Rozhovor generálního ředitele Tomáše Foltýna s Lucií Heilandovou

1) Během své profesní kariéry jste vystřídala obě největší české knihovny – jak Moravskou zemskou knihovnu, tak Národní knihovnu České republiky. Jsou tyto organizace z hlediska svých sbírek nějak specifické? Dají se jejich pracoviště vůbec srovnávat?

Historické fondy Národní knihovny ČR, ve které působím nyní, a Moravské zemské knihovny, v níž jsem měla možnost pracovat dříve, jsou jedinečné a nesmírně zajímavé. Jejich rozdílnost vychází z jejich historického vývoje – zatímco fond MZK vznikal od počátku 19. století především díky darům jednotlivých knih nebo knižních sbírek a systematicky se rozvíjel až od konce 19. století, fond NK ČR se systematicky budoval již od 16. století a knihovna se těšila podpoře mecenášů, měla dostatek finančních prostředků a získala řadu výhod (např. privilegium na knihy ze zrušených klášterů v Čechách). Svou velikostí, oborovým rozsahem, počtem bohemikálních tisků nebo velikostí a rozmanitostí rukopisných sbírek se fondy MZK a NK ČR nedají srovnávat, přesto obě instituce uchovávají cenné a unikátní sbírky, které si mohou konkurovat, ať již je to Mollova mapová sbírka a sbírka kramářských tisků v MZK, nebo sbírka tezí, rukopisů a bohemikálních tisků v NK ČR. Odlišnost obou institucí se neprojevuje jen ve fondech, ale i v samotném pracovním zázemí. Národní knihovna disponuje většími možnostmi, širším odborným zázemím a početnějším týmem specialistů, což jí umožňuje detailnější zpracování fondů i rozsáhlejší badatelskou činnost.

2) Šíře historických fondů je v prostředí Národní knihovny České republiky prakticky bezbřehá. Napadá Vás nějaká součást těchto fondů, která je zatím možná veřejností neprávem opomíjena a čeká na svou příležitost zazářit?

Co se týká historických fondů, tak mě napadají dvě věci: Díky vědecké praxi stála trochu stranou zájmu sbírka řeckých papyrů, v jejímž případě již kolegové vymýšlejí, jak tuto unikátní sbírku více zviditelnit a přispět k jejímu zpracování a uchování. A pak pražská lobkowiczká knihovna, na jejíž katalogizaci se spolu s kolegy podílím. I díky tomu vím, jak unikátní tento fond je a jistě by si poté, co bude zpracován, zasloužil zviditelnění.

3) Jaký je, čistě pro Vás osobně, nejzajímavější tisk ve sbírkách Oddělení rukopisů a starých tisků a proč?

Těch zajímavých a krásných tisků je v historickém fondu Národní knihovny obrovské množství a vybrat jeden je poměrně těžké, protože svých „oblíbenců“ mám několik. Kdybych ale měla jmenovat, tak by to asi byla ilustrovaná Iconologie Cesare Ripy, což je, dalo by se říct, slovník symbolů a alegorických námětů, který se stal významnou příručkou barokních umělců.

4) Ve svých posledních výzkumných projektech jste se zabývala/zabýváte dějinami knižní ilustrace a dějinami klášterních knihoven? Můžete se prosím pokusit shrnout, jakých nejzajímavějších výsledků se Vám zatím podařilo dosáhnout?

V rámci projektu týkajícího se knižní ilustrace jsme vytvořili databázi, v níž jsme dosud zpřístupnili více než 6 000 ilustrací objevujících se v bohemikálních tiscích 15. a 16. století. Náš projekt je dokladem významného postavení, jež ilustrace v českých tiscích zastávala. Překvapující je jak množství ilustrací, tak jejich tematická pestrost, kdy se setkáme jak s originálními, tak přebíranými náměty, zajímavé je také sledovat pohyb a užití štočků. V případě dějin klášterů zrušených v době josefínských reforem a jejich knihoven se zabýváme dějinami daných klášterů, a především se snažíme rekonstruovat klášterní fondy, což je občas detektivní práce, neboť se do dnešní doby dochovalo poměrně malé množství katalogů původních klášterních knihoven nebo předávacích protokolů podchycujících sbírky knihoven při jejich rušení. Některé fondy, které se nám dosud podařilo zrekonstruovat, jsou obsahově velmi zajímavé a úžasně dokumentují historii kláštera.

5) Představte si, že máte možnost do fondů Národní knihovny České republiky převzít jakýkoli rukopis či starý tisk relevantní pro naše dějiny, jenž je uložen v jiné knihovně či muzeu. Jaký by to byl a proč byste zvolila právě jej?

Moje volba je určitě ovlivněna aktivitami, na nichž se podílím, a dvěma výročími. Protože v letošním roce s kolegy připravujeme výstavu k výročí úmrtí kronikáře Kosmy, napadl mě Lipský rukopis Kosmovy kroniky, v němž je kronikář vyobrazen. Na příští rok zase připadne 550. výročí vydání nejstarší datované tištěné knihy v Čechách, protože Statuta Arnošta z Pardubic ve fondu máme, bylo by pěkné mít ve fondu např. také Gutenbergovu bibli.