Počátky dějin českých zemí očima kronikáře Kosmy
V roce 2025 se Národní knihovna České republiky rozhodla připomenout jedno významné kulturní výročí: na podzim uplyne 900 let od smrti Kosmy († 1125), prvního českého kronikáře. Jeho Kronika Čechů představuje zásadní pramen k poznání nejstarších českých dějin a zároveň výjimečný doklad intelektuálního a literárního úsilí raného 12. století.
Kosmas se narodil patrně kolem roku 1045, nejspíše v prostředí pražské kapituly, s níž byl později celoživotně spjat. Dosáhl zde hodnosti děkana, jedné z nejvyšších církevních funkcí své doby. Vzdělání získal v Lutychu, kde studoval gramatiku, dialektiku a zřejmě i teologii.
Ve své kronice se pokusil o první soustavný výklad českých dějin. Vytvořil vlastní narativní koncept, který se opírá o strukturu tří knih (s pozdějším náznakem čtvrté), v němž propojuje mytické počátky českého státu s politickými dějinami své doby. Opíral se o ústní svědectví, starší písemnosti i vlastní zkušenost; jako děkan svatovítské kapituly měl přístup k informacím z církevních kruhů i knížecího dvora. Kromě dějin přemyslovského rodu se zabývá také šířením křesťanství a úlohou církve, kterou chápe jako pozitivní hybnou sílu vývoje.
Kosmas nebyl kronikářem „na objednávku“ – jeho text nevznikl z přímé vůle panovníka. Přesto plní funkci tzv. knížecího zrcadla, neboť vládnoucí představitele nejen zaznamenává, ale též hodnotí. Přístup k látce ovlivnila jeho znalost biblických a antických vzorů, které mu poskytly možnosti analogického myšlení a typologického výkladu.
Z Kosmovy osobnosti se z jeho textu mimoděk vynořuje portrét vzdělaného, sečtělého a literárně schopného duchovního s nadhledem i smyslem pro humor. Soukromý život, jakkoli málo doložený, doplňuje informace o manželce Božetěše a synu Jindřichovi, který se později vydal na pouť do Jeruzaléma. Dlouhodobě se vedou spory, jestli s ním byl příbuzensky spřízněn i pozdější olomoucký biskup Jindřich Zdík.
Smrt Kosmy v roce 1125 zapadla v bouřlivém kontextu tehdejších mocenských sporů. Přesto jeho jméno zůstalo pevně spojeno se samotnými počátky české intelektuální tradice. Jako první systematický autor dějepiseckého díla v českých zemích položil základy moderní historiografie.
NK ČR připravila celoroční program Kosmas 900, který představí osobnost Kosmy i jeho dílo v širších kulturních, literárních a historických souvislostech. Návštěvníci se mohou těšit na tematické výstavy, odborné přednášky, edukační programy i doprovodné akce pro širokou veřejnost.
Hlavní výstava sezóny bude umístěna v reprezentativních prostorech Zrcadlové kaple a Galerie Klementinum. Zrcadlová kaple se promění v symbolickou pokladnici, kde budou soustředěny téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky. Národní knihovně se podařilo vyjednat jejich zapůjčení například z Bavorské státní knihovny nebo Rakouské národní knihovny. Významnou součástí expozice bude tzv. lipský rukopis, který obsahuje jediné dochované středověké vyobrazení samotného Kosmy. Vzácné exponáty budou navíc doplněny rukopisy ze sbírek NK ČR, takže návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost vidět tato díla na jednom místě. Galerie Klementinum pak nabídne pohled na to, jak Kosmova kronika ovlivnila české dějepisectví i kulturu v dalších stoletích. Více o programu a jednotlivých událostech naleznete na webových stránkách NK ČR.
