

Informace o stavu knihoven ČR
Dodatek k materiálu Ministerstva kultury ČR
Podklad pro jednání Výboru pro vědu,
vzdělávání, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny
Parlamentu dne 15.4.1998
Ústřední knihovnická rada ČR
Praha 8. dubna 1998
OBSAH
- Přehled
návrhů na opatření
- Národní knihovnický systém a
státní informační politika
- Regionální spolupráce
veřejných knihoven na úrovni okresů
- Stav
doplňování knihovních fondů
1. Přehled
návrhů na opatření
Národní knihovnický systém a státní informační
politika
- Formulovat státní informační politiku a vymezit
priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu s
informační politikou Evropské unie a mezinárodními
normami a doporučeními. Zahájit cílevědomé
formování národního knihovnického systému.
- Vytvořit meziresortní orgán pro koordinaci činnosti
knihoven složený z náměstků ministrů a vybraných
specialistů nebo komisi vlády, která by zejména:
- formulovala strategické cíle rozvoje knihoven
- podporovala koordinaci činnosti knihoven bez
ohledu na resortní příslušnost
- koordinovala vynakládání finančních
prostředků na vědu a výzkum v oblasti
knihoven a
- rozhodovala o alokaci finančních zdrojů do
rozhodujících rozvojových oblastí činnosti
knihoven
- Zpracovat knihovnický zákon, který by legislativně
vymezil oblast veřejných knihoven, zejména jejich
zřizování, financování, rozsah a formy podpory ze
strany státu, kontrolu a další oblasti
Regionální spolupráce veřejných knihoven na úrovni
okresů
- Deklarovat zájem státu na rozvoji veřejných knihoven
jako infrastruktury, která garantuje občanům právo na
svobodný přístup k informacím, vzdělávání a
kulturním hodnotám.
- Podporovat různými formami kooperaci veřejných
knihoven na lokální úrovni, např. účelovým
financováním regionálních funkcí, projekty,
legislativou apod.
- Zpracovat doporučení pro okresní úřady, které by
stanovilo postup při přesunu a zajištění
zřizovatelských pravomocí k okresní knihovně z
okresního na město. Doporučení by mělo obsahovat
zejména:
- stanovení cílů transformace okresních
knihoven
- stanovení minimálního rozsahu regionálních
funkcí které zajistí okresní úřad nebo
vyšší územně správní celek
- stanovení financování regionálních funkcí z
rozpočtu okresního úřadu formou účelové
dotace.
Podpora doplňování knihovních fondů knihoven ČR
- Na základě meziresortní dohody rozdělit v rámci
ústředních knihoven gesce za doplňování
zahraniční literatury a speciálních dokumentů dle
oboru, jazyka či typu dokumentů a podpořit tuto
specializaci formou účelově vázaných finančních
prostředků
- Vytvořit základní předpoklady pro rozvoj vzájemné
kooperace knihoven při doplňování knihovních fondů,
zejména:
- Zajistit plnohodnotný rozvoj a provoz
Souborného katalogu ČR (NK ČR)Podpořit rozvoj
meziknihovních výpůjčních služeb
- Posílit objem finančních prostředků na
nákup knihovních fondů
- Podpořit kooperaci doplňování knihovních fondů
zahraniční literatury poskytnutím účelových dotací
na nákup zahraniční literatury dle oborových gescí,
jazyka či typu dokumentu
- Podpořit doplňování knihovních fondů knihoven v
malých obcích formou účelových dotací na nákup
výměnných souborů vytvářených v knihovnách s
regionální funkcí
- Zrušit daňové zatížení (DPH), resp. přiznat
výjimku z daňové povinnosti pro nákup domácích
dokumentů pro knihovní fondy
- Snížit nebo zrušit poštovní tarify za zásilky
dokumentů v rámci mezinárodní výměny publikací a
meziknihovních výpůjčních služeb.
2. Národní knihovnický systém a
státní informační politika
2.1 Úloha státu při formování národního knihovnického
systému
- V České republice působí 6133 veřejných knihoven
zřizovaných převážně obcemi, 5782 školních
knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven
Akademie věd ČR, 221 knihoven zdravotnických
zařízení a stovky dalších odborných knihoven
různých organizací a firem, včetně soukromých
subjektů.
- Knihovny jsou významným nástrojem
praktického uskutečňování základního lidského
práva na rovný přístup k informacím, na jejich
svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a
svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek
naplňování ústavně zakotveného práva na informace
a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Činnost
knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou
považovány za instituce veřejného zájmu. Ve
svém poslání se knihovny podílejí zejména na:
- zprostředkování a zpřístupnění lidského
poznání, tvoří infrastrukturu pro oblast
vědy a vzdělávání,
- celoživotním vzdělávání, podpoře
nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje
a uspokojování kulturních potřeb občanů,
- uchování a ochraně národního kulturního
dědictví tím, že pečují o knihovní
sbírky.
- Knihovny a jejich činnost jsou primárně
financovány svými zřizovateli, tj. např. obcí,
školou, univerzitou, výzkumným ústavem, firmou apod.
Přímé financování knihoven ze státního rozpočtu
je spíše výjimkou a týká se pouze velkých
ústředních knihoven a omezeného počtu okresních
knihoven. Z hlediska zdrojů financování se v naprosté
většině jedná o různé formy veřejných
rozpočtů. Zřizování knihoven soukromými
institucemi je velmi omezené. Rovněž sponzorování
má pro knihovny pouze doplňkový charakter a
neovlivňuje významně jejich rozpočty.
- Charakteristickým rysem činnosti knihoven je jejich průřezové
působení ve všech resortech a oblastech lidských
aktivit, které potřebují informační zajištění, a
nelze je proto chápat a řídit z úzce resortního
hlediska.
- Základním úkolem státu v oblasti knihoven je
podporovat formování národního knihovnického
systému, který umožní propojení a účelnou
spolupráci knihoven nezávisle na resortní
příslušnosti. Důvodem pro tuto podporu jsou zejména
tyto skutečnosti:
- mnohotvárné a předem nespecifikované
informační potřeby uživatelů může zajistit
pouze dobře fungující systém
spolupracujících knihoven jako celek,
- kooperace knihoven je významným nástrojem
efektivního využití vložených finančních
prostředků. Vzájemné sdílení informačních
zdrojů a služeb, standardizace a sdružování
vybraných činností je základem efektivnosti
knihovnického systému.
2.2 Hlavní problémy formování národního knihovnického
systému
- Pozitivní proces odstátnění a demontáže
centralistických struktur i ideologického působení po
roce 1989, měl svou negativní stránku v tom, že nenásledoval
žádný pokus o vytvoření fungující sítě
knihovnických služeb.
- Po dlouhá léta není formulována státní informační
politika. Chybí vymezení priorit ve vztahu ke
knihovnictví v souladu s informační politikou
Evropské unie a mezinárodními normami a
doporučeními.Není definována strategie, poslání
a cesty rozvoje veřejně přístupných knihoven jako
součást státní informační politiky v oblasti
kultury, vzdělávání, školství, vědy a výzkumu.
Až dosud byly úvahy o informační politice zužovány
na problematiku státního informačního systému.
Jediný pokus o komplexnější řešení vztahu státu a
této oblasti byl uskutečněn v roce 1992 z iniciativy
tehdejšího ministerstva pro hospodářskou politiku a
rozvoj. Vládou schválená Koncepce rozvoje veřejných
informačních služeb (usnesení vlády č. 367 z
20.5.1992) však nebyla zejména pro resort ministerstva
kultury nikdy rozpracována.
- Přetrvávají meziresortní bariéry a
neschopnost ústředních a dalších orgánů státní
správy dohodnout se na cílevědomé a řízené
kooperaci v oblasti knihoven.
- Úroveň kooperace knihoven na všech úrovních
je nedostatečná a je příčinou značných
duplicit, což vede k neefektivnímu čerpání
nedostatkových finančních zdrojů.
- V oblasti veřejných knihoven zřizovaných obcemi
chybí jasná deklarace zájmu státu na existenci a
podpoře této sítě knihoven. Za celé období
transformace se podařilo pouze díky iniciativě
poslanců prosadit v roce 1997 zatím jediný projekt na
podporu této sítě knihoven (Rozvoj informační sítě
veřejných knihoven - RISK).
- Chybí knihovnická legislativa, která by
vymezila základní vztahy mezi knihovnou, zřizovatelem
a státem i knihovnami navzájem. Pro vztah českého
státu ke knihovnám je symptomatické, že doposud
platí socialistický knihovnický zákon z roku 1959 (a
paradoxně se stal jedinou pevnější legislativní
oporou zejména veřejných knihoven).
2.3 Návrhy na opatření
- Formulovat státní informační politiku a vymezit
priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu s
informační politikou Evropské unie a mezinárodními
normami a doporučeními. Zahájit cílevědomé
formování národního knihovnického systému.
- Vytvořit meziresortní orgán pro koordinaci činnosti
knihoven složený z náměstků ministrů a vybraných
specialistů nebo komisi vlády, která by zejména:
- formulovala strategické cíle rozvoje knihoven
- podporovala koordinaci činnosti knihoven bez
ohledu na resortní příslušnost
- koordinovala vynakládání finančních
prostředků na vědu a výzkum v oblasti
knihoven a rozhodovala o alokaci finančních
zdrojů do rozhodujících rozvojových oblastí
činnosti knihoven
3. Regionální spolupráce
veřejných knihoven na úrovni okresů
3.1 Spolupráce veřejných knihoven do roku 1989
Od 60. let začaly postupně v tehdejší ČSSR veřejné
knihovny působící ve městech a v obcích vytvářet různé
formy kooperačních sdružení. Nejčastějším příkladem
této spolupráce byl střediskový systém, v rámci
kterého byla profesionální knihovna pověřena tzv.
střediskovou funkcí. Středisková knihovna zajišťovala pro
malé místní knihovny s dobrovolným pracovníkem odbornou a
metodickou pomoc. Kromě toho soustřeďovala ze všech
spolupracujících knihoven (zpravidla 10 - 20) finanční
prostředky, za které nakupovala knihy, časopisy a
zajišťovala formou výměnných souborů pravidelné
doplňování knihovních fondů neprofesionálních knihoven
větším množstvím i širším spektrem titulů, než mohly
tyto knihovny získat za omezené prostředky jednotlivých
obcí.
V průběhu dalšího vývoje se začala realizovat kooperace
veřejných knihoven v celookresním měřítku. Funkci
ústřední knihovny kooperačního systému v tomto případě
plnila okresní knihovna, systematicky a dlouhodobě budovaná
jako odborné centrum knihovnických, bibliografických a
informačních služeb všech veřejných knihoven v okrese.
Kooperace se realizovala jak v oblasti odborných činností, tak
i v oblasti finanční. Okresní knihovna sdružovala finanční
prostředky veřejných knihoven zejména na nákup knihovních
fondů, zařízení, odborných pomůcek a vykonávala řadu tzv.
regionálních funkcí pro všechny veřejné knihovny v okresu.
Jedním ze základních celosvětových trendů rozvoje
veřejných knihoven po 2. světové válce je úsilí po
stále intenzivnější vzájemné spolupráci mezi knihovnami všech
typů. Tento trend v současné době vrcholí propojováním
knihoven do celostátních, nadregionálních a celosvětových
informačních sítí. Nezbytnost vzájemné kooperace vychází
z poznání, že žádná samostatná veřejná knihovna není
schopna uspokojit široké spektrum čtenářských potřeb.
Dalším zásadním motivem pro spolupráci
knihoven je snaha o ekonomickou efektivnost provozu knihoven
financovaných z veřejných zdrojů. Náklady na zajištění
činnosti knihoven trvale rostou zejména vlivem růstu cen
literatury a nutných nákladů knihoven na přechod k
využívání nových informačních a komunikačních
technologií. Vzájemná spolupráce knihoven umožňuje
výrazně zefektivnit činnost knihoven i využívání
informační zdrojů a služeb ve prospěch všech občanů. Druhy
a četnost výkonu regionálních funkcí v okresních
knihovnách
Tato kooperační sdružení vytvářená na bázi
střediskového nebo celookresního sytému působila do roku
1990 ve všech okresech ČR. Formy, úroveň, míra a kvalita
kooperace byly v jednotlivých okresech odlišné a stejně jako
jiné oblasti společenského života byly provázeny různými
formami byrokracie a politického nátlaku.
3.2 "Transformace" okresních knihoven
Do konce roku 1992 byla většina knihoven v okresních
městech zřizována okresním úřadem. Rozhodující vliv na
další existenci a funkce okresních knihoven měl zákon
ČNR č. 425/1990 Sb. ze dne 9.10.1990 o okresních úřadech,
který časově omezil jejich zřizovatelská práva ke
knihovnám pouze do 31.12.1992. Tímto ustanovením byla
zahájena tzv."transformace" okresních knihoven,
čímž je označován přesun zřizovatelských pravomocí z
okresního úřadu na město. I když se dalšími novelami
zákona o okresních úřadech prodlužovala působnost
okresních úřadů, proces rušení zřizovatelských práv k
okresním knihovnám stále pokračuje. Takto pojatá
"transformace" sledovala a zatím sleduje jediný cíl
- přesun zřizovatelských pravomocí z okresního úřadu na
obce bez ohledu k reálným funkcím knihoven.
Principiálně správný přesun zřizovatelských
kompetencí ze státu na města byl od samého počátku
živelný, bez určitých pravidel, postupů, analýz a
stanovení cílů. Pro změnu zřizovatelské pravomoci ve vztahu
k okresní knihovně není až doposud zákonem ani jiným
dokumentem (např.doporučením ministerstva kultury) pro
okresní úřad vyjasněno, jaká by měla být
nejvýhodnější forma reorganizace okresní knihovny, aby v
rámci regionu byl všem občanům regionu zachován rovný
přístup, optimální rozsah a dostupnost ke knihovnickým a
informačním službám. Stanovení a realizace těchto kroků
přísluší do působnosti ministerstva kultury ve spolupráci s
příslušnými územními orgány státní správy a samosprávy.
Z 69 okresů, kde byly okresní knihovny zřizovány okresním
úřadem bylo k 1.1.1998 "transformováno" 44 knihoven.
25 knihoven zatím zřizují nadále okresní úřady.
3.3 Negativní důsledky transformace okresních knihoven
Přístupy okresních úřadů k "transformaci"
okresních knihoven byly a jsou značně odlišné, neboť pro
tento proces nebyla stanovena žádná pravidla ani cíle.
Záleželo pouze na rozhodnutí okresního úřadu, zda bude
akceptovat odborné argumenty pracovníků knihoven nebo je zcela
pomine.
Optimální způsob převodu zřizovatelských
pravomocí představuje dohoda mezi okresním a městským
úřadem o tom, že po převodu zřizovatelské pravomoci
bude regionální funkce v rámci okresu zajišťovat dále
příslušná městská knihovna v okresním městě, které
okresní úřad poskytne na tuto činnost účelovou dotaci. V
tomto případě je smluvně zakotven rozsah poskytovaných
regionálních služeb, jejich finanční a personální
zajištění. Takovéto řešení se podařilo dohodnout např. v
Jindřichově Hradci, Mladé Boleslavi, Karviné, Kolíně,
Děčíně apod. Z iniciativy knihovny v okresním městě je
vstřícně navrhováno, zejména neprofesionálním knihovnám,
odborné zajištění některých činností na základě dohod s
konkrétními obecními úřady. Tyto smlouvy jsou uzavírány s
knihovnami, respektive obecními úřady, které o nabízené
služby projeví zájem. Tak je tomu např. v okresu Klatovy.
Analýza statistických ukazatelů začíná několik let po
rozpadu okresních systémů prokazovat, že v okresech, kde
fungují kooperační vazby mezi profesionálními a
neprofesionálními knihovnami, je situace veřejných knihoven
stabilizovaná a bez zvláštních problémů.
Převod zřizovatelských pravomocí je v řadě případů
provázen negativními jevy:
- V rozporu s celosvětovým trendem dochází k rušení a
rozpadu kooperativních systémů knihoven zřizovaných
obcemi. V období od roku 1993 do roku 1996 zaniklo 30%
tzv. střediskových systémů. Atomizace knihoven vede k
nehospodárnému využití finančních zdrojů i v
období nedostatečného financování knihoven.
Důsledkem je omezení rozsahu a atraktivnosti služeb a
následná likvidace zejména menších knihoven.
- V současné době nejsou v 11 okresech zajišťovány
žádné regionální funkce s výjimkou vedení
statistiky knihoven. Veškerá spolupráce knihoven v
rámci v těchto okresech byla přerušena. Jedná se
např. o okresy Příbram, Žďár n.Sázavou, Jihlava,
Břeclav a další. V jednom případě došlo k úplné
likvidaci okresní knihovny bez náhrady (Okresní
knihovna Praha-západ) a k úplnému rozpadu organizace
veřejných knihoven v okrese.
- Dochází k omezováním funkcí a služeb knihoven a
následně i ke snižováním počtu pracovníků.
Knihovny v menších obcích a městech, nemohou
využívat výhod vzájemné spolupráce, stávají se
neatraktivní a jsou postupně rušeny. Od roku l989 zaniklo
642 veřejných knihoven (zejména vesnických a
menších městských poboček). Jejich služby nebyly z
velké většiny nahrazeny žádnou jinou formou např.,
prostřednictvím pojízdných knihoven.
- Dochází ke snižování nebo zrušení finančních
dotací na činnost knihoven z okresního úřadu.
Takto "ušetřené" finanční prostředky jsou
okresním úřadem použity na jiné účely.
- Dochází k stále častějšímu porušování
zákona o statistickém šetření - některé
knihovny nevedou evidence, obce nepředávají výkazy o
činnosti knihovny. V některých oblastech nelze
objektivně zjistit současný stav veřejných knihoven.
- U pracovníků profesionálních knihoven v menších
obcích dochází z rozhodnutí zřizovatele ke kumulaci
různých činností, které nemají přímou
souvislost s knihovnickou prací. Ztráta odborných
kontaktů vede postupně zejména u dobrovolných
knihovníků ke snižování odbornosti vykonávané
práce, což je příčinou snižování kvality
služeb.
- Dochází k rušení profesionálních knihoven a
k jejich převodu na neprofesionální.
- V řadě míst jsou veřejné knihovny zřizované
obcemi zbavovány rozhodovacích pravomocí (např.
při doplňování knihovních fondů). Často ztrácejí
právní subjektivitu a stávají se organizační
složkou jiného kulturního zařízení se zcela
odlišným posláním a funkcemi, např. galerie či
muzea. Kooperace s jinými knihovnami je pak vázána na
libovůli a pochopení vedení tohoto kulturního
"kombajnu". Dochází také k zneužívání
veřejných knihoven místní samosprávou pro výkon
zcela jiných funkcí.
3.4 Návrhy na opatření
- Deklarovat zájem státu na rozvoji veřejných knihoven
jako infrastruktury, která garantuje občanům právo na
svobodný přístup k informacím, vzdělávání a
kulturním hodnotám.
- Podporovat různými formami kooperaci veřejných
knihoven na lokální úrovni, např. účelovým
financováním regionálních funkcí, projekty,
legislativou apod.
- Zpracovat doporučení pro okresní úřady, které by
stanovilo postup při přesunu a zajištění
zřizovatelských pravomocí k okresní knihovně z
okresního na město. Doporučení by mělo obsahovat
zejména:
- stanovení cílů transformace okresních
knihoven,
- stanovení minimálního rozsahu regionálních
funkcí, které zajistí okresní úřad nebo
vyšší územně správní celek
- stanovení financování regionálních funkcí z
rozpočtu okresního úřadu formou účelové
dotace.
4. Stav
doplňování knihovních fondů
- Problematika nedostatečného financování knihoven
nemá pouze vazbu na snížený ekonomický růst, ale
také souvisí s novými jevy v oblasti knihoven,
zejména:
- Služby knihoven musí být perspektivně
založeny na intenzivním využívání
informačních technologií. Z toho vyplývají
mimořádné finanční náklady na automatizaci
knihovnických procesů, retrospektivní konverzi
klasických katalogů do elektronické podoby,
náklady na komunikaci a digitalizaci.
- Trvale dynamicky rostou ceny informačních
zdrojů, ať už se to dotýká dokumentů na
papírových nosičích či v elektronické
podobě.
- Dosavadní projekty na podporu knihoven v oblasti
resortů kultury, školství či v oblasti vědy
a výzkumu jsou orientovány výhradně na
technickou infrastrukturu knihoven a nikoliv na
nákup informačních zdrojů.
- Nedostatečné financování veřejně přístupných
knihoven se nejvíce projevuje v omezování nákupu
nové literatury do knihovních fondů, což vede přímo
k redukci rozsahu a kvality knihovnických služeb.
- Počet titulů periodik odebíraných veřejnými
knihovnami (včetně SVK a NK ČR) poklesl o více než o
polovinu.
- Celkový objem doplňování knihovních fondů
veřejných knihoven (včetně SVK a NK ČR) poklesl o
celou třetinu oproti roku 1989.
- Chybí finanční prostředky na nákup nových druhů
médií, např. zvukové, audiovizuální dokumenty a
zejména elektronické publikace na CD-ROM.
- Jako přímo katastrofickou je nutno hodnotit situaci v
oblasti doplňování zahraniční literatury,
která je v rozhodující míře určena pro odbornou
vědeckou a výzkumnou činnost či studium na vysokých
školách. Dochází k prudkému snižování rozsahu a
obsahu informačních zdrojů na území státu. Nákup
zahraniční literatury v posledních letech poklesl o
celou polovinu. Tento výpadek je v budoucnu
nenahraditelný.
- Objem zahraniční literatury získávané knihovnami
v ČR není schopen zprostředkovat informace o stavu
světového poznání pro celou řadů oborů. Knihovny
tak ztrácejí schopnost plnit svou základní
společenskou funkci, tj. zajistit všeobecnou dostupnost
informací a publikovaných dokumentů všem občanům.
- Rozpad kooperačních vazeb mezi knihovnami na
úrovni okresů a rozpad střediskových systémů vede
k atomizaci knihoven, což existenčně ohrožuje
knihovny v malých obcích. Osamocené malé knihovny
nemají dostatek finančních prostředků na nákup
literatury, nemohou využívat výhod vzájemné
spolupráce (např. výměnné soubory, společný nákup
a zpracování). Stávají se pro občany
neatraktivními, což vede následně k jejich likvidaci.
- Úroveň kooperace doplňování a vzájemné
sdílení knihovních fondů v rámci knihoven ČR je na
velmi nízké úrovni. Chybí úplné a pohotové
informace a dostupnosti knihovních fondů (souborné
katalogy) a pohotové a spolehlivé meziknihovní
výpůjční služby. Knihovny za těchto okolností
preferují vlastní zájmy na úkor vzájemné
spolupráce.
- Dokumenty získané nákupem a výměnou ze zahraničí
podléhají dovoznímu clu (ale s nulovou celní
sazbou) a z těchto důvodů jsou zatěžovány DPH.
Velkou bariérou pro využití mezinárodní výměny
publikací pro doplňování knihovních fondů jsou vysoké
poštovní tarify za zásilky dokumentů. Na rozdíl
od praxe jiných států i mezinárodních doporučení
nemohou knihovny ČR využívat snížené sazby DPH,
poštovních tarifů a telekomunikačních poplatků.
4.1 Návrhy na opatření
- Na základě meziresortní dohody rozdělit v rámci
ústředních knihoven gesce za doplňování
zahraniční literatury a speciálních dokumentů dle
oboru, jazyka či typu dokumentů a podpořit tuto
specializaci formou účelově vázaných finančních
prostředků
- Vytvořit základní předpoklady pro rozvoj vzájemné
kooperace knihoven při doplňování knihovních fondů,
zejména:
- Zajistit plnohodnotný rozvoj a provoz
Souborného katalogu ČR (NK ČR)
- Podpořit rozvoj meziknihovních výpůjčních
služeb
- Posílit objem finančních prostředků na nákup
knihovních fondů
- Podpořit kooperaci doplňování knihovních fondů
zahraniční literatury poskytnutím účelových dotací
na nákup zahraniční literatury dle oborových gescí,
jazyka či typu dokumentu
- Podpořit doplňování knihovních fondů knihoven v
malých obcích formou účelových dotací na nákup
výměnných souborů vytvářených v knihovnách s
regionální funkcí
- Zrušit daňové zatížení (DPH), resp. přiznat
výjimku z daňové povinnosti pro nákup domácích
dokumentů pro knihovní fondy.
- Snížit nebo zrušit poštovní tarify za zásilky
dokumentů v rámci mezinárodní výměny publikací a
meziknihovních výpůjčních služeb.
- Zpracovat knihovnický zákon, který by legislativně
vymezil oblast veřejných knihoven, zejména jejich
zřizování, financování, rozsah a formy podpory ze
strany státu, kontrolu a další oblasti
|
O Národní knihovně || Odborné činnosti || Publikační činnost || Aktuálně ||
Slovanská knihovna || Informace pro uživatele || Služby || Knihovní fondy ||
Katalogy a databáze || Referenčni centrum
Informace pro knihovny a vydavatele
Copyright (c) 2000 - Národní knihovna ČR, Internet SERVIS, a.s.
All rights Reserved
|