Information for libraries

  • na webu

ipk_visual_final.jpg

Nacházíte se zde: Úvod Spolky, sdružení Ústřední knihovnická rada ČR Archiv Návrh nové "Strategie rozvoje knihoven 2003 - 2005"

Návrh nové "Strategie rozvoje knihoven 2003 - 2005"

(Dokument ke stažení - .rtf, 61 kB)

Úvodem

Na 7. konferenci Knihovny současnosti v roce 1999 byla vyhlášena "Strategie knihoven ČR 1999 - 2003" kterou připravovala Ústřední knihovnická rada od roku 1998. Tento dokument se stal východiskem pro přípravu programu "Veřejné informační služby knihoven" (VISK) a byl také důležitým podkladem pro zpracování celé řady dalších koncepčních materiálů orientovaných na rozvoj knihoven v informační společnosti. Od podzimu roku 1999 se v českém knihovnictví událo mnoho významných změn, ať již tím myslíme schválení a realizaci několika dotačních programu, nebo přijetí nového knihovního zákona. Mnoho stanovených cílů strategie formulovaných v roce 1999 bylo splněno a některé z nich trochu zavál čas. Na 17. zasedání Ústřední knihovnické rady ČR, které se uskutečnilo 19. 9. 2001 za přítomnosti prvního náměstka ministra kultury ing. Zdeňka Nováka bylo rozhodnuto zahájit práce na novém strategickém materiálu, který by akceptoval všechny uskutečněné změny a formuloval nové cíle knihoven pro nejbližší období. Náměstek ministra potvrdil záměr připravit novou strategii knihoven jako podklad pro jednání nové vlády.

Následující materiál je určen k široké odborné diskuzi. Připomínky a návrhy je možno zasílat do konce října 2002 na adresu na vit.richter@nkp.cz

Vít Richter
16.7.2002

"Strategie rozvoje knihoven 2003 - 2005"

1. Úloha knihoven v informační společnosti

Vědomosti představují jeden ze základních předpokladů rozvoje a hlavní konkurenční faktor v informační společnosti. Zásadní změna způsobu nakládání s informacemi jako důsledek digitální revoluce má stále rostoucí význam pro práci lidí i jejich každodenní život.

S touto změnou se bude nutno vyrovnat v širokém spektru vazeb ekonomického a sociálního rozvoje i samotných principů demokracie. Informační společnost může občanům nabídnout nové možnosti prosperity a aktivnější úlohu ve společnosti. Avšak rozšiřující se propast mezi informačním bohatstvím a informační chudobou, respektive omezenost přístupu k informacím pro některé části společnosti, by mohla vyústit v sociální napětí.

Knihovny jsou tradičními institucemi, které se od vzniku písma zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováním a zpřístupněním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Knihovny jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se knihovny podílejí zejména na:

  • celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,
  • vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,
  • zpřístupňování informací z oblasti státní správy a samosprávy občanům,
  • zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména menším a středním podnikatelům,
  • zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,
  • uchování a ochraně národního kulturního dědictví

Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektronické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentů vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.

Přístup k celosvětové informační síti internet a k využívání elektronických dokumentů je možný pouze prostřednictvím informační a komunikační techniky, jejíž efektivní využívání vyžaduje speciální znalosti a dovednosti. Nízká úroveň informační gramotnosti zejména starší části populace, ekonomické a sociální bariéry jsou příčinou nerovného postavení některých skupin obyvatelstva v přístupu k informačním zdrojům.

Knihovny vybavené odpovídající technikou a odborným personálem se výrazně podílejí na řešení tohoto rozporu tím, že široké veřejnosti nabízejí volný přístup nejen ke svým knihovním fondů a službám, ale ke světové informační síti. Knihovny si i v budoucnu zachovají své tradiční funkce shromažďování, zpracování, uchování a zpřístupnění tištěných dokumentů, ale současně začínají vykonávat obdobné funkce pro elektronické zdroje. Mají důležitou, nezastupitelnou a rostoucí úlohu při integraci tištěných a elektronických médií.

Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a postupně naplnit očekávání svých uživatelů, musí pokračovat v zásadních změnách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komunikačních technologií. V řadě knihoven byla taková změna již započata a v některých knihovnách bylo dosaženo pokročilého stupně transformace, ale osvojování a aplikace stále se vyvíjejících informačních technologií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje soustavnou podporu a inovaci.

2. Východiska strategie

Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) po více než čtyřiceti letech nově vymezuje prostor pro poskytování knihovnických a informačních služeb občanům a přizpůsobuje úpravu oblasti knihovnictví požadavkům současného společenského i technologického vývoje. Zároveň však vychází z historického vývoje českého knihovnictví determinovaného prostředím a tradicí.

Zcela nově je pojímána oblast veřejných knihovnických a informačních služeb, včetně stanovení principu vybraných služeb zdarma tak, aby byl zajištěn rovný přístup ke všem informacím zprostředkovaných veřejnými knihovnami s vyloučením limitování jejich dostupnosti. Zákon formuluje nové principy organizace knihoven včetně dotační politiky, stanoví postup evidence knihoven, správy a ochrany knihovních fondů. Zákon je účinný od 1. ledna 2002 a má přímou vazbu na realizaci zákonů souvisejících s reformou veřejné správy. V této souvislosti je vymezena i úloha nově ustavených krajských knihoven včetně výkonu regionálních funkcí.

Uvedení Knihovního zákona v život, naplnění jeho principů skutečným obsahem kvalitních a pohotových veřejných knihovnických a informačních služeb občanům je a bude dlouhodobým procesem, který si vyžádá aktivní úsilí knihoven, jejich zaměstnanců, provozovatelů knihoven i státní správy. Schválení knihovního zákona se stalo impulsem pro aktualizaci dokumentu "Strategie knihoven v ČR 1999-2003", přijatým Ústřední knihovnickou radou v r. 1999.

Nová strategie usiluje o naplnění základních tezí legislativních a politických dokumentů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti přijatých Parlamentem ČR, vládou ČR, UNESCO, Evropskou unií, a Mezinárodní federací knihovnických asociací (IFLA). Jsou to zejména.

  • Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon),
  • Vyhláška č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb.,
  • Usnesení vlády ČR č. 68 z 16.1.2002 o Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven,
  • Nařízení vlády č. 288 z 29.6.2002 kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven,
  • Zákon č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů,
  • Zákon č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
  • Zákon č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon),
  • Usnesení vlády ČR č. 40/2001 z 10.1.2001 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky),
  • Usnesení vlády ČR č. 525/99 z 31.5.1999 o Státní informační politice, a navazující Akční plány,
  • Usnesení vlády č.351/2000 o Státní informační politice ve vzdělávání,
  • Usnesení vlády ČR č. 904, z 12.9.2001 o Plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání,
  • Usnesení vlády ČR č. 265 z 18.3.2002 k Akčnímu plán realizace státní informační politiky do roku 2003,
  • Usnesení vlády ČR č. 16 z 5. 1. 2000 o Národní politice výzkumu a vývoje,
  • eEurope +2003 Společný program k realizaci informační společnosti v Evropě. Akční plán připravený kandidátskými státy s přispěním Evropské komise v r. 2001,
  • Zelená kniha o úloze knihoven v moderním světě z r. 1998, přijatá Evropským parlamentem 28.10.1998,
  • Kodaňská deklarace z 15.10.1999,
  • Manifest UNESCO o veřejných knihovnách z roku 1994,
  • Manifest UNESCO o školních knihovnách z roku 2000,
  • Směrnice IFLA/UNESCO - Služby veřejných knihoven z r. 2001,
  • Odborné priority IFLA z roku 2000.

2. Hlavní cíl rozvoje knihoven

Prostřednictvím národního knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a informačním zdrojům v jakékoliv formě, vytvářet informační zázemí pro výchovu a celoživotní vzdělávání, pro uspokojování kulturních zájmů občanů, pro výzkumnou a vývojovou činnost, pro ekonomické aktivity a pro nezávislé rozhodování jednotlivce.


4. Dílčí cíle strategie rozvoje knihovnických a informačních služeb

A. Formování národního knihovního systému

1. Vytvořit vnitřně integrovaný národní systém knihoven a informačních institucí, který s využitím informačních technologií a nezávisle na resortní a regionální příslušnosti umožní jejich propojení, kooperaci a zapojení do mezinárodní spolupráce.

2. Zajistit realizaci regionálních funkcí knihoven a formovat krajské systémy knihoven.

3. Podporovat oborovou organizaci systému knihoven a budovat multifunkční knihovnická centra.

4. Dosáhnout maximální kompatibility a unifikace knihovnických činností a systémů v národním a mezinárodním měřítku s cílem zlepšit kvalitu služeb, zvýšit efektivitu činnosti knihoven a odstranit duplicitu činností.

5. Vyhodnocovat a kontrolovat výkonové a kvalitativní parametry činnosti knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb s cílem jejich zefektivnění.

6. Podpořit činnost knihoven kvalitní metodickou a poradenskou činností.

B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám

7. Zlepšit spolupráci knihoven při sdílení informačních zdrojů a služeb s cílem umožnit uživatelům vyhledávání a přístup k maximu publikovaných informací a informačních zdrojů v domácí i mezinárodní informační síti, a to jak v přímém kontaktu s knihovnou, tak prostřednictvím internetu.

8. Napojit všechny knihovny na internet a rozšířit nabídku veřejně přístupných internetových stanic. Zlepšit informační infrastrukturu a vybavenost knihoven informačními a komunikačními technologiemi.

9. Podpořit vývoj nových typů knihovnických a informačních služeb umožňujících integraci všech forem dokumentů v síti internet.

10. Zlepšit dostupnost knihoven, odstranit bariéry při jejich využívání, rozšířit služby knihoven pro hendikepované občany i národnostní menšiny a další znevýhodněné sociální skupiny. Otevřít pro tuto oblast nový podpůrný program "Bezbariérová knihovna".

11. Optimalizovat systém meziknihovních služeb pro vzájemné sdílení informačních zdrojů a umožnit tak uživatelům přístup ke všem typům publikovaných dokumentům bez ohledu na místo a dobu jejich vzniku.

12. Rozvinout nové služby knihoven při poskytování informací z veřejné správy ve smyslu zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím .

13. Vytvořit podmínky pro to, aby požadavky ochrany držitelů autorských práv neomezovaly rovný přístup ke všem druhům publikovaných dokumentů pro účely vzdělávání, výzkumu, vývoje a při zpřístupňování kulturního dědictví.

14. Uvést do souladu podmínky stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů s potřebami knihoven při poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.

15. Zásadně zlepšit prostorové podmínky knihoven co do jejich rozsahu a kvality, podporovat výstavbu a rekonstrukci knihoven s výraznou orientací na zlepšení knihovnických služeb.

C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů

16. Zvýšit objem financování nákupu knihovních fondů a dalších informačních zdrojů v knihovnách ČR a vytvořit tak základní předpoklad pro zlepšení obsahu a kvality veřejných knihovnických a informačních služeb. Otevřít pro tuto oblast nový podpůrný program.

17. Podporovat vytváření konsorcií při nákupu elektronických zdrojů, spolupracovat s vydavateli a distributory.

18. Urychlit převod tradičních lístkových katalogů knihoven do elektronické podoby, která umožní zpřístupnění fondů knihoven pro vzdálené uživatele prostřednictvím internetu a mnohonásobné využití elektronických záznamů v knihovnách ČR.

19. Budovat elektronické souborné katalogy a informační brány jako základní informační zdroje o dostupnosti dokumentů v knihovnách ČR a nástroje pro sdílenou katalogizaci.

D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví

20. Zajistit bibliografickou registraci, trvalé uchování a zpřístupnění dokumentů publikovaných na území České republiky, včetně všech typů elektronických dokumentů.

21. Zajistit trvalé uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách jako důležité složky národního kulturního dědictví a umožnit jejích využívání současným i budoucím generacím.

22. Digitalizovat vybrané části knihovních fondů a zpřístupnit je veřejnosti.

23. Rozvinout spolupráci s muzei, archivy a dalšími typy paměťových institucí při zpracování, ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví s důrazem na zavádění nových informačních technologií a kompatibilitu systémů.

E. Vzdělávání pracovníků knihoven

24. Vytvořit podmínky pro kvalitní personální zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb v knihovnách všech typů. Zajistit odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání pracovníků knihoven a přednostně se orientovat na získávání znalostí a dovedností pro využívání informačních a komunikačních technologií.

5. Programy na podporu knihoven

Základním nástrojem realizace Strategie jsou programy na podporu činnosti knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby, které mohou být orientovány zejména na*:

  1. projekty vědy a výzkumu,
  2. zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb,
  3. podporu propojení knihoven v síti,
  4. zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění,
  5. doplňování knihovního fondu,
  6. ochranu knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí,
  7. zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením,
  8. projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
  9. zajištění výkonu regionálních funkcí,
  10. zabezpečení dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců knihoven,
  11. výstavbu nebo rekonstrukci objektu knihovny,
  12. vybavení objektu knihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy.

V současné době je rozvoj knihoven podporován těmito programy:

Programy ministerstva kultury:

  • Program financování regionálních funkcí knihoven v souladu s usnesením vlády...
  • Veřejné informační služby knihoven (VISK) a potenciálně navazující nově vznikající program ministerstva kultury Kultura on-line
  • Knihovna 21. století
  • Česká knihovna
  • Program výzkumu a vývoje

Program ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

  • Program LI - Informační zdroje pro výzkum a vývoj
  • Fond rozvoje vysokých škol

Je třeba zajistit kontinuitu těchto programů i v následujících letech a vytvořit programy nové pro podporu oblastí, které jsou uvedeny v knihovním zákoně a nejsou podporovány stávajícími programy (zejména výstavba nebo rekonstrukce knihoven, bezbariérové zpřístupnění knihoven).


* § 15 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)

21.01.2019
Objednávky publikací
  • Časopis Knihovna : knihovnická revue - tištěná verze
  • Renata Fialová - renata.fialova[zavináč]nkp.cz
  • Aktuální číslo: 2023/2