k teré je při takovéto události
provozováno nebo vystaveno,
- knihovny, školy, školská zařízení, archivy,
muzea a galerie, /1a/
půjčují-li nevýdělečně originály
vydaných děl nebo jejich rozmnoženiny
pořízené tiskem nebo jiným způsobem,
nejde-li o snímky zvukového, obrazového nebo
obojího záznamu s výjimkou nevýdělečného
zapůjčení těchto snímků pro potřeby
nevidomých.
- Oprávněný uživatel počítačového programu není
povinen získat autorovo svolení ani poskytnout
zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny,
překladu nebo úpravy takového programu, potřebuje-li
tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu
- pro provoz programu na počítači, pro nějž
byl tento program získán;
- ke zjištění informací nezbytných k
dosažení funkčního spojení dvou nebo více
počítačových programů, pokud je taková
rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena
jím samým nebo osobou jím určenou, nejsou-li
tyto informace běžně dostupné a je-li jejich
získání omezeno na části počítačového
programu nezbytné k dosažení uvedeného cíle;
- k archivním a záložním účelům,
popřípadě k nahrazení oprávněně získané
rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena
nebo jinak znehodnocena.
- Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže
být omezen ve svém právu zkoumat počítačový
program, studovat jej nebo zkoušet jeho fungování za
účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je
založen kterýkoli prvek programu, činí-li tak při
jeho obvyklém využívání.
- Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel
počítačového programu může provést bez souhlasu
autora úpravy, doplňky a změny počítačového
programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud takové
zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v
souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním
využívání oprávněným uživatelem; tím není
dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v
níž dílo zpřístupnil veřejnosti.
§ 16
- Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání
rozhlasem nebo televizí, je i každé další veřejné
šíření takto vysílaného díla pomocí jakéhokoli
zařízení k přenosu zvuků nebo obrazů,
uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než
organizace původního vysílání.
- Za součást bezdrátového rozhlasového nebo
televizního vysílání se považuje současný, úplný
a nezměněný přenos takového vysílání po drátě
či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací.
Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního
vysílání na přijímačích téhož domu, popřípadě
domů bezprostředně souvisejících pomocí
anténových zařízení (tzv. společné televizní
antény) se za zvláštní užití nepovažuje.
§ 17
- Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů
náležejících do předmětu jeho činnosti díla
vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho
zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z
pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.
- Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží
vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat
nebo jinak uveřejnit dílo svého zaměstnance
vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z
pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li
autor udělit mu svolení bez závažných důvodů,
může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u
soudu.
- Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění
povinností vyplývajících z pracovního poměru k
zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo
jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem.
Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez
závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto
souhlasu u soudu.
- Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke
splnění povinností vyplývajících z pracovního
poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li
tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn
požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny
přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na
vytvoření díla vynaložil.
- Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k
počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke
splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního
poměru, vykonává zaměstnavatel.
- Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla
vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z
členského nebo služebního poměru.
§ 18
Ministerstvo kultury může svým výrokem nahradit autorovo
svolení k překladu děl cizích státních příslušníků do
českého jazyka, pokud to připouštějí mezinárodní smlouvy,
a za podmínek v nich stanovených.
Převod autorských práv
§ 19
- Autor může převádět jen právo dílo užít.
- Nabyvatel smí získané oprávnění převést na
třetí osobu jen se svolením autora.
- zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
Zanikne-li právnická osoba nebo zemře-li fyzická osoba, na
niž bylo převedeno právo užít díla, bez právního
nástupce, nabude opět autor práva rozhodovat o dalším
užití díla.
Smlouvy o šíření díla
§ 22
- Smlouvou o šíření díla uděluje autor právnické
nebo fyzické osobě za odměnu svolení šířit své
dílo; podmínky šíření díla mohou obsahovat i
hromadné smlouvy.
- Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva
nakladatelská, smlouva o veřejném provozování díla,
smlouvy o šíření díla půjčováním nebo pronájmem
rozmnoženin díla, smlouva o šíření snímků
zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla
rozhlasem nebo televizí.
- Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a
rozsah šíření díla, čas, kdy se tak stane,
autorskou odměnu, součinnost autora, dobu, na kterou je
smlouva sjednána a závazek uživatele, že šíření
díla provede na svůj účet.
- Pokud Ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být
smlouva o šíření díla sjednána písemně.
§ 23
- Autor je povinen odevzdat dílo uživateli včas a
upravené tak, aby mohlo být bez obtíží šířeno
dohodnutým způsobem.
- Uživatel může od smlouvy odstoupit, jestliže mu autor
bez závažného důvodu dílo řádně neodevzdal ani v
dodatečné lhůtě, kterou mu uživatel poskytl;
dodatečnou lhůtu není třeba poskytnout, vyplývá-li
ze smlouvy nebo z povahy věci, že uživatel nemůže
mít na opožděném splnění zájem. V takovém
případě může uživatel požadovat vrácení toho, co
již autorovi plnil.
- Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení
díla, nebude-li šíření díla uskutečněno ve
lhůtě sjednané ve smlouvě; tím není dotčen jeho
nárok na autorskou odměnu.
Smlouva nakladatelská
§ 24
- Smlouvou nakladatelskou udílí autor nakladateli
svolení vydat dílo slovesné, dílo hudebně
dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění
anebo dílo fotografické, a nakladatel se zavazuje na
svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho
šíření a vyplatit autorovi odměnu.
- Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou,
nemůže autor udělit jiné organizaci svolení k
vydání díla bez souhlasu nakladatele, ledaže jde o
souborné vydání jeho děl nebo o vydání díla v
periodické publikaci.
- Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na
kterou byla smlouva sjednána, může autor, i když
nebylo ujednáno vydání další, žádat na
nakladateli, aby vydal dílo znovu. Nebude-li pak smlouva
o novém vydání díla sjednána do šesti měsíců,
má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelem jiným.
§ 25
- Autor je oprávněn provést autorskou korekturu svého
díla.
- Nebude-li autoru umožněno autorskou korekturu díla
provést, může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení
díla, došlo-li by k užití díla způsobem
snižujícím jeho hodnotu; tím není dotčen jeho
nárok na autorskou odměnu. § 26 Smlouva o veřejném
provozování díla Smlouvou o veřejném provozování
díla udílí autor provozovateli svolení provozovat
dílo divadelní nebo hudební a provozovatel se zavazuje
na svůj náklad dílo provozovat a zaplatit autorovi
odměnu.
§ 26a
Smlouva o šíření díla
půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla
- Smlouvou o šíření díla půjčováním rozmnoženin
díla udílí autor půjčiteli svolení přenechat
třetím osobám po sjednanou dobu bezplatně
rozmnoženiny díla k užívání. /2/
- Smlouvou o šíření díla pronájmem rozmnoženin díla
udílí autor pronajímateli svolení přenechat za
úplatu třetím osobám (nájemcům) rozmnoženiny
díla, aby je dočasně užívaly. /3/
- Rozmnoženinami díla se rozumí i snímky zvukového,
obrazového nebo obojího záznamu díla.
§ 27
Smlouva o vytvoření díla
- Smlouvou o vytvoření díla se zavazuje autor vytvořit
pro objednatele za odměnu literární, vědecké nebo
umělecké dílo a uděluje svolení, aby objednatel
díla užil k účelu smlouvou vymezenému.
- Autor je povinen vytvořit dílo osobně ve stanovené
lhůtě. Není-li dohodnuto jinak, vznikne autorovi
nárok na sjednanou odměnu odevzdáním díla.
- Má-li dílo vady, které brání, aby mohlo být díla
užito k účelu smlouvou stanovenému, může objednatel
od smlouvy odstoupit. Jsou-li vady odstranitelné, může
objednatel od smlouvy odstoupit jen tehdy, jestliže
autor vady neodstraní v přiměřené lhůtě, kterou mu
objednatel k tomu účelu poskytl.
- Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně pro smlouvu o
vytvoření díla.
§ 28
Smlouvy o jiném užití díla
Na smlouvy o jiném užití díla se přiměřeně vztahují
ustanovení § 22 odst. 3 a § 23.
§ 29
Přechod autorského práva
- Autorské právo přechází na dědice. Ustanovení
tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z
jejich povahy jinak, i pro jeho dědice.
- Nemá-li spoluautor dědice, přirůstá jeho podíl
spoluautorům ostatním.
Převod originálu nebo rozmnoženiny
díla
§ 30
Kdo nabude originálu díla nebo jeho rozmnoženiny,
nenabývá tímto převodem práva k užití díla, není-li
výslovně ujednáno jinak.
§ 31
Autor, který převedl za úplatu originál svého díla,
může se domáhat slušného vypořádání na každém
nabyvateli, který dalším převodem vlastnictví díla získal
společensky neodůvodněný majetkový prospěch. Tohoto práva
se nelze předem vzdát. Ohrožení nebo porušení autorského
práva
§ 32
- Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat
zejména toho, aby rušení jeho práva bylo zakázáno,
následky porušení odstraněny a poskytnuto mu
přiměřené zadostiučinění. Vznikla-li porušením
práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor
právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud
by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo
postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění
určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu
vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k
porušení práva došlo.
- Vznikla-li autorovi ohrožením nebo porušením jeho
práv škoda, má právo na její náhradu podle
občanského zákoníku.
- U díla vytvořeného spoluautory přísluší
oprávnění podle odstavců 1 a 2 i jednotlivým
spoluautorům samostatně.
- Výkon práva autorského jinými osobami nebrání, aby
se autor sám domáhal ochrany svého autorského práva
před jeho ohrožením nebo porušením.
§ 32a
Stejné nároky jako při ohrožení nebo porušení
autorských práv příslušejí autorovi vůči osobám, které
vyrábějí, uvádějí do oběhu nebo využívají pro
dosažení majetkového prospěchu pomůcky výlučně
zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení
funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků,
použitých k ochraně jeho díla před neoprávněným užitím.
Trvání práv
§ 33
- Autorské právo trvá, pokud není dále stanoveno
jinak, po dobu života autorova a 50 let po jeho smrti, u
děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro
účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho
z nich, který ostatní přežil.
- Trvání autorského práva k pozůstalému dílu,
uveřejněnému poprvé v posledních deseti letech
lhůty podle odstavce 1, prodlužuje se na deset let od
uveřejnění díla.
- U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost
autora není známa, trvá autorské právo 50 let po
uveřejnění díla.
- Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po
uveřejnění díla.
- U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá
autorské právo deset let po uveřejnění díla.
- Právo na ochranu autorství je však časově
neomezené.
§ 34
Doba trvání autorského práva se počítá vždy teprve od
konce roku, v němž došlo k události rozhodné pro její
počítání.
§ 35
Volná díla
- Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici
dědictví přijmout, stanou se jeho díla, s výjimkou
uvedenou v § 29 odst. 2, volnými, a to i před
uplynutím lhůt uvedených v § 33.
- Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li
dílo volné z jiného důvodu, není uživatel povinen
vyžadovat k užití díla svolení ani poskytnout
autorskou odměnu. Volné dílo však smí být užito
jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí být
uveden autor díla, je-li znám. O zachování této
podmínky pečují autorské svazy a právnické osoby,
které získaly oprávnění k výkonu hromadné správy
pro vymezený obor tvůrčí činnosti v příslušné
oblasti podle zvláštního zákona. /4/
ČÁST II
PRÁVA VÝKONNÝCH UMĚLCŮ
§ 36
- Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto
zákona jsou jejich umělecké výkony, tj. výkony
herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných
osob, které představují, zpívají, hrají, recitují
nebo jinak provádějí literární nebo umělecké
dílo.
- Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich
výkonů pro
- zvukový, obrazový nebo obojí záznam (dále
jen "záznam") zhotovený pro výrobu
rozmnoženin určených k veřejnému odbytu nebo
pro výrobu filmů určených k veřejnému
promítání (dále jen "snímky"),
- zhotovení snímků určených k veřejnému
odbytu nebo užití záznamů nebo snímků k
jinému účelu, než pro které již bylo
svolení uděleno, např. k jejich veřejnému
přednesu, půjčování nebo pronájmu, pokud
nejde o případy uvedené v § 37 odst. 1,
- vysílání rozhlasem nebo televizí,
- veřejné promítání nebo šíření jinými
prostředky, byl-li výkon uskutečněn pro
někoho jiného než pro organizaci, která ho
chce použít.
- Za užití výkonu náleží výkonným umělcům
odměna.
§ 37
- Svolení výkonného umělce není třeba
- k zhotovení záznamu jeho výkonu,
uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní
organizaci, je-li záznam pořizován touto
organizací vlastními prostředky pro vlastní
vysílání,
- k vysílání jeho výkonu rozhlasem nebo
televizí, děje-li se ze záznamu nebo snímku,
který byl zhotoven se svolením výkonného
umělce,
- k užití jeho výkonu pro osobní potřebu
uživatele; tím není dotčeno ustanovení § 13
odst. 2 (§ 39 odst. 1),
- k užití jeho výkonu ze záznamu nebo snímku
výlučně k účelům vědeckým nebo
vyučovacím.
- Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1
písm. a) a b) náleží výkonnému umělci odměna.
§ 38
Práva výkonných umělců trvají 50 let od konce roku, v
němž byl záznam výkonu pořízen.
§ 39
- Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 až 4, § 14
odst. 1, § 15 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16,
19, § 21 až 23, § 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, §
32a, § 33 odst. 6, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují
obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž
platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se
řídí podle § 38.
- Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž
uplatňují výkonní umělci svá práva podle tohoto
zákona, účastní-li se jich několik na provedení
jediného výkonu.
ČÁST III
zrušena
ČÁST IV
PRÁVA VÝROBCŮ ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ A
ROZHLASOVÝCH A TELEVIZNÍCH ORGANIZACÍ
§ 45
- Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle
tohoto zákona jsou zvukové záznamy výkonů
výkonných umělců nebo jiných zvuků.
- Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba
- k vysílání zvukových záznamů a snímků
rozhlasem a televizí,
- k pořízení rozmnoženin zvukového záznamu
nebo snímku pro jinou než vlastní osobní
potřebu; tím není dotčeno ustanovení § 13
odst. 2 (§ 45 odst. 4),
- k veřejnému přednesu zvukových záznamů nebo
snímků,
- k půjčování a pronájmu zvukových záznamů
nebo snímků.
- Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na
odměnu.
- Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na
výrobce zvukových záznamů.
- Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od
konce roku, v němž byl pořízen záznam.
§ 46
- Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace
jsou jejich vlastní vysílané pořady.
- Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat,
zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní
potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak
veřejně šířit jen se svolením organizace, která
pořad uskutečnila; za svolení má organizace právo na
odměnu.
- Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na
rozhlasové a televizní organizace.
- Rozhlasovým a televizním organizacím, v případě že
přenášejí vysílání jiných rozhlasových nebo
televizních organizací, práva podle odstavců 2 a 3
nepříslušejí.
- Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50
let od konce roku, v němž se vysílání poprvé
uskutečnilo.
§ 47
Svolení výrobce zvukových záznamů a rozhlasových a
televizních organizací ani poskytování odměny není třeba,
jde-li o zhotovení záznamu nebo snímku a jeho využití
výhradně k účelům zpravodajství o aktuálních událostech
nebo k účelům vědeckým nebo vyučovacím.
§ 48
Vláda může stanovit, za jakých podmínek se přiznává
právo uvedené v § 45 a 46 zahraničním výrobcům zvukových
záznamů a rozhlasovým a televizním organizacím podle
mezinárodních smluv.
ČÁST V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 49
zrušen
§ 50
- Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů,
kteří jsou českými občany, ať vznikla nebo byla
uveřejněna kdekoli. Totéž platí o dílech autorů,
kteří požívají v České republice práva asylu.
- Na díla cizích státních příslušníků vztahují se
ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, a
není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
- Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v
odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů,
kteří nejsou českými občany, byla-li poprvé v
České republice vydána nebo uveřejněna anebo má-li
zde autor bydliště.
- Trvání autorského práva u děl cizích státních
příslušníků nemůže být delší než v zemi
původu díla.
- Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro
výkonné umělce a jejich výkony.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 51
- Doba trvání autorského práva se řídí tímto
zákonem i tehdy, počala-li před jeho účinností.
Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto
prodloužení jen na díla, u nichž před účinností
tohoto zákona práva dosud nezanikla.
- Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců
zvukových záznamů a rozhlasových a televizních
organizací.
§ 52
Ochrana děl užitého umění podle tohoto zákona
nevylučuje, aby tato díla byla chráněna rovněž podle
předpisů o ochraně průmyslových vzorů.
§ 53
- Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k
jeho provedení neplyne něco jiného, řídí se
právní vztah autorů a výkonných umělců, vzniklý v
souvislosti s vytvořením a užitím jejich děl nebo
výkonů, obecnými právními předpisy.
- Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona
rozhodují soudy.
§ 53a
- Autoři, výkonní umělci a výrobci zvukových
záznamů, popř. osoby oprávněné k výkonu jejich
práv podle tohoto zákona, mohou požadovat od celních
orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží,
které má povahu rozmnoženin děl nebo jejich
zvukových, obrazových či zvukově obrazových
záznamů, anebo zboží, které má k pořízení
takových záznamů sloužit jako jejich nosič
(nenahrané nosiče záznamů) a nahlížet do celních
dokumentů za účelem zjištění, zda dovoz takového
zboží k šíření na trhu je v souladu s tímto
zákonem.
- Celnice na písemnou žádost osob oprávněných podle
odstavce 1 přeruší na deset pracovních dní řízení
o propuštění zboží do volného oběhu, existuje-li
zde důvodné podezření, že dovozem tohoto zboží by
byla porušena práva podle tohoto zákona. V
odůvodněných případech lze dobu přerušení
řízení prodloužit o dalších deset pracovních dní.
- Neprokáže-li dovozce zboží uvedeného v odstavci 1 ve
lhůtě podle odstavce 2, že jeho dovoz je v souladu s
ustanovením tohoto zákona, celnice toto zboží do
volného oběhu nepropustí.
- Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i při
vývozu zboží uvedeného v odstavci 1.
§ 54
Zrušuje se zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském.
§ 55
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.
* * *
Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1.
června 1990, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, nabyl účinnosti dnem
22. listopadu 1991, zákon č. 318/1993 Sb., kterým se upravuje
změna postavení kulturních fondů a mění zákon č. 35/1965
Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých
(autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona
č. 468/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, s
výjimkou § 4 odst. 3, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna
1995, zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských
práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a
doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna
1996 a zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990
Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. a zákona
č. 237/1995 Sb., nabyl účinnosti dnem 22. dubna 1996.
* * *
Čl. II bod 2 zákona č. 86/1996 Sb. zní:
- Na díla vydaná do 31. prosince 1992
současně v České a Slovenské Federativní Republice
i jinde (§ 11 odst. 2) se hledí jako na díla vydaná v
České republice.
Uhde v. r.
- a Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné
soustavě knihoven (knihovnický zákon), ve znění
zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve
znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb.
a zákona č. 192/1994 Sb.
Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých
školách a o zřízení Policejní akademie, ve znění
zákona ČNR č. 26/1993 Sb.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,
středních škol a vyšších odborných škol
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění
zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve
znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
- § 659 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
- § 663 zákona č. 40/1964 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné
správě autorských práv a práv autorskému právu
příbuzných a o změně a doplnění některých
zákonů.
- § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o
neperiodických publikacích.
|