Kosmas 900: příklad meziinstitucionální spolupráce a práce s historickým dědictvím

V roce 2025 realizovala Národní knihovna ČR svůj nejvýznamnější kulturně vzdělávací projekt roku – připomínku 900. výročí úmrtí Kosmy, autora Kroniky české. Projekt byl koncipován nejen jako výstavní počin, ale především jako komplexní vzdělávací a interpretační platforma, která propojila odborný výzkum, práci s historickými fondy, edukaci a komunikaci s veřejností.

Záměrem nebylo pouze představit kroniku jako klíčový historický pramen, ale otevřít širší otázku: nakolik je Kosmova kronika spolehlivým zdrojem poznání minulosti a nakolik autorským vyprávěním formovaným dobovým kontextem, legendami a osobní interpretací?

Tato interpretační rovina se stala nosnou ideou celého projektu a ukázala se jako velmi funkční i pro edukační práci.

Projekt vznikal více než dva roky v rámci meziinstitucionální spolupráce odborníků z paměťových institucí, univerzit a muzeí. Vyvrcholením byly tři provázané výstavy v prostorách Klementina: v Zrcadlové kapli, Galerii Klementinum a ve výstavních chodbách.

V Zrcadlové kapli byly vůbec poprvé pohromadě představeny téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky, včetně mimořádně vzácného lipského rukopisu s jediným známým vyobrazením kronikáře. Celkem bylo zapůjčeno devět rukopisných originálů z osmi institucí ze tří zemí (např. Vídeň, Lipsko, Stuttgart, Mnichov, Národní galerie, Národní muzeum, Lobkowicz Collections, Metropolitní kapitula sv. Víta).

Galerie Klementinum se zaměřila na „druhý život“ kroniky – tedy její recepci a interpretace od středověku po osvícenství. Výstavní chodby pak představily roli Kosmy ve školství a kultuře 19.–21. století. Tyto části byly koncipovány tak, aby pracovaly s běžnými knihovními fondy a ukazovaly možnosti jejich didaktického využití.

Významnou složkou projektu byla edukační vrstva: workshopy, pracovní listy a metodiky pro školy. Do programů se aktivně zapojilo více než 4 000 žáků, studentů a učitelů. Zkušenost potvrdila, že i velmi odborné téma lze uchopit srozumitelně a atraktivně, pokud je postaveno na otázkách, interpretaci a aktivní práci s pramenem.

Projekt měl rovněž silný publikační a digitální rozměr. Vznikla odborná monografie (Živé příběhy zemřelých knížat: Kosmova kronika a ústní tradice), kritický katalog v české i anglické verzi a v digitální knihovně Manuscriptorium byla publikována digitální kritická edice Kosmovy kroniky, propojená s obrazy jednotlivých rukopisů a virtuálním poznámkovým aparátem. Tento model se ukazuje jako velmi přínosný pro kombinaci badatelského a vzdělávacího využití digitálních sbírek.

Na projekt navázala mezinárodní odborná konference věnovaná středověkému kronikářství a rozsáhlá mediální prezentace, která významně přispěla k viditelnosti knihoven jako aktivních kulturních a vzdělávacích institucí.

Výstavy navštívilo jen v závěrečné fázi (25. 9.–23. 10. 2025) více než 20 000 návštěvníků. Projekt tak potvrdil, že knihovny mohou sehrávat klíčovou roli nejen jako správci fondů, ale také jako iniciátoři mezioborové spolupráce, tvůrci vzdělávacích obsahů a moderátoři dialogu mezi minulostí a současností. Zkušenost projektu Kosmas 900 ukazuje, že i náročné historické téma lze úspěšně převést do formátu, který je odborně kvalitní, didakticky funkční a zároveň atraktivní pro širokou veřejnost – a může tak sloužit jako inspirace i pro další knihovny.