Jak knihovny využívají umělou inteligenci

Letos již po páté od roku 1998 proběhl celostátní průzkum Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury zaměstnanců knihoven v ČR. Průzkumu se zúčastnilo více než 300 veřejných knihoven provozovaných obcí, krajských i specializovaných knihoven. Otázky průzkumu byly zaměřeny jak na základní údaje, jakými jsou věk, gender, vzdělání, jazyková vybavenost, tak i na platy, potřeby rekvalifikace a další otázky.

V letošním roce bylo několik otázek zaměřeno na aktuální téma umělé inteligence (AI). Na otázku, zda knihovna využívá AI, reagovalo šedesát procent knihoven kladně, ale téměř pětina konstatovala, že UI nebude využívat. Nejvíce se s AI pracuje v krajských knihovnách (71 %).

36 % knihoven AI zatím jen zkouší

25 % knihoven již AI aktivně využívá

19 % knihoven AI zatím nevyužívá, ale má zájem ji vyzkoušet

18 % knihoven pravděpodobně AI nebude využívat

Pouze 1 % respondentů si není jistý ohledně využívání AI.

Nejvíce se AI využívá v následujících oblastech:

• Administrativní a kancelářské činnosti;
• Propagace a marketing;
• Vzdělávání a práce s uživateli;

Specializované knihovnické činnosti jako jsou katalogizace, akvizice a digitalizace.

Z dat vyplývá, že chatboti jsou v knihovnách vnímáni převážně pozitivně, a to jak z hlediska urychlení práce, tak i zlepšení její kvality. Větší a specializované knihovny (krajské, veřejné nad 5 pracovních míst, ústřední specializované, vysokoškolské a lékařské) vykazují vyšší míru spokojenosti s chatboty ve srovnání s menšími veřejnými knihovnami nebo knihovnami muzeí a galerií. Existuje však i skupina knihoven, které chatboty zatím nevyužívají nebo nevidí jejich přínos, což je zřejmé z podílu nezodpovězených odpovědí (13 %) a odpovědí „Nepříliš užitečné“ a „Vůbec nepomáhá“.

Zajímali nás také odpovědi na otázku, proč knihovny doposud nepoužily chatboty s AI pro své činnosti. Průzkum identifikoval několik hlavních důvodů:

Nedostatek znalostí a zájem o školení: Nejčastějším důvodem je, že knihovny nevědí, jak chatboty s umělou inteligencí používat, a rády by se zapojily do nějakých kurzů. Toto uvedlo 44 % respondentů. Související „Jiné důvody“ zahrnují „máme jen základní znalosti, školení uvítáme“, „někteří zaměstnanci ještě nebyli proškolení“, a „Teprve proběhne školení“.

Nezájem/nevidí význam:

30 % respondentů se domnívá, že chatboti s AI nemají v práci jejich knihovny význam. V „Jiných důvodech“ se objevuje i „zatím jsme všechno zvládli vymyslet sami“.

9 % respondentů nemá zájem chatboty používat.

Jiné důvody (17 %): Tato kategorie zahrnuje různorodé odpovědi, které doplňují hlavní důvody:

Nedostatek času/nutnosti: „zatím jsme neměli důvod“, „nebyl čas“, „zatím se nenaskytla nutnost jej využít“, „zatím nebyla potřeba“, „nebylo potřeba“.

Finanční důvody: „finanční důvody“.

Technické aspekty/důvěra: „věc pro IT“, „Zadaný požadavek nezvládl chatbot na rozdíl od člověka zpracovat.“, „Zatím nemáme k AI úplnou důvěru, ale určitě vyzkoušíme.“

Omezené využití v knihovnické činnosti: „Chatboty využíváme v oblasti správy muzejních sbírek, v propagační činnosti, edukační, ale zatím ještě ne v knihovnické činnosti.“

Průzkum odpovídá na celou řadu dalších zajímavých otázek a umožňuje identifikovat důležité trendy v oblasti kvalifikace pracovníků knihoven. Výsledky budou publikovány v celkové zprávě a prezentovány na odporných seminářích.