Koncepce podmínek pro rozvoj kultury

Oblast knihovnictví
Zpracoval: PhDr. Vít Richter a kol.
Spolupráce: Odbor knihovnictví NK ČR

Ústřední knihovnická rada ČR
Praha 24.března 1998

Přehled témat z oblasti knihovnictví

D 0 Otázka institucionálního zajištění výkonu státní správy na úrovni okresů

CÍL

Zajistit plnohodnotné plnění výkonu státní správy na všech úrovních

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V oblasti knihovnictví se výkon státní správy dotýká těchto oblastí:
Provádění statistických šetření o o knihovnách zřizovaných obcemi na základě zákona 89/1995 Sb., o státní statistické službě
Uplatňování sankcí vůči vydavatelům při neplnění povinností zákona č.37/95 o vydávání neperiodických publikací, tj. odevzdávání povinných výtisků stanoveným příjemcům a plnění oznamovací povinnosti o vydaných publikacích
Problémy se objevují na úrovni okresních úřadů, které o některých výkonech vyplývajících z uvedených zákonů nejsou dostatečně informovány nebo nemají dostatek kvalifikovaných pracovníků

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

FINANČNÍ PODMÍNKY

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Provádět kontrolu plnění výkonu státní správy na úrovni okresů
Zajistit cyklické vzdělávání pracovníků okresních úřadů pro výkon státní správy v oblasti kultury

D 5 Otázka sběru statistických dat a informací jako služba pro kvalifikované rozhodování státní správy i pro veřejnost

CÍL

Zajistit kvalifikovaný sběr statistických dat a informací z oblasti knihoven zřizovaných obcemi a dalších knihoven působících v jiných resortech v souladu s normou ISO 2789, požadavky UNESCO a EU.
Zajistit rozbor dat pro potřeby rozhodování orgánů odpovědných za činnost knihoven, pro veřejnost i pro mezinárodní srovnání

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

MK ČR pověřilo zpracováním výkonové resortní statistiky Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, které provádí na základě zákona 89/1995 Sb., o státní statistické službě šetření o knihovnách zřizovaných obcemi a MK ČR.
Obdobná statistická šetření o knihovnách probíhají v resortu MŠMT ČR, MZ ČR a v Akademii věd ČR. Struktura údajů shromažďovaných v knihovnách se v jednotlivých resortech značně odlišuje a není v plném souladu s mezinárodní normou ISO 2789 o knihovnické statistice a s požadavky UNESCO a EU, kterým se souhrnné statistiky knihoven poskytují pro mezinárodní srovnání.
Výkonové statistiky knihoven se provádějí pouze na resortní úrovni a nejsou předmětem analýzy jako celek. Nejsou sledovány a srovnávány vývojové trendy knihoven různých typů v rámci celé ČR.
Nový zákon č. 89/95 Sb. zpřísnil ochranu individuálních údajů, což však z hlediska knihoven přináší ve většině případů zbytečné problémy - data zjišťovaná v knihovnách financovaných ze státních, obecních či jiných veřejných zdrojů by měla být z této ochrany vyňata.
V souvislosti s přechodem zřizovací pravomoci okresních úřadů k okresním knihovnám na městské úřady a s rušením kooperačních systémů a regionální kooperace knihoven dochází v některých případech k tomu, že nejsou shromažďována statistická data ze všech knihoven. Obdobná situace může nastat v souvislosti se vznikem VÚSC.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Usilovat o novelu zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě tak, aby zákon nebránil zpřístupňování statistických údajů o knihovnách financovaných z veřejných zdrojů.

FINANČNÍ PODMÍNKY

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Pověřit Národní knihovnu ČR vyhodnocováním statistických údajů o knihovnách v rámci celé ČR.
S přechodem na VÚSC zabezpečit zejména u statistického šetření, kterému podléhají veřejné a státní vědecké knihovny a které je díky počtu zpravodajských jednotek jedno z nejnáročnějších v kultuře, sestavování sumářů na úrovni VÚSC. Zajistit řádný sběr statistických údajů o knihovnách zřizovaných obcemi na úrovni dnešních okresů
Prosazovat, aby struktura statistických údajů shromažďovaných o knihovnách v různých resortech byla v souladu s mezinárodní normou ISO 2789 o knihovnické statistice a s požadavky UNESCO a EU.
Podporovat elektronický sběr statistických dat o knihovnách.

E 3 Legislativně zajistit autorská práva a práva příbuzná na standardu zemí EU

CÍL

Vytvořit vyvážený vztah individuálních autorských práv a základních občanských práv a svobod na rovnoprávný a neomezený přístup k informacím, vzdělávání a kulturním hodnotám

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V souvislosti s harmonizací právního systému ČR s právem Evropské unie bude nezbytné v rámci nového autorského zákona uplatnit požadavky Směrnice 92/100/EEC Rady z 19.11.1992 o pronájemním a výpůjčním právu a o určitých právech souvisejících s autorským právem v oblasti duševního vlastnictví.
Praxe tržních ekonomik ukazuje, že výpůjční právo nezajišťuje nárok na bezplatné vypůjčování dokumentů podléhajících autorskoprávní ochraně, aniž by byla držitelům tohoto práva poskytnuta přiměřená náhrada. Dochází tak ke střetu mezi finančními zájmy producentů a autorů dokumentů a zásadou bezplatnosti a neomezené přístupnosti knihovnických, zejména výpůjčních a kopírovacích služeb knihoven. Neřešení tohoto střetu by mohlo vést až k absurdním situacím, kdy by se výkon veřejných knihovnických služeb dostal do rozporu se zákonem, což může vést k rozsáhlému omezení činnosti knihoven.
Již dnes usilují ochranné autorské organizace o omezování půjčování dokumentů v knihovnách. Typickým příkladem je půjčování nosičů zvuku. Po řadě jednání se podařilo Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) uzavřít smlouvu s ochrannými autorskými organizacemi o omezeném půjčování nosičů zvuku, s tím, že SKIP platí za toto půjčování roční poplatek. V zemích, kde jsou uplatňována výpůjční práva, jsou poplatky za půjčování (tzv. knihovnické tantiémy) hrazeny ze státního rozpočtu. Ministerstvo kultury ČR zatím odmítalo placení výpůjčních poplatků s tím, že pro placení poplatků ze státního rozpočtu není opora ve stávající legislativě.
Úkolem státu v této oblasti je nalézt vyvážený vztah mezi oprávněnými individuálními požadavky na přiměřenou odměnu a základními občanskými právy na rovnoprávný a neomezený přístup k informacím, vzdělávání a kulturním hodnotám.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Výpůjční právo a zákon o ochraně autorských práv, Směrnice 92/100/EEC, legislativní podložení institutu knihovnických tantiém

FINANČNÍ PODMÍNKY

Vytvořit finanční podmínky pro úhradu poplatků držitelům autorských práv ze státního rozpočtu

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

* Vypracování mechanismu stanovení výše knihovnických tantiém, např. odhady využívání dokumentů v knihovnách, jednání se zástupci ochranných svazů apod.

G 1 Formulovat státní informační politiku a vymezit priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu s informační politikou Evropské unie a dalšími mezinárodními normami a doporučeními.

CÍL

Vytvořit předpoklady pro systematickou práci na formování národního knihovnického systému, který by umožnil propojení a účelnou spolupráci knihoven nezávisle na resortní příslušnosti

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V České republice působí 6133 knihoven zřizovaných obcemi, 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven Akademie věd ČR, 221 knihoven zdravotnických zařízení a stovky dalších odborných knihoven různých organizací a firem, včetně soukromých subjektů. Naprostá většina knihoven je financována z různých druhů veřejných rozpočtů.

1. Knihovny jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se knihovny podílejí zejména na:

zprostředkování a zpřístupnění lidského poznání, tvoří infrastrukturu pro oblast vědy a vzdělávání,
celoživotním vzdělávání, uspokojování kulturních potřeb, na podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje občanů,
uchování a ochraně národního kulturního dědictví tím, že pečují o knihovní sbírky.

Naprostá většina knihoven je financována přímo či nepřímo z veřejných rozpočtů; charakteristickým rysem činnosti knihoven je jejich průřezový charakter - působí ve všech resortech a oblastech lidských aktivit, které potřebují informační zajištění, a nelze je proto chápat a řídit z úzce resortního hlediska.

2. Základním úkolem státu v oblasti knihoven je podporovat formování národního knihovnického systému, který umožní propojení a účelnou spolupráci knihoven nezávisle na resortní příslušnosti. Důvodem pro tuto podporu jsou zejména tyto skutečnosti:

mnohotvárné a předem nespecifikované informační potřeby uživatelů může zajistit pouze dobře fungující systém spolupracujících knihoven jako celek,
kooperace knihoven je významným nástrojem efektivního využití vložených finančních prostředků. Vzájemné sdílení informačních zdrojů a služeb, standardizace a sdružování vybraných činností je základem efektivnosti knihovnického systému.

3. Mezi základní problémy knihoven v současné době patří:

nedostatek finančních prostředků, který zasahuje zejména podstatu knihovnické činnosti, tj. nákup literatury a dalších informačních zdrojů,
nedostatečná úroveň kooperace knihoven na všech úrovních, která je příčinou značných duplicit a vede k neefektivnímu čerpání nedostatkových finančních zdrojů,
hluboké meziresortní bariéry a neschopnost ústředních a dalších orgánů státní správy dohodnout se na cílevědomé a řízené kooperaci v oblasti knihoven
dlouholetá absence státní informační politiky. Chybí vymezení priorit ve vztahu ke knihovnictví v souladu s informační politikou Evropské unie a mezinárodními normami a doporučeními.
v oblasti veřejných knihoven zřizovaných obcemi chybí jasná deklarace zájmu státu na existenci a podpoře této sítě knihoven. Za celé období transformace se podařilo pouze díky iniciativě poslanců prosadit v roce 1997 zatím jediný projekt na podporu této sítě knihoven (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven - RISK)

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Zpracovat tzv. knihovnický zákon, který by legislativně vymezil oblast veřejných knihoven, zejména jejich zřizování, financování, rozsah a formy podpory ze strany státu, kontrolu a další oblasti

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zvýšit úroveň finančního zajištění knihoven

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Formulovat státní informační politiku a vymezit priority ve vztahu ke knihovnictví v souladu s informační politikou Evropské unie a mezinárodními normami a doporučeními.
Vytvořit meziresortní orgán pro koordinaci činnosti knihoven složený z náměstků ministrů a vybraných specialistů, který by zejména:
- formuloval strategické cíle rozvoje knihoven
- podporoval koordinaci činnosti knihoven bez ohledu na resortní příslušnost
- koordinoval vynakládání finančních prostředků na doplňování knihovních fondů, vědu a výzkum v oblasti knihoven a rozhodoval o alokaci finančních zdrojů do rozhodujících rozvojových oblastí činnosti knihoven

G 2 Knihovnická legislativa

CÍL

Zajistit legislativní podporu vybraným oblastem činnosti knihoven

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Pro oblast knihoven dosud platí ideologicky i věcně zastaralý zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven. Zákon nebyl zatím zrušen z toho důvodu, že se od něho odvíjejí některé vyhlášky a směrnice, které je účelné do doby vytvoření nové legislativy zachovat.
Až do nedávné doby ministerstvo kultury odmítalo zabývat se přípravou a zpracováním nové knihovnické legislativy. V posledním období zahájilo ministerstvo kultury přípravu zákona o zajištění dostupnosti informačních zdrojů, ale obsah tohoto návrhu zatím není znám.
Zcela bez výsledku zatím skončilo úsilí o přípravu zákona o Národní knihovně ČR, případně zákona o národních kulturních institucích.
Jediný pokus o komplexnější řešení vztahu státu a této oblasti byl uskutečněn v roce 1992 z iniciativy tehdejšího ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj. Vládou schválená Koncepce rozvoje veřejných informačních služeb (usnesení vlády č. 367 z 20.5.1992) byla částečně naplněna v resortech školství a zdravotnictví. V ostatních resortech nebyla nikdy pověřenými ministerstvy realizována. Veškeré následující vlády jakékoliv pokusy o řešení tohoto problému odmítaly, např. materiály Koncepce rozvoje veřejného knihovnictví v ČR, Transformační projekt způsobu další existence a hospodaření veřejných knihoven v ČR, Program rozvoje knihoven jako součást rozvoje informačních dálnic ČR. Programová prohlášení vlád pravidelně deklarují podporu veřejným knihovnám, ale skutečností zůstává, že zejména veřejné knihovny zřizované obcemi od roku 1989 působí bez jakékoliv aktivní podpory státu (dílčí změnu přinesl až výše zmiňovaný projekt RISK v roce 1997).

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Připravit zákon o dostupnosti informačních zdrojů nebo jinou podobu knihovnické legislativy, která bude řešit zejména:
postavení veřejných knihoven v rámci veřejných informačních služeb
otázky související se zřizováním a financováním veřejných knihoven v působnosti obcí a postavení státních vědeckých knihoven
poskytování meziknihovních služeb, nakládání s knihovními fondy včetně ochrany konzervačních a unikátních dokumentů apod. v rámci všech knihoven ČR
postavení Národní knihovny ČR
úlohu veřejných knihoven při zprostředkovaní informací z činnosti orgánů státní správy a samosprávy

FINANČNÍ PODMÍNKY

je řešeno v dalších bodech týkajících se financování

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

V koordinované spolupráci mezi MK ČR, odborem knihovnictví NK ČR a knihovnickými svazy aktivně ovlivňovat návrhy a rozhodnutí ve věci transformace rozpočtové a příspěvkové sféry, působení vyšších územních samosprávních celků apod. s cílem prosadit pojetí knihoven jako institucí sloužících veřejnému zájmu.
Zpracovat analýzu finančních zdrojů a finanční náročnosti knihovnických služeb a na základě zjištěných výsledků vymezit podíl státu na financování veřejných knihovnických služeb a stanovit mechanismus vícezdrojového financování.
Vytvořit útvar, který by se soustavně zabýval registrací právních předpisů účinných v oblasti knihovnických služeb a poskytoval v této oblasti informační a poradenské služby.

G 3 Podpora automatizace knihovnických procesů a napojení knihoven do mezinárodních informačních infrastruktur

CÍL

Plná automatizace knihovních procesů, vzájemné propojení knihoven a zpřístupnění informačních zdrojů knihoven v síti Internet

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Využití informačních technologií (IT) v českých knihovnách je výrazně opožděno oproti vyspělým zemím. K faktické uplatnění IT došlo až počátkem 90. let.
Úroveň využívání automatizovaných knihovnických systémů (AKS) je velmi rozdílná. AKS je využíván v 90-100% ústředních knihoven, vysokoškolských knihoven a okresních knihoven. AKS používá 68% knihoven ústavů Akademie věd, 60% městských knihoven, 45% knihoven ve zdravotnictví. Naopak úroveň automatizace obecních knihoven se pohybuje na úrovní 1-3% z celkového množství 5258 knihoven.
Jen malé množství knihoven nabízí uživatelům své fondy prostřednictvím veřejně přístupného on-line katalogu. V elektronických katalozích knihoven jsou zahrnuty zpravidla pouze přírůstky z posledních několika let. Ostatní záznamy zůstávají v klasické podobě na papírových nosičích
Na Internet jsou téměř kompletně napojeny ústřední knihovny, vysokoškolské knihovny a knihovny ústavů AV. Veřejné knihovny v okresních městech jsou napojeny z cca 50%. Napojení ostatních veřejných knihoven zejména v menších městech a obcích je velmi omezené a nedosahuje ani 10%.
Telekomunikační a připojovací poplatky jsou příliš vysoké. V menších knihovnách jsou poplatky bariérou aktivního využívání Internetu.
69% veškeré výpočetní techniky používané ve veřejných knihovnách je zastaralé nebo na úrovni výběhových typů. Je nezbytná rozsáhlá obnova.
Stávající projekt "Rozvoj informační sítě veřejných knihoven" není dostatečně finančně zajištěn a je tendence neustále tuto jedinou formu podpory veřejných knihoven ze strany státu redukovat nebo zrušit.
Překážkou je opožděné uvolňování finančních prostředků v průběhu roku, což je příčinou, že některé projekty nelze realizovat v plánovaném rozsahu, hrozí riziko neefektivního čerpání finančních prostředků a porušování platných předpisů
Není zpracována strategie rozvoje knihoven, což někdy ztěžuje možnost alokovat finanční prostředky do klíčových rozvojových oblastí.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zajistit odpovídající financování projektu "Rozvoj informační sítě veřejných knihoven" v souladu se stanovenými cíli
Zajistit rovnoměrné uvolňování finančních prostředků s vazbou na stanovený harmonogram plnění jednotlivých projektů
Umožnit financování dlouhodobých projektů
Poskytnout knihovnám a vzdělávacím institucím snížené tarify telekomunikačních a přípojovacích poplatků

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

V rámci státní informační politiky vymezit postavení a úkoly veřejných knihovnických služeb při vytváření "informačních dálnic". Prosazovat jednotná, standardní a ekonomická řešení automatizace a propojování knihoven
Vymezit hlavní strategické cíle pro oblasti knihovnictví i vzhledem k vývoji mezinárodních informačních infrastruktur

G 4 Centrální služby pro knihovny a vydavatele

CÍL

Odstranění duplicitních činností knihoven, vytvoření základních předpokladů pro sdílení informačních zdrojů

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Národní knihovna ČR vykonává řadu statutárních a jiných funkcí, které mají charakter centrálních služeb pro knihovny a vydavatele v rámci ČR. Jedná se zejména o:

Zpracování a zveřejňování národní bibliografie (běžné a retrospektivní) včetně její retrospektivní konverze do počítačové podoby
Zpracování a zpřístupnění Souborného katalogu ČR
Služby agentury ISBN vydavatelům

Využití těchto služeb knihovnami v rámci ČR může výrazně zvýšit úroveň kooperace mezi knihovnami všech typů a přispět k efektivnímu využívání finančních prostředků vložených do nákupu a zpracování knihovních fondů.

Hromadnému využití těchto služeb zatím brání:
- neúplnost a nedostatečná aktuálnost databází
- vysoké náklady na nákup služeb
- omezenost okruhu spolupracujících institucí
- nedořešené technické problémy na straně NK ČR i potenciálních uživatelů služeb
- Nedostatečná standardizace databází vytvářených v oblasti vydavatelského a knihkupeckého sektoru je překážkou integrace databází a vytvoření kvalitních informačních zdrojů o vydávané produkci a její dostupnosti na knižním trhu.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Základní statutární funkce NK ČR zahrnout do knihovnické legislativy

FINANČNÍ PODMÍNKY

Finančně zajistit vývoj a provozu centrálních služeb NK ČR formou účelového financování
Po zahájení rutinního provozu Souborného katalogu ČR a po dosažení stanovených parametrů přistoupit k finančnímu zainteresování spolupracujících institucí tak, aby byl rozvoj systému hrazen z prostředků získaných prodejem služeb

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Zajištění kontroly kvantitativních a kvalitativních parametrů poskytovaných služeb, např. pomocí společného knihovnicko-nakladatelského orgánu s doporučující kompetencí vůči Ministerstvu kultury

G 5 Výzkum a vývoj v oblasti knihovnictví, využití nových technologií

CÍL

Aplikace vědeckých poznatků v knihovnictví, vývoj nových technologií a služeb

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Současné programy výzkumu a vývoje jsou zaměřeny zejména do těchto oblastí:

Využití informačních technologií, např. digitalizace dokumentů, retrospektivní konverze katalogů, automatizace knihovnických procesů, vývoj nových typů služeb na bázi informačních technologií apod.
Ochrana knihovních fondů, např. vliv mikroklimatu na uložení knihovních fondů, výzkum materiálu pro restaurování a ochranu knihovních fondů apod.
Programy by měly být zaměřeny i na jiné oblasti činnosti knihoven, např. řízení a kontrola kvality knihovnických systémů, výzkum uživatelských potřeb apod. Pro tyto oblasti nejsou vypisovány žádné projekty. Došlo k zásadní redukci vydávání odborných periodik pro oblast knihovnictví a informační vědy, což je bariérou odborné komunikace.
Hlavním problémem je objem financování projektů. Např. v roce 1997 byly projekty výzkumu a vývoje v knihovnictví financovány částkou cca 40 mil. Kč. Pro rok 1998 byla stanovena částka na nové projekty v rozsahu pouhých cca 1 mil. Kč.
Překážkou je opožděné uvolňování finančních prostředků v průběhu roku, což je příčinou toho, že některé projekty nelze realizovat v plánovaném rozsahu, hrozí riziko neefektivního čerpání finančních prostředků a porušování platných předpisů.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Výzkum a vývoj v oblasti knihovnictví a informací by měl být explicitně součástí vládní koncepce rozvoje vědy

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zajistit adekvátní financování projektů v souladu s dlouhodobým strategických záměrem
Zajistit rovnoměrné uvolňování finančních prostředků s vazbou na stanovený harmonogram plnění jednotlivých projektů

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Vymezit hlavní strategické cíle pro oblast vědy a výzkumu v oblasti knihovnictví
Zajistit koordinaci vědy a výzkumu v oblasti knihovnictví
Vybudovat mechanismus vyhledávání, evidence, hodnocení, výběru a financování výzkumných a vývojových projektů v oblasti knihovnictví, např. jako ve Velké Británii a v SRN
Vybudovat institucionální základnu pro vědu a výzkum v oblasti knihovnictví

G 6 Ochrana knihovních fondů, např. mikrofilmování, restaurování unikátních dokumentů a sbírek

CÍL

Zajistit trvalé uchování a zpřístupnění národní produkce dokumentů jako důležité složky národního kulturního dědictví

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Knihovny ve svých fondech uchovávají rozsáhlé sbírky dokumentů na všech druzích nosičů vzniklých od nejstarších dob do současnosti. Jde nejen o unikáty, jako jsou staré rukopisy, inkunábule, staré tisky, ale také o novodobou produkci dokumentů, např. noviny, zvukové a audiovizuální dokumenty včetně elektronických médií.
Knihovní fondy jsou z hlediska své fyzikální podstaty ohroženy postupným rozpadem a zničením. S ohledem na rozsah a různorodost knihovních fondů se jedná o mimořádné složitou a komplexní problematiku, která přesahuje okruh institucí v rámci resortu kultury.
Zatím nejužívanější metodou ochrany knihovních fondů je omezení nebo přímo znemožnění jejich využívání. Z tohoto důvodu jsou rozsáhlé části kulturního dědictví občanům zcela nepřístupné, což je v rozporu s právem na neomezený přístup k informacím a kulturnímu dědictví.
Současné finanční, personální a technické kapacity věnované na ochranu knihovních fondů jsou nedostatečné. Rozsah péče o knihovní fondy je limitován omezenými kapacitami jednotlivých knihoven. Dílčí změnu představují v posledním období některé projekty z oblasti výzkumu a vývoje zaměřené na digitalizaci unikátních dokumentů včetně vývoje standardů, mikrofilmování novinových fondů apod.
Chybí spolehlivé informace o existenci unikátních dokumentů a knihovních sbírek v rámci ČR. Některé sbírky nejsou zkatalogizovány a jsou fakticky nedostupné.
Rozsáhlé části vzácných a unikátních knihovních fondů jsou uloženy v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách.
V rámci ČR není zpracován a realizován národní program ochrany knihovních fondů, který by ochranu a zpřístupnění knihovních fondů pojal komplexně, stanovil dlouhodobé priority a finančně zajistil ochranu ohrožených fondů včetně výzkumu a vývoje v této oblasti.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V rámci knihovnické legislativy:

Zajistit evidenci unikátních knihovních fondů určených k trvalému uchování
Stanovit povinnosti knihoven a jiných institucí v této oblasti

FINANČNÍ PODMÍNKY

Formou účelových dotací a grantů zajistit adekvátní financování oblasti ochrany a zpřístupnění unikátních a vzácných knihovních fondů v souladu se stanovenými cíli

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Zpracovat národní program ochrany knihovních fondů a zajistit jeho realizaci finančně a institucionálně. V rámci programu řešit zejména:

1. Vznik a provoz speciálních pracovišť pro ochranu knihovních fondů:

metodická, poradenská a informační pracoviště, zpracování standardů
výzkumná a vývojová pracoviště
restaurátorská pracoviště
pracoviště pro mikrofilmování
pracoviště pro digitalizaci

2. Systematické mikrofilmování a digitalizaci unikátních dokumentů a vzácných sbírek
3. Podporu výzkumu, vývoje a standardizace v oblasti ochrany fondů
4. Evidenci, katalogizaci a vědecké zpracování unikátních sbírek dokumentů i retrokonverzi klasických katalogů do elektronické podoby
5. Výstavbu a rekonstrukce prostor pro uložení dokumentů v knihovnách
6. Kooperaci s dalšími pracovišti zabývajícími se ochranou a restaurováním dokumentů a jiných sbírkových předmětů, např. muzei, archivy

G 7 Zabezpečit knihovní fondy před kriminalitou a živelními pohromami

CÍL

Zabezpečit knihovní fondy před krádežemi a živelnými pohromami

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V posledních letech dramaticky vzrostl zájem černého trhu o publikace, které jsou z jakéhokoli hlediska atraktivní (staré tisky a rukopisy, iluminované a ilustrované publikace, nákladné encyklopedie a příručky apod.), a tím se knihovní fondy a skladovací místa, kde se nalézají, ale i fondy zpřístupněné v knihovnách, octly pod nebývalým tlakem kriminálních živlů, nejčastěji s napojením na organizovaný zločin v mezinárodním měřítku.
Vedle toho jsou statisticky časté i "denní" drobné krádeže a přestupky proti knihovnímu řádu ze strany běžných uživatelů. Knihovny obecně nebyly a dosud velmi často nejsou na podobnou situaci připraveny. V posledních letech došlo proto k citelným a nevratným ztrátám na našem kulturním dědictví.
Knihovny často působí v nefunkčních objektech bez řádné údržby a vybavení zabezpečovací a protipožární technikou. Nedostatečná vybavenost ztěžuje nebo i znemožňuje uzavírání pojistných smluv.
Zásadním problémem je nedostatek finančních prostředků zejména na potřebné investice do zabezpečovacích zařízení, ale i na provozní účely.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V návaznosti na žádoucí centrální evidenci vzácných fondů a pasportizaci knihovních fondů obecně stanovit pravidla a typové normy jejich zabezpečení.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Plánovat položky na zabezpečení knihoven jako pevnou, trvalou a účelovou součást dotace do rozpočtů knihoven nebo vytvořit speciální grantový projekt.

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Zajistit působení centrálního koordinačního a konsultačního orgánu pro oblast zabezpečení knihovních fondů před kriminalitou, který by prosazoval standardní a ekonomická řešení a doporučoval taková řešení zřizovatelům při jejich rozhodování o financování
Provést pasportizaci vzácných a unikátních knihovních fondů
Dále viz G 6

G 8 Zpracování standardů, norem, pravidel, metodických doporučení,

CÍL

Dosažení maximální unifikace a kompatibility odborných knihovnických činností a systémů v národním a mezinárodním měřítku, která vede k výrazné efektivitě a k úsporám při financování knihoven.

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Knihovny v rámci ČR v podstatě směřují k používání mezinárodní standardní formát UNIMARC pro výměnu bibliografických dat nebo formáty kompatibilní, často však ještě využívají také další domácí i mezinárodní standardy. V knihovnách byl zahájen přechod na nová katalogizační pravidla AACR2 včetně využití standardů bibliografického popisu ISBD a navazujících norem.
Zatím chybí standardy a typová řešení pro jiné činnosti knihoven, např. základní ukazatele pro financování, doplňování knihovních fondů, personální a prostorové zajištění v souladu s doporučením UNESCO, prosazení jednotného věcného třídění dokumentů apod.
V současné době v rámci knihoven ČR neexistuje instituce či pracoviště, které by se systematicky zabývalo oblastí normalizace, přebíráním standardů ISO a mezinárodních doporučení (UNESCO, IFLA) do domácího prostředí, iniciovalo zpracování nových standardů a informačně zachycovalo aktivity v oblasti standardizace v mezinárodním kontextu. Pro činnost veřejných knihoven zřizovaných obcemi nejsou v současné době standardy zpracovány nebo jsou zastaralé a neodpovídají úrovni využívání informačních technologií.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V rámci knihovnické legislativy zavázat knihovny a jejich zřizovatele k dodržování přijatých norem a standardů

FINANČNÍ PODMÍNKY

Finanční zajištění činnosti pracoviště pro normalizaci v knihovnictví včetně spolupráce na mezinárodní úrovni

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Vybudovat pracoviště pro normalizaci a standardizaci v knihovnictví, např. v rámci Národní knihovny ČR
Na základě analýzy jednotlivých oblastí činnosti knihoven zahájit přípravu nezbytných standardů a doporučení včetně iniciování akceptace mezinárodních norem ISO pro oblast knihoven a informační činnosti do českého prostředí
Zpracovat a vydat ukazatele pro činnost veřejných knihoven zřizovaných obcemi s cílem zajistit standardní úroveň zabezpečení jejich činnosti ze strany zřizovatelů v souladu s doporučením UNESCO (Doporučení pro veřejné knihovny, Manifest UNESCO o veřejných knihovnách)

G 9 Poradenská, metodická a konzultační činnost,

CÍL

Podpořit činnost knihoven kvalitní metodickou a poradenskou činností pro speciální oblasti aktivit knihoven

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Zanikly či byly radikálně okleštěny metodické, informační a poradenská pracoviště v oblasti knihovnictví. Tyto instituce byly výraznou oporou při řešení odborných problémů, dalšího vzdělávání a vzájemné informovanosti v oboru.
V podstatě jediným pracovištěm tohoto druhu zůstal Odbor knihovnictví působící v rámci Národní knihovny ČR, který:
- buduje a zpřístupňuje fond literatury z oblasti knihovnictví a informačních věd
- zpracovává dokumentaci české knihovnické literatury v úplnosti a zahraniční výběrově
- poskytuje rešeršní, studijně rozborové a referenční služby
- popularizuje nejnovější poznatky a zkušenosti z oblasti knihovnictví a informačních věd formou jejich zveřejňování v odborném tisku a vydáváním překladů a studií
- poskytuje poradenské služby veřejným knihovnám zřizovaným obcemi zejména v oblasti legislativy, vztahů ke zřizovatelům a personálního zajištění činnosti knihoven
- shromažďuje informace o stavu knihoven zřizovaných obcemi, provádí jejich analýzu a zpracovává informace o stavu veřejných knihoven
- organizuje a zajišťuje mimoškolní vzdělávání pracovníků veřejných knihoven.
V rámci knihoven ČR nejsou zajišťovány další aktivity, které mají vliv na formování národního knihovnického systému. Jedná se zejména o:
- shromažďování dat o knihovnách v rámci celé ČR,
- analýzu vývojových trendů v rámci veřejných knihoven zřizovaných obcemi s vazbou na vývoj ostatních knihoven a knihovnictví v celosvětovém kontextu,
- systematickou práci v oblasti obecné knihovnické legislativy,
- systematické sledování normalizačních aktivit v oblasti knihovnictví a příbuzných oborů, přenos norem ISO do domácího prostředí,
- poradenství v oblasti výstavby, rekonstrukce a vybavování knihoven,
- poradenství v oblasti automatizace a zavádění nových technologií v knihovnách,
- výzkum čtenářství, četby a vztahu veřejnosti ke knihovnám,
- metodiku práce s handicapovanými občany a národnostními menšinami,
- public relations v oblasti veřejných knihoven a knihovnictví a další.
Z finančních důvodů bylo omezeno vydávání odborné knihovnické literatury včetně periodik.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Zakotvit existenci, obsah působení a kompetence knihovnického metodického, koordinačního a konsultačního centra ("knihovnický institut") do knihovnické legislativy.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Finanční podmínky stanovit v závislosti na obsahu návrhu, viz organizačně institucionální podmínky

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Provést analýzu potřeb poradenských, metodických a konzultačních kapacit pro jednotlivé oblasti činnosti knihoven a zpracovat návrh na jejich zajištění v rámci existujících institucí, resp. vytvořit knihovnické metodické, koordinační a konsultační centrum ("knihovnický institut").

G 10 Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven

CÍL

Zvyšovat odbornou kvalifikaci pracovníků knihoven v návaznosti na potřeby informační společnosti

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Knihovnictví patří mezi obory, které vlivem stálého intenzivnějšího využívání informačních technologií prochází zásadní proměnou, dochází ke změnám základních paradigmat oboru a k zásadním změnám náplně tradičních knihovnických profesí, vznikají profese zcela nové. Školní vzdělání rychleji zastarává.
Rychlost a úspěšnost změny je v mnoha ohledech závislá na vědomostech a dovednostech pracovníků knihoven. Po pracovnících knihoven se stále více vyžaduje vyšší kvalifikace v oblasti práce s IT, znalost práce se základními SW nástroji (editory, OS), schopnost asistovat čtenářům a uživatelům při práci s IT, informovanost o nových IT a možnostech jejich využití. Zvyšují se požadavky na jazykové znalosti.
Noví absolventi knihovnických škol zejména vlivem mzdové situace do knihoven prakticky nenastupují. Knihovny jsou potom závislé na starších pracovnících nebo absolventech jiných škol.
V rámci ČR jsou zastoupeny všechny stupně základní knihovnické vzdělávací soustavy, tj. střední odborné, vyšší odborné i vysokoškolské.
Zcela opačná je situace v oblasti mimoškolní výchovy pracovníků knihoven. Fakticky neexistuje systém rekvalifikačního a celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven.
Činnost vzdělávacích subjektů není vzájemně koordinována, probíhá roztříštěně, podle okamžité potřeby, bez koncepce.
Vzdělávací aktivity v oblasti celoživotního vzdělávání částečně zajišťuje stávající struktura knihovnického školství a v různé míře i některé velké knihovny, např. státní vědecké knihovny, Národní knihovna ČR. Kromě jednotlivých knihoven se v celoživotním vzdělávání výrazněji angažují knihovnické svazy a spolky.
Zcela mimo dosah těchto aktivit zůstávají knihovny menší, a to veřejné, školní i odborné, zejména knihovny nově vznikajících podniků a institucí. V řadě případů nejde jen o potřebu školení v práci s informačními technologiemi (nebo jen částečně), ale o potřebu základních knihovnických, rekvalifikačních či inovačních kursů).
I přes mnohé proklamace nemá odborná veřejnost dostatečný zájem o tuto problematiku, považuje ji za okrajovou. Příčin je celá řada, např.
- není doceňována (včetně mzdového ohodnocení) nutnost vysoké profesionality v informačních institucích, resp. knihovnách
- neexistuje systém kontroly kvality odborné způsobilosti
- náklady na zajištění různých druhů školení dynamicky rostou, neboť je v mnoha případech zajišťováno ziskovými organizacemi, stoupají ceny lektorů a požadavky na vybavení informačními technologiemi
- v období vleklých finančních problémů většiny knihoven považují vedoucí pracovníci i zřizovatelé náklady na rekvalifikace a celoživotní vzdělávání za příliš vysoké
- není dostatek odborníků, kteří by měli pracovní kapacity pro kvalifikovanou (odborně i pedagogicky) lektorskou činnost

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Začlenit otázku mimoškolního vzdělávání pracovníků knihoven a její řešení vč. profesních standardů do platového systému vztahujícího se ke knihovnám a do knihovnické legislativy.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Ve spolupráce MK ČR, MŠMT ČR finanční podpořit celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven, včetně grantových projektů

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Provést analýzu potřeb rekvalifikace a celoživotního vzdělávání v oblasti knihovnictví
Zřídit (pověřit) instituci (systém institucí) pro zajištění celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven (tj. rekvalifikační, inovační a jiné studium s modulárním vzdělávacím programem) spolupracující se školami a odborníky z praxe s odpovídajícími podmínkami a pravomocemi
Definovat profesní standardy, promítnout je do výuky a do mzdových tarifů
Zintenzivnit spolupráci s a mezi školami
Posílit spolupráci MK ČR a MŠMT ČR v oblasti celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven
Prosadit do mzdových předpisů zohlednění CŽV
Monitorovat a hodnotit výkon vzdělávacích institucí
Zapojit se do mezinárodní, zejména evropských iniciativ pro vzdělávání knihovníků

G 11 Podpora vícezdrojového financování knihoven.

CÍL

Zajistit odpovídající financování knihoven v souladu s jejich společenskou funkcí

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Stávající rozpočtová pravidla pro rozpočtové a příspěvkové organizace, mezi než knihovny patří, mají výrazně demotivující charakter a jejich aplikace vede v důsledku až k nehospodárnosti při nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, které jsou jinak kriticky nízké. Vedoucí těchto organizací jsou omezeni při cíleném, pružném a efektivním nakládání se svěřenými prostředky zejména tím, že:
- finanční zdroje jsou striktně členěny na provozní prostředky, mzdy a investice, aniž by vedoucí mohl toto členění ovlivnit
- rozpočet má výhradně roční cyklus, což zamezuje efektivnímu plánování, eventuální ušetřené prostředky zřizovatel často využívá pro snížení příspěvku v následujícím roce. Běžným jevem je uvolňování finančních prostředků po měsíci, což knihovnám často znemožňuje nakoupit literaturu právě dostupnou na trhu a rozumně plánovat další činnosti, uzavírat smlouvy atd.
- příjmy získané z pronájmů lze použít výhradně na údržbu daného objektu a nikoliv na hlavní činnost, např. na nákup literatury.
- financování řady knihoven není rovnoměrně rozloženo mezi subjekty odpovídající za poskytování knihovnických služeb různým skupinám uživatelů, např.:
  - Při přechodu zřizovatelských pravomocí z okresního úřadu na městský úřad dochází v některých případech k tomu, že okresní úřad odmítne financovat regionální funkce, které příslušná knihovna zajišťovala pro občany a instituce v rámci celého okresu.
  - Státní vědecké knihovny působící v bývalých krajských městech jsou financovány výhradně z rozpočtu MK ČR, ačkoliv primárně slouží potřebám občanů města ve kterém sídlí, a také potřebám vysokých škol. Města a MŠMT se na financování provozu těchto knihoven nepodílí.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Knihovnická resp. i další související legislativa (pro neziskový sektor, pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu a obecních rozpočtů) musí řešit pravidla vícezdrojového financování.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Při přechodu zřizovatelských pravomocí prosazovat princip vícezdrojového financovaní vybraných knihoven na základě smlouvy mezi zainteresovanými subjekty včetně vzájemné provázanosti na přidělování dotací za státního rozpočtu.

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Uzavírání smluv o financování mezi zainteresovanými subjekty

G 12 Omezení zřizovatelské funkce MK ČR ke knihovnám

CÍL

Optimalizace struktury národního knihovnického systému, vytvoření předpokladů pro vícezdrojové financování státních vědeckých knihoven

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Ministerstvo kultury v současné době přímo zřizuje Národní knihovnu ČR a devět státních vědeckých knihoven.
Národní knihovna ČR patří do kategorie národních kulturních institucí. Pro oblast knihovnictví plní řadu celostátních a mezinárodních funkcí.
Státní vědecké knihovny (SVK) byly až do konce roku 1990 zřizovány krajskými národními výbory, které ale k 31.12.l990 zanikly. Z těchto důvodů přešly dočasně do zřizovatelské gesce MK ČR s tím, že po provedení transformace státní správy a vytvoření vyšších územěsprávních celků bude rozhodnuto o definitivním postavení SVK.
SVK představují stabilní síť velkých univerzálních knihoven a jsou přirozenými centry veřejných knihovnických služeb pro území svého regionu. Tyto knihovny plní řadu místních, regionálních i celostátních funkcí.
SVK mají významné postavení při zajišťování informačních potřeb vysokoškolských studentů. Vysokoškolští studenti tvoří více než 50% uživatelů.
Funkce a postavení jednotlivých SVK na úrovni města či regionu jsou značně rozdílné, což vyplývá z odlišného historického vývoje. Čtyři SVK (Liberec, Ústí nad Labem, České Budějovice, Kladno) plní zároveň funkci okresní a městské knihovny. Typické je, že okresní či městské úřady na činnost SVK přispívají jen nepatrně nebo vůbec. Stát v tomto případě plně financuje poskytování základních knihovnických služeb na úrovni příslušného města a regionálních funkcí na úrovni okresu, které jsou ve všech ostatních případech financovány z rozpočtu měst a okresních úřadů.
Základním problémem SVK i Národní knihovny ČR je otázka adekvátního financování jejich základních společenských funkcí. Nejtíživější je situace v oblasti nákupu knihovních fondů, ale také při vybavování knihoven informačními technologiemi, při rekonstrukcích a výstavbě objektů.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Postavení Národní knihovny ČR řešit samostatným zákonem nebo zákonem o národních kulturních institucích
Postavení SVK řešit v závislosti na rozhodnutí o zřizovatelské gesci

Dále viz G 2

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zajistit adekvátní financování NK ČR a SVK v souladu s jejich společenskými funkcemi.
Vytvořit předpoklady pro vícezdrojové a vzájemně podmíněné financování SVK z:
- rozpočtu města
- rozpočtu okresního úřadu a vyššího územě správního celku
- rozpočtu státu, respektive MŠMT ČR a MK ČR

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Na základě státní informační politiky a vymezení priorit pro oblast knihovnictví provést analýzu funkcí Národní knihovny ČR a SVK a stanovit jejich úlohu v národním knihovnickém systému.
Postavení jednotlivých SVK řešit individuálně na základě podrobné znalosti situace v konkrétním městě, regionu a potřeb vysokého školství. Pro tyto účely vytvořit meziresortní komisi ze zástupců MK ČR, MŠMT ČR, MV ČR a knihovnických sdružení.

G 13 Otázka bezplatnosti základních knihovnických služeb

CÍL

V souladu s doporučeními UNESCO (Doporučení pro veřejné knihovny, Manifest UNESCO o veřejných knihovnách) udržet základní knihovnické služby jako v zásadě bezplatné a vytvářet tak předpoklad pro neomezený a rovnoprávný přístup ke knihovnickým službám

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Nedostatečné financování knihoven a celkový trend ke komercializaci života společnosti jsou stále častěji příčinou zpoplatňování knihovnických služeb a vytváření ekonomických bariér jejich dostupnosti.
Nebezpečí diskriminace vzniká zejména v souvislosti s využitím IT. Početná skupina lidí nebude ani v budoucnosti moci využívat nové IT, protože technika, sítě, SW budou pro ně ekonomicky nedostupné. Objevuje se nebezpečí vzniku nové informační elity, dvoutřídní společnosti informačně privilegovaných a diskriminovaných, společnosti, jejichž struktura by znamenala přímé ohrožení demokracie.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V nové knihovnické legislativě:
- stanovit základní typy služeb poskytované bezplatně a v ostatních případech
- zajistit regulaci a kontrolu poplatků za služby veřejných knihoven
V oblasti autorského práva vytvořit rovnováhu mezi podmínkami pro činnost knihoven a požadavky ochrany autorských práv tak, aby komerční zájmy autorů a distributorů nebyly zábranou přístupu k informacím a k veřejným knihovnickým službám

FINANČNÍ PODMÍNKY

Finančně zajistit činnost knihoven tak, aby nebyly vytvářeny tlaky na poskytování knihovnických služeb za úplatu

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

G 14 Otázka státní pomoci při financování meziknihovní výpůjční služby

CÍL

Vytvořit podmínky pro sdílení informačních zdrojů a služeb v rámci národního knihovnického systému.

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Meziknihovní výpůjční služby jsou základním prvkem spolupráce knihoven a nástrojem efektivního využití informačních zdrojů financovaných z veřejných rozpočtů
Skupinu hlavních poskytovatelů meziknihovních výpůjčních služeb tvoří velké ústřední knihovny financované ze státních rozpočtu. Příjemci meziknihovních služeb jsou především knihovny vysokých škol, zdravotnických zařízení, vědeckých ústavů a knihovny v menších městech a obcích.
Nedostatečné financování knihoven, prudký růst cen poštovného a celkový trend ke komercionalizaci života společnosti jsou stále častěji příčinou zpoplatňování meziknihovních výpůjčních služeb a vytváření ekonomických bariér jejich dostupnosti.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Zpracování legislativní normy nebo doporučení, které by stanovilo základní práva a povinnosti knihoven při poskytování meziknihovních výpůjčních služeb
Usilovat o to, aby Česká republika přistoupila ke Florentské konvenci UNESCO z roku 1950, která doporučuje uplatnění snížených poštovních a celních tarifů při zasílání vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů (k této dohodě do roku 1976 přistoupilo 64 členských zemí)
Prosadit snížení poštovních tarifů pro zásilky knihoven

FINANČNÍ PODMÍNKY

1. varianta: formou účelových dotací ústředním knihovnám financovat poskytováním meziknihovních výpůjčních služeb
2. varianta: v souladu s Florentskou konvencí poskytnout knihovnám snížené poštovní tarify na posílání zásilek meziknihovní výpůjční služby a mezinárodní výměny publikací

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Provést analýzu nákladů, procesů a časových parametrů meziknihovních služeb a navrhnout zlepšení systému meziknihovních služeb a dodávání dokumentů

G 15 Podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované, národnostní menšiny

CÍL

Zajistit bezbariérový a rovnoprávný přístup handicapovaných a národnostních menšin ke službám veřejných knihoven

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Většina knihoven v ČR je umístněna ve starých objektech a nemá bezbariérový přístup, jejich služby tudíž nejsou bezprostředně přístupné paraplegikům a dalším postiženým s pohybovými vadami.
Služby veřejných knihoven handicapovaným jsou poskytovány nahodile, podle místních podmínek finančních, personálních, prostorových atd., i služby knihoven nevidomým jsou na území státu nerovnoměrné (plošné rozmístění, absence zásilkové služby u poloviny knihoven, které půjčují zvukové knihy).
Služby handicapovaným jsou na rozdíl od standardních služeb náročnější personálně a časově, přičemž efektivita vyjádřená v kvantitativních ukazatelích (počet uživatelů, výpůjčky) je nižší než při práci se zdravou populací.
Financování knihoven ve většině případů nezohledňuje práci s handicapovanými a je v tomto ohledu demotivující.
Knihovny postrádají často i potřebné vybavení pro služby handicapovaným (automobily pro donáškovou službu, nedostatečný fond zvukových knih apod.).
Existují bariéry administrativně-právní povahy, které brání rozšíření některých služeb na další skupiny handicapovaných (zásilková služba zdarma je vázána pouze na nevidomé, fond KTN, poskytovaný zdarma krajským "pobočkám", má sloužit pouze nevidomým a slabozrakým s průkazem ZTP).
Pro aktivní práci veřejných knihoven s národnostními menšinami chybí exaktní poznatky o jejich stavu a potřebách na území jednotlivých regionů. Neexistuje spolupráce knihoven s příslušnými občanskými sdruženími a organizacemi.
Knihovny nejsou dostatečně vybaveny literaturou v jazycích národnostních menšin, z čehož plyne nízká úroveň nabídky služeb
Knihovny doposud nejsou zapojeny do programů na podporu handicapovaných a národnostních menšin. Pracovníkům knihoven chybí kvalifikace pro práce s těmito skupinami občanů.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Služba handicapovaným (nejen v oblasti knihovnictví) by měla být předmětem speciálních nařizujících ustanovení v zákonech.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zpracovat a financovat projekt na podporu knihovnických služeb pro handicapované a národnostní menšiny

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Provést analýzu informačních potřeb uživatelů z okruhu handicapovaných a národnostních menšin a analýzu stavu nabídky knihovnických služeb pro tyto skupiny občanů. Na základě provedené analýzy formulovat základní cíle a navrhnout opatření na zlepšení knihovnických služeb

G 16 Podpora rozvoje čtenářství a práce s dětmi

CÍL

Spolu se školami a dalšími subjekty vychovávat kultivované čtenáře a uživatele informací s důrazem na výchovu k potřebě četby, využívání informací a sebevzdělávání

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY :

Vytváření globální informační sítě, komercionalizace všech oblastí společenského života včetně oblasti vzdělávání a kultury a preferování příjmu vizuálních informací zásadním způsobem mění tradiční gutenbergovskou knižní kulturu a současně vytváří nové kulturní formy.
Tyto změny se promítají i do změny postavení knihoven ve spektru kulturních a informačních institucí a jsou v některých případech příčinou poklesu zájmu dětí a mládeže o služby knihoven. Pokles zájmu dětí a mládeže o služby knihoven má tyto obecné příčiny :
- narůstá druhotná negramotnost dětí a celé populace,
- dochází k preferenci vizualizace v umění a kultuře, k jejich trivializaci,
- vznikají nové oblasti zábavy a využití volného času,
- zvyšuje se rozsah školní výuky na úkor volného času.
V práci s dětským čtenářem se projevují všechny obecné problémy knihoven, zejména:
- omezení nabídky knihoven na tištěné dokumenty, nedostatečná nabídka nových médií,
- většinou malé, nevyhovující prostory,
- zastaralé či nedostatečné vybavení kontrastující s okolním moderním světem,
- problémy s akvizicí ( ceny, zahlcení trhu brakem a kýčem, v menších městech v knihkupectvích pouze výpravné čtivo),
- nedostatečná kvalifikace knihovníků pro speciální práci s dětmi a mládeží,
- značná izolovanost dětských knihoven, kterou se pokouší překonat SKIP a částečně NK ČR a MZK v Brně,
- neexistence metodického centra pro práci s dětmi a mládeží.
Práci s dětskými čtenáři a mládeží také limituje nízká úroveň koordinace subjektů zabývajících se problematikou výchovy dítěte, tj. škol (včetně vysokých, tj. výzkumných pracovišť), knihoven, nakladatelů, spisovatelů a zejména rodiny. Neprovádí se výzkum vlivu masmédií, braku, kýče apod. na vývoj dítěte.
Všeobecně se projevuje celospolečenské podceňování výchovy dětí a mládeže k aktivnímu čtenářství a k orientaci výuky na školách k práci s informacemi, tj. schopnosti informace získávat, hodnotit, zpracovávat a propojovat.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Na základě stanovení společného postupu (viz organizačně institucionální podmínky) doplnit paragrafy do zákonů souvisejících

FINANČNÍ PODMÍNKY

Podpořit knihovny v oblasti výchovy ke čtenářství a informační výchovy dětí a mládeže formou grantových projektů
Podporovat finančně vybavení škol informačními technologiemi, zejména ve školních knihovnách jako informačních centrech škol
Podporovat kvalitní uměleckou domácí tvorbu pro děti, zejména literární

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Koordinovat postup zainteresovaných resortů (MŠMT ČR, MK ČR, MV ČR, MZ ČR a dalších orgánů) v oblasti podpory čtenářství a vydat doporučení pro další orgány státní správy a samosprávy
Podporovat výzkum v oblasti (ne) čtenářství a vlivu masmédií na psychický vývoj dítěte
Prosadit změny v koncepci školské výuky od faktografického vyučování ke vzdělávání a výchově umožňující k využívání informací v jakékoli podobě
Posílit pedagogickou-psychologickou složku odborného vzdělání na státních odborných školách (knihovnické a informační obory) nebo vytvořit možnosti doplňkového studia (viz G 10)
Podpořit vznik metodického centra pro práci dětských knihoven

G17 Podpora využívání informačních zdrojů zpřístupňovaných světovými databázovými centry,

CÍL

Zpřístupnit zahraniční informační zdroje ze zahraničních databázových center pro potřebu vědy, výzkumu, vysokoškolské studium a jinou odbornou práci

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V rámci "Průzkumu stavu automatizace v knihovnách ČR" bylo zjištěno, že pouze 38 knihoven zpřístupňuje uživatelům služby ze zahraničních databázových center. Základní bariérou je nedostatek finančních prostředků na úhradu služeb.
Pracovníkům knihoven zpravidla chybí pro tuto činnost kvalifikace.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V rámci státní informační politiky řešit podporu přístupu k informacím zpřístupňovaným zahraničními databázovými centry za úhradu

FINANČNÍ PODMÍNKY

Poskytnout účelově vázané finanční prostředky na úhradu služeb ze zahraničních databázových center

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Zajistit zvyšování kvalifikace pracovníků knihoven pro využívání zahraničních databázových center

G 18 Podpora doplňování knihovních fondů,

CÍL

Zvýšit objem informačních zdrojů v knihovnách ČR a zajistit jejich efektivní využití

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Nedostatečné financování veřejně přístupných knihoven se nejvíce projevuje v omezování nákupu nové literatury do knihovních fondů, což vede přímo k redukci rozsahu a kvality knihovnických služeb. Celkový objem doplňování knihovních fondů veřejných knihoven poklesl o celou třetinu oproti roku 1989.
Chybí finanční prostředky na nákup nových druhů médií, např. zvukové, audiovizuální dokumenty a zejména elektronické publikace na CD-ROM.
Jako přímo katastrofickou je nutno hodnotit situaci v oblasti doplňování zahraniční literatury, která je v rozhodující míře určena pro odbornou vědeckou a výzkumnou činnost či studium na vysokých školách. Dochází k prudkému snižování rozsahu a obsahu informačních zdrojů na území státu. Nákup zahraniční literatury v posledních letech poklesl o celou polovinu. Tento výpadek je v budoucnu nenahraditelný. Objem zahraniční literatury získávané knihovnami v ČR není schopen zprostředkovat informace o stavu světového poznání pro celou řadů oborů. Knihovny tak ztrácejí schopnost plnit svou základní společenskou funkci, tj. zajistit všeobecnou dostupnost informací a publikovaných dokumentů všem občanům.
Rozpad kooperačních vazeb mezi knihovnami na úrovni okresů a rozpad střediskových systémů vede k atomizaci knihoven, což existenčně ohrožuje knihovny v malých obcích. Osamocené malé knihovny nemají dostatek finančních prostředků na nákup literatury, nemohou využívat výhod vzájemné spolupráce (např. výměnné soubory, společný nákup a zpracování). Stávají se pro občany neatraktivními, což vede následně k jejich likvidaci.
Úroveň kooperace doplňování a vzájemné sdílení knihovních fondů v rámci knihoven ČR je na velmi nízké úrovni. Chybí úplné a pohotové informace a dostupnosti knihovních fondů (souborné katalogy) a pohotové a spolehlivé meziknihovní výpůjční služby. Knihovny za těchto okolností preferují vlastní zájmy na úkor vzájemné spolupráce.
Dokumenty získané nákupem a výměnou ze zahraničí podléhají dovoznímu clu (ale s O celní sazbou) a z těchto důvodů jsou zatěžovány DPH. Velkou bariérou pro využití mezinárodní výměny publikací pro doplňování knihovních fondů jsou vysoké poštovní tarify za zásilky dokumentů. ČR nepřistoupila k mezinárodním úmluvám UNESCO (Florence Agreement 1950, Protocol 1976), které doporučují snížení tarifů, viz též G 14.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V rámci nové knihovnické legislativy upravit:

Usilovat o to, aby ČR přistoupila k mezinárodním úmluvám UNESCO (Florence Agreement 1950, Protocol 1976)
Zrušit daňové zatížení (CPH), resp. přiznat výjimku z daňové povinnosti pro nákup domácích dokumentů pro knihovní fondy.
Osvobodit od dovozního cla a daňového zatížení (DPH) dokumenty získané ze zahraničí nákupem a výměnou pro knihovní fondy, tj. zboží určené pro vědecké, kulturní a výchovné účely.
Snížit nebo zrušit poštovní tarify za zásilky dokumentů v rámci mezinárodní výměny publikací a mezinárodní výměny oficiálních publikací, viz též G 14

FINANČNÍ PODMÍNKY

Posílit objem finančních prostředků na nákup knihovních fondů
Podpořit kooperaci doplňování knihovních fondů zahraniční literatury poskytnutím účelových dotací na nákup zahraniční literatury dle stanovených gescí dle oboru, jazyka či typu dokumentu.
Podpořit doplňování knihovních fondů knihoven v malých obcích formou účelových dotací a grantů na nákup výměnných souborů

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Na základě meziresortní dohody rozdělit v rámci ústředních knihoven gesce za doplňování zahraniční literatury a speciálních dokumentů dle oboru, jazyka či typu dokumentů a podpořit tuto specializaci formou grantů či účelově vázaných finančních prostředků
Vytvořit základní předpoklady pro rozvoj vzájemné kooperace knihoven při doplňování knihovních fondů, zejména:
- Zajistit plnohodnotný rozvoj a provoz Souborného katalogu ČR (NK ČR)
- Podpořit rozvoj meziknihovních výpůjčních služeb

G 19 Povinný výtisk

CÍL

Zajistit bibliografickou registraci, trvalé uchování a dostupnost publikovaných dokumentů vydaných na území ČR

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích stanoví vydavatelům neperiodických publikací povinnost odevzdávat stanovené množství exemplářů vydané publikace určeným knihovnám. Obdobnou funkci pro oblast periodické tisku plní vyhláška ministerstva kultury a školství č. 140/1964 Sb. o povinných a pracovních výtiscích.
Institut povinného výtisku je základním předpokladem pro zajištění bibliografické registrace, trvalého uchování a zpřístupnění publikované produkce dokumentů. Rozhodující podmínkou v této oblasti je, aby legislativa vytvářela předpoklady a nástroje k zajištění úplnosti odevzdávání povinného výtisku všech druhů dokumentů nezávisle na formě vydání, a to od všech vydavatelů a ve stanovených termínech.
Ustanovení zákona a vyhlášky není některými vydavateli dodržováno. Podle odborných odhadů není 20 - 30% vydané produkce vydavateli odevzdáváno jako povinných výtisk. Vydavatelé také ve velkém rozsahu neplní vůči knihovnám ohlašovací povinnost o vydané produkci. Důsledkem je, že velké množství vydavatelské produkce není bibliograficky registrováno, není zajištěno trvalé uchování dokumentů a tím i jejich zpřístupnění současné i budoucím generacím.
Podstatná redukce počtu příjemců povinného výtisku prosazená v zákonu č. 37/1995 Sb. výrazně zhoršila dostupnost publikovaných dokumentů na území státu. Finanční kompenzace za ztrátu povinného výtisku poskytované státním vědeckým knihovnám je nedostatečná a nestala se standardní součástí rozpočtu knihoven. Ostatním ústředním odborným knihovnám mimo resort kultury nebyla finanční kompenzace ztráty povinného výtisku poskytnuta vůbec.
Doposud se nepodařilo vytvořit fungující knižní trh se strukturou kvalitních distributorů a velkoobchodů, kde by bylo možno získávat nákupem podstatnou část vydané produkce.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Zpracovat (MK ČR) výklad k zákonu č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích. Pokud by nadále docházelo ke značnému úniku povinných vytisků přikročit k novele zákona.
Při zpracování tzv. tiskového zákona (náhrada za vyhl. 140/64 Sb.) neomezovat počet stávajících příjemců povinného výtisku periodik nebo zajistit všem dosavadním příjemcům odpovídající finanční náhradu ze státního rozpočtu.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Knihovnám, které ztratily právo povinného výtisku, zajistit finanční kompenzaci za nedodané povinné výtisky.

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Podporovat zpracování a zpřístupnění údajů České národní bibliografie (NK ČR)
Podporovat systémy o produkci publikovaných dokumentů na území ČR. Podporovat integraci dat vzniklých v rámci systému České národní bibliografie, národní agenturu ISBN a dat vytvářených v rámci vydavatelského a knihkupeckého sektoru.
Informovat okresní úřady na problematiku uplatňování sankcí při vymáhání povinností vyplývajících ze zákona č. 37/95 Sb.

G 20 Podpora regionálních funkcí knihoven

CÍL

Posílení kooperačních vazeb knihoven na úroveň okresů, zvýšení efektivnosti služeb a vynaložených finančních zdrojů

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Do konce roku 1992 byly knihovny v okresních městech zřizovány okresním úřadem. Rozhodující vliv na další existenci a funkce okresních knihoven měl zákon ČNR č. 425/1990 Sb. ze dne 9.10.1990 o okresních úřadech, který časově omezil jejich zřizovatelská práva ke knihovnám pouze do 31.12.1992. Tímto ustanovením byla zahájena tzv."transformace" okresních knihoven, čímž je označován přesun zřizovatelských pravomocí z okresního úřadu na městský úřad v příslušném okresním městě. I když se s dalšími novelami zákona o okresních úřadech prodlužovala působnost okresních úřadů, proces rušení zřizovatelských práv k okresním knihovnám stále pokračuje. Z 69 okresů, kde okresní knihovny zřizované okresním úřadem plnily regionální funkci, jich působí již pouze 28.
Optimální model převodu zřizovatelských pravomocí představuje dohoda mezi okresním a městským úřadem o tom, že po převodu zřizovatelské pravomoci bude regionální funkce v rámci okresu zajišťovat dále příslušná městská knihovna v okresním městě, které okresní úřad poskytne na tuto činnost účelovou dotaci. V tomto případě je smluvně zakotven rozsah poskytovaných regionálních služeb, jejich finanční a personální zajištění.
Principiálně správný přesun zřizovatelských kompetencí ze státu na města byl od samého počátku živelný, bez určitých pravidel, postupů, analýz a stanovení cílů. Pro změnu zřizovatelské pravomoci ve vztahu k okresní knihovně nebylo zákonem ani jiným dokumentem (např.doporučením ministerstva kultury) pro okresní úřad vyjasněno, jaká by měla být nejvýhodnější forma reorganizace okresní knihovny, aby v rámci regionu byl všem občanům regionu zachován rovný přístup, optimální rozsah a dostupnost ke knihovnickým a informačním službám.
Převod zřizovatelských pravomocí je v řadě případů provázen negativními jevy:
- Dochází k podstatnému útlumu či úplnému zrušení regionálních funkcí a kooperačních vazeb mezi knihovnami v okresu
- V současné době nejsou v 11 okresech zajišťovány žádné regionální funkce s výjimkou vedení statistiky knihoven. Veškerá spolupráce knihoven v rámci v těchto okresech byla přerušena. Jedná se např. o okresy Příbram, Žďár n.Sázavou, Jihlava, Břeclav a další. V jednom případě došlo k úplné likvidaci okresní knihovny bez náhrady (Okresní knihovna Praha-západ) a k úplnému rozpadu organizace veřejných knihoven v okrese.
- Dochází ke snižování nebo zrušení finančních dotací na činnost knihoven z okresního úřadu. Takto "ušetřené" finanční prostředky jsou okresním úřadem použity na jiné účely.
- Dochází k stále častějšímu porušování zákona o statistickém šetření - některé knihovny nevedou evidence, obce nepředávají výkazy o činnosti knihovny. V některých oblastech nelze objektivně zjistit současný stav veřejných knihoven.
- U pracovníků profesionálních knihoven v menších obcích dochází z rozhodnutí zřizovatele ke kumulaci různých činností, které nemají přímou souvislost s knihovnickou prací. Ztráta odborných kontaktů vede postupně zejména u dobrovolných knihovníků ke snižování odbornosti vykonávané práce, což je příčinou snižování kvality služeb.
- Dochází k rušení profesionálních knihoven a k jejich převodu na neprofesionální.
- Dochází k omezováním funkcí a služeb knihoven a následně i ke snižováním počtu pracovníků. Knihovny v menších obcích a městech se stávají neatraktivní a jsou postupně rušeny. Od roku l989 zaniklo 642 veřejných knihoven (zejména vesnických a menších městských poboček). Jejich službynebyly z velké většiny nahrazeny žádnou jinou formou např., prostřednictvím pojízdných knihoven.
- V rozporu s celosvětovým trendem dochází k rušení a rozpadu kooperativních systémů knihoven zřizovaných obcemi. V období od roku 1993 do roku 1996 zaniklo 30% tzv. střediskových systémů. Atomizace knihoven vede k nehospodárnému využití finančních zdrojů i v období nedostatečného financování knihoven. Důsledkem je omezení rozsahu a atraktivnosti služeb a následná likvidace zejména menších knihoven.
- V řadě míst jsou veřejné knihovny zřizované obcemi zbavovány rozhodovacích pravomocí (např. při doplňování knihovních fondů). Často ztrácejí právní subjektivitu a stávají se organizační složkou jiného kulturního zařízení se zcela odlišným posláním a funkcemi, např. galerie či muzea. Kooperace s jinými knihovnami je pak vázána na libovůli a pochopení vedení tohoto kulturního "kombajnu". Dochází také k zneužívání veřejných knihoven místní samosprávou pro výkon zcela jiných funkcí.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

V knihovnické legislativě stanovit minimální rozsah regionálních funkcí, které musí zajistit okresní úřad nebo vyšší územě správní celek

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zajistit formou účelových dotací financování regionálních funkcí na úrovní okresů z rozpočtu okresních úřadů, viz též G 11 - Podpora vícezdrojového financování knihoven

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydat okresním úřadům doporučení, které by stanovilo postup při přesunu a zajištění zřizovatelských pravomocí k okresní knihovně z okresního na městských úřad. Doporučení by mělo obsahovat zejména:
- stanovení cílů transformace,
- vymezení základních regionálních funkcí , které by měly být po transformaci zachovány,
- stanovení financování regionálních funkcí z rozpočtů okresních úřadů formou účelové dotace

G 21 Podpora výstavby a rekonstrukcí knihoven,

CÍL

Zajistit prostorové podmínky pro činnosti knihoven

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

V důsledku nedostatku finančních prostředků se nadále zhoršuje prostorové zajištění činnosti knihoven.
Tíživá situace je všech ústředních knihovnách a ve většině vysokoškolských knihoven, které sídlí v trvalých provizoriích a nemají k dispozici funkční prostory a budovy. Základním trendem v oblasti zpřístupnění knihovních fondů je nabídka knihovních fondů formou volného výběru (přístupu).Tuto metodu nelze ve výše uvedených knihovnách realizovat z prostorových důvodů. Většina knihovních fondů je uložena v uzavřených skladištích, což snižuje jejich dostupnost a intenzitu využití.
Výsledky průzkumu z roku 1988 prokázaly, že veřejné knihovny ČR disponují pouze 29 % ploch, které by měly mít oproti typizační směrnici pro výstavbu veřejných knihoven, která byla zpracována na základě zahraničních doporučení a norem. Téměř polovina knihoven byla umístěna v objektech postavených před rokem 1900 a pouze 23 % v objektech postavených po roce 1945. Naprostá většina knihoven působí ve víceúčelových objektech, které původně nebyly určeny pro knihovny a jsou často nedostatečně funkční. Bývalá ČSR byla zemí, kde se po celá desetiletí knihovny téměř nestavěly. I když se po roce 1989 podařilo realizovat některé významnější investiční akce (např. výstavba Centrálního depozitáře NK ČR, okresní knihovny v Mladé Boleslavi, dostavba SVK Ústí nad Labem, rekonstrukce okresní knihovny v Táboře apod.), celková prostorová situace českých knihoven zůstává velmi nepříznivá.
Řada knihoven se potýká s důsledky restitucí a musela se často přestěhovat do kvalitativně horších a menších prostor. V řadě případů jsou vůči knihovnám uplatňovány vysoké nájmy, jejichž hodnota není zohledněna v rozpočtu, což následně opět vede k omezování činnosti knihoven. Důsledkem je postupná likvidace poboček knihoven ve větších městech.
Pro oblast výstavby, rekonstrukce a vybavení knihoven chybí poradenské, metodické, konzultační a informační pracoviště.
Chybí standardy, normy a doporučení pro výstavbu knihoven.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

FINANČNÍ PODMÍNKY

Zajistit finanční prostředky na výstavbu objektů ústředních knihoven
Podporovat princip vícezdrojového financování výstavby knihoven, které slouží různým skupinám uživatelů, např. městu, regionu, vysoké škole apod., a to i s finanční podporou státu
Financovat program podpory výstavby knihoven zřizovaných obcemi, který by umožnil zainteresování obcí na výstavbě a rekonstrukcích veřejných knihoven

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Vybudovat poradenské, metodické, konzultační a informační pracoviště pro oblast výstavby, rekonstrukce a vybavení knihoven
Vypracovat nebo novelizovat standardy a doporučení pro výstavbu knihoven různých typů

G 22 Podpora profesních sdružení v oblasti knihovnictví

CÍL

Zvýšit úlohu profesních knihovnických sdružení při podpoře kooperace knihoven, vzdělávání pracovníků a v oblasti mezinárodní spolupráce a reprezentace českého knihovnictví

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Činnost profesních sdružení v oblasti knihovnictví hrají jsou důležitou podmínkou rozvoje oboru ve všech zemích. Profesní sdružení se angažují zejména v těchto oblastech:
- podpora vzájemné spolupráce knihoven všech typů
- podpora odborných aktivit a zvyšování kvalifikace pracovníků knihoven
- podíl na zpracování rozvojových plánů pro oblast knihovnictví
- prosazování a obhajoba profesních zájmů
- spolurozhodování o alokaci finančních zdrojů z grantů
V současné době v rámci ČR působí v oblasti knihoven tato profesní sdružení:
- SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků - občanské sdružení
- SDRUK - Sdružení knihoven - nadace
- AK - Asociace knihoven - sdružení právnických osob
- ČIS - Česká informační společnost
- OSPK - Odborový svaz pracovníků knihoven
Na rozdíl od situace v zahraničí, kde existence profesních sdružení a svazů má více než stoletou tradici a jejich činnost je významnou součástí knihovnického systému v dané zemi, je situace v rámci ČR značně obtížnější.
Veškerá sdružení vznikla nebo se obnovila teprve po roce 1989. Sdružení zpravidla nevlastní žádný majetek ani prostory pro svou činnost a jsou primárně závislá na příspěvcích členů, které mohou být v době ekonomických potíží jen velmi skromné.
Z důvodů nedostatku finančních prostředků je také zastoupení českých knihoven a knihovníků v mezinárodních knihovnických organizacích (IFLA a další), které určují světovou knihovnickou politiku, spíše jen symbolické.
Možnosti získání grantů jsou velmi omezené. Např. SKIP, který ročně pořádá desítky odborných akcí, získává v rámci grantů MK ČR částky v rozmezí 50 000 - 135 000.- Kč ročně. Řada aktivit, (např. mimoškolní vzdělávání knihovníků),které v jiných zemích standardně zajišťují profesní sdružení je stále ještě zajišťována přímo knihovnami financovanými ze státních zdrojů nebo není zajišťována vůbec.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

FINANČNÍ PODMÍNKY

Připravit projekty pro podporu aktivit profesních sdružení v oblasti knihovnictví

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

G 23 Podpora mezinárodní spolupráce.

CÍL

Zvýšit zapojení českých knihoven do mezinárodní spolupráce

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Mezinárodní spolupráce knihoven probíhá na mnoha úrovních. Velkou tradici má spolupráce dvoustranná v oblasti mezinárodní výměny publikací a meziknihovních služeb, dále spolupráce na řadě speciálních úkolů a projektů zejména v oblasti speciálních fondů, např. historických nebo hudebních. Ta často souvisí s členstvím v mezinárodních nevládních organizacích (např. IFLA nebo IAML) případně ve speciálních projektech, jako je souborný katalog hudebních pramenů (RISM), INCIPIT - celosvětový souborný katalog prvotisků, nebo CERL - společná databáze starých tisků.S tím souvisí i mezinárodní spolupráce v rámci vládních institucí, jimiž jsou UNESCO a Evropské společenství. České knihovny se účastní např. mezinárodních projektů UNESCO (využití programu CDS/ISIS, program Paměť světa, Index Translationum, statistiky knihoven apod.). Účast v projektech Evropského společenství byla možná jen mimo program Telematics for Libraries, tj. šlo např. o programy v rámci PHARE nebo TEMPUS. Důležitá je i podpora velkých regionálních nadací, jako jsou A.W. Mellon Foundation, Open Society Fund, Volkswagen-Stiftung apod.
Základními problémy rozvoje mezinárodní spolupráce českých knihoven je zejména:
- nepřipravenost knihoven jednat pružně, rychle a efektivně,
- nedostatečná jazyková příprava knihovníků
- málo odborníků
- nedostatek financí na zajištění účasti knihovníků na mezinárodních akcích
- nedostatek finančních prostředků na základní vklad či vstup do mezinárodních projektů

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

FINANČNÍ PODMÍNKY

Finanční podpora účasti českých knihoven na mezinárodních akcích a programech

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Navrhované koordinační, metodické, informační a konsultační centrum pro knihovny (viz G 9)by mělo mít pomoc v zapojování knihoven do mezinárodní spolupráce ve svém programu
Podporovat jazykovou přípravu pracovníků knihoven v rámci mimoškolního vzdělávání

G 24 Odměňování pracovníků knihoven

CÍL

Vytvořit podmínky pro odměňování pracovníků knihoven v souladu s novými nároky na knihovnickou profesi

SOUČASNÝ STAV A PROBLÉMY

Limitujícím a z hlediska dlouhodobé perspektivy kritickým faktorem pro činnost veřejných knihoven je jejich personální zajištění. V zahraničí je knihovnická profese z hlediska náročnosti či mzdového ohodnocení nejčastěji srovnávána s profesí pedagogů na různých stupních škol. Zejména v souvislosti s komplexní automatizací knihovnických procesů, napojováním do sítí a s požadavky na spolupráci v mezinárodním kontextu stále rostou požadavky na kvalifikaci knihovníků. Nedílnou součástí znalostí knihovnické profese je dnes aktivní práce s výpočetní a komunikační technikou, vyhledávání v domácích a zahraničních databázích včetně solidních znalostí několika světových jazyků.
V posledních letech se stále výrazněji potvrzuje tendence absolventů středoškolského i vysokoškolského studia nenastupovat do knihoven, ale volit zaměstnání v podstatně lukrativnějších oblastech, např. v bankách, obchodních odd. velkých firem, pro něž jsou výborně kvalifikováni. Základní příčinou tohoto jevu jsou mzdové podmínky, které knihovny mohou nabídnout. Průměrná mzda pracovníka veřejné knihovny činila v roce 1996 7602.- Kč, což je o 2074,- Kč pod celostátním průměrem (9676.- Kč)
Ve většině knihoven není zajištěn dostatek zdrojů na odměňování pracovníků. Nedostatek finančních zdrojů vyvolává tlak na zařazování pracovníků knihoven do nižších tarifních tříd, než odpovídá skutečným nárokům na vykonávané činnosti. Pokud dochází ze zákona k úpravě (navýšení) tarifů, je tato úprava často prováděna na úkor pohyblivé složky mzdy. Mzdy v tomto případě zůstávají na stejné úrovni, nekopírují ani inflační nárůst a současně se stávají naprosto demotivujícími.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY

Změna Katalogu prací (79/1994 Sb.) tak, aby odpovídal náročnosti a významu knihovnické profese v souladu se současnými trendy rozvoje informační činnosti.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Úpravy Katalogu prací zohlednit při financování knihoven

ORGANIZAČNĚ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY

Zpracovat podklady pro změny Katalogu prací

Nahoru Tisk

21.01.2019