Kdo stojí v čele českých knihoven?

České knihovny vedou hlavně zkušené ženy, což zaručuje nejen kontinuitu, ale otevírá téma generační výměny a přípravy nových lídrů.

Výsledky aktuální Analýzy mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR ukazují, že ženy dominují ve všech typech veřejných knihoven – od obecních knihoven až po největší městské knihovny. Zastoupení žen ve vedení se ve veřejných knihovnách pohybuje od 93 do 100 %. Výjimku představují krajské knihovny, ve kterých na vedoucích pozicích převažují mírně muži (60 %). Také ve specializovaných knihovnách převažují ženy, i když genderová vyváženost je zde o něco vyšší – ženy tvoří v průměru 78 % vedoucích. Roli hraje rozmanitost těchto institucí: největší zastoupení mužů najdeme v ústředních specializovaných knihovnách (50 %) a ve vysokoškolských nebo lékařských knihovnách (33 %).

Obrázek vedoucí knihoven

Vedoucí pracovníci v knihovnách mají za sebou zpravidla velmi dlouhou profesní dráhu. Průměrná délka praxe v oboru je 20 let – od 13 let u obecních knihoven až po 33 let u lékařských. To potvrzuje vysokou stabilitu, ale zároveň upozorňuje na potřebu přípravy nové generace manažerů. Většina ředitelů a vedoucích vyrostla z praxe, často bez odborného knihovnického vzdělání. Tento profil přináší znalost prostředí a kontinuitu, ale může být výzvou při přenosu nových kompetencí, zejména v oblasti strategického řízení, inovací a digitální transformace.

Odborné knihovnické vzdělání je častější u vedoucích specializovaných knihoven. Celkem 60 % ředitelů a vedoucích pracovníků v těchto institucích má vzdělání přímo v oboru, zatímco v obecních a městských knihovnách je to pouze 40 %. Nejvyšší podíl vedoucích s knihovnickým vzděláním najdeme ve vysokoškolských knihovnách (64 %), naopak v obecních knihovnách je zastoupení nejnižší – jen 7 %.

Obrázek vzdělání vedoucích/ředitelů knihoven

Vedoucí pracovníci knihoven se do svých funkcí často dostávají postupně, na základě zkušeností a znalosti prostředí, nikoli vždy s oborovým vzděláním. To přináší praktický pohled na provoz, ale do budoucna bude klíčové rozvíjet i další strategické kompetence, například pomocí rekvalifikačních kurzů. Vedoucí jsou pro knihovny stabilní oporou, zároveň se však pravděpodobně blíží období další generační obměny. Proto je nezbytné pracovat na posílení systému předávání zkušeností, mentoringu a na poskytnutí podpory nástupcům, kteří zajistí rozvoj knihoven v dalších letech.

Vlada Pillerová