Statistika - odpovědi na nejčastěji kladené otázky

Tento soubor obsahuje otázky, na které jste nenalezli odpověď v Deníku knihovny, kapitolách Definice, Pokyny pro vyplňování Deníku knihovny nebo Pokyny k vyplňování Výkazu Kult (MK) 12-01. Otázky a odpovědi jsou uvedeny ve stejných oddílech, jako jsou oddíly výkazu Kult (MK) 12-01.

Pokud se v odpovědi vyskytne odkaz na definici, pak se jedná o definice formulované pro potřeby statistiky a uvedené v Deníku knihovny. Odkázáno může být i na část Pokyny k vyplňování Deníku, pak je odkazováno na oddíl a číslo sloupce. Pokud se v odpovědi vyskytne odkaz na číslo řádku, jedná se o číslo řádku výkazu Kult (MK) 12-01.

Otázky jsou utříděny do stejných oddílů, jako je strukturován výkaz Kult (MK) 12-01.

Údaje o zpravodajské jednotce

1. Knihovní fond
2. Uživatelé
3. Výpůjčky
4. Další údaje
5. Elektronické služby knihovny
6. Zaměstnanci
7. Příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) knihovny

Primárním zdrojem všech závazných definic a pokynů je "Deník knihovny". FAQ slouží k doplnění, objasnění a zodpovězení specifických, často se opakujících dotazů.

Údaje o zpravodajské jednotce

a. Do Názvu zpravodajské jednotky vyplňujte celý název knihovny tak, jak je uveden v Databázi knihoven Ministerstva kultury ve sloupci L (I – Název knihovny) včetně sídla knihovny, například: Městská knihovna Vamberk.

b. Obsluhovaná populace je definována jako počet obyvatel okruhu působnosti knihovny, počet obyvatel obce nebo obcí, obecní nebo městské části, pro jejíž obyvatele je vykazující knihovna zřízena. Naše knihovna však prokazatelně obsluhuje i uživatele z bezprostředního okolí i celého regionu. Co potom uvedeme jako obsluhovanou populaci?

Obsluhovanou populaci uvádějte vždy jen jako oficiální počet obyvatel města nebo obce (případně městské části), pro jejíž obyvatele je knihovna zřízena bez ohledu na to, že vaši knihovnu navštěvují i lidé z okolních měst či z celého regionu. Tento údaj vychází z počtu osob s trvalým pobytem a počtu cizinců s pobytem nad 90 dní a je jediným jednotným a srovnatelným způsobem vykazování. Díky tomu lze počítat a porovnávat statistiky mezi knihovnami i v rámci regionů. Jako zdroj pro zjištění počtu obsluhované populace doporučujeme stránky Ministerstva vnitra, zde je možné zjistit aktuální počet obyvatel v obcích, městech a městských částí.

Postup pro zjištění počtu obsluhované populace:

Na webu Ministerstva vnitra stáhněte aktuální tabulky:

Informativní počet občanů ČR ve všech obcích, v obcích 3. typu a v městských částech
Informativní počet cizinců s pobytem (nad 90 dní) v obcích a městských částech vybraných obcí

Použijte data k 1. lednu roku následujícího po vykazovaném období (např. pro rok 2025 použijte údaje k 1. 1. 2026).
Do obsluhované populace zapište součet obou hodnot pro příslušnou obec/městskou část.

Velikost obsluhované populace je nutné do Ročního výkazu uvádět.

c. Má knihovna vykázat bezbariérový přístup, když jej má "pouze" pro návštěvníky hlavní budovy, nikoliv na pobočkách?
Ano, knihovna vykáže bezbariérový přístup.

d. Má knihovna vykazovat bezbariérový přístup , když jej má pouze na jedné pobočce a ostatní pobočky a hlavní budova bezbariérové nejsou?

Ano, knihovna vykáže bezbariérový přístup, protože jedno z pracovišť knihovny je bezbariérové. Může zde nabídnout veřejné knihovnické a informační služby pro uživatel, kteří potřebují využít bezbariérový přístup.

e. Jak postupovat při vyplňování Ročního výkazu o knihovně, pokud byla knihovny v průběhu roku zrušená / vyřazená z evidence na Ministerstvu kultury?

Pokud knihovna část roku běžně fungovala a poté došlo k jejímu zrušení, vyplní ve statistickém výkazu všechny údaje za období, kdy ještě poskytovala služby a hospodařila s fondem.

Při ukončení činnosti je pak nutné vykázat také likvidaci fondu:

do Ř. 0101 se uvede stav fondu z předchozího roku,
do Ř. 0102 stav fondu k 31.12. sledovaného roku = tzn. “0”
do Ř. 0117 se vykáže celý fond knihovny jako úbytek.

Pokud byl fond převeden do jiné knihovny, přejímající knihovna jej uvede jako přírůstek na Ř. 0116.

Ostatní řádky statistického výkazu se vyplní podle skutečné činnosti knihovny do doby jejího zrušení.

f. Jak postupovat při vyplňování Ročního výkazu o knihovně, pokud je knihovna dočasně mimo provoz (například rekonstrukce)?

Knihovna, která je dočasně mimo provoz Roční výkaz o knihovně vyplňuje (je evidovaná na Ministerstvu kultury jako knihovna, která poskytuje veřejné knihovnické a informační služby). V Ročním výkazu o knihovně je nutné vyplnit:

všechny Identifikační údaje zpravodajské jednotky včetně evidenčního čísla a velikosti obsluhované populace,
stav knihovního fondu tzn. řádky 0101 a 0102,
řádky 0421 a 0422 (wifi připojení a kopírovací služby),
řádky 0501 a 0502 (Webové stránky a elektronický katalog),
souhlas se zpracováním údajů.

Ostatní pole formuláře mohou být nevyplněná.

1. Knihovní fond

1.1. Jaký údaj se píše do Ř. 0101 (stav knihovního fondu celkem k 31.12. minulého roku)?

Řádky 0101 a 0102 na sebe musí vždy přímo navazovat. Údaj uvedený na ř. 101 (stav fondu k 31. 12. minulého roku) se vždy přenáší z ř. 0102 (stav fondu k 31. 12. sledovaného roku) z předchozího výkazu.

To znamená, že číslo z ř. 102 jednoho roku se stává číslem v ř. 101 roku následujícího.

Příklad:

Roční výkaz o knihovně za rok 2024: Ř 0102 = 5 000

Roční výkaz o knihovně za rok 2025: Ř. 0101 = 5 000

1.2. Jak se vypočítá celkový stav knihovního fondu k 31. 12. sledovaného roku (Ř. 0102)?

Celkový stav knihovního fondu k 31. 12. sledovaného roku (Ř. 0102) se vypočítá z konečného stavu fondu k 31. 12. předešlého roku (Ř. 0101), ke kterému se přičtou přírůstky ve sledovaném roce (Ř. 0116) a odečtou úbytky ve sledovaném roce (Ř. 0117). Platí vzorec: Ř. 0102 = Ř. 0101 + Ř. 0116 – Ř. 0117. Tento řádek by měl zároveň odpovídat součtu všech evidovaných knihovních jednotek podle druhů dokumentů (Ř. 0103 až 0113).

1.3. Co se zahrnuje do kategorie "Jiné dokumenty" (definice č. 16, Kult Ř. 0113) v knihovním fondu?

Do kategorie "Jiné dokumenty" (definice č. 16) se zahrnují všechny zbývající dokumenty, které nelze zařadit do jiných specifikovaných kategorií knihovního fondu. Patří sem například normy, patentové spisy, firemní literatura, separáty, trojrozměrné dokumenty, multimediální soubory a deskové (společenské) hry. Důležité je také poznamenat, že dokumenty v Braillově (hmatovém) písmu se zahrnují do krásné nebo naučné literatury, nikoliv do "Jiných dokumentů".

1.4. Do jaké kategorie knihovních dokumentů zařadím periodikum, které se stalo řádnou knihovní jednotkou (komplet nebo svázaný ročník opatřený již přírůstkovým číslem)?

Periodikum (svázaný ročník, nebo komplet), které je knihovní jednotkou, zařaďte v Ročním výkaze o knihovně do kategorie "Naučná literatura" Ř. 0103. Vede-li knihovna periodika jako zvláštní kategorii knihovního fondu, pak přičte jejich celkový počet k počtu knihovních jednotek v Ř. 0103 "naučná literatura".

1.5. Co je podkladovou evidencí pro vykazování počtu knihovních jednotek v Ročním výkaze o knihovně oddíle I. Knihovní fond?
Podkladovou evidencí, resp. zdrojem vykazovaných údajů jsou přírůstkové a úbytkové seznamy (forma nerozhoduje).

1.6. Kam zařadíme v oddíle Knihovní fond běžné turistické mapy (složené, příp. uložené v destičkách)? Vykazují se jako kartografické dokumenty nebo to jsou knihovní jednotky zařazené do naučné literatury?
Obecně platí, že vykážete ten údaj, který převezmete z přírůstkového (a úbytkového) seznamu. Znamená to tedy, že záleží na tom, kam jej v procesu zpracování (resp. zápisu do knihovního fondu) vřadíte. Upřednostněte vždy pravidla pro zpracovávání, resp. bibliografický popis (systematický zápis údajů o dokumentu, který slouží k jeho identifikaci, evidenci a vyhledávání), pak teprve se můžete orientačně řídit definicemi v Deníku knihovny a zpřesněnou definicí konzultovanou se specialisty: Kartografický dokument zahrnuje dvojrozměrné a trojrozměrné mapy, plány, atlasy s kartografickou informací, globusy, topografické modely, plastické mapy a letecké snímky (nezahrnuje kartografické dokumenty v mikrografické, audiovizuální a elektronické formě).

1.7. Jak zjistím počet knihovních jednotek (k. j.) ve volném výběru do ř. 0115 statistického výkazu?
Nelze-li přesně zjistit, resp. "uvést podle skutečnosti", pak použijte propočet podle Pokynů pro vyplňování jednotlivých ukazatelů výkazu Kult, pro ř. 0115: 1 m police = cca 30–35 k.j., resp. svazků.

1.8. Vykazují knihovny, které budují výměnný fond (zpravidla knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí) tento fond do Ročního výkazu o knihovně?

Ano, v Ř. 0102 až 0113 tyto knihovny vykazují celý svůj knihovní fond včetně knihovních jednotek určených k půjčování v knihovnách obsluhovaných v rámci regionálních funkcí, ale jen v případě, že finanční prostředky na nákup výměnného fondu vykazují v oddíle VIII. Výdaje, resp. Náklady.

1.9. Pokud obecní knihovna nemá kmenový fond, musí uvádět ve statistice ve volném výběru „0“ dokumentů, i když ve volném výběru mají třeba 3 500 dokumentů, byť z výměnných souborů? Nezkresluje to pak statistiky a je to tak opravdu správně?

Ano, pokud obecní knihovna nemá žádný vlastní (kmenový) knihovní fond, uvádí ve statistice v oddíle I. – Knihovní fond hodnotu „0“, i když má ve volném výběru například 3 500 dokumentů z výměnného fondu. Roční výkaz sleduje pouze fond ve vlastnictví konkrétní knihovny (tzv. zpravodajské jednotky). Dokumenty z výměnného fondu jsou majetkem pověřené knihovny, která je také uvádí ve svém vlastním výkazu. Obecní knihovna tedy tyto dokumenty ve své statistice nevykazuje, aby nedošlo k duplicitnímu započítání. Tento postup je metodicky správný a zajišťuje, že celkové statistiky knihovních fondů nejsou zkreslené.

2. Uživatelé

2.1. Kdo to je registrovaný uživatel?
Fyzická nebo právnická osoba, která měla během alespoň části vykazovaného období platnou registraci v knihovně (nově založenou, obnovenou, nebo platnou z minulého období) a zároveň v průběhu vykazovaného roku realizovala evidovanou operaci v knihovně (například: výpůjčka, rezervace aj.). Tato fyzická nebo právnická osoba se v jedné knihovně započítává pouze jednou ve vykazovaném roce.

Příklad: uživatel se registruje v listopadu roku 2024, v únoru 2025 si půjčí knihu a bude mu pro potřeby statistiky potvrzena registrace pro rok 2025. V listopadu 2025 mu projde roční registrace a požádá o její prodloužení, v tomto případě se obnovená registrace pro potřebu statistiky nezapočítává, ale započte se v roce 2026 při první zaznamenané transakci.

2.2. Kdo je neregistrovaný uživatel

Fyzická nebo právnická osoba, která není ve vykazovaném období registrována v knihovně, ale která využije některou službu v knihovně, která není vázána na registraci (např. prezenční výpůjčky, vzdělávací, kulturní nebo komunitní akci, přístup na internet nebo jinou digitální službu...).

2.3. Kdo je registrovaný uživatel do 15 let

Fyzická osoba, která nedovršila ve vykazovaném období (1. 1. – 31. 12.) 15 let, a která měla během alespoň části vykazovaného období platnou registraci v knihovně (nově založenou, obnovenou, nebo platnou z minulého období), a v průběhu vykazovaného roku realizovala evidovanou operaci v knihovně (například: výpůjčka, rezervace aj.). Tato fyzická osoba se v jedné knihovně započítává pouze jednou ve vykazovaném roce.

2.4. Jak je to s registrací uživatele, který se do knihovny přihlásí v prosinci, v následujícím roce do knihovny nepřijde, aby využil některé ze služeb (a tím automaticky svou registraci obnovil), ale dostaví se až v dalším roce (v pořadí třetím), kdy svou registraci obnoví?

Pokud se uživatel zaregistruje například v prosinci 2024 a v roce 2025 do knihovny vůbec nepřijde (tedy neprovede žádnou výpůjčku ani jinou evidovanou operaci), v roce 2025 se do statistiky nezapočítá, i kdyby si v tomto roce svou registraci prodloužil. Pokud pak přijde až v roce 2026 a například si půjčí knihu, do statistiky bude započítán až v roce 2026, protože v tomto roce poprvé po registraci provedl některou evidovanou operaci. Statistika počítá jen ty uživatele, kteří mají platnou registraci a zároveň ve vykazovaném roce v knihovně provedli evidovanou operaci.

2.5. Váže se nějak počet registrací jednoho uživatele za vykazované období na možnost předplatit si registraci na kratší období, např. na čtvrtletí? Jak se započítávají 4 "registrace" za rok jednoho a téhož uživatele?
Bez ohledu na způsob úhrady registračního poplatku (např. čtvrtletní, pololetní nebo roční platba), platí pravidlo, že jedna a tatáž fyzická nebo právnická osoba je v jedné knihovně za sledované období (jeden kalendářní rok) započítána jako jeden registrovaný uživatel, pokud splňuje podmínky definice č. 21 (Registrovaný uživatel).

2.6. Jak se liší Návštěvník knihovny (definice č. 25) od Návštěvník knihovny – fyzická návštěva (definice č. 26)?

„Návštěvník knihovny" je širší pojem, který zahrnuje jak fyzické návštěvy, tak i virtuální návštěvy online služeb (například vstup do elektronického katalogu, účast na online akcích).

"Návštěvník knihovny – fyzická návštěva" se týká pouze osobní návštěvy knihovny za účelem využití služeb, kulturních nebo vzdělávacích akcí. V Ročním výkazu o knihovně (Ř. 0204) se pak celkový počet návštěvníků rovná součtu fyzických návštěv a návštěvníků online služeb.

2.7. Od roku 2025 platí nová pravidla pro evidování fyzických návštěv. Jak tato metodika funguje?

Fyzickou návštěvou půjčoven a studoven se rozumí: Každý, kdo toho dne osobně navštívil knihovnu (fyzická návštěva) a využil některou z jejích služeb, kulturních nebo vzdělávacích akcí.

Specifika evidence fyzických návštěv:

a) Pokud konkrétní uživatel využije služby půjčovny nebo studovny (jednoho oddělení) v jeden den více než jednou, například 3x (1x dopoledne a 2x odpoledne) do Ročního výkazu o knihovně bude započtena jedna fyzická návštěva. Netýká se knihoven, které počítají fyzické návštěvy prostřednictvím turniketů či RFID bran.

b) Pokud konkrétní uživatel využije v jeden den služeb více než jednoho oddělení knihovny (hudební, dětské odd., čítárna, internet…) v rámci jedné budovy, bude započítána jedna fyzická návštěva. Netýká se knihoven, které počítají fyzické návštěvy prostřednictvím turniketů či RFID bran.

c) Pokud konkrétní uživatel navštíví v jeden den půjčovnu nebo studovnu v hlavní budově knihovny a ještě pobočku knihovny, která sídlí v jiné budově, budou započítány dvě fyzické návštěvy.

d) Pokud konkrétní uživatel využije v jeden den návratový box nebo selfcheck, bude započtena jedna fyzická návštěva.

e) Pokud konkrétní uživatel využije v jeden den návratový box nebo selfcheck a pobočku v jiné budově, budou započítány dvě fyzické návštěvy.

f) Pokud konkrétní uživatel využije v jeden den služby knihoboxu (zařízení pro vyzvednutí předem objednaných dokumentů), bude započítána jedna fyzická návštěva.

2.8. Kdo jsou to virtuální návštěvníci?
Každý, kdo vstoupil do elektronického katalogu prostřednictvím webového rozhraní, resp. každý adresný vstup do výpůjčního protokolu, do specializovaných databází a licencovaných elektronických zdrojů apod. Dále osoba, která se zúčastnila online (virtuální) vzdělávací, kulturní, komunitní nebo volnočasové akce z prostor mimo knihovnu.

2.9. Evidujeme a vykazujeme návštěvníky kulturních, vzdělávacích a komunitních akcí pro veřejnost?
Ano, návštěvníky kulturních, vzdělávacích a komunitních akcí knihovny je třeba evidovat a vykazovat – a to jak při fyzické účasti, tak i při online sledování.

Prezenční/fyzický návštěvník = Každý, kdo se osobně zúčastnil vzdělávací, kulturní, komunitní nebo volnočasové akce pořádané knihovnou, případně jinou organizací ve spolupráci s knihovnou. Nezáleží na tom, zda je nebo není registrovaným uživatelem knihovny.

Online (virtuální) návštěvník = Každý, kdo sledoval online akci pořádanou knihovnou – buď živě (například livestream), nebo zpětně (například záznam na sociálních sítích nebo webu knihovny).

Podrobná metodika, jak správně vykazovat počet online návštěvníků, je dostupná na webu Knihovnického institutu v sekci Statistika: https://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/statistiky

2.10. Jaké zvláštnosti při určování počtu návštěvníků kulturní nebo vzdělávací akce mohou nastat?
Pořádáte-li v jeden den stejnou akci několikrát, vždy pro jinou skupinu lidí, pak součet osob ze všech skupin představuje počet návštěvníků, který vykazujete.
Při pořádání cyklické akce (nejčastěji vzdělávací kurzy, jazykové apod.) se počet účastníků vykazuje u každé dílčí akce a počty se sčítají.

3. Výpůjčky

3.1. Co se myslí "Primární výpůjčkou" (definice č. 32)?

Primární výpůjčka je definována jako první knihovnou evidované absenční nebo prezenční půjčení konkrétní knihovní jednotky konkrétnímu uživateli. To znamená, že PROLONGACE (prodloužení doby výpůjčky konkrétní knihovní jednotky) se do počtu výpůjček NEUVÁDĚJÍ. Tento princip platí pro všechny typy výpůjček.

3.2. Jak evidujeme a vykazujeme výpůjčky?
Výpůjčky dělíme na dvě základní formy: Absenční výpůjčka = dokument si uživatel půjčí domů. Prezenční výpůjčka = dokument si uživatel studuje pouze na místě, v prostorách knihovny (definice č. 34 a 35). Z hlediska statistiky mají obě formy stejnou váhu. Prezenční výpůjčky ale můžete do výkazu uvádět pouze tehdy, pokud o nich vedete prokazatelnou evidenci. Prokazatelnou evidencí se rozumí , že o každé prezenční výpůjčce musí existovat jasný a dohledatelný záznam, který dokládá, že k ní opravdu došlo, například u automatizovaných knihoven záznam v automatizovaném knihovním systému (AKS) nebo v Deníku knihovny (případně jiném evidenčním dokladu) u knihoven, které nemají AKS.

Výpůjčky se vykazují v oddíle III. Výpůjčky a třídí se podle druhů dokumentů (naučná lit. dospělým uživatelům, periodika, zvukově obrazové dokumenty atd.).

3.3. Jak se evidují výpůjčky periodik (definice č. 40)?

Primární fyzická výpůjčka jednoho vázaného ročníku nebo svazku (tj. knihovní jednotky). U průběžně docházejících periodik je výpůjčkou každý jednotlivý sešit nebo číslo periodika (evidovaného v evidenci docházejících periodik). Ukončený ročník docházejících periodik má být zkompletován a půjčován (a evidován) jako jedna knihovní jednotka.

3.4. Nevím, zda automatizovaný knihovní systém (AKS), který naše knihovna používá, eviduje výpůjčky v souladu s platnými zásadami dle Deníku knihovny. Jak to zjistím, kde se mám informovat?
Pokud si nejste jistí, zda váš automatizovaný knihovní systém (AKS) eviduje výpůjčky v souladu s platnými zásadami Deníku knihovny, je nejlepší obrátit se přímo na dodavatele systému. Správci AKS jsou včas informováni o změnách v metodice sběru a evidence statistických dat, aby mohli systém přizpůsobit novým pravidlům. Na webu vaší dodavatelské firmy nebo prostřednictvím jejich podpory zjistíte, zda už váš systém tyto úpravy obsahuje a jak je používat. Stejný postup platí i pro další statistické údaje, například evidenci elektronických služeb.

3.5. Kde se vykazují výpůjčky čteček e-knih? Pokud půjčíme čtečku s nahranými e-knihami (např. 20 e-knih), je možné to vykázat jako 20 výpůjček?

Výpůjčky čteček e-knih se vykazují na Ř. 0316 “Jiné dokumenty”. Vykazují se pouze výpůjčky čtečky. Počet nahraných e-knih se jako výpůjčky nevykazuje.

4. Další údaje

4.1 Jak správně evidovat akce v této situaci: pověřená knihovna připraví seznam kulturních/vzdělávacích akcí pro veřejnost v rámci regionálních funkcí a nabídne je obsluhovaným knihovnám. Obsluhovaná knihovna si vybere akci, přičemž pověřená knihovna zajistí organizaci, propagaci, případně techniku a účinkující/přednášející (tzn. praktickou podporu). Akce se však koná v obsluhované knihovně a je určena jejím návštěvníkům. Kdo má tuto akci a její účastníky vykázat do statistiky KULT (Ř. 0408 – akce, Ř. 0207 – návštěvníci) – pověřená nebo obsluhovaná knihovna?

Pokud pověřená knihovna připraví akci „na klíč“ (program, účinkující, technické zajištění, propagace apod.) a nabídne ji obsluhovaným knihovnám, stále platí, že do statistického výkazu (Ř. 0408 a Ř. 0207) akci vykazuje ta knihovna, v níž se akce skutečně koná a pro jejíž návštěvníky je určena tzn. obsluhovaná knihovna.

Pověřená knihovna v tomto případě vystupuje jako organizátor a poskytovatel praktické podpory v rámci regionálních funkcí, ale účastníci patří do statistické evidence obsluhované knihovny, protože právě tam akce proběhla a zapojila se veřejnost.

Pověřená knihovna si tuto akci bude evidovat ve statistickém výkaze výkonu regionálních funkcí na řádcích k praktické podpoře vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit.

4.2. Co patří do "Vzdělávacích akcí v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií)" (Ř. 0412)?

Do této kategorie spadají vzdělávací akce zaměřené na rozvoj digitálních dovedností a znalostí v oblasti ICT, které jsou vyčleněny z celkového počtu vzdělávacích akcí pro veřejnost (Ř. 0410 a Ř. 0411). Příklady zahrnují kurzy pro práci s počítačem, operačními systémy, internetem a základními programy (např. Word, Excel, PowerPoint). Dále sem patří kurzy práce s databázemi, tvorba webových stránek, programování (např. Python) a vzdělávací akce o chytrých telefonech a tabletech.

Můžeme zařadit do "Vzdělávacích akcí v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií)" kurzy jak pracovat s ozoboty nebo kurzy na téma virtuální realita?

Ano, kurzy práce s ozoboty i akce seznamující účastníky s virtuální realitou spadají do kategorie „Vzdělávací akce v oblasti ICT“ protože:

mají jasnou vazbu na rozvoj digitálních dovedností,
učí práci s technologiemi (programování robotů, využití VR),
odpovídají zaměření na ICT podle definice ve výkazu.

4.3. Může knihovna vykázat akci, která je primárně interní (např. školení pro vlastní zaměstnance), ale zúčastní se jí i pracovník z jiné knihovny?

Ne, pokud je akce prvoplánově určena pro vlastní zaměstnance, neuvádí se do statistik pro veřejnost ani jako vzdělávací akce pro knihovníky z jiných knihoven. Takové interní školení se nepovažuje za akci pro veřejnost, i kdyby se jí náhodou zúčastnil zaměstnanec jiné knihovny.

4.4. Může si vykázat vzdělávání knihovníků i knihovna, která realizuje takové činnosti, i když není knihovnou pověřenou RF nebo krajskou knihovnou?

Ano, vzdělávací akce určené pro knihovníky a zřizovatele/provozovatele knihoven, které NEJSOU organizovány v rámci regionálních funkcí, vykazujte na Ř. 0410 „vzdělávací akce (semináře, kurzy aj.)“, definice č. 59 a na Ř. 0208 „Návštěvníci vzdělávacích akcí“, definice č. 29.

4.5. Pracuji v neprofesionální knihovně a mám pracovní úvazek 4 hodiny v týdnu. Nemám odborné knihovnické vzdělání. Je nutné, abych také vyplňovala řádky 0405–0407?

Ano, tyto řádky vyplňují i neprofesionální knihovny. Metodický pokyn MK ČR (Standard pro dobrou knihovnu) článek 12 – Kvalifikace a vzdělávání pracovníků knihovny doporučuje počet hodin vzdělávání pracovníků neprofesionálních knihoven (8 hodin za kalendářní rok na jednoho pracovníka). Tato data se sledují za všechny veřejné knihovny v rámci ČR.

4.6 Které zaměstnance máme započítat do Ř. 0405 “Profesní vzdělávání odborných zaměstnanců knihovny”?

Do Ř. 0405 “Profesní vzdělávání odborných zaměstnanců knihovny” započítejte všechny zaměstnance, jejichž pracovní náplň odpovídá pozici 2.03.01 KNIHOVNÍK podle katalogu prací, a kteří se v průběhu roku zúčastnili profesního vzdělávání. Patří sem:

zaměstnanci s pracovní smlouvou (zpravidla v profesionálních knihovnách), kde je uvedeno zařazení do platové třídy a stupně podle dosaženého vzdělání,
knihovníci zaměstnaní např. na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) ( zpravidla neprofesionální knihovny ), pokud jejich pracovní náplň odpovídá pozici knihovníka.

Nezáleží na formě pracovního úvazku – rozhodující je, zda daná osoba vykonává práci knihovníka.

4.7 Má být na Ř. 0405 Ročního výkazu o knihovně do profesního vzdělávání započítáván i ředitel knihovny? Nebo je to čistě manažerská pozice, na kterou se profesní vzdělávání zaměstnanců, u kterých pracovní náplň odpovídá pozici 2.03.01 KNIHOVNÍK podle katalogu prací nevztahuje?

Do řádku 0405 „Profesní vzdělávání odborných zaměstnanců knihovny“ se započítávají všichni zaměstnanci, jejichž pracovní náplň odpovídá katalogové pozici 2.03.01 KNIHOVNÍK. Z pravidelných analýz věkové, vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven v ČR vyplývá, že více než 97 % pracovníků má ve své pracovní smlouvě zařazení právě do této pozice, a to se týká i většiny ředitelů či vedoucích knihoven. Ti se proto do řádku 0405 obvykle započítávají. Výjimkou je situace, kdy ředitel/vedoucí knihovny je zřizovatelem zařazen jako pracovník ve správě organizace, např. povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník. V takovém případě se do řádku 0405 nezahrnuje.

4.8. V Ř. 0405 „Profesní vzdělávání odborných zaměstnanců knihovny“je uvedeno v závorce: počet zaměstnanců, kteří se vzdělávali k 31. 12. Pokud máme zaměstnance, kteří se nevzdělávali, neuvádím je vůbec? Vypadávají z přehledu?

Jako součást profesního vzdělávání chápeme i školení BOZP, které se pravidelně opakuje každý rok pro všechny zaměstnance. Učí zaměstnance předcházet potenciálním nebezpečím na pracovišti, čímž se snižuje riziko pracovních úrazů, nemocí z povolání, eliminuje možná rizika spojená s výkonem práce, zvyšuje bezpečnostní vědomí zaměstnanců a vede k vytváření bezpečného pracoviště. Tím by neměla nastat situace, že se některý zaměstnanec nebude v daném kalendářním roce vzdělávat vůbec.

4.9. Je možné školení první pomoci počítat do profesního vzdělávání, když tam budeme počítat BOZP?

Ano, školení první pomoci se započítává do profesního vzdělávání. Je to velmi cenná dovednost, která může zachránit lidský život a zároveň prohloubit kvalifikaci zaměstnance.

4.10. Započítává se do "Profesního odborného vzdělávání zaměstnanců knihoven" (definice č. 71) i individuální studium odborné literatury?

Ano, do profesního odborného vzdělávání (definice č. 71) lze zahrnout i individuální studium odborné periodické i neperiodické literatury, s časovou dotací maximálně 2 hodiny za kalendářní měsíc. Standard vzdělávání je 48 hodin/rok na jednoho pracovníka pro profesionální knihovny a 8 hodin/rok na jednoho pracovníka pro neprofesionální knihovny (s pracovním úvazkem do 15 hod./týden). Tyto údaje se vykazují v Ř. 0405 a 0406 a slouží k evidenci celkového počtu vyškolených zaměstnanců a hodin vzdělávání.

4.11. Jak rozliším kulturní akci od vzdělávací?
Tuto otázku nelze jednoznačně zodpovědět. Jako příklad lze uvést pouze krajní a jednoznačné možnosti, např. autorské čtení básníka a kurz počítačových dovedností. První je kulturní akce, druhá pak vzdělávací. Každou konkrétní akci musí vykazující knihovna klasifikovat zodpovědně sama. Přičemž platí, že kulturní akce nemá nižší hodnotu než vzdělávací akce nebo naopak.

Mezi klasické vzdělávací akce patří například: témata týkající se mediální gramotnosti, sociálních sítí a digitálních technologií. Například: Jak a proč tiká TikTok?, Digitální doba a duševní (ne)pohoda dětí, Fake news a dezinformace, Jak nás klame YouTube, Kyberšikana, Role médií v současnosti atd.

Mezi klasické kulturní akce patří například: Autorská čtení, Besedy se spisovateli nebo umělci, Divadelní představení v knihovně, Koncerty, Výstavy (např. výtvarné, fotografické, literární), Filmové projekce, Slavnostní akce (např. Noc s Andersenem, Noc literatury, oslavy výročí, křty knih), Tvořivé dílny s uměleckým nebo kulturním přesahem (např. ilustrace, kaligrafie, lidová řemesla) atd.

4.12. Jak je to s vykazováním kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost, které knihovna pořádá ve spolupráci s jinou organizací?
Pokud knihovna pořádá akci pro veřejnost ve spolupráci s jinou organizací (např. školou, muzeem, spolkem apod.), tuto akci vykazuje ve svém Ročním výkazu o knihovně podle toho, zda má kulturní nebo vzdělávací charakter. Nezáleží na tom, jak velký podíl měla knihovna na organizaci. Stačí, že se na akci podílela (např. spolupořadatelství, poskytnutí prostoru, personální účast apod.). Akce se uvádí do kulturních, nebo vzdělávacích akcí, podle jejího hlavního zaměření (Ř. 0408 nebo Ř. 0410).

4.13. Některé kulturní akce (ale i vzdělávací) pořádáme v prostorách mimo knihovnu, neboť naše prostorové kapacity neodpovídají zájmu veřejnosti. Vykazujeme si pak takovou akci?
Ano, akci vykazujete, i když se koná mimo prostory knihovny. Rozhodující je, zda knihovna akci pořádala nebo se na její organizaci aktivně podílela (např. spolupráce s jinou institucí, personální zajištění, propagace apod.). Na místě konání nezáleží – může jít o školu, kulturní dům, venkovní prostor nebo jiný sál apod.

4.14. Jak se vykazují příměstské tábory, které knihovna sama organizuje nebo se na organizování jen podílí (není hlavní pořadatel)?

Příměstské tábory knihovna vykazuje vždy bez ohledu na to, zda je hlavním pořadatelem, nebo se na jejich organizaci podílí ve spolupráci s jinou institucí. Do statistiky se zapisují na Ř. 0408 „Kulturní, komunitní a volnočasové akce pro veřejnost včetně těch, kde knihovna není hlavní pořadatel“.

Příklad evidence:
Pokud příměstský tábor trvá 5 dní, vykáže se jako 5 samostatných akcí (každý den se počítá zvlášť). Počet návštěvníků se sčítá za každý den zvlášť, podle skutečné denní účasti.

4.15. Jak je to s počtem vykázaných kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost? Pořádá-li knihovna v jednom dni opakovaně (např. 3x) stejnou akci pro různé skupiny účastníků?

V takovém případě eviduje 3 pořádané akce v daném dni.

4.16. Pořádá-li knihovna vzdělávací cyklus, kolik akcí vykazuje?

Pořádá-li knihovna vzdělávací cyklus, vykazuje každou lekci daného cyklu (například pokud má cyklus 15 lekcí, vykáže knihovna 15 akcí). V Deníku knihovny do sloupce „Název akce, místo, náplň akce“ se uvede název akce a pořadí lekce, např. „ICT World 1. přednáška a počet účastníků”.

4.17. Jak se mají evidovat kulturní či vzdělávací akce, pokud nastane situace, kdy knihovna organizuje prezenční akci, kterou zároveň přenáší přímým přenosem (stream) a po skončení akce nabízí její záznam na sociálních sítích nebo webu knihovny. Jak se tato akce eviduje v Ročním výkaze o knihovně? Je to jedna akce nebo tři?

Eviduje se jako jedna akce. Část návštěvníků bude evidována do Ř. 0207 (Návštěvníci kulturních, komunitních nebo volnočasových aktivit pro veřejnost) nebo Ř. 0208 (Návštěvníci vzdělávacích akcí) a část do Ř. 0512 (Návštěvníci on-line kulturních, komunitních nebo volnočasových akcí) nebo Ř. 0513 (Návštěvníci on-line vzdělávacích akcí) podle toho o jakou akci se jedná.

4.18. Pokud knihovna pořádá online akci například v září sledovaného roku, ale na sociálních sítích či webu knihovny je pro návštěvníky dostupná ještě například v únoru roku následujícího. Jak se tato akce a její návštěvníci evidují v Ročním výkaze o knihovně?

Roční výkaz o knihovně pracuje s daty, v našem případě s akcemi, organizovanými ve sledovaném kalendářním roce (1. 1. – 31. 12.). Proto akci organizovanou v září sledovaného roku evidujeme i s jejími návštěvníky, kteří akci navštívili (zhlédli pomocí online nástrojů) do 31. 12. sledovaného roku. V následném roce již tuto akci v Ročním výkaze o knihovně neevidujeme ani nevykazujeme počty návštěvníků (zhlédnutí).

4.19. Naše knihovna má v užívání i prostory k pořádání nejrůznějších akcí. Tyto prostory pronajímá i jiným subjektům. Můžeme si vykazovat i akci, kterou nepořádáme, pouze jsme pronajali prostory?
Ne, v tomto případě se jedná pouze o pronájem prostor, nikoliv o kulturní či vzdělávací akci pořádanou vaší knihovnou, ani o akci, na které by se knihovna aktivně podílela.

4.20 Jak definovat aktivní podíl na akci? Je možné při pronájmu prostor v knihovně považovat za aktivní podíl/spolupořadatelství i přítomnost zaměstnance knihovny na akci (např. odemkne místnost, spustí topení), knihovna pak zajistí úklid po akci apod.

Ne, aktivní podíl knihovny na akci znamená, že knihovna se obsahově podílí na její přípravě nebo realizaci – např. připravuje program, zajišťuje lektora, vede besedu, připravuje materiály apod. Pokud knihovna pouze poskytne prostor (pronájem, odemčení, zajištění tepla, úklid), nejedná se o spolupořádání, ale jen o technickou či servisní podporu. Takovou akci knihovna nevykazuje jako vlastní ani jako spolupořadatel.
Do statistického výkazu knihovna zapisuje jen akce, u nichž měla programovou a organizační spoluúčast, nikoli jen technické zajištění prostor.

4.21. Jako zaměstnanec knihovny v rámci své pracovní náplně připravuji k vydávání městský zpravodaj. Vykazuji jej jako knihovnou vydávané periodikum?
Ne, pokud vydavatelem není knihovna. Pro vykázání periodika v Ročním výkazu o knihovně (Ř. 0415) je klíčové, zda je knihovna uvedena jako vydavatel titulu v souladu se zákonem č. 46/2000 Sb., § 8 (např. v tiráži). Nezáleží na tom, zda se podílíte na jeho přípravě. Pokud je vydavatelem jiný subjekt (např. obec), pak toto periodikum knihovna v statistickém výkazu nevykazuje. Údaje o vydavatelské činnosti knihovny se opírají o definici č. 62 (Vydané periodické publikace).

4.22. Co uvedu do na Ř. 0417 “Počet titulů vydaných elektronických dokumentů včetně internetu“?
Do tohoto řádku “Počet titulů vydaných elektronických dokumentů včetně internetu” uveďte počet všech dokumentů, které knihovna vydala v elektronické podobě, například digitalizované materiály nebo dokumenty na CD či DVD.
Zahrnují se všechny tituly, jež lze zobrazit nebo přehrát pouze s využitím počítačové techniky, včetně těch zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím internetu. Počet se uvádí podle vydaných titulů v digitální či jiné elektronické formě (jeden formát = jedno ISBN), včetně těch publikovaných výhradně na webových stránkách knihovny.

4.23. Jak vykážeme vydání neperiodického titulu, jestliže jej knihovna vydá v tištěném formátu a souběžně i digitálně?
Takovou publikaci uvedete ve výkazu Ř. 0413 „Počet titulů vydaných neperiodických publikací„ (neperiodická publikace dle zák. č. 37/1995) a v Ř. 0414 uvedete počet výtisků v kusech. Zároveň titul, jestliže jste jej vydali i v digitální podobě, vykážete v Ř. 0417 „Počet titulů vydaných elektronických dokumentů včetně internetu“, a to v takovém počtu, v kolika formátech je vydán (jestliže každému formátu přidělíte vlastní ISBN). Obdobně se postupuje při vydávání periodického titulu, je-li vydáván jak na hmotném nosiči (Ř. 0415), tak digitálně (Ř. 0417).

4.24. Mohu započítávat venkovní čítárnu do plochy knihovny pro uživatele?

Venkovní čítárnu chápeme jako prostor patřící knihovně, který je součástí budovy nebo venkovní prostor na knihovnu těsně navazující, vybavený minimálně sedacím nábytkem, ve kterém mohou návštěvníci alespoň část roku využívat veřejné knihovnické a informační služby (například čtení, hraní společenských her, vzdělávací, kulturní a volnočasové akce atd.). Takový prostor můžete započítávat do plochy knihovny pro uživatele.

4.25. Vyplňuji Ř. 0420 „Počet počítačů připojených na internet pro uživatele“ v případě, že je tento počítač přístupný veřejnosti na detašovaném pracovišti?
Ano, uveďte jej a nadále usilujte o připojení PC k internetu i na hlavním pracovišti knihovny (přímo v knihovně).

5. Elektronické služby knihovny

5.1. Jsme malá knihovna, která má svůj knihovní fond veden pouze v souborném regionálním katalogu, který buduje a provozuje naše regionální (pověřená) knihovna. Tento katalog je veřejnosti přístupný i z naší webové stránky. Náš knihovní fond je jednoznačně od ostatního fondu odlišen, a zájemci si mohou na dálku objednat konkrétní titul. Mám v tomto případě označit, že naše knihovna má elektronický katalog na internetu?

Ano, v Ročním výkaze o knihovně uveďte, že vaše knihovna má elektronický katalog na internetu, pokud na něj vede odkaz z vašich webových stránek (nebo z jiných stránek, kde máte svou prezentaci) a váš knihovní fond je v katalogu jasně oddělen od ostatních. V takovém případě na Ř. 0502 zatrhněte odpověď ANO.

5.2. Jak máme vykazovat počet návštěv webové stránky, když nemáme vlastní webovou stránku? Web naší knihovny je pouze sekcí webu naší obce? (nebo jiného zřizovatele).
Požádáte, aby právě ta část webu obce (nebo jiného místa, kde "hostujete") byla opatřena počítadlem, resp. aby počítadlo bylo nastaveno ke sledování vstupů do sekce knihovny. Jestliže toho nedosáhnete, pak do Ročního výkazu o knihovně (Ř. 0503) neuvádějte údaj o návštěvnosti webové stránky, na které hostujete.

5.3. Co je považováno za "Licencované elektronické informační zdroje" (definice č. 47)?

Jedná se o báze dat zařazené do fondu knihovny, zpracované v lokálních informačních systémech a zpřístupňované prostřednictvím sítě. Jejich akvizice probíhá nákupem dat nebo získáním přístupových práv na základě licenční smlouvy (lokální, regionální, národní, konsorciální nebo individuální). Zahrnují se zejména báze elektronických periodik zpřístupňované v rámci konsorcií, agregační báze typu EBSCO, JSTOR, ANOPRESS. Nezahrnují se volné zdroje, pay-per-view tituly (zaplať za zhlédnutí = uživatel zaplatí jednorázový poplatek za přístup k určitému konkrétnímu obsahu) atd.

5.4. Ř. 0506 “Počet licencovaných elektronických informačních zdrojů”. Počítá se mezi tyto zdroje i DNNT? A pokud ano, KDE nalezneme statistiku počtu vstupů do DNNT pro následující tři řádky (0510, 0511, 0512)?

Do Ročního výkazu o knihovně DNNT neuvádějte. Statistiku zobrazených/stažených stran vykazují samotné digitální knihovny. Statistický modul pro zjišťování využívání digitálních knihoven máme, ale statistika využívání elektronických dokumentů je z pohledu zapojených knihoven do DNNT dost nepřesná. Přístupy k volným dílům (bez nutnosti registrace uživatele) sledovat nelze. Přístupy s nutností přihlášení se systém snaží statisticky sledovat, ale data jsou nepřesná, spíše orientační.

Chápeme, že každá zapojená knihovna má zájem na tom vědět, jak je služba DNNT v jejich knihovně využívaná a omlouváme se, že vám data zatím neumíme poskytnout. V případě zájmu bychom vám dokázali pro interní potřebu z celkové statistiky vytáhnout data za vaši knihovnu, ale opravdu nejsme schopni garantovat jejich přesnost.

5.5. Jak se liší "Zobrazení nebo stažení digitálního dokumentu" (definice č. 49, Ř. 0508) od "Stažení dokumentů k dlouhodobému užití" (definice č. 50)?

Zobrazení nebo stažení digitálního dokumentu (definice č. 49) je obecnější pojem, který zahrnuje jakékoliv zpřístupnění digitálního dokumentu nebo jeho části. Nezapočítává se pouhé stažení obálky, obsahu či jiné doprovodné součásti dokumentu.

Stažení dokumentů k dlouhodobému užití (definice č. 50) je specifičtější a označuje počet dokumentů, které si uživatel stáhl z vlastních specializovaných databází, licencovaných elektronických informačních zdrojů nebo OPACu a může je nadále využívat ve svém zařízení, aniž by zůstal připojen k elektronickým službám knihovny. Podmínkou je, aby tyto dokumenty byly evidovány a zpracovány jako součást knihovního fondu. Statistiky pro dokumenty zpřístupňované ze serverů jiných poskytovatelů dodává poskytovatel služby, zatímco pro vlastní digitální dokumenty je vykazuje knihovna sama.

5.6. Zahrnuje se do počtu vlastních specializovaných databází i OPAC vlastního fondu knihovny, event. výpůjční protokol?
Ne, OPAC (elektronický katalog knihovny zpřístupněný na internetu) se vykazuje samostatně a nepovažuje se za „vlastní specializovanou databázi“ (definice č. 43).
Elektronický výpůjční protokol je statisticky zajímavý jako služba uživatelům pouze tehdy, pokud do něj mohou sami vstupovat a provádět určité úkony. OPAC je katalog knihovny, nikoli specializovaná databáze; přístup do výpůjčního protokolu je až navazující službou po vyhledání v katalogu.

5.7. Lze do počtu licencovaných elektronických informačních zdrojů (ř. 0509) zahrnout i automatizovaný knihovní systém? (Tritius, Koha a další)?
Ne, jedná se o software. Ačkoliv na užívání automatizovaného knihovního systému máte licenci, nejedná se o informační zdroj, databázi, ale o aplikační software určený k automatizaci jednotlivých procesů realizovaných v knihovně. Pro úplnost: licencovaný elektronický informační zdroj je objasněn definicí č. 47 Deníku knihovny.

5.8. Co má být uvedeno v Ř. 0510 Počet online výpůjček e-knih a v Ř. 0511 Počet online výpůjček e-audioknih?

E-výpůjčka je definována jako poskytnutí časově omezeného přístupu k elektronickému dokumentu uživateli prostřednictvím online služby knihovny (například e-knihy nebo e-audioknihy nabízené přes platformu Palmknihy).

Do řádku 0510 se uvádí počet online výpůjček e-knih, do řádku 0511 počet online výpůjček e-audioknih. Jedná se o počet stažených dokumentů do vlastního čtecího zařízení uživatele na předem stanovenou dobu (na dobu určitou).

6. Zaměstnanci

6.1. Které knihovny vyplňují oddíl VI. Zaměstnanci, a jak?
Oddíl VI. Zaměstnanci vyplňují všechny knihovny, a to jak profesionální, tak neprofesionální.
Ř. 0601–0609 uvádějí počet zaměstnanců (fyzické osoby), počet systemizovaných pracovních míst obsazených zaměstnanci knihovny, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu, dosažené vzdělání těchto zaměstnanců.
Pracovníci zaměstnaní na základě DPČ, DPP nebo v jiném než pracovněprávním vztahu (například OSVČ, smlouva o dílo) se evidují na Ř. 0610–0613.

Ř. 0614 slouží k uvedení počtu dobrovolníků. Dobrovolník je podle závazné definice č. 72 v Deníku knihovny osoba starší 15 let, která bez nároku na odměnu a z vlastní vůle věnuje svůj čas, znalosti a dovednosti k rozšíření či zkvalitnění služeb knihovny nebo k podpoře knihovních aktivit. Dobrovolník si touto činností nesmí plnit povinnou praxi ani jinou povinnost (např. veřejně prospěšné práce). Ř. 0615 uvádí celkový počet hodin, které dobrovolníci v knihovně za rok odpracovali.

6.2. Jak mají postupovat obecní knihovny (zpravidla neprofesionální), při vyplňování oddílu VI. Zaměstnanci?
Postup pro obecní (většinou neprofesionální) knihovny při vyplňování oddílu VI. Zaměstnanci:

Krok 1:

Pokud má knihovník uzavřenou pracovní smlouvu, i na malý úvazek, vyplňte řádky 0601 a 0602 a podle jeho dosaženého vzdělání také příslušný řádek 0603–0609. Současně vyplňte i řádek 0803.
Pokud je knihovník odměňován na základě DPP nebo DPČ, uveďte údaje do řádků 0610–0611. Odměna se uvádí na řádcích 0803 a 0805.
Pokud knihovník pracuje dobrovolně, vyplňte řádky 0614 a 0615.

Krok 2:

Pomáhají-li v knihovně další osoby (např. s knihovnickými činnostmi, organizací kulturních či vzdělávacích akcí nebo správou webu) bez nároku na odměnu, považují se za dobrovolníky. Tyto osoby uveďte opět na Ř. 0614 a 0615.

6.3. Kdo je považován za odborného zaměstnance (definice č. 70) a ostatního zaměstnance (definice č. 70) pro účely statistiky?

Tyto definice se vztahují k řádkům ročního výkazu 0603–0609:

Odborný zaměstnanec je:

a) Zaměstnanec pracující na pozici knihovníka s vzděláním v oboru knihovnictví a/nebo informační vědy (VŠ, VOŠ, SŠ), úspěšným složením zkoušky v rámci Národní soustavy kvalifikací, nebo nejméně desetiletou praxí na konkrétní pracovní pozici v knihovně.

b) Zaměstnanec pracující na odborné pozici (dle katalogu prací) s vysokoškolským, vyšším odborným nebo středním vzděláním ukončeným maturitou v ostatních oborech (např. ekonom, personalista, IT specialista, specialista na PR).

Ostatní zaměstnanec je ten, kdo nesplňuje podmínky pro zařazení mezi odborné zaměstnance, například vyučený knihař, uklízečka, nebo zaměstnanec na pozici knihovníka v 6. platové třídě bez maturity.

Knihovníci zaměstnaní na DPP či DPČ se do těchto řádků nevykazují.

6.4. Jak se bude vykazovat zaměstnanec na pozici knihovníka který má VŠ vzdělání v jiném oboru a nesplňuje ani kvalifikační zkoušku, ani praxi delší než deset let?

Jako odborného zaměstnance dle definice č. 70 bod b), protože pracuje na pozici knihovníka podle katalogu prací, tedy na odborné pozici. Nemá knihovnické vzdělání ani kvalifikační zkoušku, ani 10 let praxe, takže nesplňuje podmínky bodu a). Má ale vysokoškolské vzdělání v jiném oboru, což odpovídá bodu b) – odborný zaměstnanec na odborné pozici s VŠ/VOŠ/SŠ vzděláním v jiném oboru.

6.5. Vyplňují Ř. 0614 a 0615 i profesionální knihovny?
Ano, pokud v profesionální knihovně působí dobrovolníci, vyplňte oddíl VI. Zaměstnanci podle skutečného stavu a do řádků 0614 a 0615 zapište údaje o těchto dobrovolnících.
Dbejte však na to, aby šlo skutečně o dobrovolníky podle definice č. 72 v Deníku knihovny tzn. osoby, které vykonávají v knihovně práci bez nároku na odměnu a zároveň si tím neplní žádnou osobní povinnost (např. povinnou školní praxi).

6.6 Jak správně vykazovat v Ročním výkazu o knihovně osoby pracující na základě dohody o provedení práce (DPP) ?

Dohoda o provedení práce je zvláštní forma pracovního vztahu upravená zákoníkem práce. Na rozdíl od klasického pracovního poměru je časově omezená a nepředstavuje trvalé pracovní zařazení. Umožňuje odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, a proto se využívá spíše na krátkodobé či jednorázové úkoly.

Do Ř. 0610 Ročního výkazu o knihovně se uvádí celkový počet jedinečných fyzických osob, které v daném roce pro knihovnu pracovaly na základě DPP. Každá osoba se počítá jen jednou, i když měla v průběhu roku více dohod.

Příklad:
Pokud student pracoval v létě na DPP (200 hodin) a později v prosinci uzavřel další DPP (50 hodin), započítá se do statistiky pouze jako 1 osoba.

6.7. Jak správně vykazovat v Ročním výkazu o knihovně osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ)?

Dohoda o pracovní činnosti je druh pracovněprávního vztahu, který je upraven zákoníkem práce. Podobá se dohodě o provedení práce (DPP), ale má některé odlišnosti. Obě tyto dohody se liší od klasického pracovního poměru. Práce mimo hlavní pracovní poměr v rozsahu, který v průměru nepřekračuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby (typicky 20 hodin týdně, analogicky k polovičnímu úvazku). Vhodná pro pravidelnou, ale časově omezenou činnost.

Stejně jako u DPP uveďte celkový počet jedinečných fyzických osob, které v daném roce pro knihovnu pracovaly na DPČ (Ř. 0610). I zde platí, že jedna osoba se počítá jen jednou.

6.8. Jak správně vykazovat v Ročním výkazu o knihovně osoby pracující v jiném než pracovněprávním vztahu (OSVČ, smlouvy o dílo aj.).

Do této kategorie patří všechny fyzické osoby, které pro knihovnu pracovaly na základě dodavatelské smlouvy (např. smlouva o dílo, licenční smlouva, příkazní smlouva, smlouva o spolupráci). Zahrnují se sem i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vystavují fakturu.

Na Ř. 0612 uveďte počet unikátních fyzických osob, se kterými měla knihovna v daném roce uzavřen smluvní vztah. Každá osoba se počítá pouze jednou, bez ohledu na počet zakázek.

Příklad: Pokud knihovna objedná u jednoho lektora (OSVČ) tři různé besedy v průběhu roku, vykáže se jen 1 osoba.

Na Ř. 0613 uveďte počet odpracovaných hodin těchto osob. Hodiny lze stanovit několika způsoby:

rozsah práce v hodinách je přímo uveden ve smlouvě,
u nahodilých a jednorázových akcí v předávacím protokolu nebo na faktuře uvedený reálný (nebo kvalifikovaně odhadnutý) počet odpracovaných hodin,
u dlouhodobých a pravidelných služeb provedení vlastního odhadu dle konzultace s dodavatelem.

Pokud žádné údaje nejsou, je možné počet hodin odhadnout zpětně – podle ceny služby a obvyklé hodinové sazby v daném oboru a místě.

Shrnutí: Do ř. 0612 napište, kolik různých fyzických osob pro knihovnu na smlouvu pracovalo, a do ř. 0613 odhadněte jejich celkový počet odpracovaných hodin.

Do řádků 0612 a 0613 se nevykazují: právnické osoby (např. s. r. o., a. s.) ani pracovní vztahy podle zákoníku práce (pracovní poměr, DPP, DPČ).

7. Příjmy (výnosy) a Výdaje (náklady) knihovny

7.1. Kam se ve statistickém výkazu uvádí finanční prostředky získané z dotačních programů VISK a K21?

Ve statistickém výkazu Kult se finanční prostředky získané z dotačních programů Ministerstva kultury, jako jsou VISK a K21, zapisují na Ř. 0703 “Příspěvky, dotace a granty na provoz ze státního rozpočtu“.
Do tohoto řádku patří souhrn všech příspěvků, dotací, grantů, subvencí, nenávratných finančních výpomocí, podpor a peněžních darů na provoz knihovny poskytovaných z prostředků státního rozpočtu, tedy od ministerstev a dalších státních institucí.

7.2. Do jakého řádku se vykazují finanční prostředky určené na výkon regionálních funkcí?

Finanční prostředky určené na výkon regionálních funkcí se uvádějí do Ř. 0704 „Příspěvky, dotace a granty na provoz z rozpočtu kraje“.
Do tohoto řádku se zapisuje celková částka všech příspěvků, dotací a grantů na provoz knihovny poskytovaných z krajského rozpočtu.

7.3. Kam uvedu příspěvek 3000 Kč od SKIP na projekt Maraton čtení?

Tyto finanční prostředky se uvádí na Ř. 0706 „Příspěvky, dotace a granty na provoz od ostatních subjektů“. Do tohoto řádku se uvádí všechny příspěvky, dotace a granty získané od jiných subjektů než je stát, kraj nebo zřizovatel.

7.4. Kam uvedu dotace získané ze zahraničí – dotace z fondů Evropské unie?

Finanční prostředky ze strukturálních fondů EU nebo jiných projektů EU se uvádí na Ř. 0708 „Příspěvky, dotace a granty na provoz z fondů EU“. Do tohoto řádku se uvádí součet všech dotací, příspěvků a grantů na provoz knihovny získaných z fondů EU z celkové částky získané ze zahraničí, tj. z Ř. 0707 (závazná definice z Deníku knihovny č. 86).

7.5. Naše knihovna provozuje antikvariát, kam vykážeme příjem z této činnosti?

Příjem z provozu antikvariátu se uvádí na Ř. 0701 „Tržby za vlastní výkony (výrobky, služby) a za zboží“. Do tohoto řádku patří všechny příjmy knihovny z hlavní i hospodářské činnosti, tedy například poplatky z prodlení, registrační poplatky i tržby z antikvariátu. Na Ř. 0702 „Výnosy (příjmy) z hlavní činnosti“ se uvádí jen příjmy z hlavní činnosti, tj. poplatky z prodlení, registrace uživatelů.

7.6. Jak vykážu finance na nákup nového počítače, které jsem dostala od obce navíc, nad rámec běžného rozpočtu?

Finance na nákup nového počítače, poskytnuté obcí nad rámec běžného rozpočtu, se zapisují na Ř. 0705 „Příspěvky, dotace a granty z rozpočtu obce“.
Do tohoto řádku se uvádí veškeré prostředky, které knihovna obdrží od svého zřizovatele nebo provozovatele, včetně běžného rozpočtu i mimořádných příspěvků.

7.7. Kam uvedu peníze, které jsme získali za proplacení pojistné události?

Finanční prostředky získané z ostatních zdrojů, které nelze uvést nikam jinam, vykazujeme na Ř. 0710 „Ostatní provozní výnosy výše neuvedené“ (definice č. 89).

7.8. Jak se mají vykazovat dotace/granty na investice z fondů EU (definice č. 96)?

Dotace a granty na investice z fondů EU (Ř. 0717) se uvádějí pouze z celkové částky získané ze zahraničí (Ř. 0716). To znamená, že nejprve se uvede součet všech investičních dotací a grantů ze zahraničí (včetně fondů EU) do Ř. 0716, a poté se z této částky vyčlení pouze ta část, která pochází z fondů EU, do Ř. 0717. Celkové dotace a granty na investice jsou součtem řádků 0712 až 0716.

7.9. Co se zahrnuje do Spotřeby materiálu, energie, zboží a služeb (definice č. 98)?

Do tohoto řádku (Ř. 0801) se zahrnují veškeré výdaje na materiál, energie a služby, včetně nákladů na pořízení knihovního fondu a nákupu licencí na informační zdroje. Dále sem patří veškeré opravy a celá částka na projekty získané z grantů a dotací. Nepatří sem peníze/náklady na investiční věci. Pověřené knihovny, které nakupují knihy do stálého/kmenového fondu pro obsluhované obce, tyto náklady do tohoto řádku neuvádějí.

7.10. Co se zahrnuje do řádku zákonné sociální náklady (definice č. 104)?

Do zákonných sociálních nákladů (Ř. 0807) patří všechny povinné výdaje knihovny související se zaměstnanci, které ukládají právní předpisy.

Patří sem zejména:

náklady na zajištění pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců (například: vybavení pracoviště, ochranné a pracovní pomůcky, náklady na pitný režim, vybavení šaten, sprch a odpočinkových místností atd).
výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
pracovnělékařské služby (preventivní prohlídky, lékařské posudky),
odborný rozvoj zaměstnanců (povinná školení),
stravenky, příspěvek na stravování
příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP),
pojistné, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Jsou to všechny povinné náklady na péči o zaměstnance, jejich zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky, které ukládá zákon.

7.11. Jaký je rozdíl mezi výdaji (náklady) celkem (definice č. 112) a výdaji (náklady) na hlavní činnost (definice č. 113)?

Výdaje (náklady) celkem (Ř. 0815) představují součet veškerých neinvestičních nákladů knihovny, a to jak na hlavní, tak na hospodářskou činnost. Tento řádek se vypočítá jako součet řádků 0801 + 0803 + 0811 až 0814.

Výdaje (náklady) na hlavní činnost (Ř. 0816) jsou podkategorií celkových výdajů (Ř. 0815) a zahrnují pouze náklady spojené s hlavní činností knihovny. Údaj se přebírá z Výkazu zisku a ztráty ze sloupce "Na hlavní činnost".

7.12 Na který řádek mají být účtovány náklady na zprostředkování půjčování e-knih nebo e-audioknih od společností jako jsou například Palmknihy, Bookport, Flexibooks aj.?

Aby knihovna mohla svým uživatelům poskytovat službu půjčování e-knih a e-audioknih, musí nejprve uzavřít licenční smlouvu s vybraným poskytovatelem (např. Palmknihy, Bookport, Flexibooks aj.). Součástí smlouvy je úhrada poplatku za zpřístupnění digitálního obsahu.

Konkrétní model financování se u jednotlivých poskytovatelů liší: u Palmknih se hradí předem sjednaná částka, z níž se následně při každé výpůjčce odečítá poplatek (zpravidla 49 Kč), přičemž licence zaniká po vyčerpání celé částky. U jiných společností (např. Bookport) se zpravidla sjednává roční licence umožňující přístup k celé/určité kolekci bez ohledu na počet uskutečněných výpůjček.

Společným jmenovatelem je, že jde vždy o licenční přístup do elektronických databází. Z tohoto důvodu se všechny tyto náklady účtují na Ř. 0810 – „Nákup na pořízení licencí na elektronické zdroje“.

Nahoru Tisk

01.10.2025