Věda a výzkum
Národní knihovna České republiky je dlouhodobě hodnocena jako výzkumná organizace stupněm B – velmi dobrá. Výzkumné aktivity zde probíhají v širokém spektru oblastí, od dějin knižní kultury, hudební vědy a slavistiky až po vývoj technologií pro ochranu knihovních fondů a digitálních dat. V roce 2024 zveřejnila knihovna svou novou Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace na léta 2024–2028, která definuje klíčové směry vědeckého a výzkumného působení instituce. Tato strategie navazuje na předchozí období a reaguje na aktuální potřeby nejen samotné knihovny, ale i širší odborné veřejnosti a společnosti jako celku.
Základním východiskem koncepce je posílení postavení NK ČR jako výzkumné instituce s unikátními fondy a specializovaným know-how. Knihovna spravuje téměř osm milionů knihovních jednotek, včetně desítek tisíc digitalizovaných rukopisů a periodik. Systematicky se věnuje ochraně fyzických dokumentů, stejně jako archivaci a sdílení digitálních dat. Významnou roli v tomto směru sehrávají projekty jako digitální knihovna Manuscriptorium, Národní digitální knihovna a Webarchiv. Vědecké aktivity NK ČR spadají do následujících jedenácti tematických okruhů:
- - Výzkum dějin knižní kultury
- - Hudební věda
- - Slavistika
- - Digitální kodikologie a knihověda
- - Webové archivy pro vědecký výzkum
- - Archivace digitálních dat
- - Ochrana knihovních fondů
- - Novodobá vydavatelská produkce v českých zemích po roce 1800
- - Digital Humanities
- - Kniha jako médium ve středověku a novověku
- - Propojená otevřená data
Každý z těchto okruhů reflektuje nejen aktuální potřeby knihovny, ale zároveň sleduje evropské a globální trendy v oblasti knihovnictví a humanitních věd. NK ČR si zároveň klade za cíl posilovat mezinárodní spolupráci s významnými organizacemi jako TEI Consortium, IFLA, IAML či Europeana. Knihovna je již nyní certifikovaným mezinárodním agregátorem digitálních dat a spolupracuje s více než dvaceti zeměmi světa. Na národní úrovni pak představuje klíčového partnera v oblasti uchovávání kulturní paměti.
Význam vědecké práce NK ČR se přitom neomezuje pouze na odborné kruhy. Výsledky výzkumu tvoří základ pro přípravu řady kulturních a výstavních projektů. Mezi nedávné příklady patří loňské oslavy 100 let Slovanské knihovny nebo výstava Bibliotheca astronomica. Také letošní projekt Kosmas 900 je postaven na výstupech z dlouhodobého výzkumu. Významnou ukázkou spojení vědecké práce, mezinárodní spolupráce a hodnotového zakotvení instituce je projekt Archa, zaměřený na záchranu kulturního dědictví válkou zasažené Ukrajiny.
Za jeden z nejvýraznějších úspěchů výzkumné činnosti NK ČR lze považovat získání patentu na zařízení a způsob pro zkoušení mechanické odolnosti knižní vazby. Tento technický nástroj přináší praktický přínos nejen pro ochranu fondů samotné knihovny, ale do budoucna jej mohou využít i další paměťové instituce v Česku i zahraničí.
Aktuálně knihovna řeší také projekty v rámci výzev NAKI III a TAČR. Nově se podílí na evropském projektu PAMELA, který je financován z programu Horizon Europe, jehož cílem je odborné zpracování a výzkum sbírky papyrů uložené v ORST.
Díky systematickému přístupu a široké spolupráci s partnery doma i v zahraničí si Národní knihovna České republiky upevňuje pozici významné vědecké instituce s evropským dosahem a dynamickým potenciálem dalšího rozvoje.
