V posledních čtyřech letech se v aktivitách Knihovnického institutu Národní knihovny ČR postupně etablovala nová, mimořádně inspirativní oblast v podobě metodické podpory českých krajanských knihoven v zahraničí. Zásadní roli v tomto procesu měla paní Lenka Kanellia, předsedkyně České asociace v Řecku1, která se stala důležitým propojovacím článkem sítě krajanských knihoven. Bez její iniciativy by podpora krajanských knihoven pravděpodobně nevznikla. To, co začalo v roce 2022, se během čtyř let proměnilo v intenzivní spolupráci propojující krajanské knihovny od Kanady přes Evropu až po Austrálii.
Pro Národní knihovnu ČR představuje tato spolupráce nejen významnou zkušenost, ale také tak trochu závazek. Krajanské knihovny totiž v často velmi náročných podmínkách dlouhodobě podporují český jazyk, literaturu a kulturní identitu českých komunit v zahraničí.
Od prvního mapování k budování sítě
Prvním a pro další spolupráci zásadním impulzem se stala 1. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se konala v březnu 2022. V rámci její přípravy se Knihovnický institut začal systematicky zabývat otázkami možné pomoci českým krajanským knihovnám v zahraničí. Průzkum realizovaný těsně před samotnou konferencí (zúčastnilo se 43 knihoven) ukázal výrazný kontrast mezi nadšením komunit a jejich reálnými možnostmi. Ukázalo se, že 81 % krajanských knihoven funguje výhradně díky dobrovolnické práci, téměř třetina postrádá stabilní prostor, většina knihovních fondů je závislá na nahodilých darech a možnosti odborného vzdělávání jsou velmi omezené.
Tato zjištění se stala impulzem pro vznik systematičtější podpory. Knihovnický institut proto inicioval vytvoření komunikační platformy e-konference „Krajané“, která slouží jako prostor pro sdílení zkušeností a metodických doporučení i jako odborná podpora.
Kontinuální vzdělávání jako základ spolupráce
Klíčovou podporou se stalo vzdělávání. V letech 2022–2026 byla díky podpoře SKIP ČR a Ministerstva kultury ČR realizována série osmi specializovaných webinářů zaměřených na konkrétní potřeby krajanských knihoven. Tematický vývoj vzdělávacích aktivit přitom odrážel postupnou profesionalizaci či posun v potřebách samotných knihoven:
Vedle metodické a vzdělávací podpory se podařilo rozvinout také materiální pomoc. Národní knihovna ČR oslovila knihovny v České republice a díky jejich spolupráci byly do zahraničí distribuovány stovky svazků aktuální české literatury, především dětských knih a beletrie.
2. Mezinárodní konference jako strategický milník
2. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se konala online 26. března 2026 pod názvem České krajanské knihovny 2026: jazyk, paměť, komunita, budoucnost se stala dalším mezníkem spolupráce.
Konference, zahájená zdravicemi generálního ředitele Národní knihovny ČR Tomáše Foltýna a českého velvyslance v Řecku Iva Šilhavého, propojila české knihovny a další instituce s českými krajanskými komunitami z mnoha zemí světa.
Zatímco první konference v roce 2022 usilovala především o základní zmapování situace, letošní setkání již formulovalo konkrétní strategické priority. Aktualizovaný průzkum mezi 33 knihovnami z 15 zemí potvrdil rostoucí zájem veřejnosti o služby krajanských knihoven, kdy více než polovina institucí zaznamenala nárůst návštěvnosti a zájmu komunity. Současně se však ukázala přetrvávající zranitelnost této sítě především proto, že 84 % knihoven je stále závislých na práci několika dobrovolníků a knihovní fondy jsou z více než 90 % tvořeny dary.
Role institucí
Významná část konference byla věnována otázce institucionální podpory a možnostem dlouhodobého ukotvení krajanských knihoven v české kulturní politice.
Předseda SKIP ČR Roman Hájek zdůraznil význam propojování institucí a mezinárodních projektů, například Bookstart a Noc s Andersenem. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského představilo speciální kategorii literární soutěže SUK – Čteme všichni2, a to Počin krajanských knihoven zaměřenou právě na aktivity krajanských knihoven a práci s bilingvními dětmi.
Ministerstvo kultury ČR deklarovalo snahu zahrnout krajanské knihovny do nové Koncepce rozvoje knihoven v České republice po roce 2027. Tento krok by mohl vytvořit předpoklady pro systematičtější a stabilnější podporu krajanských knihoven.
Důležitým tématem byla rovněž kulturní diplomacie. Česká centra a CzechLit označily krajanské knihovny za významné partnery při prezentaci současné české literatury v zahraničí i při přípravách českého čestného hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
Digitalizace a moderní nástroje
K dalším tématům konference patřila také digitalizace a využití technologií v prostředí krajanských knihoven.
Michaela Bežová, ředitelka Odboru novodobých digitálních sbírek NK ČR, seznámila účastníky s možnostmi České digitální knihovny (ČDK), která nabízí vzdálený přístup ke stovkám tisíc digitalizovaných dokumentů. Zazněly rovněž příklady využití automatizovaných knihovních systémů Koha či Tritius, které některé krajanské knihovny již úspěšně implementovaly.
Knihovna Jiřího Mahena představila databanku vzdělávacích programů, která umožňuje krajanským knihovnám sdílení zpracovaných vzdělávacích lekcí pro práci s dětskými čtenáři.
Inspirativní příklady ze zahraničí
Konference nabídla také řadu příkladů dobré praxe krajanských knihoven z různých částí světa.
Knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem modernizovala svůj provoz pomocí systému Salesforce3. Automatizace umožnila efektivnější správu služeb i komunikaci se čtenáři. Knihovna zároveň rozvíjí komunitní aktivity a připravuje se na zapojení do programu Frankfurtského knižního veletrhu 2026.
Prestižní postavení mezi krajanskými institucemi potvrdila prezentace Jany Nahodilové z České a slovenské školy Okénko v Londýně. Knihovna spravuje fond v systému Tritius, organizuje festival OkénkoFest4, za který letos získala ocenění v kategorii Počin krajanských knihoven v rámci literární soutěže SUK – Čteme všichni. Provozuje online čtenářský klub Knihomol. Současně podporuje krajanské knihovny v jiných zemích prostřednictvím sdílení zkušeností a online besed s autory. Standardně půjčuje e-knihy a e-audioknihy čtenářům bez ohledu na to, ve které zemi žijí.
Velmi zajímavý byl také příspěvek z argentinského regionu Chaco, kde krajanská knihovna plní nejen komunitní, ale i významnou paměťovou funkci. Uchovává české knihy prvních českých přistěhovalců.
Memorandum a budoucí směřování
Za důležitý výstup konference lze považovat shodu na přípravě Memoranda o spolupráci českých krajanských knihoven na období 2026–2030. Dokument má vytvořit základní rámec další spolupráce, definovat principy dobrovolnosti, rovnosti a sdílení zkušeností a zároveň posílit viditelnost krajanských knihoven vůči českým institucím.
Konference tak symbolicky potvrdila posun od počáteční improvizace a jednotlivých iniciativ ke stabilnější a systematičtější spolupráci.
Pro Knihovnický institut nyní představuje další významnou prioritu snaha o začlenění tématu krajanských knihoven do oficiálních strategických dokumentů českého knihovnictví. Cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelný model podpory, který bude odpovídat rostoucímu významu těchto institucí.
Nejbližší příležitostí k prezentaci krajanských knihoven bude konference Knihovny současnosti 2026, na níž vystoupí s příspěvkem Krajanské knihovny, značka bez loga.
Poděkování krajanským knihovnám
Spolupráce mezi Národní knihovnou ČR, SKIP ČR a krajanskými knihovnami se během čtyř let proměnila v respektované mezinárodní partnerství založené na sdílení zkušeností a společném zájmu o uchování českého jazyka a kultury v zahraničí.
Krajanské knihovny dnes představují důležité kulturní a komunitní body, které propojují české komunity napříč kontinenty. Přestože často fungují v omezených podmínkách, jejich význam pro uchování české identity v zahraničí je mimořádný.
Poděkování proto patří všem krajanským knihovníkům a knihovnicím, kteří svou dlouhodobou a často neviditelnou prací vytvářejí živou síť české kultury ve světě.
Poznámky
1 https://czechassociation.org/
2 Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského: https://npmk.gov.cz/knihovna/sukova-knihovna/suk-cteme-vsichni
3 Původně byl Salesforce vyvinut pro obchodní firmy, dnes jej ale využívají také neziskové organizace, školy, knihovny či kulturní instituce.
4 Festival české a slovenské literatury pro děti i dospělé v Londýně: https://www.okenko.uk/okeacutenkofest25.html
]]>Č.j. MK 61750/2023 OUKKO
Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) v návaznosti na zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění, vydává metodický pokyn k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území ČR.
Úvod
Poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen „knihovnických služeb“) je upraveno zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Poskytované knihovnické služby jsou definovány v § 4 tohoto zákona. Knihovnické služby zakotvené v § 4 odst. 1 je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně s výjimkou služeb vymezených v § 4 odst. 2. Za služby taxativně vymezené v § 4 odst. 2 a další služby demonstrativně uvedené v § 4 odst. 3 je provozovatel knihovny oprávněn požadovat úhradu skutečně vynaložených nákladů.
Knihovnické služby se poskytují na základě rovného principu všem bez rozdílu.[1] Pro jejich poskytování však nejsou žádným právním předpisem vymezeny kvantitativní a kvalitativní indikátory služeb, ani podmínky jejich dostupnosti uživatelům.[2]
Evropská komise ve svém rozhodnutí č. C(2013) 1893 final ze dne 16. 4. 2013 konstatovala, že rozšiřováním významných informací plní české veřejné knihovny „skutečný veřejný úkol a povinnost“ s tím, že přispívají k plnění úkolů státu ve vzdělávací, kulturní a sociální oblasti.
Metodický pokyn stanovuje základní kvantitativní a kvalitativní podmínky pro poskytování knihovnických služeb pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi a kraji na území ČR, zapsané v evidenci knihoven Ministerstva kultury[3]. Navazuje na právní řád České republiky a všechna jeho ustanovení mají povahu doporučení, pokud nejsou totožná s ustanoveními platných právních předpisů, zejména knihovního zákona. Pro krajské knihovny a knihovny působící ve velkoměstech se doporučené indikátory použijí přiměřeně s ohledem na funkce knihovny a její postavení ve městě.
Metodický pokyn vychází z obecných principů Manifestu IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách z roku 2022[4] a související směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven z roku 2012[5].
Ostatní knihovny, například vysokoškolské, akademické, lékařské, muzejní apod. mají specializovaný charakter a jsou primárně určeny vymezenému okruhu uživatelů (vysokoškolským studentům, uživatelům z oblasti výzkumu a vývoje apod.) a nelze je tedy strukturovat podle počtu obyvatel. Z hlediska celkové koncepce knihovnických služeb není účelné je standardizovat. Pro specifikaci dostupnosti služeb těchto knihoven je postačující uplatnění hlavního principu knihovního zákona, tedy poskytování knihovnických služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu.
Článek 1.
Poslání knihovny,
cíle a působnost standardu knihovnických služeb
„Základem služeb veřejné knihovny by měly být následující klíčové úkoly, které se týkají informací, gramotnosti, vzdělávání, rovného přístupu, občanské participace a kultury. Prostřednictvím těchto klíčových úloh přispívají veřejné knihovny k naplňování cílů udržitelného rozvoje a k budování spravedlivější, humánnější a udržitelnější společnosti:
(Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách, 2022)[6]
Článek 2.
Předmět standardu knihovnických služeb
1) Standard knihovnických služeb vymezuje následující kategorie a v nich indikátory (kritéria), za kterých jsou v knihovnách poskytovány služby uživatelům.
a) provozní doba knihovny pro veřejnost,
b) tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů,
c) umístění knihovny v obci,
d) prostory knihovny pro uživatele,
e) studijní a relaxační místa pro uživatele,
f) přístup k internetu a informačním technologiím,
g) webová stránka knihovny,
h) elektronický katalog knihovny na internetu,
i) personální zajištění knihovny,
j) kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihoven,
k) měření spokojenosti uživatelů knihovny,
l) kulturní, vzdělávací a komunitní aktivity knihovny,
m) spolupráce knihovny se vzdělávacími institucemi,
n) služby pro uživatele se specifickými potřebami.
2) Hodnoty indikátorů stanovených standardem knihovnických služeb jsou definovány jako optimální. Jejich dosažení garantuje dobré podmínky pro poskytování služeb uživatelům. Standard knihovnických služeb uvádí u jednotlivých kritérií jako indikativní údaj i hodnoty, které odpovídají hodnotám celostátního průměru.[7]
3) Indikátory podmínek pro poskytování knihovnických služeb jsou diferencovány pro knihovny působící v různých velikostních kategoriích obcí a měst. Za základní kritérium byl zvolen počet obyvatel v obci.
4) Hodnota konkrétního indikátoru v jednotlivých kategoriích se použije přiměřeně k počtu obyvatel obce, spádové oblasti a místním podmínkám.
Článek 3.
Provozní doba knihovny pro veřejnost
„Optimální přístup ke knihovnickým službám vyžaduje, aby knihovna byla otevřena v době maximálně vyhovující těm, kteří žijí, pracují a studují v místě jejího působení. Tento přístup lze rozšířit udržováním telefonického spojení 24 hodin denně nebo zajištěním přístupu k vybraným službám prostřednictvím webových stránek.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.9.2)
Indikátor: počet provozních hodin[8] pro veřejnost týdně
|
|
Doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2022 |
|
Počet obyvatel |
Počet hodin |
Počet hodin |
|
Do 500 |
4–10 |
2,5 |
|
501–1 000 |
5–15 |
3,6 |
|
1 001–3 000 |
15 až 23 |
9,9 |
|
3 001–5 000 |
23 až 28 |
22,0 |
|
5 001–10 000 |
28 až 40 |
29,0 |
|
10 001–20 000 |
40 až 45 |
37,6 |
|
20 001–40 000 |
45 až 50 |
44,0 |
|
Více než 40 000 |
50 a více |
48,7 |
1) Podle situace v místě je vhodné stanovit proporce provozní doby v dopoledních a odpoledních hodinách a také v sobotu a v neděli.
2) Rozsah provozní doby knihovny není totožný s celkovým objemem pracovní kapacity nezbytné pro zajištění činností knihovny. Pracovní doba pracovníka knihovny v obcích do 1000 obyvatel by měla být orientačně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. Ve větších knihovnách se přiměřeně přihlédne k celkovému rozsahu činností knihovny.
Článek 4.
Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů
„Všechny věkové skupiny musí mít k dispozici informační zdroje a literaturu odpovídající jejich potřebám. Fondy a služby musí zahrnovat všechny typy vhodných zdrojů a moderních technologií i tradiční dokumenty. Základem je vysoká kvalita odpovídající místním potřebám a podmínkám, zachycující jazykovou a kulturní rozmanitost komunity. Dokumenty musí odrážet současné trendy a vývoje společnosti i dějiny lidského myšlení a činů.
V digitální éře musí legislativa týkající se autorských práv a duševního vlastnictví zajistit veřejným knihovnám stejné možnosti k získávání a poskytování přístupu k digitálnímu obsahu za přijatelných podmínek, jako je tomu v případě tradičních zdrojů.
Fondy a služby nesmí podléhat žádné formě ideologické, politické nebo náboženské cenzury ani komerčním tlakům.“
(Manifest IFLA/UNESCO, 2022)
Indikátor: Výdaj na nákup knihovního fondu a dalších informačních zdrojů[9], tj. částka v Kč na 1 obyvatele obce vydaná na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů za jeden kalendářní rok.[10]
|
|
Doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2022 |
|
Částka v Kč/1 obyvatele |
30–55 |
27,20 |
Indikátor: Doporučený rozsah celkového objemu knihovního fondu = 2 až 3 knihovní jednotky na obyvatele.
Indikátor: Minimálně 7 % roční obnovy knihovního fondu novými přírůstky. Při stanovení základu pro výpočet procent obnovy se vychází z toho, že knihovna má mít minimálně 2 knihovní jednotky na obyvatele12.
1) Knihovní fond vyžaduje soustavnou obměnu, aby si zachoval svůj společenský význam a přiměřenou aktuálnost.
2) Při stanovení výdajů na nákup knihovního fondu se doporučuje zajistit zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.
3) Provozovatel knihovny v obci, která má více než 10 000 obyvatel, a krajská knihovna, která v místě svého sídla plní funkci základní knihovny, systematicky doplňuje do knihovního fondu zvukové, zvukově obrazové a multimediální dokumenty.
4) Kromě základních druhů dokumentů knihovna nabízí přístup k e-knihám, audioknihám a digitálním dokumentům, například vstupy do digitálních knihoven děl nedostupných na trhu.
5) S rostoucím významem knihoven jako komunitních a kreativních center jsou do knihovny získávány i další dokumenty a technologie, například interaktivní knihy, albi tužky, roboty, ozoboty, edukační hračky, deskové hry.
6) Knihovna, která se profiluje jako moderní high-tech dílna (makerspace), doplňuje i další techniku (např. se zaměřením na elektro, design, mechaniku apod.)
7) Při tvorbě knihovního fondu se doporučuje v místech s rozmanitou jazykovou komunitou budovat vícejazyčný fond.
8) Podrobné zásady pro stanovení optimálního rozsahu, obsahu a kvality knihovních fondů v knihovnách zřizovaných a/nebo provozovaných obcemi obsahuje Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky[11].
Článek 5.
Umístění knihovny v obci
„Knihovnické služby mají být poskytovány v místě, které je maximálně využíváno, které je centrem života populace, je výhodné pro obyvatele obce. Pokud je to možné, mají být poblíž dopravních uzlů, v blízkosti center života komunity, např. obchodů, nákupních center, kulturních podniků. Je vhodné, když veřejná knihovna může sídlit v budově, kde jsou dostupné i další služby, jako jsou muzea, galerie výtvarného umění, společenská centra nebo sportovní zařízení.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.9.1)
1) Doporučuje se umístění knihovny v centru sídelního útvaru nebo v blízkosti centra. Docházková vzdálenost[12] pro okruh přímé působnosti nemá přesáhnout 15 minut pěší chůze nebo jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.
2) Pokud docházková vzdálenost přesáhne uvedený indikátor, je vhodné zajistit dostupnost knihovnických služeb zřízením pobočky, pojízdnou knihovnou nebo jiným způsobem.
Článek 6.
Prostory knihovny pro uživatele
„Služby musí být ve fyzické nebo digitální podobě přístupné všem členům komunity. To vyžaduje dobře umístěné a vybavené budovy knihoven, dobré zázemí pro čtení a studium i odpovídající technické vybavení a dostatečnou provozní dobu vhodnou pro uživatele. Nezbytné jsou donáškové služby a další služby mimo budovu pro ty, kteří nemohou knihovnu navštěvovat.“
(Manifest IFLA/UNESCO, 2022)
Indikátor: Knihovna má k dispozici nejméně 60 m2 na 1 000 obyvatel obce nebo spádové oblasti[13]. V obcích do 1 000 obyvatel se tento indikátor použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.
1) Plocha určená uživatelům zahrnuje celkovou užitnou plochu knihovny vyhrazenou návštěvníkům (v hlavní budově a pobočkách), např. volný výběr, studovny, čítárny včetně letních čítáren, přednáškové (divadelní/filmové) sály pro pořádání kulturních, vzdělávacích a komunitních aktivit, prostory pro práci s dětmi a mládeží, tvůrčí dílny apod.
2) Do plochy určené uživatelům se nezahrnují uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory, sociální zařízení atd.
3) Při hodnocení prostorového zajištění knihovny a při projektové přípravě výstavby i rekonstrukce knihovny se v přiměřeném rozsahu použijí normy[14] a doporučení[15] [16].
4) Knihovna má podle možností bezbariérové vstupní i vnitřní prostory pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
5) Knihovna podle možností využívá i venkovní prostory knihovny.
Článek 7.
Studijní a relaxační místa pro uživatele knihovny
Knihovna nabízí studijní místa[17] pro dospělé, děti a mládež, kde mohou uživatelé pracovat s knihovními dokumenty a informačními zdroji, a to individuálně nebo ve skupině. Tam, kde to místní podmínky umožní, je vhodné vytvářet čítárny, individuální a týmové studovny a místa pro soustředěné studium.
Indikátor: počet studijních míst
|
|
Doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2022 |
|
Počet obyvatel obce |
Počet studijních míst |
Počet studijních míst |
|
1–500 |
4 až 5 |
5,0 |
|
501–1 000 |
6 až 8 |
6,5 |
|
1 001–3 000 |
9 až 10 |
10,4 |
|
3 001–5 000 |
10 až 18 |
16,6 |
|
5 001–10 000 |
20 až 28 |
26,3 |
|
10 001–20 000 |
28 až 70 |
40,0 |
|
20 001–40 000 |
70 až 120 |
89,0 |
|
Více než 40 000 |
120 a více |
228,4 |
Kromě studijních míst knihovna nabízí dostatečný počet míst k oddechu, relaxaci a setkávání (oddechové zóny).
Článek 8.
Přístup k internetu a informačním technologiím
„Jedním z hlavních úkolů veřejné knihovny je překlenout propast mezi informačně bohatými a informačně chudými. Proto musí také umožňovat přístup k nezbytnému elektronickému, počítačovému a audiovizuálnímu zařízení.
Přístup do bezdrátové sítě (wi-fi) by měl být v celé knihovně stejně jako zásuvky na připojení osobních počítačů.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.10.8)
Indikátor: Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu.
|
|
Doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2022 |
|
Počet obyvatel obce |
Počet stanic |
Počet stanic |
|
1–500 |
1 až 2 |
1,0 |
|
501–1 000 |
2 |
1,0 |
|
1 001–3 000 |
2 až 3 |
1,6 |
|
3 001–5 000 |
3 až 4 |
2,7 |
|
5 000–10 000 |
4 až 7 |
4,6 |
|
10 001–20 000 |
7 až 10 |
8,6 |
|
20 001–40 000 |
12 až 18 |
17,4 |
|
Více než 40 000 |
18 a více |
42,6 |
1) Knihovna poskytuje, s respektem k platným právním předpisům,[18] připojení k internetu pomocí wi-fi nebo přístupu na vnitřní síť knihovny. Pokud nabízí připojení pomocí wi-fi, počet veřejně přístupných stanic je možné snížit. Přístup k internetu pro uživatele poskytuje knihovna bezplatně.[19]
2) Knihovna nabízí uživatelům dostatečné množství zásuvek pro notebooky, chytré telefony, tablety apod. Počítače a další informační technologie je nezbytné obnovovat nejpozději po pěti letech. Důležité je i vybavení technologií antivirovými programy.
3) Provozovatel knihovny v obci, která má více než 10 000 obyvatel, a krajská knihovna, která v místě svého sídla plní funkci základní knihovny, vybaví vybraná studijní místa technikou a umožní využití zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentů včetně internetu pro zrakově postižené a nevidomé.
Článek 9.
Web/webová stránka knihovny
„Knihovna má využívat informační a komunikační technologie (ICT), aby umožnila lidem přístup k množství svých elektronických fondů a služeb z jejich domova, školy nebo pracoviště. Je-li to možné, mají být dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.8.2)
Indikátor: Dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové stránky knihovny a pomocí sociálních sítí.
1) Webová stránka má vlastní doménu na internetu nebo využívá domény svého provozovatele. Skládá se ze souboru digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a zprostředkujících elektronické služby knihovny (např. elektronický katalog, licencované i vlastní databáze, on-line výpůjční služby, on-line informační služby).[20]
2) Webová stránka knihovny musí zahrnovat alespoň tyto údaje:
3) Základním doporučeným údajem jsou odkazy na portál Knihovny.cz[21], Souborný katalog ČR[22], Českou digitální knihovnu[23], příslušnou krajskou knihovnu a příslušnou knihovnu pověřenou výkonem regionálních funkcí[24], další spolupracující knihovny a na centrální služby, např. „Ptejte se knihovny“[25], odkazy na celostátní akce a spolky, do kterých je knihovna zapojena.
4) Webová stránka knihovny je zpracována v souladu s pravidly tvorby přístupného webu[26] s ohledem na potřeby zrakově a sluchově znevýhodněných uživatelů a uživatelů se sníženou hybností rukou nebo poruchami soustředění. Web/webová stránka musí být pravidelně doplňován/a aktualizován/a (průběžně, minimálně 1x za čtvrtletí).
Článek 10.
Elektronický katalog knihovny (OPAC) na internetu[27]
„Má-li knihovna katalog na internetu, zlepšuje se její dostupnost pro veřejnost a pro jiné knihovny a zvyšuje se kvalita služeb.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.8.2)
Indikátor: Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500 nabízí elektronický katalog knihovny, který může veřejnost využívat prostřednictvím dálkového přístupu. Knihovny jsou zapojeny do regionálních automatizovaných knihovních systémů. Knihovny v obci s počtem obyvatel nižším než 500, pokud nemají vlastní elektronický katalog, prezentují svůj fond prostřednictvím regionálního elektronického katalogu.
Článek 11.
Personální zajištění knihovny
„Knihovník je aktivním prostředníkem mezi uživateli a zdroji, a to jak digitálními, tak tradičními. Pro zajištění adekvátních služeb jsou nezbytné dostatečné lidské a materiální zdroje i odborné a průběžné vzdělávání knihovníka, aby mohl čelit současným i budoucím výzvám.“
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
Počet pracovníků v každé knihovně je ovlivňován řadou faktorů, např. délkou provozní doby pro veřejnost, rozsahem knihovního fondu a jeho uspořádáním, počtem budov nebo poboček knihovny, složitostí organizační struktury, šířkou služeb a stupněm jejich využívání, počtem uživatelů a nutností zaměstnávat specialisty (např. na lektorskou a přednáškovou činnost, práci s dětmi a mládeží, komunikaci s veřejností, IT technologie a další). Počet pracovníků se zvyšuje, pokud knihovna rozšiřuje svou činnost pořádáním kulturních, vzdělávacích a komunitních aktivit.
V případě, že některé služby poskytuje nebo doplňuje regionální nebo ústřední národní instituce, ovlivňuje to také počet pracovníků na místní úrovni. Koncepce odpovídajícího personálního zajištění služeb knihovny by měla vycházet z analýzy poskytovaných služeb v návaznosti na personální obsazení.
Článek 12.
Kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihovny
„Knihovník je aktivním prostředníkem mezi uživateli a zdroji, a to jak digitálními, tak tradičními. Pro zajištění adekvátních služeb jsou nezbytné dostatečné lidské a materiální zdroje i odborné a průběžné vzdělávání knihovníka, aby mohl čelit současným i budoucím výzvám.“
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci s úvazkem do 15 hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.
Provozovatel knihovny usiluje o soustavné zvyšování kvalifikace odborných pracovníků[28].
Odborné činnosti v knihovně zajišťuje pracovník, který má odpovídající odborné znalosti a je schopen svoji činnost, včetně komunikace s uživateli knihovny, vykonávat na náležité úrovni. Své znalosti a schopnosti si průběžně prohlubuje.
Článek 13.
Vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity knihoven
„Veřejná knihovna musí být centrem komunity, má-li se plně účastnit jejích aktivit. Má proto spolupracovat s ostatními organizacemi a skupinami dané komunity.“
(Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven, článek 3.4.8)
Vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity[29] knihovny jsou ovlivněny místem a sociodemografickým složením obce, ve které knihovna působí. Cílem je rozvoj kulturně společenského zázemí obyvatel obce, podpora místní společnosti napříč všemi věkovými kategoriemi, posílení spolupráce a solidarity. Hodnota knihoven je určována rovněž postavením v místní komunitě, v prostředí, ve kterém knihovna působí.
Knihovny navazují ve své komunitě partnerství. Je nutné provést analýzu potřeb místní komunity a knihovnu proměnit v místo neformálního celoživotního vzdělávání a učení, místo setkávání, podpory kreativity a spolupráce komunit. Využívat celostátních aktivit pořádaných knihovnickými spolky.
Indikátor: počet vzdělávacích, kulturních a komunitních akcí knihoven.
|
|
Doporučená hodnota |
Celostátní průměr 2022 |
|
Počet obyvatel obce |
Počet akcí za rok |
Počet akcí za rok |
|
1–500 |
4–6 |
1,0 |
|
500–1 000 |
6–20 |
3,6 |
|
1 001–3 000 |
20–40 |
13,9 |
|
3 001–5 000 |
40–80 |
41,0 |
|
5 001–10 000 |
80–150 |
99,4 |
|
10 001–20 000 |
150–300 |
218,0 |
|
20 001–40 000 |
300–600 |
484,0 |
|
Více než 40 000 |
600–1 100 |
1028,0 |
Článek 14.
Spolupráce knihovny se vzdělávacími institucemi
„K oslovení širší a rozmanitější veřejnosti mají knihovny navazovat partnerství. Musí být zajištěna spolupráce s vhodnými partnery – například skupinami uživatelů, školami, nevládními organizacemi, knihovními sdruženími, podniky a dalšími odborníky na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni.”
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
Knihovna podle svých možností a velikosti spolupracuje se školou/školským zařízením na rozvoji čtenářské, informační, mediální, digitální gramotnosti a usiluje o propojování neformálního a formálního vzdělávání dle školního vzdělávacího programu, například:
Knihovny mezi sebou spolupracují podle potřeby. Knihovny spolupracují se školami a školskými zařízeními[34], vysokými školami[35] a školními knihovnami. Tato spolupráce je realizována zpravidla na základě smlouvy[36].
Článek 15.
Služby pro uživatele se specifickými potřebami
„Služby knihovny musí být přizpůsobeny různým potřebám obyvatel ve venkovských a městských oblastech i potřebám skupin ohrožených sociálním vyloučením, uživatelům se speciálními potřebami, uživatelům hovořícím více jazyky a původním obyvatelům v rámci komunity.”
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
Knihovny poskytují služby všem uživatelům na principu rovnosti s omezeními vyplývajícími z právních předpisů.
Kromě základních služeb nabízí i další služby pro uživatele se specifickými potřebami, sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené osoby. Nabídka služeb je realizována s ohledem na jejich potřeby a možnosti knihovny.[37]
Specifické služby a dokumenty jsou podle možností knihovny poskytovány těm uživatelům, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohou využívat běžné služby a dokumenty.
Článek 16.
Měření spokojenosti uživatelů knihovny
„Neustále by měl probíhat výzkum zaměřený na hodnocení činnosti knihoven a významu shromažďování dat, aby bylo možné zpracovatelům strategií prokázat společenský přínos knihoven. Statistická data by měla být shromažďována dlouhodobě, protože společenské přínosy knihoven se často projevují až v následujících generacích.“
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
Indikátor spokojenosti uživatelů knihovny starších 15 let:
Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré.
Škála pro hodnocení spokojenosti s knihovnickými službami:
1) Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení knihovnických služeb se provádí zpravidla u uživatelů nad 15 let. U uživatelů do 15 let je třeba získat příslušný souhlas se zpracováním osobních údajů.
2) Provozovatelé knihoven průběžně sledují a monitorují výkony knihoven pomocí měření spokojenosti uživatelů pro potřeby řízení a financování knihovny. Cílem měření je poskytnout spolehlivé údaje o tom, jak uživatelé posuzují knihovnické služby.
3) Hodnocení spokojenosti uživatelů knihovny je vhodné doplnit pravidelnými průzkumy potřeb obyvatel obce s cílem zjistit, jaké knihovnické a informační služby veřejnost požaduje.
Článek 17.
Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb
„K zajištění celostátní koordinace a spolupráce knihoven musí legislativa a strategické plány definovat a podporovat celostátní síť knihoven na základě dohodnutých standardů služeb.
Síť veřejných knihoven musí být propojena s národní knihovnou, regionálními (krajskými), vědeckými, odbornými, školními i vysokoškolskými knihovnami.“
(Manifest IFLA/UNESCO 2022)
1) Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb provádí:
na místní úrovni provozovatel knihovny,
na krajské úrovni krajská knihovna, případně ve spolupráci s knihovnami pověřenými výkonem regionálních funkcí,
na celostátní úrovni Národní knihovna České republiky.
2) Vyhodnocování plnění standardu knihovnických služeb vychází ze statistického šetření, které je prováděno na základě statistického výkazu pro veřejné knihovny ve formuláři Kult (MK) 12-01, případně se doplní dílčí analýzou či průzkumem.
3) Krajská knihovna, knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí a Národní knihovna České republiky zveřejní nejméně jedenkrát za dva roky prostřednictvím internetu výsledky vyhodnocení plnění standardu knihovnických služeb.
4) Nejdéle po uplynutí každých pěti let budou indikátory porovnány se skutečným stavem knihovnických služeb, a to jak na krajské úrovni krajskou knihovnou, tak i na úrovni celostátní Národní knihovnou České republiky.
V Praze dne 1. listopadu 2023
Mgr. Blanka Skučková
vedoucí oddělení literatury a knihoven
Ministerstva kultury
Poznámky
[1] Podrobněji Metodické vyjádření MK k problematice poskytování VKIS zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu – viz https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/metodicke-vyjadreni-k-principu-rovnosti-podle-knihovniho-zakona_2-1079.pdf
[2] Platné právní předpisy, a to i z oblasti trestněprávní, ovšem stanoví určité meze principu rovnosti.
[4] Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 2022. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/mezinarodni-doporuceni/Manifest_UNESCO.htm
[5] KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/IFLA/sluzby-verejnych-knihoven-smernice-ifla-.pdf
[6] Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/mezinarodni-doporuceni/Manifest_UNESCO.htm
[7] Zjištěno na základě analýzy resortní statistiky kultury zpracovávané Národním informačním poradenským střediskem pro kulturu z roku 2022.
[8] Stanovená hodnota provozní doby se vztahuje na týdenní provozní dobu nejdéle otevřeného provozního útvaru knihovny včetně poboček. V případě poboček se provozní doba stanovuje podle počtu obsluhované populace, např. počtu obyvatel městské částí, sídliště či přidružené obce v dané lokalitě.
[9] Uvedený indikátor zahrnuje průměrnou hodnotu na nákup knih, periodik, zvukových a dalších dokumentů včetně nákupu databází a licencí na elektronické informační zdroje, a to pořízených pouze z vlastních finančních zdrojů, nikoliv z dotací na tvorbu výměnného fondu.
[10] Průměrná cena knihy se v roce 2023 pohybovala cca na úrovni cca 380 Kč.
[11] Metodický pokyn MK k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky. In: Ministerstvo kultury České republiky [online]. Praha [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/2017_metodicky-pokyn-mkdef-7674.pdf
[12] Docházková vzdálenost je vzdálenost mezi nejvzdálenějším obytným domem a účelovými objekty občanské vybavenosti nebo ke stanicím městské hromadné dopravy.
[13] Spádová oblast – zpravidla se jedná o území obce, v případě, že knihovna slouží i přidruženým obcím, provede se součet obyvatel všech lokalit, kterým knihovna slouží. V případě knihovny sloužící určité části obce se hodnotí počet obyvatel této části.
[14] Technická normalizační informace TNI ISO/TR 11219 (01 3715) – Informace a dokumentace – kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven – plocha, funkčnost, design. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014. 164 s.
[15] Doporučení pro výstavbu, rekonstrukci a zařizování knihoven zřizovaných a/nebo provozovaných obcemi na území České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2012 [cit. 2023-03-20]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/Doporuceni_Vystavba_07_05_2012DEF.pdf
[16] Standard pro postupy rekonstrukce knihoven – dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/standard-pro-postupy-rekonstrukce-knihoven
[17] Definice studijního místa dle ČSN ISO 11620 (01 01143) Informace a dokumentace – ukazatele výkonnosti knihoven. Místo sloužící uživatelům na čtení nebo studium, ať už se zařízeními, nebo bez nich. Patří sem místa ve čtenářských koutcích, v seminárních a studijních prostorách a v audiovizuálních a dětských odděleních knihovny. Nepatří sem místa v halách, přednáškových a divadelních sálech, kde se uskutečňují speciální představení. Vyloučené jsou i podlahové prostory, kde mohou studenti sedět, a podobné neformální prostory.
[18] V rámci českého právního řádu musí být přístup z podstaty věci omezen, např. osobám do 18 let nesmí být zpřístupněna pornografie, vůbec nesmějí být zpřístupňovány např. stránky propagující fašismus apod.
[19] Dle § 4 odst. 1 písm. c) knihovního zákona.
[20] CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Přístupné webové stránky. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2020- [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://prirucky.ipk.nkp.cz/pristupnost/obsah
[21] Knihovny.cz: informace a služby [online]. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2015-
[cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://www.knihovny.cz/
[22] Souborný katalog České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://www.caslin.cz/
[23] Česká Digitální knihovna: národní agregátor digitálních knihoven – přístup k digitálním dokumentům z jednoho místa [online]. 2023- [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/
[24] Pověřená knihovna plní regionální funkce v okruhu své působnosti, podrobnosti viz https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/regionalni-funkce-verejnych-knihoven/metodicky-pokyn-ministerstva-kultury-k-zajisteni-vykonu-regionalnich-funkci-knihoven-a-jejich-koordinaci-na-uzemi-ceske-republiky-2019
[25] Ptejte se knihovny [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2023-03-21]. Dostupné z: https://www.ptejteseknihovny.cz/
[26] Pravidla tvorby přístupného webu [online]. Brno: Tyflocentrum [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://pravidla-pristupnosti.cz/
[27] Elektronický katalog knihovny (OPAC) – databáze bibliografických záznamů knihovního fondu knihovny v elektronické formě.
[28] Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků: 2022-2027. In: Národní knihovna ČR [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2023 [cit. 2023-04-20]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/Koncepce_CZV_20212027.pdf/
[29] Komunitní aktivity, tj. takové činnosti knihovny, které nejsou primárně zaměřeny na registrované uživatele knihovny, ale oslovují celou komunitu nebo její část a vedou k jejímu posilování. Současně také posilují místo knihovny v dané komunitě.
[30] Například: S knížkou do života – Bookstart, Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, Kde končí svět, Učíme se příběhem, Lovci perel apod.
[31] Například: besedy s autory či ilustrátory, recitační, literární a dramatické čtenářské soutěže, knihovnické lekce, tematické čtenářské dílny, čtenářské kluby, literární, recitační a dramatické čtenářské soutěže, setkávání s autory, výstavy, doučování pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí vč. migrantů, kurzy tvůrčího psaní, příměstské tábory apod.
[32] Například kreativní a polytechnické dílny, kroužky programování a robotiky, badatelské akademie, projektové dny apod.
[33] Školní knihovny metodicky vede Centrum pro školní knihovny při Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského http://csk.npmk.cz/.
[34] Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění
[35] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění
[36] Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školních knihoven na základních a středních školách, č.j.: MŠMT-14964/2023-2. Příloha č. 3. Návrh smlouvy o spolupráci mezi školou a knihovnou evidovanou Ministerstvem kultury. Dostupné z: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2023/09/Doporuceni-MSMT-k-cinnosti-a-funkci-skolnich-knihoven.docx
[37] CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením [online]. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014 [cit. 2023-04-20]. ISBN 978-80-7050-641-7.
BUREŠOVÁ, Jarmila a Miroslava SABELOVÁ, ed. Rovný přístup: knihovny a skupiny ohrožené sociálním vyloučením : metodická příručka pro práci knihoven se sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými skupinami uživatelů. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2018. ISBN 978-80-7050-706-3. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni/Rovnypristupvylouceninaweb.pdf
]]>Changing face of information : support services for scientific research / David J. Brown
The art of teaching online : how to start and how to succeed as an online instructor / Larry Cooperman
Encyclopedia of library and information sciences / encyclopedia edited by John D. McDonald and Michael Lewine-Clark
Growing community health literacy through libraries : sharing global perspectives / edited on behalf of IFLA by Prudence W. Dalrymple, Brian Galvin
Catalogus collectionis operum artis musicae Ecclesiae Sanctissimae Trinititas in Koleč / composuit Lucie Havránková et Karel Veverka
Conservation research in libraries / David Howell, Ludo Snijders
Science libraries in the self-service age / Alvin Hutchinson
Information literacy and theological librarianship : theory and praxis / edited by Bobby Smiley
The library workplace idea book : proactive steps for positive change / edited by Heather L. Seibert, Amanda Vinogradov and Amanda H. McLellan
Libraryland : it's all about the story / edited by Ben Bizzle, Sue Considine
Managing and adapting library information services for future users / Nikem Ekene Osuigwe
Open access and the library / special issue editors Anja Oberlander, Torsten Reimer
Book club reboot : 71 creative twists / Sarah Ostman, Stephanie Saba
Public library governance : international perspectives
Knihovna obci : příručka pro starosty a zastupitele / Marie Šedá, Lenka Dostálová, Vít Richter
(un)documented : was bleibt vom Dokument in der Edition? / herausgegeben von Mira Berghöfer, Anne-Elisabeth Beron, Fabian Etling, Gianna Hedderich, Melanie Stralla und Anne Wilken
Restaurování a konzervace knihovních fondů na Novém Zélandu a v Austrálii : shrnutí poznatků ze studijní cesty a nové možnosti / Petra Vávrová
Young activist and the public library : facilitating democracy / Virginia A. Walter
Development of creative spaces in academic libraries : a decision maker's guide / Katy Kavanagh Webb
]]>Protecting privacy on library websites : critical technologies and implementation trends / Marshall Breeding
Organizacija raboty naučno-techničeskich bibliotek i služb informacii predprijatij : učebnoje posobije dlja studentov bakalarijata / Valentina Vladimirovna Brežneva
Miejsce spotkań : biblioteka jako przestrzeń spoleczna / Andrzej Buck, Monika Simonjetz, Dawid Kotlarek
Managing the one-person library / Larry Cooperman
Palaces for the people : how to build a more equal and united siciety / Eric Klinenberg
Komunikacja, media, kultura w erze nowych wyzwań / pod redakcja naukowa Jacka Puchalskiego
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030 : knihovny - pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury / k vydání připravili - Lucie Macháčková, Marie Šedá, Vít Richter
Lernwelt Makerspace : perspektiven im öffentlichen und wissenschaftlichen kontext / herausgegeben von Viktoria Heinzel, Tobias Seidl und Richard Stang
Libraries before Alexandria : ancient near eastern traditions / edited by Kim Ryholt and Gojko Barjamovic
Cambridge University library a history : the eighteenth and nineteenth centuries / David McKitterick
Athene : výroční časopis Městské knihovny v Praze : ročník 2019
Metody výzkumu ve společenských vědách / Hedvika Novotná, Ondřej Špaček, Magdaléna Šťovíčková Jantulová
Za obrysy média : literatura a medialita / Richard Müller, Tomáš Chudý a kolektiv
Librarian tales : funny, strange, and inspiring dispatches from the stacks / William Ottens
S knihou v ruce : kolekttivní monografie k životnímu jubileu PhDr. Veroniky Procházkové / k vydání připravila Alena Císařová Smítková
Australian library supervision and management / Roy Sanders
Sudden position guide to : cataloging and metadata / Jeremy Myntti (ed.)
Information cosmopolitics : tracing information practices / Edin Tabak
]]>Národní knihovna České republiky je dlouhodobě hodnocena jako výzkumná organizace stupněm B – velmi dobrá. Výzkumné aktivity zde probíhají v širokém spektru oblastí, od dějin knižní kultury, hudební vědy a slavistiky až po vývoj technologií pro ochranu knihovních fondů a digitálních dat. V roce 2024 zveřejnila knihovna svou novou Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace na léta 2024–2028, která definuje klíčové směry vědeckého a výzkumného působení instituce. Tato strategie navazuje na předchozí období a reaguje na aktuální potřeby nejen samotné knihovny, ale i širší odborné veřejnosti a společnosti jako celku.
Základním východiskem koncepce je posílení postavení NK ČR jako výzkumné instituce s unikátními fondy a specializovaným know-how. Knihovna spravuje téměř osm milionů knihovních jednotek, včetně desítek tisíc digitalizovaných rukopisů a periodik. Systematicky se věnuje ochraně fyzických dokumentů, stejně jako archivaci a sdílení digitálních dat. Významnou roli v tomto směru sehrávají projekty jako digitální knihovna Manuscriptorium, Národní digitální knihovna a Webarchiv. Vědecké aktivity NK ČR spadají do následujících jedenácti tematických okruhů:
Každý z těchto okruhů reflektuje nejen aktuální potřeby knihovny, ale zároveň sleduje evropské a globální trendy v oblasti knihovnictví a humanitních věd. NK ČR si zároveň klade za cíl posilovat mezinárodní spolupráci s významnými organizacemi jako TEI Consortium, IFLA, IAML či Europeana. Knihovna je již nyní certifikovaným mezinárodním agregátorem digitálních dat a spolupracuje s více než dvaceti zeměmi světa. Na národní úrovni pak představuje klíčového partnera v oblasti uchovávání kulturní paměti.
Význam vědecké práce NK ČR se přitom neomezuje pouze na odborné kruhy. Výsledky výzkumu tvoří základ pro přípravu řady kulturních a výstavních projektů. Mezi nedávné příklady patří loňské oslavy 100 let Slovanské knihovny nebo výstava Bibliotheca astronomica. Také letošní projekt Kosmas 900 je postaven na výstupech z dlouhodobého výzkumu. Významnou ukázkou spojení vědecké práce, mezinárodní spolupráce a hodnotového zakotvení instituce je projekt Archa, zaměřený na záchranu kulturního dědictví válkou zasažené Ukrajiny.
Za jeden z nejvýraznějších úspěchů výzkumné činnosti NK ČR lze považovat získání patentu na zařízení a způsob pro zkoušení mechanické odolnosti knižní vazby. Tento technický nástroj přináší praktický přínos nejen pro ochranu fondů samotné knihovny, ale do budoucna jej mohou využít i další paměťové instituce v Česku i zahraničí.
Aktuálně knihovna řeší také projekty v rámci výzev NAKI III a TAČR. Nově se podílí na evropském projektu PAMELA, který je financován z programu Horizon Europe, jehož cílem je odborné zpracování a výzkum sbírky papyrů uložené v ORST.
Díky systematickému přístupu a široké spolupráci s partnery doma i v zahraničí si Národní knihovna České republiky upevňuje pozici významné vědecké instituce s evropským dosahem a dynamickým potenciálem dalšího rozvoje.
]]>
Obecní knihovna Dubné
Jihočeský kraj
Knihovnice: Jana Bílá
Důvod nominace:
Obecní knihovna Dubné obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Jihočeského kraje. Dlouhodobě poskytuje kvalitní knihovnické služby. Knihovní fond je pravidelně aktualizován. Přestože má dostatek finančních prostředků na nákup nových knih, výborně využívá výměnného fondu své pověřené knihovny Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (JVK). Kromě časté obměny výměnných souborů aktivně nabízí čtenářům možnost vypůjčit knihy, které nemá ve vlastním fondu, z JVK. Sama si zajišťuje dopravu objednaných knih, aby co nejrychleji vyhověla požadavkům čtenářů. Kromě toho pořádá akce pro základní a mateřskou školu, besedy o zajímavostech v obci nebo o přírodě v okolí obce. Knihovna vykazuje dlouhodobě velmi dobré výsledky.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 1 761
Počet čtenářů celkem: 185
Počet návštěvníků celkem: 3 617
Počet výpůjček: 9 916
Velikost knihovního fondu: 6 078
Obecní knihovna Branišovice
Jihomoravský kraj
Knihovnice: Anna Csanádiová
Důvod nominace:
Obecní knihovna Branišovice obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Jihomoravského kraje. V rámci svých činností se zapojuje do mnoha zajímavých akcí a projektů, například Celé Česko čte dětem nebo Babičko, přečti mi pohádku!, jehož součástí je společné tvoření a předčítání pohádek dětem z mateřské školy. U příležitosti Dne země se pak společně s Kulturním centrem Branišovice pustili do zážitkového vzdělávacího programu zaměřeného na třídění odpadu a ochranu životního prostředí. Knihovna je přirozenou součástí života obyvatel. Svými aktivitami se zaměřuje na všechny věkové kategorie a přispívá k mezigeneračnímu propojování. Ocenění knihovna získala za rozvoj veřejných knihovnických a informačních služeb, za podporu kulturního a společenského života v obci, podporu čtenářství, spolupráci s místními organizacemi a propojování komunit.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 602
Počet čtenářů celkem: 27
Počet návštěvníků celkem: 418
Počet výpůjček: 535
Velikost knihovního fondu: 2 145
Městská knihovna Nové Sedlo
Karlovarský kraj
Knihovnice: Michaela Sienková
Důvod nominace:
Městská knihovna Nové Sedlo nabízí obyvatelům kulturní a vzdělávací vyžití. Nedílnou součástí jsou autorská čtení pro všechny věkové kategorie. Pro děti každý měsíc připravuje herní odpoledne. Velmi důležitá je spolupráce se základní a mateřskou školou, a to především při autorských čteních, výstavách dětské tvořivosti, hudebních a recitačních soutěžích. Neodmyslitelnou součástí knihovny se stal letní příměstský tábor. Velkou část roku probíhají kurzy malování a práce na počítači. Mezi další aktivity patří cestopisné, ale i jinak naučné přednášky a rukodělné dílny, při kterých podporují především regionální lektory a spolky. Koncepce knihovny je postavená na inovaci, vzdělávání a spokojené veřejnosti.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 2 610
Počet čtenářů celkem: 280
Počet návštěvníků celkem: 8 570
Počet výpůjček: 11 474
Velikost knihovního fondu: 27 848
Knihovna MČ Praha Březiněves
Hlavní město Praha
Knihovnice: Anna Koudelková, Mgr. Andrea Moravcová
Důvod nominace:
Knihovna v Březiněvsi je především místem setkávání, zpřístupňování informací, celoživotního vzdělávání, osobního tvůrčího rozvoje i kreativity a tvořivosti. Je aktivně podporována svým zřizovatelem a spolupracuje s mnoha místními organizacemi. Pravidelně pořádá besedy, workshopy, deskohraní, tvořivé kurzy pro děti i dospělé, vánoční a velikonoční besídky s živou hudbou. V rámci pořádaných akcí podporuje také informační a počítačovou gramotnost. Pořádá poradnu a tréning paměti na počítačích pro seniory, foto kurzy, programování pro náctileté i besedy na téma digitální technologie pro děti. Je tak příkladem knihovny, která svou činností pozitivně ovlivňuje život místní komunity.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 2 149
Počet čtenářů celkem: 140
Počet návštěvníků celkem: 3 843
Počet výpůjček: 3 067
Velikost knihovního fondu: 4 058
Místní lidová knihovna Sněžné
Kraj Vysočina
Knihovnice: Mgr. Anna Holešová
Důvod nominace:
Místní lidová knihovna Sněžné obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Kraje Vysočina. Knihovna funguje především jako živé komunitní centrum, které slouží příslušníkům všech věkových kategorií a sociálních skupin. Je přizpůsobena setkávání, lidé zde mohou trávit svůj volný čas. Aktivně spolupracuje nejen s místní základní a mateřskou školou, ale také se školou v sousední obci. Připravuje pro žáky programy a besedy, kam jsou zváni regionální spisovatelé i současní známí autoři. Akce s větším počet účastníků se konají v přilehlém sále. Malé čtenáře motivuje ke čtení a k zájmu o literaturu soutěžemi Nejhezčí čtenářský deník a Čtenář roku. V rámci výpůjčních služeb nabízí čtenářům půjčování e-knih.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 734
Počet čtenářů celkem: 74
Počet návštěvníků celkem: 1 228
Počet výpůjček: 674
Velikost knihovního fondu: 2 048
Místní knihovna Holovousy
Královéhradecký kraj
Knihovnice: Mgr. Lenka Doležalová
Důvod nominace:
Místní knihovna v Holovousy zvítězila v roce 2023 v soutěži Knihovna roku Královéhradeckého kraje. Sídlí v obci Holovousy a v místní části Chodovice provozuje pobočku v budově základní a mateřské školy, která je otevřena 20 hodin týdně v době vyučování. Prostory jsou vybaveny audiovizuální technikou, počítačem, notebooky a wifi připojením. Základní mobiliář doplňuje herní koutek přizpůsobený dětským návštěvníkům. Knihovna se zaměřuje na pořádání akcí a sousedská setkání, spolupodílí se na organizaci obecních akcí, a tím prohlubuje svoji komunitní roli v obci. Pravidelně se účastní celostátních knihovnických projektů Noc s Andersenem, Týden knihoven a nově i S knížkou do života–Bookstart. V knihovně se realizují besedy, soutěže či tvoření. Prostory knihovny slouží pro setkání místních spolků a Klubu seniorů. V roce 2022 knihovna uspořádala 31 akcí a poskytla prostor pro 13 dalších aktivit organizovaných jinými pořadateli.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 559
Počet čtenářů celkem: 90
Počet návštěvníků celkem: 859
Počet výpůjček: 485
Velikost knihovního fondu: 1 105
Místní knihovna v Horní Branné
Liberecký kraj
Knihovnice: Zdenka Bambulová
Důvod nominace:
Místní knihovna v Horní Branné obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Libereckého kraje. Je knihovnou otevřenou komunitě a přátelskou k dětským čtenářům. Orientuje se na dětské čtenáře. Spolupracuje s mateřskou i základní školou, zapojuje se do celostátních projektů na podporu dětského čtenářství. Nabídka knihovního fondu je pravidelně doplňována výměnnými soubory z Městské knihovny Semily a dle požadavků čtenářů je zajišťována literatura také formou meziknihovní výpůjční služby. Díky rekonstrukci a rozšíření knihovny vznikly vzdušné a světlé prostory, skýtající dostatek místa pro odpočinkové zóny a dětský koutek, s potenciálem pro pořádání akcí i trávení volného času. Aktivní přístup paní knihovnice a podpora zřizovatele jsou dobrým příslibem pro naplnění komunitní role knihovny.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 1 363
Počet čtenářů celkem: 150
Počet návštěvníků celkem: 594
Počet výpůjček: 1 735
Velikost knihovního fondu: 3 143
Místní knihovna Žabeň
Moravskoslezský kraj
Knihovnice: Markéta Bradáčová
Důvod nominace:
Místní knihovna Žabeň obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Moravskoslezského kraje. Aktivně přispívá ke kulturnímu a společenskému životu v obci a účastní se aktivit připravovaných obcí. Díky tomu splňuje parametry komunitní knihovny, která má přesah i do okolních obcí. Spolupracuje s místními spolky a organizacemi. Zaměřuje se na práci s malým čtenářem, organizuje mnoho akcí v knihovně i mimo ni. Je častým cílem návštěv dětí školního i předškolního věku. Zvláštní péče je věnována prvňáčkům. Pravidelně se zapojuje do projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, aktivně se podílí na projektu S knížkou do života–Bookstart. Aktivity spojené s projektem Bookstart vedly k založení klubu pro nejmenší děti. Zapojuje se i do dalších celostátních akcí, které se těší mediální podpoře. Vždy je připraven program v rámci Března–měsíce čtenářů, Týdne knihoven, Dne pro dětskou knihu, Noc s Andersenem.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 971
Počet čtenářů celkem: 96
Počet návštěvníků celkem: 2 125
Počet výpůjček: 3 613
Velikost knihovního fondu: 4 886
Obecní knihovna Bousín
Olomoucký kraj
Knihovnice: Dana Minxová
Důvod nominace:
Obecní knihovna Bousín obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Olomouckého kraje. Je malou knihovnou v malé obci, která díky podpoře zřizovatele nabízí vše potřebné. Pořádá akce pro děti i dospělé a je inovativní. Prostor tomu odpovídá. Součástí knihovního fondu jsou také edukativní pomůcky pro děti a společenské hry. Vzhledem ke svému umístění v budově obecního úřadu využívá k pořádání různých aktivit zasedací místnost. Spolupracuje s Moravským zemským muzeem a zaznamenává osudy pamětníků na téma vysídlení Drahanské vrchoviny. Aktivně se podílí na projektech obce.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 131
Počet čtenářů celkem: 11
Počet návštěvníků celkem: 350
Počet výpůjček: 26
Velikost knihovního fondu: 958
Web knihovna nemá
Obecní knihovna v Pavlovicích u Přerova
Olomoucký kraj
Knihovnice: Mgr. Marie Henslová
Důvod nominace: nebyl uveden
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 718
Počet čtenářů celkem: 124
Počet návštěvníků celkem: 1 769
Počet výpůjček: 1 702
Velikost knihovního fondu: 2 779
Obecní veřejná knihovna Břehy
Pardubický kraj
Knihovnice: Bc. Jana Rybková, Jana Kučerová, Eva Forštová
Důvod nominace:
Obecní veřejná knihovna Břehy obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Pardubického kraje. Od roku 2021 sídlí v kompletně zrekonstruovaných prostorech, které nabízejí možnost vzdělávání i komunitního setkávání. Pro děti a mládež nabízí knihovna nejen vzdělávací akce pro základní a mateřskou školu, ale i pravidelné čtenářské dílny pro všechny věkové kategorie, jejichž součástí jsou výtvarné dílny. Pro dospělé pořádá cestopisné a vzdělávací přednášky, výstavy, koncerty. Mimořádný zájem je o Dámský klub. Nejúspěšnější akcí roku 2022 byla návštěva režiséra Davida Baldy s jeho celovečerním filmem Narušitel. Všechny místní spolky mají možnost prezentovat v knihovně svoji činnost. Nový prostor umožnil knihovně stát se srdcem obce, komunitním a sdíleným prostorem, kde se mohou setkávat všechny.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 1 090
Počet čtenářů celkem: 115
Počet návštěvníků celkem: 1 391
Počet výpůjček: 1 487
Velikost knihovního fondu: 10 503
Místní knihovna v Tymákově
Plzeňský kraj
Knihovníci: Hana Hoblíková, Ing. Jan Hoblík
Důvod nominace:
Místní knihovna v Tymákově sídlí v nově postavené budově vybavené funkčním a esteticky zdařile provedeným nábytkem a potřebnou technikou. Poskytuje základní knihovnické a informační služby včetně meziknihovní výpůjční služby, připravuje společenské, kulturní a cestovatelské akce a setkání. Úzce spolupracuje se základní a mateřskou školou. Děti knihovnu navštěvují i v rámci výuky. V knihovně se pravidelně scházejí zájemci o rukodělné činnosti.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 1 041
Počet čtenářů celkem: 98
Počet návštěvníků celkem: 1 048
Počet výpůjček: 4 517
Velikost knihovního fondu: 5 075
Obecní knihovna Dolní Břežany
Středočeský kraj
Knihovnice: Ing. Jarmila Vidová
Důvod nominace:
Obecní knihovna Dolní Břežany obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Středočeského kraje. Komunitní centrum, jehož součástí je i knihovna, provozuje také infocentrum, multifunkční sál a mateřské centrum. Knihovna a mateřské centrum intenzivně spolupracují a vzájemně se doplňují při organizování aktivit. V knihovně pravidelně tráví volný čas maminky s dětmi a děti mladšího školního věku. Knihovna je také místem relaxace a odpočinku pro dospělé. Spolupráce se základní školou je standardní aktivitou knihovny. Důležitou součástí komunitního centra je také zahrada. Nabízí nejen herní prvky pro děti, venkovní kuchyni, ale také ozvučené podium. Komunitní zahradu využívá knihovna pro organizování akcí zejména pro děti. Komunitní centrum v Dolních Břežanech naplňuje beze zbytku vše, co si pod tímto názvem můžeme představit.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 4 842
Počet čtenářů celkem: 468
Počet návštěvníků celkem: 5 269
Počet výpůjček: 8 823
Velikost knihovního fondu: 3 805
Místní knihovna Veltěže
Ústecký kraj
Knihovnice: Naďa Zlozská, Alena Hromová
Důvod nominace:
Místní knihovna Veltěže obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Ústeckého kraje. Knihovna pořádá mnoho aktivit. Každý pátek probíhá kroužek šikovných ručiček. Spolupracuje s mateřskou školou Veltěže, kdy děti v dopoledních hodinách navštěvují pravidelně knihovnu. Organizuje letní promítání, trénování paměti, tvořivé dílny pro děti, hraní stolních her. Knihovna se zapojila do celorepublikových akcí Férová snídaně a Česko zpívá koledy. Standardně poskytuje pro čtenáře donáškovou služku. Úzce spolupracuje se zřizovatelem. Společně pořádají různé akce například: setkání rodáků, výstavu starých fotografií, velikonoční tvoření, dětský karneval, dětský den atd.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 416
Počet čtenářů celkem: 60
Počet návštěvníků celkem: 297
Počet výpůjček: 300
Velikost knihovního fondu: 803
Místní knihovna obce Halenkovice
Zlínský kraj
Knihovnice: Pavlína Bieberlová
Důvod nominace:
Místní knihovna obce Halenkovice sídlí v nových moderních prostorách, které jsou bezbariérové. Díky rozšíření provozní doby se zařadila mezi profesionální knihovny. V loňském roce uspořádala 40 akcí pro veřejnost. Velmi dobře spolupracuje se základní i mateřskou školou. Pro děti pořádá například Noc s Andersenem, lekce šachu a dámy, kurzy zpěvu country písniček. Úspěšnou akcí byla Slavnost Slabikáře a Pasování na čtenáře. Knihovna se zapojuje také do projektu S knížkou do života– Bookstart a pořádá Setkání pro maminky s dětmi. Pro veřejnost v knihovně proběhly kurzy 3D tisku, pro seniory se uskutečňují kurzy v rámci projektu Moudrá sovička. V prostorách knihovny se konají kurzy angličtiny. Knihovna plní většinu knihovnických standardů včetně nákladů na nákup nových knih. Navíc využívá mimořádné výměnné soubory knih, audioknih i společenských her z krajské knihovny.
Statistické ukazatele za rok 2022:
Počet obyvatel: 2 020
Počet čtenářů celkem: 320
Počet návštěvníků celkem: 2 590
Počet výpůjček: 5 389
Velikost knihovního fondu: 7 796
]]>
Praha, Klementinum: Knihovnou roku 2024 je Místní knihovna v Hodicích. Městská knihovna Chodov si odnesla cenu za realizaci odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny a Městskou knihovnou roku 2024 se stala Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Ocenění MARK pro mladé knihovníky převzal Bc. Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze. Ceny byly slavnostně předány 10. října 2024 v Zrcadlové kapli v Klementinu, sídle Národní knihovny ČR.
Ocenění Knihovna roku uděluje Ministerstvo kultury ČR ve dvou kategoriích, a to v kategorii A: Základní knihovna a B: Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. V kategorii Základní knihovna bylo v roce 2024 nominováno 14 knihoven, přičemž jako vítěznou vybrala porota Místní knihovnu v Hodicích. Dalším dvěma knihovnám byl udělen v této kategorii diplom, a to Místní knihovně Ořechov a Místní knihovně v Bohdíkově.
Na významný informační počin bylo nominováno 12 knihoven. Porota vybrala jednoho vítěze a udělila jeden diplom. Vítězem této kategorie se stala Městská knihovna Chodov za realizaci odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny. Diplom převzala Městská knihovna Nymburk za organizaci mezinárodní odborné konference Bohumil Hrabal neidylický. Přehlížené a ukryté aspekty jeho díla.
Oceněným osobně blahopřál ministr kultury Mgr. Martin Baxa.
„Blahopřeji všem oceněným a mezi nimi především zástupcům Místní knihovny v Hodicích, knihovny roku 2024. Jsou to knihovny v regionech, které často slouží jako středobody kulturního i občanského života. Dnešní den dokazuje skvělou práci českých knihovnic a knihovníků, kteří originálně a obratně přistupují k novým trendům a potřebám čtenářů. Díky za to, velmi si jejich práce vážím, “ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Předána byly také cena Městská knihovna roku 2024, kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a zaštiťuje Svaz měst a obcí ČR. Na toto ocenění bylo nominováno 10 knihoven, z nichž porota vybrala tři vítězné. První cenu převzali zástupci Městské knihovny T. G. Masaryka Šumperk, druhé místo obsadila Regionální knihovna Karviná a třetí místo získala Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm.
Každoročně se při příležitosti vyhlášení Knihovny roku také uděluje ocenění MARK (Mladá/mladý, moudrá/moudrý; aktivní, atraktivní; rozkvétající, rozumná/rozumný; knihovnice/knihovník). Letos se držitelem ocenění MARK stal Bc. Michal Jokeš z Městské knihovny v Praze.
„Letošní nositel ceny MARK je již 15. v pořadí. Snahou managementu knihoven je získávat mladé kolegyně a kolegy, kteří přinesou dobré nápady, nové metody práce, žádoucí změny i nadšení a elán do knihoven. Práce sama mladé lidi, kteří si tuto profesi vybrali, většinou baví, řada z nich si pochvaluje kreativní prostředí, možnost osobního rozvoje a seberealizace, zajímavý kontakt s veřejností, práci s ICT i mezinárodní kontakty. Získávat ale mladé do organizací veřejné služby, jimiž knihovny jsou, není právě snadné a ještě obtížnější je udržet si je. SKIP chce každoročně tyto mladé knihovnice a knihovníky zviditelnit a ocenit jejich práci.“ Dodává Roman Giebisch, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků.
Kompletní nominace a medailonky k nominovaným a oceněným knihovnám najdete v online katalogu Knihovna roku 2024.
Tisková mluvčí Národní knihovny ČR
Mgr. Martina Košanová
Ředitelka Odboru komunikace
+420 602 811 320
martina.kosanova@nkp.cz
www.nkp.cz
KNIHOVNA ROKU 2024
Knihovna roku (kategorie Základní knihovna)
Vítěz Knihovna roku 2024
Místní knihovna v Hodicích
Knihovnice: Bc. Ivana Kalinová
Knihovna sídlí v nově zrekonstruované budově multifunkčního Obecního domu uprostřed hodické návsi. Obecní dům je bezbariérový a nachází se v blízkosti dětského hřiště a rybníka. Knihovna má ve svém fondu širokou škálu dokumentů, od tradičních knih a časopisů přes společenské hry a audioknihy až po e-knihy a e-audioknihy. Konají se zde různé aktivity, jako jsou velikonoční a vánoční kreativní dílničky, besedy pro seniory, a knihovna organizuje také zájezdy do divadel. Děti místní základní i mateřské školy a školní družiny knihovnu pravidelně během školního roku navštěvují. Knihovna dlouhodobě spolupracuje při realizaci příměstských táborů. Velmi oblíbené jsou také dílničky pro rodiče s dětmi, kde nejen společně tvoří, ale také se dozvídají informace o knižních novinkách. Pozitivní ohlas získala prázdninová soutěž „Tajemné Hodice“, která navazuje na aktivity se školními dětmi a má za cíl lépe poznat vlastní obec. Paní knihovnice aktivně sleduje trendy v oblasti knihovnictví, neustále se vzdělává a vytváří tak moderní a funkční knihovnu s pestrou nabídkou služeb. Aktivity Místní knihovny v Hodicích byly oceněny v soutěži Vesnice roku 2024, kdy knihovna získala diplom Vesnická knihovna Kraje Vysočina.
Zvláštní ocenění Ministerstva kultury ČR
Místní knihovna Ořechov
Knihovnice: Michaela Korvasová, DiS.
Místní knihovna Ořechov obdržela v soutěži Vesnice roku 2024 diplom Vesnická knihovna Zlínského kraje. Je neprofesionální knihovnou, která svým návštěvníkům nabízí moderní a příjemné prostory. Dbá na aktuálnost knihovního fondu, který je pravidelně doplňován. Kromě knižních titulů nabízí také stolní hry, logopedické kufříky, časopisy a nově i e-knihy. Díky aktivnímu přístupu Michaely Korvasové je knihovna místem setkávání pro všechny generace. Pravidelně pořádá akce pro veřejnost, jako je například Noc s Andersenem, pasování prvňáčků na čtenáře nebo Babičky čtou dětem. Knihovna se také zapojila do projektu Mravenčí chůvy Pročtené léto. Spolupracuje s místní mateřskou a základní školou, pro které připravuje čtenářské besedy. Od roku 2023 se účastní projektu S knížkou do života (Bookstart). Oblíbené jsou tematické venkovní naučné stezky, které dětem přibližují lidové tradice a místo, kde žijí. V knihovně se pravidelně schází Čtenářský klub o páté i senioři. Populární jsou tvořivé dílničky a besedy (cestopisné, s regionální tematikou, autorská čtení). Vynikající je spolupráce a podpora obecního úřadu, který o knihovnu pečuje a chápe její důležitou a nezastupitelnou funkci v místě.
Místní knihovna v Bohdíkově
Knihovnice: Ing. Šárka Kobzová
Místní knihovna v Bohdíkově nedávno prošla rekonstrukcí. Kromě nového technického vybavení byla otevřena malá terasa s posezením, tzv. letní čítárnou, kterou mohou čtenáři využívat během pěkných dnů. Paní knihovnice pečlivě plánuje aktivity pro všechny věkové skupiny. Pro dospělé návštěvníky pořádá besedy na různá témata, přednášky a autorská čtení. Zajímavou akcí je „K smrti dobrý kafe“, kde účastníci diskutují o smrti, doprovázení a rozloučení. V rámci komunitních akcí se pravidelně koná společné háčkování s názvem „Máme to na háčku“ a výrobky z těchto setkání jsou věnovány novorozeneckému oddělení Nemocnice Šumperk. Knihovna také úzce spolupracuje s místní mateřskou a základní školou, pořádá besedy o knihách a tvořivé dílny pro děti. Pravidelně se zapojuje do celostátních projektů, jako jsou Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka a Noc s Andersenem. Během letních prázdnin nabízí každý týden odpoledne s deskovými hrami a pořádá příměstský tábor.
Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb
Vítězný projekt
Městská knihovna Chodov
Realizace odvážného a inovativního konceptu samoobslužné komunitní knihovny s atraktivním programem, moderními technologiemi, sociální kavárnou a zahradou
Chodovská knihovna se po dlouhých letech dočkala nového sídla, které představuje důstojné prostory pro již tradičně rozvinutý programový systém aktivit pro všechny občany města. Kromě klasických knihovnických služeb a vzdělávacích a kulturních programů pro obyvatele Chodova přistoupila knihovna i k několika inovacím. Knihovna je první městskou knihovnou v Česku, která umožňuje svým pravidelným čtenářům bezobslužný provoz mimo výpůjční dobu. Součástí knihovny je sociálně terapeutická dílna, výcvikové středisko denního stacionáře Mateřídouška. Vzdělávací a kulturní programy nabízí knihovna pro všechny věkové kategorie a paleta je velmi široká. Z poslední doby lze jmenovat velmi úspěšnou Univerzitu volného času, Festival umění a kreativity ve vzdělávání, Týden mozku, Pochod pro mozek a další. Městská knihovna, umístěná v rekonstruovaném objektu bývalé výrobny knedlíků, má pro služby knihovny skvělou polohu. Nachází se v blízkosti autobusového nádraží, polikliniky a nákupního střediska, na pomezí historické a sídlištní části Chodova, navíc v bezprostřední blízkosti městského parku a komunitní zahrádky.
Zvláštní ocenění
Městská knihovna Nymburk
Mezinárodní odborná konference Bohumil Hrabal neidylický. Přehlížené a ukryté aspekty jeho díla
Městská knihovna Nymburk zorganizovala a zaštítila v průběhu března až května 2024 sérii aktivit připomínajících 110. výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala, jejichž vyvrcholením byla mezinárodní odborná konference Bohumil Hrabal neidylický (25.–27. 4. 2024). V kontextu připomínky spisovatelova výročí šlo o největší a organizačně nejsložitější akci určenou jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost konanou na území České republiky. Tým knihovny předvedl mimořádné osobní nasazení, postaral se o hladkou organizaci i vysokou odbornou úroveň konference. Knihovna zároveň využila výročí k umnému propojení a zapojení kulturních institucí, škol, dramatických kroužků, soukromých subjektů i aktivních obyvatel v Nymburku a okolí, a ukázala tak schopnost knihovny spojovat a fungovat jako platforma živé komunity. S jistou mírou nadsázky lze říct, že knihovna přispěla k tomu, že po téměř celé jaro Nymburk žil Hrabalem. Hrabalovský program přitom nabízel různá zaměření a žánry a prostor dostaly i kreativní způsoby uchopení Hrabalova odkazu, k němuž patřila také originální venkovní hra Procházka s Hrabalem vytvořená studenty gymnázia.
Městská knihovna roku 2024
1. místo
Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk
Mgr. Kamila Šeligová, ředitelka
Po mnoha stěhováních našla knihovna své současné sídlo – po uprázdnění budovy Masarykovy školy byla v roce 2016 zahájena rekonstrukce a 1. 9. 2018 proběhlo slavnostní otevření knihovny v nových prostorách. V témže roce v říjnu byla slavnostně odhalena Lavička Václava Havla. Knihovna kromě základních knihovnických a informačních služeb zajišťuje také kulturní, vzdělávací a společenské akce pro všechny věkové skupiny nejen města Šumperka, ale také pro knihovny svého regionu. Akce jsou pořádány zejména na podporu čtenářství, propagaci regionálních tvůrců a komunitní spolupráci obyvatel. Kromě celostátních akcí knihovna pořádá vlastní jedinečné akce – podzimní literární a filmový festival Město čte knihu, letní literární festival Kniha v lázni, vzdělávací semináře a cykly přednášek, autorská čtení a besedy, koncerty i výstavy. Součástí knihovny je Dvorek, kde probíhají venkovní akce, koncerty a setkávání. Knihovna svými aktivitami zviditelňuje i historii místa a spolupracuje také s Pamětí národa. Spolupráce knihovny a škol je samozřejmostí – od nejnižšího věku až po střední školy. Kromě toho se knihovna věnuje také handicapovaným spoluobčanům, úzce spolupracuje s Centrem sociálních služeb Pomněnka a Svazem nevidomých a slabozrakých. Přeshraniční spolupráce s polskými knihovnami v Nyse a Glucholazech je založena na každoroční výměně kulturních akcí.
2. místo
Regionální knihovna Karviná
Mgr. Markéta Kukrechtová, ředitelka
Regionální knihovna Karviná poskytuje knihovnické a informační služby díky ústřední knihovně a síti poboček v městských částech, a to i lázeňským hostům a návštěvníkům města. Součástí knihovny je Městské informační centrum s antikvariátem a Filmový klub, který přináší výběr kvalitních filmů. Výstavy a vernisáže umělců a výtvarníků probíhají v Galerii města Karviné, která je také organizační složkou knihovny. Bohatá je kulturní i vzdělávací činnost knihovny. Organizuje celostátní knihovnický seminář Profese knihovník, vzdělává zaměstnance svého regionu, spolupracuje s českými i polskými školami a organizacemi. Každoročně organizuje Knižní jarmark, výtvarný plenér, charitativní akce, setkávání s osobnostmi, koncerty vážné i populární hudby. Knihovna vydává vlastní časopis Sova. Zaměřuje se na digitální i mediální gramotnost, kurzy trénování paměti, nabízí programy jak pro českou, tak i polskou komunitu. Knihovna se zapojuje nejen do celostátních a přeshraničních akcí, ale také do projektů a aktivit města – při knihovně se schází Mládežnická rada Karviné. Mnohé z těchto akcí jsou realizovány díky vícezdrojovému financování. Vedení knihovny se cíleně zaměřuje i na zaměstnance, a to zaváděním pracovního wellbeingu. V rámci dobrovolnických projektů Evropského sboru solidarity je karvinská knihovna jediná v ČR, která získala Quality Label – pečeť kvality.
3. místo
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm
Bc. Pavel Zajíc, ředitel
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm se v roce 2023 dočkala rekonstrukce a rozšíření prostor knihovny. Výsledkem je knihovna, která splňuje vysoké estetické a energetické nároky, má moderní koncept svého uspořádání a reaguje na trendy, kterými se současné knihovnictví ubírá. Knihovna se dlouhodobě věnuje rozvoji svých komunitních aktivit. Uspokojuje informační, vzdělávací, volnočasové a čtenářské potřeby obyvatel a komunit ve městě. Vedle celé šíře klasických knihovnických služeb nabízí také bohatý kulturní a vzdělávací program. Je knihovnou, která umí pracovat s nejzranitelnější skupinou – se seniory. V rámci projektu Město v mé paměti byla vytvořena mapa paměti města, v ediční řadě Malé tisky knihovna vydává publikace k poznání jeho historie. Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm se zaměřuje na práci s dětmi i jejich rodiči. Naplňuje koncept informačního vzdělávání uživatelů napříč základním školstvím, vedle něj probíhá samostatný koncept získávání a prohlubování čtenářské gramotnosti pro všechna školská zařízení ve městě. Akce jako Pašerácké stezky, Podzimní putování s broučky, Večerníčky u Spoláku a další přitahují do knihovny stále více návštěvníků. Komunitní činnost, kterou knihovna vykonává, je důležitou a dnes již neoddělitelnou součástí práce knihovny. To vše při zachování vysoké úrovně poskytovaných standardních knihovnických služeb.
Cena MARK
Bc. Michal Jokeš
Městská knihovna v Praze
V Městské knihovně v Praze pracuje Michal Jokeš od roku 2019 jako vedoucí nově zřízené řemeslné dílny DOK16, která se stala základem současné sítě kreativních center knihovny. Díky jeho podnětům byla dílna vybavena, zprovozněna a pro veřejnost otevřena na jaře 2020. V Praze tak vznikl jedinečný prostor, který nabízí nové služby knihoven pro 21. století. DOK16 je významný ve své komunitní roli, kdy propojuje nejen uživatele, kteří se od sebe vzájemně učí a pomáhají si, ale také vzdělávací instituce. Je místem řady přednášek a workshopů. Velkou zásluhou Michala Jokeše je vytváření nových partnerství v rámci pražského i celorepublikového maker hnutí.
K atraktivitě dílny DOK16 přispívá i řada akcí, u jejichž zrodu stál a je jejich hlavním organizátorem. V roce 2023 se mu podařilo vyjednat jako sezónní aktivitu biblioloď – první pražskou kniholoď kotvící naproti dílně DOK16. Řemeslná dílna se stala cílem tuzemských a zahraničních exkurzí. Dlouhodobě úzké profesní kontakty udržuje s pracovníky fablabu bratislavského Centra vedecko-technických informácií SR. Pod vedením Michala Jokeše vznikla v roce 2023 koncepce zamýšleného polytechnického vzdělávacího prostoru Městské knihovny v Praze i celková koncepce rozvoje kreativních center knihovny. Své zkušenosti Michal Jokeš předává na konferencích po celé ČR.
]]>
Ve dnech 20. až 21. října 2021 se uskuteční tradiční seminář Regionální funkce knihoven v Pardubicích. Seminář je určen především krajským knihovnám a knihovnám pověřeným výkonem regionálních funkcí, zástupcům krajů a obcí, ale i dalším zájemcům.
V současné době připravujeme seminář jako fyzické setkání. V době jeho konání bude nezbytné respektovat platná opatření Ministerstva zdravotnictví.
V případě zhoršení pandemické situace se seminář uskuteční v online prostředí.
Termín: 20. - 21. 10. 2021
Zahájení akce: 20. 10. 2021, 13:00 hod.
Prezence: 20. 10. 2021, 11:00 - 13:00 hod.
Předpokládané ukončení akce: 21. 10. 2021, 14:00 hod.
Místo konání: Dům hudby, Sukova třída 1260, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí mapa
Účastnický poplatek: na dva dny 400 Kč, na jeden den 200 Kč (bude vybírán na místě při registraci)
Odborný garant: Sekce pro regionální funkce SDRUK ČR a Knihovnický institut NK ČR
Spolupořadatel: Krajská knihovna v Pardubicích
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Macháčková (lucie.machackova@nkp.cz)
Registrace: přihlašujte se pomocí formuláře umístěného zde. Registrace bude ukončena 10. 10. 2021.
PROGRAM (ke stažení v .pdf)
Jednotlivé prezentace ke stažení v .pdf
Středa 20. 10. 2021
13:00 Zahájení
I. blok „Podpora od zřizovatelů, další možnosti podpory knihovnám“
Kulatý stůl se zástupci krajů na téma Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021 – 2027 a regionální funkce knihoven,
Mgr. František Lukl, náměstek hejtmana, Jihomoravský kraj, předseda Svazu měst a obcí
Mgr. Martin Féna, vedoucí Oddělení kultury, Liberecký kraj
Mgr. Martina Berdychová, náměstkyně hejtmana, Královehradecký kraj
Mgr. Kateřina Pešatová, vedoucí Odboru kultury, Středočeský kraj
Ing. Radomíra Kodetová, ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích
Ing. Vlastimil Skála, předseda Výboru pro kulturu a památkovou péči, Ústecký kraj
14:50 – 15:20 Přestávka
II. blok „Komunitní aktivity, bezbariérovost, podpora čtenářství“
17:00 Konec prvního dne
Čtvrtek 21.10. 2021 – 8.15 hod.
III. blok „Aktuality z AKS“
Regionální funkce v systému eVerbis
Cosmotron - I malá knihovna je knihovna
IV. blok „Informační technologie, vzdělávání, granty“
10:40 – 11:10 Přestávka
V. blok „Příklady dobré praxe, spolupráce s veřejnou správou“
Předpokládaný konec semináře 14.00 hod.
UBYTOVÁNÍ v Pardubicích v termínu 20. - 21. 10. 2021
HOTEL ARNOŠT (GARNI) ***
Arnošta z Pardubic 750, 530 02 Pardubice
mob. 724 917 577
tel. 466 054 211
1lůžkový pokoj……………850 Kč (bez snídaně)
2lůžkový pokoj…………..1140 Kč (bez snídaně)
3lůžkový pokoj…………..1650 Kč (bez snídaně)
4lůžkový pokoj…………..1960 Kč (bez snídaně)
snídaně 90 Kč
parkování u hotelu 40Kč/den
WIFI zdarma (heslo na recepci)
Pozn.: Při rezervaci do 31. 8. 2021 po zadání hesla „knihovna“ sleva 50 Kč/osobu/noc.
HOTEL MRÁZEK
Na Třísle 145, 530 02 Pardubice - Staré Město
mob. 731 411 611
1lůžkový pokoj/1 osoba ve 2lůžkovém pokoji………………………….790,-Kč
2lůžkový pokoj ……………………………….………….................……………980,-Kč
3lůžkový pokoj …………………………………………………..…………………..1260,-Kč
1+1 lůžkový pokoj (2 propojené pokoje s 1 koupelnou)…………..1200,-Kč
4lůžkový pokoj (2 propojené 2lůžkové pokoje + 1 koupelna).....1560,-Kč
parkování v okolí hotelu s kartou (limitovaná kapacita).…..……..70 Kč/den
snídaně momentálně nedostupné – v hotelu je k dispozici rychlovarná konvice, lednička, mikrovlnka, vařič a veškeré vybavení
WIFI zdarma
PENSION AUSTRIA
Smilova 312, 530 02 Pardubice
https://www.pensionaustria.cz/
tel./fax 466 649 041
mob. 721 500 150
pokoj/1 osoba .……………..1100 Kč
pokoj/2 osoby…………….…1400 Kč
pokoj/3 osoby…………….…1700 Kč
apartmá/1 osoba……………1400 Kč
apartmá/2 osoby……………1600 Kč
apartmá/3 osoby……………1800 Kč
apartmá/4 osoby……………2000 Kč
ceny ubytování včetně snídaně
parkování u hotelu, v ceně ubytování
WIFI zdarma
HOTEL ZLATÁ ŠTIKA ***
Štrossova 127, 530 03 Pardubice – Bílé Předměstí
tel. 466 052 100
mob. 603 201 700
1lůžkový pokoj……….1400 Kč
2lůžkový pokoj……….1600 Kč
3lůžkový pokoj……….1800 Kč
2lůžkový apartmán…2600 Kč
ceny jsou včetně snídaně a všech poplatků
WIFI zdarma
HOTEL ATRIUM ***
Smilova ul. 343, 530 02 Pardubice
tel. 466 615 146
mob. 777 799 007
1lůžkový pokoj………….1500 Kč
2lůžkový pokoj………….1800 Kč
apartmá/2 osoby….……2000 Kč
apartmá/3 osoby….……2200 Kč
ceny ubytování včetně snídaně
parkování u hotelu, v ceně ubytování
WIFI zdarma
HOTEL LABE ***
Masarykovo nám. 2633, 530 02 Pardubice – Zelené předměstí
tel. 466 717 111
1lůžkový pokoj..…..….1400 Kč
2lůžkový pokoj…..…...1500 Kč
1lůžkový apartmán.…1900 Kč
2lůžkový apartmán.…2000 Kč
ceny ubytování včetně snídaně
WIFI zdarma
Další možnosti ubytování:
Penzion Zelená Žába ***
Hotel 100 ***
Penzion City ***
BIRDIE pension ***
Hotel Euro ****
Rezidence Mandragora****
Pierre Hotel & Restaurant ****
Penzion U Kohoutka
Pension Podkova
Hotel Trim**
Hotel Signál Pardubice – Dubina **
12. 10. 2023
Praha, Klementinum: Knihovnou roku 2023 se stala místní knihovna obce Halenkovice. Městská knihovna v Praze si odnesla cenu za Kiosek – první samoobslužnou pobočku v síti Městské knihovny v Praze (a ČR) a v kategorii Městská knihovna roku 2023 první místo získala Knihovna Kutná Hora. Ocenění pro mladé knihovníky převzala Helena Dlouhá z Knihovny města Ostravy. Ceny byly slavnostně předány 12. října 2023 v Zrcadlové kapli Klementina v Národní knihovně ČR.
Ocenění Knihovna roku uděluje Ministerstvo kultury ČR ve dvou kategoriích: Základní knihovna a Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. V kategorii základní knihovna bylo v roce 2023 nominováno 14 knihoven, přičemž jako vítěznou vybrala porota Místní knihovnu v obci Halenkovice. Dalším dvěma knihovnám byl udělen v této kategorii diplom, který převzali zástupci Místní lidové knihovny Sněžné a Obecní knihovny Dolní Břežany.
Na významný informační počin bylo v nominaci 13 knihoven, z čehož porota vybrala jednoho vítěze a udělila jeden diplom. Vítězem této kategorie byl Kiosek – první samoobslužná pobočka v síti Městské knihovny v Praze, díky kterému se rozšířily stávající služby knihovny. Diplom převzala Krajská vědecká knihovna v Liberci za projekt Knihovna v Křišťálovém údolí.
Všem oceněným osobně blahopřál ministr kultury Mgr. Martin Baxa, který ve svém úvodním slově zmínil: „Jsem hrdý, že Česká republika má jednu z nejhustších sítí knihoven na světě. V knihovnách žije paměť a identita: našeho jazyka i národa, naší kultury a společnosti. Knihovny tím ideálně spojují minulé s přítomným, permanentně připomínají, aktualizují naše kořeny. Je tedy nezbytné práci a každodenní nasazení knihovnic a knihovníků oceňovat a poděkovat.“
Předány byly také ceny Městská knihovna roku 2023, kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a zaštiťuje ji Svaz měst a obcí ČR. V této kategorii se do druhého kola soutěže probojovalo 8 knihoven, z nichž porota vybrala tři vítězné. První cenu převzali zástupci Knihovny Kutná Hora, druhé místo obsadila Městská knihovna Havířov a třetí místo získala Městská knihovna Litvínov.
Každoročně se při příležitosti vyhlášení Knihovny roku také udělují ocenění MARK (Mladá/mladý, moudrá/moudrý; aktivní, atraktivní; rozkvétající, rozumná/rozumný; knihovnice/knihovník). Letos si cenu MARK odnesla Helena Dlouhá z Knihovny města Ostravy.
Kompletní nominace a medailonky k nominovaným a oceněným knihovnám najdete v online katalogu Knihovna roku 2023 (.pdf, 4,4 MB).
Tisková mluvčí Národní knihovny ČR
Mgr. Martina Košanová
Ředitelka Odboru komunikace
+420 602 811 320
martina.kosanova@nkp.cz
www.nkp.cz
KNIHOVNA ROKU 2023
Knihovna roku (kategorie základní knihovna)
Vítěz Knihovna roku 2023
Místní knihovna obce Halenkovice
Knihovnice: Pavlína Bieberlová
Místní knihovna obce Halenkovice sídlí v nových moderních prostorách, které jsou bezbariérové. Díky rozšíření provozní doby se zařadila mezi profesionální knihovny. V loňském roce uspořádala 40 akcí pro veřejnost. Velmi dobře spolupracuje se základní i mateřskou školou. Pro děti pořádá například Noc s Andersenem, lekce šachu a dámy, kurzy zpěvu country písniček. Úspěšnou akcí byla Slavnost Slabikáře a Pasování na čtenáře. Knihovna se zapojuje také do projektu S knížkou do života (Bookstart) a pořádá Setkání pro maminky s dětmi. Pro veřejnost v knihovně proběhly kurzy 3D tisku, pro seniory se uskutečňují kurzy v rámci projektu Moudrá sovička. V prostorách knihovny se konají kurzy angličtiny. Knihovna plní většinu knihovnických standardů včetně nákladů na nákup nových knih. Navíc využívá mimořádné výměnné soubory knih, audioknih i společenských her z krajské knihovny.
Zvláštní ocenění Ministerstva kultury ČR
Místní lidová knihovna Sněžné
Knihovnice: Mgr. Anna Holešová
Místní lidová knihovna Sněžné obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Kraje Vysočina. Knihovna funguje především jako živé komunitní centrum, které slouží příslušníkům všech věkových kategorií a sociálních skupin. Je přizpůsobena setkávání, lidé zde mohou trávit svůj volný čas. Aktivně spolupracuje nejen s místní základní a mateřskou školou, ale také se školou v sousední obci. Připravuje pro žáky programy a besedy, kam jsou zváni regionální spisovatelé i současní známí autoři. Akce s větším počet účastníků se konají v přilehlém sále. Malé čtenáře motivuje ke čtení a k zájmu o literaturu soutěžemi Nejhezčí čtenářský deník a Čtenář roku. V rámci výpůjčních služeb nabízí čtenářům půjčování e‑knih.
Obecní knihovna Dolní Břežany
Knihovnice: Ing. Jarmila Vidová
Obecní knihovna Dolní Břežany obdržela v soutěži Vesnice roku 2023 diplom Vesnická knihovna Středočeského kraje. Komunitní centrum, jehož součástí je i knihovna, provozuje také infocentrum, multifunkční sál a mateřské centrum. Knihovna a mateřské centrum intenzivně spolupracují a vzájemně se doplňují při organizování aktivit. V knihovně pravidelně tráví volný čas maminky s dětmi a děti mladšího školního věku. Knihovna je také místem relaxace a odpočinku pro dospělé. Spolupráce se základní školou je standardní aktivitou knihovny. Důležitou součástí komunitního centra je také zahrada. Nabízí nejen herní prvky pro děti, venkovní kuchyni, ale také ozvučené pódium. Komunitní zahradu využívá knihovna pro organizování akcí zejména pro děti. Komunitní centrum v Dolních Břežanech naplňuje beze zbytku vše, co si pod tímto názvem můžeme představit.
Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb
Vítězný projekt
Městská knihovna v Praze
Kiosek – první samoobslužná pobočka v síti Městské knihovny v Praze (a ČR)
Průkopnické zavedení konceptu samoobslužnosti, které pomůže rozšířit stávající služby knihovny a je inspirací pro celý systém knihoven. Cílem projektu je prostřednictvím technologií zrychlit výpůjční služby, rozšířit provozní dobu a posílit komunitní roli knihoven. Rutinní práce je svěřena technologiím a nenahraditelný lidský přístup věnován přímé péči o návštěvníky knihovny. Kiosek je otevřen v obchodním Centru Černý Most od března 2022 sedm dní v týdnu a od 9 do 21 hod. Na 29 m2 nabízí především výpůjční služby, vyzvednutí rezervací, ale je možné i posezení a přístup na wifi. Osobní asistence knihovníka je dostupná v pondělí odpoledne, v další všední dny se nabízí vzdálená podpora přes obrazovku. Podstatou a hlavním přínosem je však samoobslužnost, a to od vstupu (dveře se otevřou po načtení čtenářského průkazu) přes půjčování a vracení knih až po platbu kartou. Jde o koncept, který přibližuje rychlou službu knihovny do místa, jímž denně proudí tisíce návštěvníků. Knihovna se tak stává přirozenou součástí nabídky rušného obchodního centra a v sousedství komerčních služeb nabízí možnost zklidnění i krátkého odpočinku.
Zvláštní ocenění
Krajská vědecká knihovna v Liberci
Knihovna v Křišťálovém údolí
Realizace aktivit v rámci celokrajské kampaně Crystal Valley (Křišťálové údolí), jejichž cílem je propagace regionu jako kolébky sklářského a bižuterního průmyslu, jeho historie i současnosti, je inspirací pro podporu regionální historie a tradic. Projekt je příkladem spolupráce mnoha regionálních partnerů, mezi nimiž knihovna hraje významnou roli. Přesvědčivý koncept vedl i k získání finančních prostředků, které umožnily realizovat soubor aktivit vedoucích k posilování regionální integrity: knihovníci zpracovali medailony významných sklářů včetně natočení a zpracování jejich životních příběhů, proběhla venkovní výstava Skláři z Křišťálového údolí za účasti autorů, uskutečnily se literární výlety po stopách sklářů s průvodci, kterými byli knihovníci v dobových kostýmech. S mimořádným zájmem se setkal dvoudenní Křišťálový trh v knihovně. Všechny tyto aktivity probíhající v letech 2022 a 2023 jsou skvělým příkladem implementace Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2021 až 2027 a činí z knihovny významného partnera při realizaci velkých projektů zaměřených na rozvoj kraje.
Městská knihovna roku 2023
1. místo
Knihovna Kutná Hora
Mgr. Gabriela Jarkulišová, ředitelka
Knihovna Kutná Hora působí od roku 2022 v nově rekonstruovaném objektu bývalé školy. Rekonstrukce historické památky byla financována z Integrovaného regionálního operačního programu. Knihovna poskytuje široké spektrum odborných přednášek, besed, seminářů, workshopů, dílen, multikulturních aktivit, koncertů, výstav. Nabízí studijní, přednáškové a badatelské prostory pro veřejnost. Spolupracuje s řadou institucí v místě, což umožňuje uskutečnit nové projekty, například cyklus Knihovna fandí divadlu, jehož cílem je poznat literární díla v dramatickém zpracování špičkových divadel mimo Kutnou Horu. Všechny typy škol mohou využívat nabízené vzdělávací programy pro školy. Knihovna je vybavena moderními systémy, pohodlným a přívětivým zázemím. Najdeme zde zákoutí s četbou pro různé věkové i zájmové skupiny čtenářů. Kromě tradičních výpůjčních služeb knihovna provozuje Knihovnu věcí, kde nabízí dětem i dospělým půjčování předmětů od didaktických pomůcek až po malířské stojany, šicí stroje nebo stany. Součástí knihovny je také příjemná kavárna a parkoviště s třemi desítkami parkovacích míst.
2. místo
Městská knihovna Havířov
Ing. Dagmar Čuntová, ředitelka
Městská knihovna Havířov poskytuje knihovnické a informační služby prostřednictvím 9 poboček ve všech městských částech, provozuje Městské informační centrum, expozici Historie psaná uhlím a od roku 2016 převzala také péči o Kroniku města Havířova. Mimořádným počinem je podpora zvyšování finanční gramotnosti dětí. Knihovna připravila pro žáky II. stupně základních škol Hernu finanční gramotnosti. Žáci se prostřednictvím deskové hry Finanční svoboda, která věrně simuluje realitu hospodaření s penězi, starají o peníze fiktivní rodiny. Knihovna nabízí aktuální témata v oblasti vzdělávání – workshopy robotiky a programování pro ZŠ, Robohernu – volné hraní s roboty pro veřejnost, 3D tiskárny a 3D tisk, počítačové kurzy pro seniory. Podporuje čtenářství – K‑klub, čtenářské dílny ve školách, lekce a besedy s využitím metod RWCT, projekt S knížkou do života (Bookstart), celoroční projekt Deník malého čtenáře, mediální gramotnost. Spolupracuje s domovy pro seniory, kde probíhá pásmo besed převážně s regionálními tématy. Nabízí interaktivní zážitkový program Muzikohrátky, který je vhodný pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a seniory. Knihovna spolupracuje s dobrovolníky především z řad mládeže, kteří se podílejí na přípravě a realizaci akcí.
3. místo
Městská knihovna Litvínov
Mgr. Marcela Güttnerová, ředitelka
Městská knihovna Litvínov se stala uznávaným a živým centrem, kde se lidé setkávají, vzdělávají, navazují nová přátelství a posilují komunitní život. Knihovna klade důraz na inovativní programy a nabízí širokou paletu vzdělávacích, komunitních a kulturních aktivit, čímž přispívá k obohacení intelektuálního a sociálního prostředí ve městě. Schopnost knihovny Litvínov spojovat lidi a vést je k novým dobrodružstvím a objevům je bezpochyby inspirativní. Skvělým projektem je dětská herna, která slouží nejen k informačně vzdělávacím lekcím pro školy a další vzdělávací instituce, ale také k organizaci volnočasových aktivit dětí. Najdeme zde kreativní a tvořivé dílny, stolní a deskové hry, gamebooky, práci s novými médii a technologiemi, jako je virtuální realita, 3D tiskárny a robotika. Součástí je teen‑zóna pro mládež od 15 let, nazvaná Komnata nejvyšší potřeby. Mladým lidem je určena Knižní ozdravovna, která využívá principy biblioterapie. Knihovna nabízí programy zájmového vzdělávání pro širokou veřejnost včetně seniorů a zapojuje se do všech celostátních projektů na podporu čtenářství.
Cena MARK
Mgr. Helena Dlouhá
Knihovna města Ostravy
Helena Dlouhá úspěšně absolvovala magisterské studium knihovnictví na Slezské univerzitě Opava v roce 2013 a od téhož roku je zaměstnaná v Knihovně města Ostravy, Oddělení pro děti a mládež. Získala ocenění za vynikající práci v celostátní pracovní skupině projektu S knížkou do života (Bookstart), a to především za přípravu, správu a aktualizaci webu, sociálních sítí a dalších komunikačních platforem projektu. Helena Dlouhá nenápadně, ale velmi usilovně aktivizuje komunitu knihoven a svou osobní účastí na seminářích, kde vystupuje jako lektorka, získává další knihovny pro zapojení do projektu. Stará se o evidenci začleněných knihoven, připravuje dotazníky a s výsledky těchto dotazníkových šetření dále pracuje. Připravuje také Zpravodaj projektu, který pravidelně rozesílá do všech knihoven, získává názory odborníků, tipy na vhodné čtení pro cílovou komunitu; to vše s cílem pomoci knihovnám napříč republikou, zejména těm menším a knihovnám bez zkušeností s aktivitami pro děti do 6 let a jejich rodiče. Bez jejího zapojení, ochoty a nezlomného přesvědčení o důležitosti projektu by žádná z výše uvedených aktivit nebyla v tak dobrém stavu, a tak prospěšná pro širší komunitu.
]]>