Knihovnický institut a krajanské knihovny: čtyři roky na cestě od nadšení k systémové spolupráci

Lucie Macháčková

V posledních čtyřech letech se v aktivitách Knihovnického institutu Národní knihovny ČR postupně etablovala nová, mimořádně inspirativní oblast v podobě metodické podpory českých krajanských knihoven v zahraničí. Zásadní roli v tomto procesu měla paní Lenka Kanellia, předsedkyně České asociace v Řecku¹, která se stala důležitým propojovacím článkem sítě krajanských knihoven. Bez její iniciativy by podpora krajanských knihoven pravděpodobně nevznikla. To, co začalo v roce 2022, se během čtyř let proměnilo v intenzivní spolupráci propojující krajanské knihovny od Kanady přes Evropu až po Austrálii.

Pro Národní knihovnu ČR představuje tato spolupráce nejen významnou zkušenost, ale také tak trochu závazek. Krajanské knihovny totiž v často velmi náročných podmínkách dlouhodobě podporují český jazyk, literaturu a kulturní identitu českých komunit v zahraničí.

Od prvního mapování k budování sítě

Prvním a pro další spolupráci zásadním impulzem se stala 1. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se konala v březnu 2022. V rámci její přípravy se Knihovnický institut začal systematicky zabývat otázkami možné pomoci českým krajanským knihovnám v zahraničí. Průzkum realizovaný těsně před samotnou konferencí (zúčastnilo se 43 knihoven) ukázal výrazný kontrast mezi nadšením komunit a jejich reálnými možnostmi. Ukázalo se, že 81 % krajanských knihoven funguje výhradně díky dobrovolnické práci, téměř třetina postrádá stabilní prostor, většina knihovních fondů je závislá na nahodilých darech a možnosti odborného vzdělávání jsou velmi omezené.

Tato zjištění se stala impulzem pro vznik systematičtější podpory. Knihovnický institut proto inicioval vytvoření komunikační platformy e-konference „Krajané“, která slouží jako prostor pro sdílení zkušeností a metodických doporučení i jako odborná podpora.

Kontinuální vzdělávání jako základ spolupráce

Klíčovou podporou se stalo vzdělávání. V letech 2022–2026 byla díky podpoře SKIP ČR a Ministerstva kultury ČR realizována série osmi specializovaných webinářů zaměřených na konkrétní potřeby krajanských knihoven. Tematický vývoj vzdělávacích aktivit přitom odrážel postupnou profesionalizaci či posun v potřebách samotných knihoven:

• 2022 – evidence a správa knihovních fondů v knihovnách bez automatizovaných systémů, možnosti online vzdělávání prostřednictvím e-learningových kurzů v Moravské zemské knihovně,

• 2023 – propagace knihoven, vizuální komunikace a sociální sítě,
• 2024 – základy fundraisingu, orientace v současné české literatuře,
• 2025 – online fundraising, využití audioknih při podpoře češtiny,
• 2026 – digitální knihovny a vzdálený přístup k českým informačním zdrojům.

Vedle metodické a vzdělávací podpory se podařilo rozvinout také materiální pomoc. Národní knihovna ČR oslovila knihovny v České republice a díky jejich spolupráci byly do zahraničí distribuovány stovky svazků aktuální české literatury, především dětských knih a beletrie.

2. Mezinárodní konference jako strategický milník

2. Mezinárodní konference krajanských knihoven, která se konala online 26. března 2026 pod názvem České krajanské knihovny 2026: jazyk, paměť, komunita, budoucnost se stala dalším mezníkem spolupráce.

Konference, zahájená zdravicemi generálního ředitele Národní knihovny ČR Tomáše Foltýna a českého velvyslance v Řecku Iva Šilhavého, propojila české knihovny a další instituce s českými krajanskými komunitami z mnoha zemí světa.

Zatímco první konference v roce 2022 usilovala především o základní zmapování situace, letošní setkání již formulovalo konkrétní strategické priority. Aktualizovaný průzkum mezi 33 knihovnami z 15 zemí potvrdil rostoucí zájem veřejnosti o služby krajanských knihoven, kdy více než polovina institucí zaznamenala nárůst návštěvnosti a zájmu komunity. Současně se však ukázala přetrvávající zranitelnost této sítě především proto, že 84 % knihoven je stále závislých na práci několika dobrovolníků a knihovní fondy jsou z více než 90 % tvořeny dary.

Role institucí

Významná část konference byla věnována otázce institucionální podpory a možnostem dlouhodobého ukotvení krajanských knihoven v české kulturní politice.

Předseda SKIP ČR Roman Hájek zdůraznil význam propojování institucí a mezinárodních projektů, například Bookstart a Noc s Andersenem. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského představilo speciální kategorii literární soutěže SUK – Čteme všichni², a to Počin krajanských knihoven zaměřenou právě na aktivity krajanských knihoven a práci s bilingvními dětmi.

Ministerstvo kultury ČR deklarovalo snahu zahrnout krajanské knihovny do nové Koncepce rozvoje knihoven v České republice po roce 2027. Tento krok by mohl vytvořit předpoklady pro systematičtější a stabilnější podporu krajanských knihoven.

Důležitým tématem byla rovněž kulturní diplomacie. Česká centra a CzechLit označily krajanské knihovny za významné partnery při prezentaci současné české literatury v zahraničí i při přípravách českého čestného hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.

Digitalizace a moderní nástroje

K dalším tématům konference patřila také digitalizace a využití technologií v prostředí krajanských knihoven.

Michaela Bežová, ředitelka Odboru novodobých digitálních sbírek NK ČR, seznámila účastníky s možnostmi České digitální knihovny (ČDK), která nabízí vzdálený přístup ke stovkám tisíc digitalizovaných dokumentů. Zazněly rovněž příklady využití automatizovaných knihovních systémů Koha či Tritius, které některé krajanské knihovny již úspěšně implementovaly.

Knihovna Jiřího Mahena představila databanku vzdělávacích programů, která umožňuje krajanským knihovnám sdílení zpracovaných vzdělávacích lekcí pro práci s dětskými čtenáři.

Inspirativní příklady ze zahraničí

Konference nabídla také řadu příkladů dobré praxe krajanských knihoven z různých částí světa.

Knihovna ve Frankfurtu nad Mohanem modernizovala svůj provoz pomocí systému Salesforce³. Automatizace umožnila efektivnější správu služeb i komunikaci se čtenáři. Knihovna zároveň rozvíjí komunitní aktivity a připravuje se na zapojení do programu Frankfurtského knižního veletrhu 2026.

Prestižní postavení mezi krajanskými institucemi potvrdila prezentace Jany Nahodilové z České a slovenské školy Okénko v Londýně. Knihovna spravuje fond v systému Tritius, organizuje festival OkénkoFest⁴, za který letos získala ocenění v kategorii Počin krajanských knihoven v rámci literární soutěže SUK – Čteme všichni. Provozuje online čtenářský klub Knihomol. Současně podporuje krajanské knihovny v jiných zemích prostřednictvím sdílení zkušeností a online besed s autory. Standardně půjčuje e-knihy a e-audioknihy čtenářům bez ohledu na to, ve které zemi žijí.

Velmi zajímavý byl také příspěvek z argentinského regionu Chaco, kde krajanská knihovna plní nejen komunitní, ale i významnou paměťovou funkci. Uchovává české knihy prvních českých přistěhovalců.

Memorandum a budoucí směřování

Za důležitý výstup konference lze považovat shodu na přípravě Memoranda o spolupráci českých krajanských knihoven na období 2026–2030. Dokument má vytvořit základní rámec další spolupráce, definovat principy dobrovolnosti, rovnosti a sdílení zkušeností a zároveň posílit viditelnost krajanských knihoven vůči českým institucím.

Konference tak symbolicky potvrdila posun od počáteční improvizace a jednotlivých iniciativ ke stabilnější a systematičtější spolupráci.

Pro Knihovnický institut nyní představuje další významnou prioritu snaha o začlenění tématu krajanských knihoven do oficiálních strategických dokumentů českého knihovnictví. Cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelný model podpory, který bude odpovídat rostoucímu významu těchto institucí.

Nejbližší příležitostí k prezentaci krajanských knihoven bude konference Knihovny současnosti 2026, na níž vystoupí s příspěvkem Krajanské knihovny, značka bez loga.

Poděkování krajanským knihovnám

Spolupráce mezi Národní knihovnou ČR, SKIP ČR a krajanskými knihovnami se během čtyř let proměnila v respektované mezinárodní partnerství založené na sdílení zkušeností a společném zájmu o uchování českého jazyka a kultury v zahraničí.

Krajanské knihovny dnes představují důležité kulturní a komunitní body, které propojují české komunity napříč kontinenty. Přestože často fungují v omezených podmínkách, jejich význam pro uchování české identity v zahraničí je mimořádný.

Poděkování proto patří všem krajanským knihovníkům a knihovnicím, kteří svou dlouhodobou a často neviditelnou prací vytvářejí živou síť české kultury ve světě.

Poznámky

1 https://czechassociation.org/

2 Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského: https://npmk.gov.cz/knihovna/sukova-knihovna/suk-cteme-vsichni

3 Původně byl Salesforce vyvinut pro obchodní firmy, dnes jej ale využívají také neziskové organizace, školy, knihovny či kulturní instituce.

4 Festival české a slovenské literatury pro děti i dospělé v Londýně: https://www.okenko.uk/okeacutenkofest25.html